Domů
Německo
RWE bude za odstavení svých uhelných elektráren vyžadovat tučné odškodné
Hnědouhelná elektrárna Niederaußsem společnosti RWE. Zdroj: RWE
Zdroj: RWE

RWE bude za odstavení svých uhelných elektráren vyžadovat tučné odškodné

Největší výrobce elektřiny v Německu, energetický gigant RWE, bude za odstavení svých uhelných elektráren navrhované uhelnou komisí požadovat tučné odškodné. Svoji cenu bude mít i případné zachování Hambašského lesa. Plyne to z vyjádření šéfa společnosti, Rolfa Martina Schmitze, z minulého týdne.

Schmitz očekává vysokou kompenzaci za předčasné vyřazení uhelných elektráren z provozu – mezi 1,2 a 1,5 miliardami eur (30,7-38,4 mld. korun) na gigawatt, přibližně dvojnásobek oproti odškodnění za odstavení hnědouhelných elektráren a jejich převedení do tzv. hnědouhelné rezervy, které probíhá od roku 2016. Elektrárny o výkonu 2,7 GW obdržely odškodnění ve výši 670 milionů euro (17,2 mld. korun) za GW  a mnozí němečtí politici tuto hodnotu považují za vodítko i pro další odstavování.

Schmitz nutnost navýšení odškodnění odůvodňuje nutností kompenzace za ovlivnění těžby hnědého uhlí.

„Skutečnost, že kompenzace za vyřazování dalších elektráren musí být výrazně vyšší než v minulosti, je zřejmá. Na rozdíl od dřívějších zásahů jsou nyní postiženy také hnědouhelné doly, další vyřazování hnědouhelných elektráren z provozu bude mít přímý vliv na povrchovou těžbu,“ uvedl Schmitz.

Uhelný důl Garzweiler, v pozadí uhelná elektrárna Grevenbroich-Frimmersdorf a -Neurath. Zdroj: Tagebau Garzweiler
Uhelný důl Garzweiler, v pozadí uhelná elektrárna Grevenbroich-Frimmersdorf a -Neurath. Zdroj: Tagebau Garzweiler

Před několika týdny předložila tzv. uhelná komise závěrečnou zprávu. Orgán, který vedle zástupců z uhelného průmyslu a politiky zastupoval také environmentální organizace, do roku 2038 doporučuje postupné ukončení výroby elektřiny z uhlí.

Do roku 2023 mají být dle doporučení komise vyřazeny z provozu hnědouhelné elektrárny o instalovaném výkonu 3 GW, velká část z tohoto výkonu připadne právě na RWE. Dle Schmitze to bude pro RWE do roku 2023 znamenat snížení počtu zaměstnanců o 2700.

Komise ve svých doporučeních nespecifikovala výši odškodnění, což ji ponechává na dohodách mezi provozovateli elektráren, potažmo dolů a vládou.

I zachování Hambašského lesa má svou cenu

Povrchový důl Hambach. Autor: Johannes Fasolt, wikimedia commons

Současně chce Schmitz prozkoumat, zda je zachování Hambašského lesa vyžadované klimatickými aktivisty „technicky možné s ohledem na stabilitu, rekultivaci a vodní hospodářství.“ Také zde však očekává vysokou kompenzaci.

„Již je zřejmé, že zachování zbývající části lesa by stálo hodně peněz, ekonomický a provozní smysl to také nemá. Ale symboly mají svou cenu,“ uvedl Schmitz.

Uhelná komise označila zachování lesa Hambach za „žádoucí“. Les v Porýní se v posledních letech stal symbolem ochránců klimatu v boji proti uhlí. Klimatickým aktivistům se jeho kácení ve prospěch hnědouhelného dolu podařilo dočasné zastavit. RWE do podzimu 2020 vyhlásilo moratorium na jeho kácení. Schmitz zdůraznil, že zachování lesa nebude snadné. Mimo jiné by vyžadovalo „zcela nové plánování těžby hnědého uhlí“.

