Budovaná pákistánská vodní elektrárna o výkonu dvou Temelínů pokryje čtvrtinu spotřeby země
Instalovaný výkon vodních elektráren v Pákistánu dosahoval v roce 2016 zhruba 7,3 GW. V roce 2018 se Pákistán umístil na třetím místě v meziročním přírůstku instalovaného výkonu vodních elektráren, když instaloval zhruba 2,5 GW. Podle vládní agentury WAPDA je potenciál pro vodní elektrárny v zemi až 60 GW.
V současné době se v Pákistánu staví obří vodní elektrárna Dasu, která po dokončení bude disponovat instalovaným výkonem 4,3 GW. Výstavba projektu Dasu začala v roce 2018 pod dohledem vládní agentury Water & Power Development Authority (WAPDA). Za hlavní stavební práce je zodpovědná čínská společnost China Gezhouba Group Company, která uzavřela v březnu 2017 kontrakt v hodnotě 1,7 miliardy dolarů. Za elektromechanické práce je pak zodpovědná společnost GE Power Conversion, s níž byla uzavřená smlouva na konci roku 2019.
Projekt se nachází na řece Indus zhruba 350 kilometrů od Islámábádu, hlavního města Pákistánu. Rezervoár vytvořený přehradou bude 74 km dlouhý, 365 metrů široký a bude disponovat kapacitou 1 410 milionů kubických metrů. Odhadované náklady na projekt, který má být financován pomocí Světové banky, pákistánské vlády, ale i například švýcarskou společností Credit Suisse Group, jsou 4,3 miliardy dolarů.
Podle předsedy WAPDA, Muzammila Hussaina, bude první fáze projektu dokončena na začátku roku 2025. Předpokládá se, že některé ze soustrojí by mohlo začít dodávat elektrickou energii v druhé půlce roku 2024.
Elektrárna pokryje zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny v zemi
Výstavba je plánovaná na dvě části, z čehož v každé z nich bude vystavěno 6 turbogenerátorů o výkonu 360 MW, tedy celkem 12 turbogenerátorů. Pro projekt budou využity Francisovy turbíny. Maximální hodnota spádu je 184 metrů.
V první fázi projektu se předpokládá roční výroba 12 300 GWh, druhá fáze zvedne tuto hodnotu na 21 700 GWh. To by odpovídalo čtvrtině roční spotřeby země, která se v posledních letech pohybovala mezi 85 000 až 107 000 GWh.
Přenos elektrické energie z elektrárny bude zajištěn stejnosměrným vedením o napěťové hladině 500 kV. Výstavba přenosového vedení a následný provoz je zajištěn společností National Transmission & Despatch Company.
Úvodní obrázek: Vodní nádrž Tarbela v Pákistánu. Zdroj: Wikimedia
Mohlo by vás zajímat:
Wow, ~600 USD/kW, tomu teda říkám dobrá cena. A s tím potenciálem se dost těžko hledá ekonomické opodstatnění jaderné energetiky v Pakistánu. Samozřejmě je tady pořád ještě ptákometrie a krytí jaderného zbrojení, ale to je jiná písnička.
No ja nevim ale Pakistan už nějakej rok provozuje jaderný bloky a stejně tak má jak jaderný zbraně takže jak ptákometrie tak krytí jadernýho zbrojení moc nedávaj smysl.Něco jinýho by se nenašlo?
A to že takovou elektrárnu asi není jednoduchý (jestli vůbec možný) postavit 4x není třeba zmiňovat, stejně tak není dobrý se spoléhat na jeden zdroj protože suchej rok a dva a co pak?
Diverzifikovat, nejlépe zdroje, které pro provoz nepotřebují vodu, což vylučuje jaderné elektrárny. Třeba Brazílii se v tomto směru dost osvědčují FVE. Hádejte jaké počasí převažuje během sucha?
Nevylučuje. Je možné použít suché chlazení.
A z drahého udělat ještě dražší :-) Máte ten pocit, že ty současné a stavěné reaktory mají suché chlazení?
Trapný pokus o trolling. Nevyšel jeden hejt, tak zkusíme jiný...
