Povolování obnovitelných zdrojů drhne. Evropská unie, Francie a další přijímají zákony k jeho urychlení

Rozvoj obnovitelných zdrojů často brzdí povolovací řízení. Za účelem jejich zrychlení přijala Evropská unie pravidla, která je mají urychlit. V některých případech dokonce platí, že pokud úřady neodpoví do měsíce od podání žádosti, povolení se považuje za udělené. K obdobným opatřením, která mají výstavbu obnovitelných zdrojů urychlit, přistupují i některé státy Evropské unie. V České republice se potřebná legislativa teprve připravuje. 

Evropská unie postupně navyšuje své cíle, kterých chce do roku 2030 dosáhnout v oblasti podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě. Zatímco evropský balíček s názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“, jehož legislativní proces byl dokončen teprve v roce 2019, stanovil cíl podílu obnovitelných zdrojů na 32 %, nyní se v rámci poslední aktualizace hovoří o 42,5% podílu. Úsilí Evropské unie by ovšem mělo směřovat až k 45 %.

Jak ovšem stanovených cílů dosáhnout? Nejen Evropská unie si je vědoma toho, že jednou z hlavních překážek rozvoje obnovitelných zdrojů, a tedy dosažení stanovených cílů, jsou dlouhotrvající povolovací řízení. V různé fázi povolovacích řízení je v současnosti až 80 GW instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů. Z celkové hodnoty připadá až 59 GW na pevninské větrné elektrárny.

Instalace 300metrového výzkumného stožáru v německé Lužici. Zdroj: Spolková agentura pro průlomové inovace

Evropská unie není jediná, kdo na průtahy v řízeních reaguje. S vlastní úpravou přichází i jednotlivé členské státy EU. Ty momentálně připravují, nebo už dokonce přijaly, zákony, které mají zajistit rychlejší povolování obnovitelných zdrojů.

EU přijala dočasné nařízení urychlující výstavbu OZE, zároveň připravuje trvalou úpravu

Součástí tzv. plánu REPowerEU, který Evropská komise zveřejnila po vypuknutí energetické krize, byl také cíl urychlení výstavby obnovitelných zdrojů. Jednalo se o jednu z hlavních priorit, a proto došlo k přijetí příslušné legislativy ještě za českého předsednictví před koncem roku 2022.

Urychlení výstavby OZE má pomoci to, že je jejich výstavba v tzv. převažujícím veřejném zájmu. To může být důležité při posuzování některých environmentálních dopadů, kdy dochází k poměřování různých veřejných zájmů; přednost dostane ten převažující, tedy výstavba obnovitelných zdrojů. Druhý zájem musí prvnímu ustoupit.

Zrychlení povolovacích procesů mají pomoci pevně stanovené časové limity. V rámci těchto limitů má být dokončeno povolovací řízení, které zahrnuje všechna potřebná povolení. Tím má dojít k povolení konkrétního projektu. Například solární elektrárny s bateriovým úložištěm by takto měly být povoleny nejvýše během tří měsíců.

Baterie v elektrárně Tušimice. Zdroj: ČEZ

Ještě o poznání jednodušší mají být povolovací řízení pro solární zdroje do instalovaného výkonu 50 kWe. Jedná-li se o takovou elektrárnu, považuje se povolení za udělené v případě, pokud žadatel nedostal do jednoho měsíce od podání žádosti od příslušného orgánu odpověď.

Zrychlení se má dočkat i modernizace obnovitelných zdrojů – jejich povolování nemá zabrat více než šest měsíců.

Tato pravidla jsou ovšem pouze dočasná, uplatní se po dobu 18 měsíců. Ačkoliv existuje možnost prodloužení jejich platnosti, zřejmě budou nahrazena revizí směrnice o obnovitelných zdrojích, která se zrychlení povolovacích řízení taktéž věnuje.

Vlastní úpravu má Španělsko, připravují ji Francie i Německo

Zbývající státy EU již na novou legislativu EU reagují a připravují vlastní zákony, které mají výstavbu obnovitelných zdrojů urychlit.

Německo hledá recept na dosažení cílů podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny

Například Německo již v lednu tohoto roku reagovalo na novou evropskou legislativu a tamní vládní kabinet připravil vlastní předpisy, které na ty evropské navazují. Dosud sice nebyly schváleny německým parlamentem, nicméně uplatnit by se měly na veškerá povolovací řízení od června 2024.