Demonstrace aktivistických organizací Attac a Ende Gelände proti výrobě elektřiny z hnědého uhlí v dole Hambach, rok 2017. Autor: Ende Gelände, Wikimedia Commons

Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Niederaußsem společnosti RWE. Zdroj: RWE

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(20)
Jarda
19. březen 2019, 08:14

Příslušné uhelné společnosti by měly naopak platit kompletní sanaci a obnovu zničených přírodních ploch vč. ev. vod do původního stavu. To co svým podnikáním zničily.

Petr
19. březen 2019, 10:10

EU dotační kapitalismus na podporu nejbohatší globální elity a tmavších migrantů, placený 60% zdaněním poctivě pracujících zaměstnanců z řad původních bílých obyvatel, aby jim nezbylo na vlastní děti, a pod tímto dlouhodobým genocidním tlakem vymírali.

Petr
19. březen 2019, 10:25

Jinak platit v Německu z daní za definitivní odstavování starých uhelných elektráren je totální nesmysl, když tak jen za několikaleté přechodné období, kdy se elektrárna zaváže vyrábět jen přez zimu a ve zbytku roku držet pohotovost.

Loudil
19. březen 2019, 11:32

Německo čeká do roku 2038 velký úkol odstavit postupně 55 GW instalovaného výkonu v jaderných + uhelných elektrárnách. Ty vyrábějí asi 300 TWh elektřiny ročně, což je asi 50 % německé výroby. Loni poprvé v Německu vyrobily OZE elektrárny více elektřiny, jak ty uhelné , - 40,3 % , uhlí - 39 %. Přitom roku 2002 OZE v Německu vyrobily jen 8,5 %. Během 16 let se tak podíl OZE na výrobě zvýšil 5 krát. Zajímavý pokus Němců přejít k roku 2040 na kombinaci OZE + plyn, zcela bez jádra i uhlí. Zatím to dobře šlape, ovšem s každým dalším novým % podílu na výrobě porostou nároky na přenosové sítě a úložiště. Uvidíme, jak toto průkopnické řešení skončí.

JOsef Vrzal
20. březen 2019, 13:18

ALe, jo. Wunderwaffen. To Nemci umeji. Jen ty ucty nejdriv za ne plati cela Evropa.

Rostislav Žídek
19. březen 2019, 23:08

Neni mi vubec jasne, proc musi odstavovat i jadro?

Pokud do jadra investovali, meli by jej jakozto bezemisni zdroj provozovat co to pujde, no ne?

Diky tomu bychom mohli snizit emise co2 treba i my odstavenim nasich hnedouhelnych elektraren... kdyz ta nemecka energie z jadra bude ekonomicky stejne draha jako ta nase soucasna hnedouhelna... ?

energetik
20. březen 2019, 06:32

Protože ty takzvané "neexistující jaderné emise" jsou horší než ty uhelné a už je nikdo nechce.

Proto dostala jaderná energetika v útlumu přednost před to uhelnou.

Jan Veselý
20. březen 2019, 07:28

Tak si o tom zkuste něco nastudovat. Odstavování funkčních JE v Německu je rozhodnutí založené na emocích, je to tlak občanů, který trvá už nějakých 40 let. To, že se nestaví nové JE je naopak racionální ekonomické rozhodnutí, je to škoda času a peněz.

A pro vaši informaci, od dostavení JE Temelín se nahrazená výroba z hnědouhelných elektráren nepoužívá na domácí spotřebu, ale na export. Výroba z hnědého uhlí zůstala zhruba stejná. Takhle už se zbytečně propálilo bratru >200 milionů tun uhlí.

Petr
20. březen 2019, 09:24

@Veseli a @energetik Jaký zdroj, případně kombinaci, byste tedy pro ČR doporučil do budoucna tak, abychom bezpečně pokryli spotřebu v zimních měsících, kdy i nízkoenergetická výstavba budov má prostě nějakou nezanedbatelnou spotřebu a nejnadějnější OZE zdroj-FVE má mizivou účinnost? Dále v kombinaci s narůstající elektromobilitou.

Výroba v uhelných elektrárnách a export se do budoucna jistě podstatně sníží.

