Tranzit plynu z Azerbajdžánu přes Ukrajinu nebo jen zástěrka pro dovoz ruského plynu?

Evropská unie hledá alternativní zdroje energie po ruské invazi na Ukrajinu, zvažuje možnost dovozu plynu z Ázerbájdžánu přes ukrajinské potrubí. Plán ale představuje riziko skrytého vývozu ruského plynu ve formě ázerbájdžánského plynu na evropský trh, píše Financial Times.

Po ruské invazi na Ukrajinu hledá Evropa alternativní zdroje pro dovoz zemního plynu. Na konci roku 2024 navíc končí smlouva o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy, kterou Ukrajina nehodlá prodloužit. To by mohlo ohrozit evropské dodávky plynu a zvýšit riziko nedostatku v zemích na východním křídle bloku včetně Slovenska, Maďarska a Rakouska. Určitý objem plynu touto trasou dováží i Česká republika, i když na něm není závislá.

Některé evropské vlády a podniky proto zvažují možnost dovozu plynu z Ázerbájdžánu přes ukrajinské potrubí. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 EU podepsala s Ázerbájdžánem smlouvu o zdvojnásobení dovozu plynu do roku 2027 na 20 miliard metrů krychlových ročně, oproti loňským 11,8 miliardám. Tento plán ale ohrožuje chybějící  infrastruktura a finance na navýšení těžby.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev je přesvědčen, že dosažení cíle je možné a zdůraznil potřebu urychlit jednání s novými partnery, např. se Slovenskem a zvýšit dodávky na stávající trhy. Momentálně dováží Ázerbájdžán svůj plyn do osmi zemí: do Turecka, Gruzie, Itálie, Řecka, Bulharska, Rumunska, Maďarska a Srbska, a to primárně tzv. jižním koridorem, soustavou plynovodů přes Turecko.

Ázerbájdžán potřebuje dlouhodobé smlouvy

Pro dosažení cíle EU pro rok 2027 je nutné financovat těžbu plynu v Ázerbájdžánu a rozšířit plynovody v jižním plynovém koridoru. EU však preferuje krátkodobé smlouvy kvůli svému cíli snížit spotřebu fosilních paliv a dosáhnout nulových emisí do roku 2050. Ázerbájdžán ale potřebuje dlouhodobé kontrakty k financování zvýšení těžby plynu v Kaspickém moři. Ázerbájdžánský velvyslanec v EU Vaqif Sadiqov uvedl, že bez těchto kontraktů není možné získat finance pro hluboké vrty.

Problematické je i financování infrastruktury. EU nemůže projekty financovat kvůli pravidlům z roku 2021, která zakazují financování fosilní infrastruktury z rozpočtu EU. Evropská investiční banka má podobná omezení. Rozšiřování jižního koridoru navíc naráží na nízký zájem na trhu a je otázkou, zda bude jeho kapacita i do budoucna plně využívána.

Navíc se přidávají politické tlaky. Ázerbájdžán, který se spoléhá na příjmy z ropy a plynu, bude letos hostit klimatický summit COP, kde čelí tlaku ohledně přechodu od fosilních paliv.

Jednání o tranzitu a jeho rizika

Alternativou k jižnímu koridoru, který by navíc vyřešil situaci zemí přímo závislých na tranzitu přes Ukrajinu, a tedy zejména Slovenska, je tranzit ázerbájdžánského plynu přes ukrajinské potrubí.

Oleksij Černyšov, generální ředitel Naftogazu, pro Financial Times řekl, že nahrazení ruského plynu ázerbájdžánským je hlavní alternativou, kterou Ukrajina zvažuje. Znamenalo by to, že Ázerbájdžán bude dovážet plyn z Ruska a svůj plyn bude následně exportovat do Evropy ukrajinským potrubím, respektive dojde k tzv. swapu, výměně plynu bez jeho fyzického transportu.

Michailo Gončar, prezident Centra pro strategii globálních studií XXI a přední odborník na ukrajinský plyn, ale upozorňuje, že dohoda se může proměnit ve schéma zahrnující skrytý vývoz ruského plynu ve formě ázerbájdžánského plynu na evropský trh.

Gončar řekl, že Kyjev je ochoten mlčky přijmout ruský plyn procházející jeho potrubím pod maskou ázerbájdžánských dovozů, protože věří, že přítomnost ruského paliva bude fungovat jako jistá pojistka proti útokům organizovaným Moskvou. Tento argument ale není příliš přesvědčivý, jelikož Rusko už v minulosti útočilo na ukrajinské kompresorové stanice.

Rusko a Gazprom nekomentovaly, zda by byly ochotny přijmout ázerbájdžánský plán.

Ruský plyn přiváděný ukrajinským potrubím v současnosti představuje asi pět procent celkových dodávek EU, tedy asi 14 miliard metrů krychlových. Ázerbájdžán by mohl dodat pouze 2 miliardy metrů krychlových.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev potvrdil, že jednání s Ukrajinou a Ruskem probíhají, ale na konferenci v Ázerbájdžánu začátkem tohoto měsíce se ohradil vůči obvinění z prodeje ruského plynu do Evropy.

Probíhající jednání potvrdil i prezident Ukrajiny, Volodymyr Zelenskyj, ale řekl, že plán je jen jednou z několika možností.

Další možností je, aby evropští obchodníci nakupovali plyn na hranici mezi Ruskem a Ukrajinou, což by ale ještě více svázalo Ukrajinu s Gazpromem. Udržení toku plynu přes Ukrajinu je nicméně klíčové pro budoucí plány Ukrajiny na export plynu.