Nová legislativa by měla Německu umožnit dosáhnout ambiciózních cílů. V roce 2030 má být až 80 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Od roku 2025 by tak v zemi mělo ročně vyrůst 10 GW pouze v onshore (pevninských) větrných elektrárnách. V posledních letech se jich ovšem staví pouze v rozmezí 2-3 GW (v celé ČR je v souhrnu zhruba 340 MW instalovaného výkonu větrných elektráren, viz zpráva o provozu elektrizační soustavy ČR za IV. čtvrtletí 2022).

Větrná turbína Vestas V112-3.0 MW, Macarthur, Austrálie. Zdroj: Vestas

U našeho západního souseda bojují s délkou povolovacích řízení dlouhodobě. Nejvíce se problém dotýká liniových staveb, zejména přenosových vedení. Právě páteřní přenosová vedení, která by přenášela elektřinu ze severu Německa s přívětivými povětrnostními podmínkami na jih země, dlouhodobě chybí.

Právě výstavba přenosových vedení a pevninských větrných elektráren by měla být novou legislativou nejvíce zvýhodněna. Společně s nimi budou zvýhodněny také solární elektrárny. Jejich povolovací řízení bude možné provést pouze v časově omezené době, obdobně jako tomu je v návrzích předpisů Evropské unie.

Francie dokončuje přípravu kontroverzního zákona - není jasné, zda výstavbu nezpomalí

Obdobně také Francie, která nesplnila své závazky ohledně podílů obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2020, připravila zvláštní úpravu povolovacích řízení obnovitelných zdrojů. Cílem je tato řízení urychlit.

Zdlouhavá řízení jsou především v oblasti offshore větrných elektráren. Jejich povolování a výstavba mohou zabrat 10-12 let. Přestože došlo k určitému zkrácení - cca na sedm let - i tak se jednalo o výrazně delší dobu než v jiných státech. Například ve Spojeném království má povolování trvat cca čtyři roky, přičemž tamní vláda cíli na pouhý rok.

Offshore větrný park Saint-Nazaire. Zdroj: EDF Renewables

Za kontroverzní je zákon označován proto, že není jasné, zda se jeho znění nedostane do rozporu s plánovanou směrnicí o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Podle návrhu nového zákona, který by měl být ve Francii účinný během tohoto roku, lze například stanovit specifické lokality, ve kterých je povolovací řízení obnovitelných zdrojů snadnější. Lokality pro offshore větrné elektrárny ovšem mohou být v minimální vzdálenosti 22 km od pobřeží, což některé organizace označují za zbytečně restriktivní.

Španělsko zrychlilo povolovací postupy pro OZE po vypuknutí energetické krize

Španělský trh je pro výstavbu obnovitelných zdrojů, zejména pak solárních elektráren, lukrativním trhem. Do roku 2030 se má elektřina z obnovitelných zdrojů podílet na přibližně třech čtvrtinách výroby elektřiny.

Krátce po vypuknutí války na Ukrajině přijalo španělské ministerstvo energetiky opatření, podle kterého dojde ke zrychlení výstavby solárních zdrojů do 150 MW a větrných parků do výkonu 75 MW. Přestože se jedná o dočasné opatření, u některých projektů má nová legislativa zkrátit povolovací řízení na polovinu, tedy zhruba na dva roky.

Délka povolovacích řízení v České republice? Vyšší jednotky let

Také v České republice je délka povolovacích řízení limitujícím faktorem. Povolovací řízení pro větrnou elektrárnu může přesáhnout i deset let a developer se v řadě případů musí vypořádat s odporem místních obyvatel.

"Postavit větrnou elektrárnu je kvůli povolovací legislativě v ČR velmi náročné a zdlouhavé. Development a výstavba je otázkou 10 let i více. I proto je pro nás jednání se samosprávami a přijetí projektu místními obyvateli klíčové," říká Jan Kalina, člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika.

Větrná elektrárna Janov. Zdroj: ČEZ

Také české ministerstvo životního prostředí připravuje novelu, která má zjednodušit povolování výstavby větrných elektráren. K přijetí novely ovšem dosud nedošlo.

"Za ministerstvo životního prostředí chceme zjednodušit proces u větrných elektráren s provazbou na povolovací procesy. Odlišila by se území se zvláštní ochranou. V územích bez ochranných limitů by povolení bylo zjednodušené. Nemůže to být jen o fotovoltaice, která má v průběhu 12 měsíců roku své limity," uvedl Marian Jurečka.