Pana Jiřího jste možná nachytal na hruškách s tím transportem energie sever/jih, ale sám se dopouštíte minimálně bagatelizace. Vodní zdroj totiž nelze postavit v každém údolí s dostatečným potenciálem zásoby vody. Každý stavební inženýr zabývající se tímhle segmentem trhu vám řekne minimálně to, že velmi rozhodující je geologická stavba podloží , kde by se postavila hráz, tektonická (ne)aktivita celého území nebo např. to, co u nás omezuje potenciál Beskyd - nestabilita třetihorních flyšů, v Pakistánu by to mohly být druhohorní a třetihorní usazeniny v rámci zátopové čáry takové vodní nádrže (toto např. Norové neřeší, mají kaledonity magmatického původu - tvrdou skálu).
Jakmile toto zahrnete do svých úvah o tom jak Pakistán jede na 100%ně vodní zdroje (já bych jim fandil, tyhle národy by jádro mít spíš neměly), třeba se seznam možných vodních zdrojů smrskne řádově.
V Beskydech, kde by se daly dělat vysoké přehrady, není ani tolik vody aby to mělo nějaké velké hydroenergetické využití, navíc tam je kolem vody až moc lidí.
Ty flyše aj. geologie tam bohužel komplikují i umístění PVE. Kdyby horní nádrž povolila, ne vždy se to dole chytne jako v Saum Tak.
Pokud vládní agentura (viz článek) hlásí potenciál VE 60 GW, tak jsem si dovolil předpokládat, že počítají jen s oblastmi, kde to jde.
Já jim neplánuju 100% podíl VE. Ale s tímhle množstvím VE si k tomu mohou kombinovat téměř cokoliv. Tak proč se trápit s drahými jadernými zdroji, kdy třeba Slunce mají FAKT HODNĚ.
V současné době se staví a plánuje ohromné množství vodních elektráren jedná se asi o 3700 vodních děl většinou v Asii. Ty přehrady se staví z 2 důvodů, ten první je prostý ty státy mají na to to postavit - technologicky a ekonomicky dříve na to neměly. Ten druhý je že VE nedává jen elektřinu jako jaderná el., zadržuje vodu pro případ sucha , lze rozvíjet zemědělství, násobně se zvedne množství ryb v korytě atd. zajistí splavnost v délce stovek km jinými slovy vodní elektrárny přináší prosperitu. Některé oblasti se díky výstavbě přehrad zcela změní. Například na řece Mekong a jejich přítocích se staví nebo plánuje 300 přehrad což dramaticky změní celou oblast a ekonomické postavení států JV Asie. Motorem růstu v celé oblasti je Čína, která pod heslem vydělává každý získává ohromnou obchodní výměnu v této oblasti. (samozřejmě k nelibosti USA ,kteří svým přístupem Amerika First a vydělat za každou cenu na úkor jiných přicházejí o obchodní partnery a uvolněné místo zabírá Čína)
Proto si Turci nechávají stavět přehradu od České firmy...
Spíš bych za tím viděl nutnost a doposud existující možnosti k jejich stavbě a relativně malé protesty místních. Otázka tam ale je jestli je to zvolené řešení tím nejlepším, plácnout někam vysokou hráz je strašně snadné, ale má to velké dopady, možná by lepším návrhem došli podobných výsledků, ale s menšími dopady na okolí. To je třeba jako když se plánovala přehrada nad Znojmem místo méně problematického podzemního přivaděče od Hardegu, nebo rovnou Vranova. (Mimochodem za první republiky se plánovaly některé přehrady tak, že měly mít k sobě menší pomocné a pak přivaděče.) I u nás se pořád dají dělat celkem bezkonfliktní a relativně výkonné vodní elektrárny. Pravda, desítky MW moc neoslní dneska, ale je to dost. Je to dost o návrhu a tom, co se dá udělat a co může projít. Nedá se říct: "To nejde."
No u toho hesla bych byl opatrný, začíná to mnohdy smrdět tím že vydělávat bude spíš jen ČLR. Ani tu infrastrukturu na export nemusí moc dobře dávat. V Africe má(měla) problém s elektrárnami, které nejdou provozovat na plný výkon. Měl bych i strach o dodržení kvalit materiálů u zařízení dodaných do méně vyspělých zemí.