Kam tedy směrovat s výhledem 10-20-30let? Ikdyž je jádro drahé, co když reálně bude OZE ve výsledku stejně drahé, protože se musí počítat nejen náklady na realizaci a likvidaci, ale hlavně na za jištění stabilní dodávky v časech, kdy současné oze nejsou schopny dodat potřebný a stabilní výkon.

Carlos
20. březen 2019, 12:37

Pane Petře,

počkejte si ještě pár měsíců a třeba konečně dodělám takovou menší simulaci co mám rozdělanou už přes rok, ta by měla dát dost slušnou představu o tom co je a co není možné v ČR udělat. Sice nejsem ani jeden z pánů, kterých jste se původně ptal, ale zkusím Vám odpovědět.

1) Řešit spotřebu elektromobilů je trošku zavádějící i jen pokud přesunete paliva ze silniční dopravy do elektroenergetiky a pak budete jezdit na elektřinu, ušetříte odhadem mezi 20% a 50% paliv, v závislosti na tom jak bude udělaná elektrárna atd. Jestli paroplyn na plny na kerosen, nebo elektrárna spalující surovou ropu..., dále se něco málo ušetří díky EDB, která má nesporné výhody oproti mechanické brzdě.

2) V horizontu 10 let nemá cenu zásadnější změny uvažovat, to budeme rádi pokud rozhýbáme energetiku, musí se odstranit administrativní překážky pro OZE na všech úrovních, ať už domácí, průmyslové, nebo tzv. utility scale, neboli klasické velké elektrárny, např FVE, donutit rozvodné závody k takovým úpravám rozvoden a sítí 22kV, aby se nemohly vymlouvat na zkratovou odolnost a podobné věci, linky 22kV by měly být schopné přenášet něco mezi 7 a 10MW, bylo by dobré kdyby se až po tento výkon dalo na každou navěšet OZE.

Také bude třeba provést revizi koncepce hydroenergetiky a zaměřit se třeba více na konverze existujících elektráren na přečerpávačky. Tím je možné dokonce asi zlepšit ekologické podmínky na toku, který nebude nadále zatěžován nerovnoměrnými odtoky a hladina v nádržích nebude zbytečně snižována kvůli provozu hydroelektráren v horkém létě. Ke konverzi se nabízí dvojice Orlík-Kamýk, Slapy-Štěchovice, zde s možností nové pološpičkové elektrárny na Slapech na obtokové štole (po rekonstrukci) o stejné hltnosti jako mají Štěchovice a pak Lipno, které je třeba na hraně, ale šlo by to také, navíc by mohlo dojít ke zlepšení podmínek ve starém korytě Vltavy.

Nedávno tu byl článek o pokusu s bateriemi na hydroelektrárnách v USA, je to celkem nové, pravda, ale v ČR máme asi 2-3 hydroelektrárny se zanačným instalovaným výkonem v průtočném režimu - Střekov a Vrané. Pokud se dá na Střekově dosáhnout výkon až 15MW, pak při zřízení baterie tak aby bylo možné plný výkon dostat po dobu 4 hodin (zhruba to co platí pro špičkové elektrárny), tak bude k dispozici regulační výkon dalších cca 90MW. U Vraného s cca 10MW dalších 60MW. S těmito změnami lze přidávat více a více FVE. Navíc baterie budou mít zásadní výhodu oproti akumulaci vody, pokud mi v Labi potteče třeba jen 100m3/s, tak na Střekově mohu točit nejvýše 5MW, ale baterii mohu nabíjet ze sítě třeba z FVE, nebo z importované elektřiny, takže teoreticky denně mohu mít k dispozici těch 360MWh.

Máme tu nevyužitý potenciál asi 500MW rychlých PPE, takže místo nějakých 1800-2000MWp FVE bychom mohli zvednout inst. výkon minimálně o dalších 500MWp, je tu obrovský potenciál v podobě rozdílu minima a maxima spotřeby, využití minimálně 480MW v PVE (většinou má jedna z nich přes léto odstávku), takže v první dekádě by se mělo prvně začít s rozhýbáváním výstavby OZE a vůbec modernizací soustavy, elektráren a přístupu.

