Domů
Plynárenství
S plynárenskou infrastrukturou se v EU počítá i v nízko-uhlíkovém systému

S plynárenskou infrastrukturou se v EU počítá i v nízko-uhlíkovém systému

Na začátku dubna proběhlo neformální jednání ministrů energetiky EU v Rumunsku, na kterém byla podepsána deklarace o maximalizaci potenciálu využívání plynárenské infrastruktury v budoucnu.  Proti deklaraci se vyslovili Zelení, kteří  upozorňují na používání vágních termínů a využívání existující infrastruktury jako záminky pro další podporu fosilního paliva. Informoval o tom portál Euractiv.

Plyn má v EU politickou podporu

Během neformálního jednání ministrů energetiky členských států EU 1. a 2. dubna v Bukurešti byla podepsána politická deklarace, která obsahuje záměr politiků analyzovat potenciál využití existující plynárenskou infrastrukturu v budoucnu k přepravě nejen zemního plynu, ale také vodíku, biometanu a syntetického metanu.

Kromě dalšího také proto, aby se existující infrastruktura či právě budované a plánované projekty nestaly pouze uvízlými investicemi. V této souvislosti chtějí také připravit odhady možných podílů vodíku a obnovitelných plynů, které by v mixu byly reálné. Deklarace je čistě politickým prohlášením a nejedná se o právně závazný dokument.

Již 1. dubna byla tato deklarace podepsána zástupci plynového sektoru. Podle nich je tato deklarace uznáním, že plyn bude mít svou roli v budoucím nízko-uhlíkovém energetickém systému.

Zelení jsou proti užívání vágních termínů

Proti této deklaraci ostře vystoupili Zelení, kteří tvrdí, že je v přímém rozporu se závazky Evropy v boji proti změně klimatu. Podle nich je snaha a podpora dekarbonizace plynárenského sektoru pouze výmluvou v užívání fosilního paliva. Vyzývají Evropskou komisi, aby přestala používat termíny jako „zelený plyn“, nebo „dekarbonizovaný plyn“, protože jsou příliš vágní.

„Takzvané „téměř bez-uhlíkové plyny“, nebo „udržitelné plyny“ nejsou přesně definované a jsou často využívané jako záminka pro pokračování financování plynárenské infrastruktury, která bude udržovat emise uhlíku,“ uvedl Florent Marcellesi, člen Zelených v Evropském parlamentu. 

Udržování emisí uhlíku (tzv. carbon lock-in) je způsobováno právě argumentem „nutnosti“ využívat plynárenskou infrastrukturu a vyhnout se uvízlým investicím. Tedy kupříkladu i částečným využíváním zemního plynu, který emise produkuje. Podle Zelených by podpora EU měla být omezena pouze na obnovitelné, účinné a udržitelné formy plynu, které by ale měly být pouze doplňkem k elektřině.

Stále jsou zde velké nejistoty

Komise nyní připravuje nový legislativní balíček, který má podporovat výrobu nízko-uhlíkových plynů, jako jsou biometan a vodík. Podle zástupců Komise bude dekarbonizace plynu „jedním z hlavních hnacích mechanismů energetické politiky“ po květnových volbách.

Zelení ovšem poukazují na to, že Komise v minulosti několikrát nadhodnotila očekávanou poptávku po zemním plynu a podobně i podíly obnovitelných plynů v budoucnu. Podle Zelených je potenciál obnovitelných plynů velkou neznámou a nelze počítat s tím, že velké objemy těchto plynů budou k dispozici v té míře, aby pokryly současnou poptávku po zemním plynu.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(14)
Martin Hájek
5. duben 2019, 17:54

Možná by se v zájmu objektivity hodilo v článku zmínit, že se pod onu Aprílovou deklaraci odmítlo podepsat 11 států EU, konkrétně Francie, Německo, Nizozemí, Belgie, Lucembursko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Švédsko a Dánsko. Tyto země v součtu spotřebovávají valnou většinu zemního plynu v EU. Jinými slovy deklarace byla ve skutečnosti většinou spotřebitelů plynu odmítnuta. Povídačky o tom, že "plyn má politickou podporu" jsou tedy poněkud nadnesené. Plyn je jen další fosilní palivo, které má být v zájmu dekarbonizace EU postupně eliminováno hned po uhlí (to je skutečný názor EU).

Martin Hájek
5. duben 2019, 17:59

Zapomněl jsem na Irsko...

Vojtěch Barták
6. duben 2019, 08:09

Může mi někdo vysvětlit proč jsou Zelení tak posedlí tím plynem

uhlí produkuje 0,402-0,333 Kg CO2 na vyrobenou KWh (v závislosti na stáří elektrárny a typu uhlý)

Zatím co plyn produkuje cca 0,215 Kg CO2 na vyrobenou KWh

Tak mi prosím někdo řekněte jak tímhle chtějí vyřešit globální oteplování a proč to považují za nízkoemisní zdroj?