Na jednotkové náklady asi nebudou hledět pokaždé. Mají program výstavby velkých zdrojů, kdy co projekt, to např. + 1,14GWe (VE Tarbela- nyní 3,478 MW), ale i malých vodních zdrojů o celkové očekávané kapacitě 100MW, kterou chtějí řešit zásobování ostrovních komunit - tam ty jednotkové ceny budou jinde - chtějí elektrifikovat "bez přívlastků".
- obří vodní elektrárna Dasu, která po dokončení bude disponovat instalovaným výkonem 4,3 GW
- Odhadované náklady na projekt, který ... jsou 4,3 miliardy dolarů.
Bych tedy řekl 1000 USD/kW. Kroční = 57%
K panu Veselému:
S jádrem přirozeně Pakistán ve svém mixu počítá - a vyplývá to z tvrdé geografické a geopolitické reality. Voda je na severu ze sporných území se zájmy sousední Indie a Číny (pomíjím budoucnost himalájských ledovců). A i kdyby jim to sousedé umožnili - aby jim sebrali vodu pro své účely, tak transport energie na jih je jako transportovat větrnou z německých offshore v severním moři do Bavorska.
Prostě na jihu žádnou vodu nepostavíte, stejně jako větrníky. Takže vám zůstává plyn nebo jádro.To je realita Pákistánu.
Aha, tak proto mají tu svoji 4 x 300 MW elektrárnu na severu země :-)
Mají jednu jadernou elektrárnu na severu Chašma a jednu úplně na jihu Karačí (tam je zatím jeden blok 100 MWe a dokončují se dva bloky HPR-1000 s výkonem 1000 MWe). Jinak je pochopitelně pravdou, že mají značný potenciál ve vodních elektrárnách. Ale, jak upozornil pan Jiří, je jejich umístění a možnost využívání dáno specifickými geografickými podmínkami. A právě na velkých řekách, které tečou přes několik států mohou velké přehrady způsobovat značné problémy. Velké přehrady mají pochopitelně také své ekologické dopady. Takže je pro Pakistán opravdu rozumné, že svůj energetický mix diverzifikuje.
Ano, Čína kromě této obří hydroelektrárny staví v Pakistánu dva své reaktory Hualong One po 1 GW a na třetí má podepsanou smlouvu.
P.S. Pane Wagner, dnes bylo na World - nuclear oznámeno ukončení horkých testů na čínském prvním Hualong One Fuqing- 5 a zároveň potvrzeno, že 25.12.2019 byla skutečně zahájena stavba reaktoru tohoto typu Taipingling-1 ,takže Čína loni zahájila stavbu celkem dvou Hualongů, Zhangzhou - 1 a Taipingling - 1. Celkem se tedy dnes v Číně staví už 6 Hualongů + 2 v Pakistánu = 8 celkem.
Už jsem to četl. Už ráno o tom psal ruský jaderný informační server. Měli to pochopitelně přebráno s čínských zdrojů. A kouzelné bylo, jak se zdůrazňovalo, že se museli zároveň vypořádat s hrozbou nákazy a zajištění bezpečnosti vůči tomuto faktoru. Řekl bych, že se to v Číně velice dobře zase rozjíždí.
TO : Wagner
Pokud jde o JE , zcela mi uniklo, že 12.12.19 Britové zahájili stavbu i druhého reaktoru EPR- 1750 v Hinkley. Tím tato stavba dostává "slušný rozměr". Loni tedy byla zahájena stavba 5 nových reaktorů : Rusko, Irán, Británie, + Čína 2 ks.
Je vidět, že někde se stále ještě dají realizovat velké investiční projekty měnící tvář země.
To se dá tak nějak všude, pokud jste schopen vypořádat všechny problémy a vykoupit pozemky atd. Holt akorát už v některých zemích nejde dělat to že si stát usmyslí že tam bude přehrada, lidi vyžene a na přírodu se vykašle.
Někde kromě EU celkem všude. Zato v EU zase můžete krajinu zdevastovat větrnou energetikou jako nikde na světě.
Je to velká elektrárna, ale v Číně samotné se dokončují dva skutečně "parádní kousky".
