Francie zvažuje převzetí kontroly nad plynovými elektrárnami v případě krize

Francie si pohrává s myšlenkou převzetí kontroly nad plynovými elektrárnami, jak informuje zahraniční portál Montel s odvoláním na čtvrteční prohlášení tamních vládních představitelů. Důvodem jsou jednak problémy s disponibilitou jaderné flotily EdF, kterou plánuje francouzský stát znárodnit, pak ale především obava související s možným zastavením toku ruského zemního plynu.

Státy napříč celou EU chystají krizové plány pro případ, kdy by se plánovaná odstávka plynovodu Nord Stream I (NS1) protáhla a plynovod neobnovil dle plánu svůj provoz. Pravidelná odstávka se má uskutečnit od 11. července do 21. července letošního roku.

Rusko nicméně již před plánovanou odstávkou podstatně snížilo tok plynu přes NS1 s odůvodněním, že se jedná o technické problémy a na vině je dodavatel technologie – společnost Siemens. Německo snížení dostupné přepravní kapacity označilo za politické rozhodnutí. Siemens se vůči vyjádření Ruska ohradil. Co je ale podstatné – riziko neobnovení provozu NS1 dle plánu je velké.

„Naší odpovědností je, abychom byli připravení na všechny scénáře. Toho dosáhneme opatřeními zabezpečující dodávky [energie],“ uvedla francouzská ministryně energetiky Agnes Pannier-Runacherová na tiskové konferenci po zasedání vlády.

V případě, že dojde k ohrožení dodávek plynu na místní, národní nebo evropské úrovni by mohla tamní vláda dle znění návrhu zákona předloženého na zasedaní vlády nařídit provozovatelům plynových elektráren omezení nebo přerušení jejich provozu. V praxi by to vypadalo tak, že by ministerstvo energetiky vybralo operátora, který by rozhodoval o nasazení elektráren i s ohledem na stabilitu elektrické sítě.

„V současnosti neplánujeme uplatnění této možnosti,“ dodala Runacherová s tím, že se jedná o preventivní opatření, které má posílit energetickou odolnost Francie.

Naplnit zásobníky dle plánu EU? Bez NS1 to bude obtížné

Francie plánuje naplnit své plynové zásobníky do 1. listopadu, a to zcela. Cíl EU je nastaven na 80 % maximální kapacity.

Přesto může být dosažení cíle EU dle některých analytiků jen obtížně proveditelné v případě, kdy by NS1 zůstal v odstávce.

Plovoucí LNG terminály sníží závislost na Rusku

Francouzské plány rovněž počítají s realizací projektu plovoucího LNG terminálu v přístavu Le Havre, jehož regasifikační kapacita má být 50 TWh/rok. Obdobný postup volí i další státy EU.

ČR si pronajala prostřednictvím společnosti ČEZ kapacitu na plovoucím terminálu/terminálech v Nizozemsku od společnosti Gasunie na 5 let. Dle dostupných informací se má jednat o kapacitu v souhrnu okolo 3 miliard m³/rok. Roční spotřeba plynu v ČR se pohybuje okolo 9 miliard m³/rok. Dodavatel LNG zatím vybrán nebyl, respektive jeho výběr v současnosti probíhá.

Omezení spotřeby energie

Přípravy krizových plánů a předběžných opatření pro případ, že Rusko přeruší tok plynu, jsou v plném proudu.

Opatření ČR shrnuje český ministr Josef Síkela např. zde.  V Německu již omezují spotřebu energie například snížením teploty, na kterou jsou vyhřívány veřejné bazény, omezováním intenzity pouličního osvětlení a dalšími opatřeními.