A ještě jestli někdo tuší jak je to u spalování plynu s metanem?

Jan Veselý
14. duben 2019, 08:42

To máte čísla vztahující se k vyrobenému teplu. Pro správné hodnoty musíte vaše čísla vynásobit 1/0,4 - 1/0,3 (účinnost 30-40%) u uhelných elektráren, resp. 1/0,6 - 1/0,3 u plynových elektráren.

Plyn je tolerován jako menší zlo, které umožní (zatím) pokrývat oněch problematických ~20%, které by jinak bylo problematické/moc drahé pokrýt. A cílem je to procento snižovat a zemní plyn postupně nahrazovat biomethanem nebo syntetickým methanem.

Jan Veselý
14. duben 2019, 08:44

Bez ohledu ne to, že z hlediska znečišťujících látek v ovzduší a znečištění životního prostředí obecně, je plyn řádově menší problém než uhlí.

Milan Vaněček
6. duben 2019, 08:44

Pane Barták, asi z osobní zkušenosti nevíte, jak se u nás kdysi v obcích zlepšila lokální kvalita ovzduší se zavedením plynu místo uhlí pro vytápění.

Loudil
6. duben 2019, 08:57

S tím souhlas. Moje matka žije na vesnici , kam není zaveden plyn, tchán se tchýní naopak ve vesnici, kde plyn je . Pokud je v lednu při mínus 10 jedu navštívit, tak kvalita ovzduší je zcela nesrovnatelná. V obci bez zavedeného plynu s manželkou říkáme toto : "Dýcháme uhelnou sluj".

r.m.
7. duben 2019, 20:48

"Nezaplynovanou" vesnici je nejdřív z daleka cítit, pak se objeví dýmový dekl a nakonec ona obec.

I tam, kde plyn je, stačí jediný barák, aby zasmradil zbytek údolí.

Loudil
6. duben 2019, 08:52

V USA se rozhodli uhlí nahradit plynem + OZE a ani EU nezbývá jiné řešení. Pořád je to pokrok, i když někteří by už chtěli jen OZE, což je zatím dnes nemožné kvůli regulaci sítě. Místo uhlí plyn a k tomu nárůst kapacity OZE, to může být řešení pro nejbližší desetiletí. Množství CO2 půjde dolů i s pomocí elektromobility.

Petr
6. duben 2019, 10:37

Jenže systém EU je založen na CO2 povolenkách. Z toho jasně vyplývá nevýhodnost stavět velké plynové elektrárny, když je nečeká žádná dlouhá budoucnost. Naopak už postavené uhelné elektrárny ještě můžou levně udržovat dostatečnou flexibilitu sítě 10-20 let, a produkci CO2 docela rychle snižovat taky, protože už většinou nebudou provozovány podstatnou část každého roku naplno a v létě třeba vůbec.

Petr
6. duben 2019, 10:47

Jsou to fakt hrozné žvásty, protože to by komise musela podporovat plynové rozvody po vesnicích, jenže místo toho teď dává jasně největší EU dotace pro LNG pobřežní terminály, a fakt si nedovedu představit, že by při globálním dostatku zemního plynu po dalších minimálně 50 let, se jakoliv ekonomicky vyplatilo místo toho dovážet přez tyto terminály superdrahý vodík či uměle vyráběný plyn přez oceány.

Martin Pácalt
13. duben 2019, 15:34

Přes, přes, přes, přes. ...Prosím pěkně, smutně koukám.

JVr
8. duben 2019, 06:47

Ty terminály mají politicko/ekonomický důvod a to hlavně pro klasický methan, který se pravděpodobně následujících alespoň 20 let bude využívat.

Předně je potřeba získat nezávislost na Rusku. Ono se Rusko blbě sankcionuje za annexi Ukrajiny na kterou se tak třese, když od nich potřebujete kupovat mrtě plynu jinak čelíte energetické krizi.

Také ekonomicky to dává smysl, protože pak nemůže jít Rusko s cenou plynu z plynovodů příliš nad cenu LNG.

Také bylo potřeba uklidnit soudruha Trumpa, protože krom zbraňové lobby ovládá republikány i energetická lobby a on tak musí kopat i za těžaře plynu z USA, kteří tak mají další místo pro odbyt.

Jan Veselý
14. duben 2019, 08:37

Ano, frakeři potřebují nějak namáznout cca 300 miliard dolarů velkou sekyru, kterou zatím frakovací boom vyprodukoval. Na přesyceném trhu v USA to asi nebude.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se