Wudongde. 12 Francisových turbín po 850 MW = 10 200 MW celkem. Výška hráze 240 metrů. První generátor bude spuštěn letos.
Baihetan. 16 turbín po 1000 MW = 16 000 MW celkem. Výška hráze 277 metrů. První generátor bude spuštěn 2021.
Obě se budují na řece Jinsha , přítoku Jang- c- tiangu. Řeka teče z Tibetu.
P.S. Jedno riziko pro tyto giganty ale vidím v globálním oteplování. Voda pohánějící jejich turbíny je závislá na množství ledu a sněhu v Tibetu a Himalájích. A zdá se, že ho silně ubývá.
To bude sranda až jim to prdne...
Z důvodu GZK bude spíš třeba řešit jak tu vodu zadržet někde v hrubé poloze ledovců a jak ji uvolňovat postupně. Nevypadá to snad ani tak že by mělo být vody z deště míň, ale srážky budou jinak rozložené a na to je třeba se nachystat, jak u nás, tak v Africe, Asii a Severní Americe.
U nás máme obrovský problém s akumulační schopností půdy, regulovanými toky a meliorovanou krajinou. Ale to je zároveň potenciál k řešení, obnova rybníků, zrušit nesmyslné opevnění malých toků, nějaké to zalesnění. Velká část Asie může problémy, nastalé klidně tisíce let zpět, řešit postupným znovuzalesnění, zadržením vody, návratu k některým tradičním metodám zadržení vody, například přehrazení škarp a vytvoření malých nádrží. V Severní Americe bude třeba dělat tak nějak všechno co jde k nápravě stavu, tam je asi potenciál slušný a víme jaký byl rozsah zalesnění před příchodem Evropanů, pokud se podaří identifikovat oblasti kde lesy byly, dnes nejsou a jejich využití je zanedbatelné, dá se s tím pracovat.
Zalesnění přichází automaticky s rozvojem. Intenzifikací zemědělství dochází k takovému růstu produkce, že pro zajištění obživy stačí menší plochy. A dřeva jako zdroje energie u rozvinutých ekonomik též není tolik potřeba. Vidíte to i u nás - dříve byly lesy čisté, lidé sbírali suché větve na otop. A hrozilo i odlesnění krajiny. Dnes les není zdrojem bohatství, ale spíš starostí, na dřevě nikdo nezbohatne a z nouze se z něj vyrábí štěpka.
TO : Carlos
Věřím, že jim to "neprdne". Roku 2014 zprovoznili elektrárnu Xiluodu o 13 860 MW a Tři soutěsky mají 22 500 MW. Čína má celkem 360 GW výkon vodních elektráren, které ročně vyrobí i 1300 TWh, takže by mohly zásobovat ze 100 % dvě Německa. Čína staví kolem 70 % všech světových hydroelektráren = zkušenosti obrovské.
"To bude sranda až jim to prdne..."
Naštěstí to bude na tuhle eventualitu pojištěný (na rozdíl od JE :-) ). Tedy pojistka pokryje obnovu všech zasažených území a napáchané škody, hmm nebo že by ne?...
Čím více se bude oteplovat tím více bude pršet. Pokud by se oteplilo o 4°c zmizí většina pouští světa.
A přehrada na Berounce nebude protože si nepřeje asi 100 lidí. Raději necháme zaplaví Karlín do 3m a vypláchnout chemičku v Kralupech.
Vody v Berounce je poměrně málo (jako když bejk..)a je to již jediné nezaplavené údolí v Čechách.
Navíc ochrana proti povodňové vlně je dvousečná. Pokud má zádržnou kapacitu tak chrání. Ovšem když přeteče tak povodňovou vlnu zvyšuje. Ne že praskne, co v celém přítoku natíká, tak jede hned přes hráz (projev spojené nádoby). Není tam zpoždění. Je to jako u elektriky, když přesytíte cívku, ztratí se indukčnost.
Obecně máte pravdu ale hráz Rožmberka taky nepraskla a nepřetekla..
Ještě bych něco postavil na Sázavě.
Od 1992 kdy se dostavěli Dlouhé stráně tady nic nevyrostlo a to je zásadní chyba, I ve středověku stavěli rychleji.