V první dekádě je vůbec třeba věci připravit a začít realizovat.

Druhé dekáda bude hroší, musí se vymyslet přechod teplárenství na nová paliva, eventuálně elektráren s významnou dodávkou tepla, tam by se vhodně mohla uplatnit biomasa, také se musí vyřešit problém s případným koncem Dukovan a připravit se na konec uhlí. Jistě v tom bude velkou roli hrát plyn, ať už se vybere jakýkoliv scénář. Prostě ať už OZE scénář, tak jaderný scénář, se v období 2030-2045, minimálně, bez velkého množství výkonu v plynu neobejde. Tam by ale tak jako tak měl růst podíl OZE a měla by pokračovat úprava energetiky směrem k pružnějšímu stavu, a posílit vedení pro případný import, a dokonce by se dala předělat soustava 220kV, která je prý připravována ke zrušení, na síť HVDC, čímž přibude kapacita pro přenos proudu.

Také je třeba se připravit na zájem o dovoz levného proudu ze zahraničí a posílit přeshraniční spojení, to je třeba také brát v úvahu. To nám ale může jít proti rozvoji elektráren u nás a bít se s plány státu na jadernou energetiku. Každopádně ve 2. dekádě bude třeba vybudovat, asi 8-10GW parních elektráren, nejspíše plynových aby bylo možné síť opravdu udržet v provozu. Také by mohlo dojít k tomu že se rozjedu HDR, ale tomu moc nevěřím.

Čím si jsem jistý pro tuto dekádu jsou 2GW v Temelíně, cca 1200MW existujících PPE, nějakých 500MW v biomase na teplárnách/elektrárnách, a s čím jsem ochotný počítat je přestavba a úprava hydroelektráren jako jsem popsal. Co bych rád pro ni viděl je pak nárůst instalovaného výkonu FVE na nějakých 5-10GW. Co bude třeba postavit nějaké PPE.

Ve třetí dekádě, tedy asi 2040-2050, bych rád viděl konečné rozhodnutí o směřování, uvolnění pravidel pro obchod a výstavbu elektráren, umenšení vlivu státu na energetiku (např. současné akce kolem JE). Další rozvoj akumulace a touto dobou bychom mohli mít přes 10GW FVE a několik dalších GW v ostatních OZE. Pokud by to šlo opravdu dobře a do vývoje začaly zasahovat technologie jako P2G/P2L, tak by bylo sna možné přidávat další OZE skoro neomezeně. Každopádně by se snad dalo dosáhnout 40-50% z OZE. Možná také ale více.

Ale prozatím je to jen odhad.

Ondra
20. březen 2019, 12:53

Mužu se zeptat jak by mělo fungovat přečerpávání Orlík-Kamýk? To se jako při čerpání na tom úseku otočí směr toku Vltavy? Nebo by se to podle Vás mělo hnát někde bokem zpátky nahoru?

JOsef Vrzal
20. březen 2019, 13:20

A cena?

Takto na papire to vypada moc hezky.

Carlos
20. březen 2019, 13:42

Existuje na to i oficiální projekt, má se jednat o náhradu dvou turbín turbínami reverzibilními. Cenově to asi vychází, ale zajímavé je že to skončilo s prvním tendrem na Temelín, skoro jako by si řekli že když není nový blok, nepotřebují další PVE aby se výkon PVE dohromady rovnal výkonu jednoho bloku JE.

Takže ano, bude se voda honit zpátky, část jí ale bude dál pokračovat do Slap. Hádám že se to pak bude dělat nějaké virtuální spojení dvou strojů na Orlíku a strojů na Kamýku. Ročně by se mohlo jednat o zvýšení výroby kolem 262,8GWh. Při čisté rozdílové ceně 10€/MWh, je to 68 milionů korun. Takže s cenou bych si hlavu tak moc nelámal. Zaplatit by se to mohlo, tam asi problém nebude.

