Ropné výjimky a česká realita: Proč stále platíme miliardy Rusku?

Česká republika od začátku války na Ukrajině zaplatila za ruské energie pětapůlkrát více, než poskytla na pomoc Ukrajině. Zatímco u plynu se situace zdála být vyřešena, data ukazují, že dodávky v první polovině roku 2024 opět stoupaly. Ropný import se dlouhodobě pohybuje mezi 50 a 60 procenty. O bilanci české energetiky informoval zpravodajský server Politico.

Zpráva se datově opírá o zjištění studie CREA (Centre for Research on Energy and Clean Air), která udává, že Česká republika od začátku ruské invaze, tedy 24. února 2022, zaplatila za ruskou ropu a plyn více než 7 miliard EUR, což Rusku přineslo daňové příjmy ve výši více než 2,3 miliardy EUR. Pro srovnání, Ukrajina podle dat Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW Kiel) obdržela za stejné období pomoc ve výši 1,24 miliardy EUR.

Česká republika v tomto ohledu spoléhá na výjimku, podobně jako vnitrozemské Maďarsko či Slovensko, kterou zemím udělila Evropská unie za účelem poskytnutí více času k přechodu na alternativní dodávky. Představitelé české energetiky zároveň poukazují na vlastníka českých rafinérií, polskou společnost Orlen.

„Je důležité si uvědomit, že ruskou ropu dováží soukromá společnost Orlen Unipetrol,“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu pro Politico. „Vláda nemá přímou kontrolu nad rozhodnutími soukromého podniku.“ Mluvčí Orlenu naopak kontruje tvrzením, že společnost „dodržuje všechny platné domácí a mezinárodní zákony a předpisy“ a že působí na základě výjimky ze sankcí udělené EU.

Společnost Orlen podle studie využila výjimky ze zákazu k nákupu velkých objemů zlevněné ruské ropy, která byla například v roce 2023 v průměru o 21 % levnější než alternativa v podobě ázerbájdžánské ropy. Tato strategie maximalizace zisku přispěla k přebytku ve výši přibližně 1,2 miliardy EUR, což se však neprojevilo v nižších spotřebitelských cenách benzínu v České republice.

Možná řešení

Studie jasně ukazuje na potřebu rozhodného a koordinovaného postupu v oblasti energetické nezávislosti České republiky a Evropské unie. Odstranění mezer v ropných sankcích a systematické ukončení dovozu ruské ropy a plynu představují klíčové kroky, které posílí evropskou energetickou bezpečnost a sníží příjmy Kremlu z exportu fosilních paliv.

Česká republika má díky možnostem využívání alternativních ropovodů a strategických rezerv reálnou příležitost nahradit ruské dodávky bez zásadních dopadů na svou energetickou stabilitu.

Rovněž je nezbytné, aby Česká republika spolupracovala se sousedními zeměmi na zajištění stabilního přístupu k alternativním přepravním trasám pro ropu a plyn. Plánované navýšení kapacity ropovodu TAL přinese větší flexibilitu a zajistí dostatečné zásobování i během nepředvídatelných výpadků.

Tento koordinovaný přístup může pomoci nejen stabilizovat trh, ale také zmírnit finanční toky směřující do Ruska. Jednoznačná politická vůle pro ukončení závislosti na ruských fosilních palivech umožní ČR a EU dosáhnout skutečné energetické suverenity a zajistit dlouhodobou stabilitu dodávek.