Přehrady nás před skutečně velkými povodněmi nezachrání, pomáhají odstranit jen menší povodně. Já to u Vltavy při vtoku do Prahy pozoruji už 70 let.
Přehrady na Sázavě a Berounce jsou pitomost, která by zničila nádhernou krajinu okolo.
Jedině smysl mají přečerpávací elektrárny které by byly vybudovány v rámci rekultivace uhlím devastovaného podkrušnohoří.
Nejlíp zafungovalo proti povodni Litovelské Pomoraví, kdy se voda mohla rozlít do lužních lesů. A nebylo kvůli tomu nutné nic přehrazovat a betonovat.
Podle hydrologů je vůbec nejlepší pěstovat schopnost krajiny zachycovat (a vsakovat) vodu, hlavně na horních tocích. A přestat na svazích pěstovat kukuřici.
Stavět vysokou přehradu na Berounce je z ekologického hlediska nesmysl, je to jedna z mála nepříliš regulovaných řek. Tu extrémní povodňovou vlnu v roce 2002 vyvolal souběh vln Berounky a Vltavy, kde ta Vltavská byla nevhodně posunuta vltavskou kaskádou, takže se tyto sečetly, z tohoto pohledu je problém ve Vltavě. Rozbití jedné řeky nemůžete řešit rozbitím další a další. Vysoká přehrada je na ní neobhajitelná, z mého pohledu. Lepší by bylo nechat nad Plzní široké aktivní území pro řeky kde se mohou rozlít a možná jim v tom rozlévání i mírně pomoci. Ano, mohl by tam vzniknout nějaký modernější jez, nebo poldr, ale to je tak všechno. Na Sázavě neuděláte ani to, tam je údolí užší a území ještě více využité.
V obou případech je tak třeba se zaměřit na menší toky v povodí. Ale to už bude lepší provést něco s krajinou kolem. Jinak by se našlo jenom pár projektů, které by měly menší dopad na ŽP a zároveň přinesly výrazně lepší využití dostupného potenciálu.
Pamatuji se na 14.srpen 2002, kdy jsem se vracel z dovolené z Beskyd a jel jsem v Praze rychlíkem přes Vltavu na Plzeň. V Plzni už voda klesala, ovšem pohled z vlaku na Vltavu v Praze s kulminujícím průtokem přes 5000 !! kubíků/sec. byl neuvěřitelný. Měl jsem i docela stísněný pocit, když jsme tu Vltavu přejížděli po železničním mostě.
Tak ještě Slezská Harta dostavěna v roce 1998 ale už v 1997 se z půlky naplnila vodou když zachytila povodňovou vlnu a to se měla napouštět 5-10 let. Samozřejmě se začla stavět ještě před revolucí....
Nevrhujete tedy nastavět přehrady a nechat je (polo)prázdné? To už se rovnou mohou budovat suché poldry a pravidelně zaplavitelné louky.
Ano, modernizovat jezy by se dalo. Pokud se to pak udělá chytře jako na Moravě, tak se bude dát způsobit zatopení na přání. Pokud si najdete výkresy komor na Baťově kanálu, tak tam je kóta "závlahová hladina" které většinou vede na omezení plavby, ale umožňuje napouštět kanály roztažené po kraji. Na Berounce by to šlo také, podobně jako se dnes plánuje na Dyji pod Břeclaví (byť tam by podle mne byl efektivnější "akvadukt" přes Shybku z mlýnského náhonu). Navíc u starších staveb u Berounky by nemělo vadit ani pokud by se hradilo na plnou výšku výšku hladiny při povodni. Pokud se odstraní zbytečné stupně, tedy spíš jen relikty splavů, dá se zvednout na využívaných běžná hradicí výška a tím zvýšit energetické využití či získat nějaký, byť minimální akumulační prostor pro brzdění většího odtoku.
Takové řešení by ale mělo spíš efekt na Moravě, Odře, Opavě a Dyji při volném napojení odstavených ramen a starých pískoven. Nějaká velká kapacita to není,ale asi lepší než nic. Co by se pak dalo udělat z dlouhodobého hlediska je nějaký posun hrází tak aby se případné přilehlé lesy dostaly mezi vodu a hráz.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se