V Paříži se konal historicky první summit zabývající se kritickými nerosty

Zástupci 50 zemí z celého světa se sešli v hlavním městě Francie na prvním summitu pořádaném Mezinárodní energetickou agenturou (IEA), aby diskutovali o závislosti čisté energie a kritických nerostů.

Nízkoemisní technologie, jako jsou solární panely, větrné turbíny či elektrická vozidla a baterie, obsahují značně více tzv. kritických materiálů než technologie na bázi fosilních paliv. Mluvíme především o nerostech, jako je měď, lithium, nikl, kobalt, grafit a prvky vzácných zemin.

Tyto nerosty, nebo obecněji suroviny, lze podle IEA označit za „kritické“, pokud:

• Hrají roli ve strategicky důležitých hospodářských sektorech země
• Je země závislá na jejich dovozu
• Je politická a ekonomická situace produkujících zemí nestabilní
• Je obtížné nahradit jeden nerost druhým, což činí určitý nerost používaný k určitému účelu velmi vzácným a vytváří vysokou závislost na stabilní dodávce
• Produkci dominuje jen velmi málo zemí, které jsou tím pádem schopny kontrolovat velké části dodávek, což způsobuje závislost odběratelů pouze na několika produkujících zemích.

Kritéria a kontext se pro jednotlivé země výrazně liší

Summit stanovil šest klíčových pilířů k zajištění bezpečných, udržitelných a spolehlivých dodávek kritických nerostů, kladoucích důraz na pokrok v diverzifikaci zdrojů dodávek, plné využití technologií a jejich recyklaci, transparentnost na trzích, dostupnost a spolehlivost informací, udržitelnou a odpovědnou výrobu a mezinárodní spolupráci.

„Úroveň nadměrné koncentrace, kterou dnes vidíme na kritických nerostných trzích, se nepodobá žádné jiné hlavní komoditě, na kterou jsme se v moderním světě spoléhali. Historie nám ukázala, že nesprávná diverzifikace dodávek a obchodních cest základních zdrojů s sebou nese vážná rizika,“ řekl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. “

Druhy používaných nerostných zdrojů se liší podle technologie. Lithium, nikl, kobalt, mangan a grafit jsou klíčové materiály pro bateriová úložiště. Prvky vzácných zemin jsou zase například nezbytné pro permanentní magnety používané ve větrných turbínách a motorech elektromobilů.

Typický elektromobil vyžaduje šestkrát více minerálních vstupů než konvenční automobil a pobřežní větrná elektrárna vyžaduje třinackrát více nerostných zdrojů než podobně velká plynová elektrárna.

Elektrické sítě potřebují velké množství hliníku a mědi, z nichž posledně jmenovaný je základním kamenem všech technologií souvisejících s elektřinou.

Podle scénáře IEA Announced Pledges Scenario se poptávka po kritických nerostech do roku 2030 více než zdvojnásobí. Ve scénáři Net Zero Emissions 2050, vzroste do roku 2030 třiapůlkrát a přesáhne 30 milionů tun. Světová banka pak předpovídá roční nárůst poptávky po kobaltu, grafitu a lithiu až o 450 %. Vzhledem k této trajektorii je  zásadním úkolem zajistit jejich bezpečnou dodávku.

Zelené konfliktní minerály

Těžba a rafinace těchto nerostů má významné negativní dopady na životní prostředí, jako je ničení biotopů nebo znečištění vodních zdrojů. Uspokojení rostoucí poptávky je mnohdy v rozporu s přísnější regulací životního prostředí a širšími sociálními faktory.

Mezinárodní institut pro udržitelný rozvoj (IISD) vydal zprávu o tom, jak těžba a obchod s těmito nerosty přispívají k porušování lidských práv. Například těžba kobaltu v Demokratické republice Kongo (DRC) je často spojována s řemeslnou těžbou včetně dětské práce.

IEA bude nadále věnovat problematice kritických minerálů a jejich roli v energetických přechodech velkou pozornost, a mimo jiné uspořádá 9. listopadu na toto téma webinář: Navigating Geopolitical Uncertainties and Scaling Up Investment for Diversified Supplies