Ondra
20. březen 2019, 14:24

Díky za informace. Zní to zajmavě někde po tom kouknu.

energetik
20. březen 2019, 14:44

Carlos

virtuální spojení? To se mi líbí. To bych si asi taky nechal spotřebu virtuálně propojit s nějakou elektrárnou a obešel tak distribuci. Ale v ČEZku to může být pro některé vyvolené možné a ERÚ na to jistě "nezávisle" dohlédne.

Petr
20. březen 2019, 15:10

Děkuji za odpověď a těším se na analýzu. Pořád mi nesedí z čeho vezmeme ty GW elektřiny v zimních měsících, pokud odmyslíme, že dále nebudeme stavět nebo prodlužovat JE. Pořád se tu počítá FVE s nějakou roční bilancí a to je chyba.

Akumulační elektrárny, ani zamýšlené, nezvládnout utáhnout Česko 3-4 měsíce, kdy je/bude spotřeba nejvyšší.

Ondra
20. březen 2019, 15:23

Rádoby energetik - jasný a elektriku Vám budou posílat po internetu že? Ale sem pro protože aspoň budete míň na internetu a nebudete tolik obohacovat místní diskuzi takovejma perlama.

Milan Vaněček
20. březen 2019, 15:33

Nejsem odborník ve výrobě elektřiny ani v teplárenství. Ale stačí mi fyzika (přepočet TJ na TWh) a data o výrobě tepla a elektřiny v ČR (bez exportu) abych zjistil, že to co se protopí za rok, resp je to koncentrované do cca cca 4 měsíců v zimě je totéž jako se za ty 4 zimní měsíce vyrobí elektřiny (asi 25 TWh). Takže kogenerace elektřina plus teplo je ideální realistické řešení, alespoň velmi zhruba kvantitativně.

Plus samozřejmě v zimě je z OZE nejsilnější vítr.

Carlos
20. březen 2019, 16:19

Petře,

podívejte se do požadavků 2. dekády, tam máte odpověď na chybějící výkon, ty paroplynky budou třeba pro oba scénáře, jak jaderný, tak OZE, prostě těch 8-10GW je třeba zajistit, buď z důvodu právě kolísání produkce OZE, nebo z důvodu vyšší zimní spotřeby a možného výpadku JE.

Akumulační elektrárny nemají sloužit k takto dlouhému krytí výroby, ale k tomu aby síť byla mnohem pružnější než dnes a bylo možné do ní zaintegrovat více například FVE, které mohu výrazně pomáhat od jara do podzimu, navíc od dostavby Dlouhých Strání se tu moc regulačního výkonu nepostavilo a PPE se pak zbytečně opotřebovávají. S dostatkem FVE a akumulace budete schopen pokrýt pěknou část denního diagramu po určitou část roku. 10GWp bude mít reálnou špičkovou produkci asi 8GW a i v létě se odběr kolem poledne pohybuje již kolem 9GW, takže tam to pokryjete hezky, ale pořád tam budou nějaké elektrárny, které jen tak neodtavíte a je třeba navíc řešit pozvolna klesající produkci po 2. odpolední, tam právě může být velká šance pro ony nové akumulační elektrárny. I pokud by se nešlo cestou OZE, tak by přidaná akumulace mohla zlepšit ekonomiku provozu hydroelektráren.

Ondro,

to virtuální spojení se používá už dnes a dělá se to pro získání virtuálního bloku s lepšími regulačními parametry a šetří to práci.

Ondra
20. březen 2019, 17:52

Pane Carlosi díky za vysvětlení ale o virtuálním slučování zdrojů do větších celků vim. Poznámka byla mířená na pana rádoby energetika a jeho neustále se opakující poznámky o ČEZku který tady už snad nikoho nezajmaj (jen pro upřesnění v ČEZu nepracuju abych to od něj neschytal že je obhajuju). Nežijem za železnou oponou takže pokud se tady někomu tak moc nelíbí tak se může klidně přesunout jinam (nebo stačí do jiný distribuční oblasti však jich tady v "ČEZku" máme víc). Ale chápu že pro některý lidi je místo normální diskuse jednoduší jenom nadávat na internetech :)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se