ČEZ a innogy ponechají klientům s vysokými fixacemi zastropované ceny energií
Energetické společnosti ČEZ a innogy v příštím roce ponechají zastropované ceny energií všem svým zákazníkům, kteří dosud mají z minulosti fixované tarify nad úrovní současného vládního stropu. U ČEZ se to bude týkat 45.000 klientů, u innogy několika tisíc. Vyplývá to z dnešních informací obou společností pro ČTK. Situaci odběratelů s cenami nad vládním stropem řeší i další dodavatelé. Podle odhadů mělo na začátku roku takto zafixované ceny až 400.000 odběratelů, nyní jich zbývají ještě desítky tisíc.
Po celý letošní rok platí v Česku vládou nařízený cenový strop na elektřinu a plyn. Všichni odběratelé tak platí maximálně 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Vládní maxima platí bez ohledu na to, zda mají zákazníci u svých dodavatelů smlouvy s cenami nad stropem. V příštím roce už cenové stropy platit nebudou.
Od začátku ledna tak mohou zákazníci, kteří si předloni v době energetické krize zafixovali ceny energií nad úrovní vládního stropu, začít platit výrazně více. Podle dat ministerstva průmyslu a obchodu by si někteří odběratelé mohli v takovém případě připlatit za energie tisíce i desetitisíce korun navíc. Většina dodavatelů se však podle jejich vyjádření snaží situaci těchto klientů řešit. Například ČEZ, innogy, E.ON a některé další firmy začaly v průběhu roku nabízet těmto klientům přechod na levnější tarify, většinou s fixací. Dosud tyto nabídky využily stovky tisíc odběratelů.
ČEZ měl na začátku roku asi 160.000 klientů, kteří si předloni zafixovali ceny nad vládním stropem. „Většina oslovených klientů svou situaci aktivně řešila a využila naši nabídku přejít na běžnou fixaci, přesto stále evidujeme přes 45.000 zákazníků, kteří nijak nereagovali. Nechceme, aby se tito zákazníci dostali po Novém roce do potíží, a tak jsme se rozhodli k mimořádnému kroku a i po Novém roce jim budeme účtovat stejnou cenu jako nyní, tedy ve výši vládních stropů,“ uvedl generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.
Přes 200.000 zákazníků s vysokými fixacemi oslovovalo během roku také innogy. Na nižší tarif z nich podle mluvčího Pavla Grochála přešla drtivá většina. „Nakonec jsme se rozhodli snížit ceny i neaktivním zákazníkům, právě na úroveň cenových stropů. Energetická krize vystřelila ceny energií na extrémní úrovně a aktuální klesající nákupní ceny nám umožní snížit ceny i těmto zákazníkům. Tuto pomoc vnímáme jako poslední reakci na energetickou krizi. Předpokládáme, že další pomoc státu či energetických firem v oblasti cen komodity už nebude potřeba,” uvedl ředitel maloobchodu innogy David Konvalina.
Jednotky tisíc klientů s nadstropovými cenami měl letos také E.ON. Přibližně dvě třetiny z nich podle mluvčího Romana Špěrňáka využilo v průběhu roku možnosti přechodu na jiný fixovaný tarif. „Aktuálně tak máme zhruba 2000 klientů, kteří zůstávají z vlastního rozhodnutí na původním produktu. Naše nabídka pro ně platí stále. Pokud tito klienti budou chtít přejít bez jakýchkoliv sankcí za předčasné ukončení fixované smlouvy na podstropový produkt, mohou naši nabídku využít,“ dodal Šperňák.
Další z velkých dodavatelů Pražská energetika (PRE) podle mluvčího Karla Hanzelky nenabízela fixované produkty už od podzimu 2021.
Mohlo by vás zajímat:
Teda to jsem úplně dojatej. Cena na burze na 2024 už klesla na 91 EUR/MWh, a oni šlechetně zůstanou jen s cenou jen na stropě (pro staré babíčky, které si neumí na internetu sjednat nižší cenu). A co naši obránci minoritních akcionářů? Jak snesou, že není maximalizován zisk firmy?
Jste schopen pochopit, Vaněčku, že když si někdo zafixoval cenu loni v době kdy byly ceny vysoko nad stropem, že dodavatel tehdy za tuto vysokou cenu nakoupil elektřinu na dobu jeho fixace, a tím pádem je pro tyto smlouvy úplně irelevantní, jaká je cena dnes? Nebo je to na vás příliš složité?
Vidím, že nesnesou. A můžete mi prozradit, který dodavatel je takový neuměl, jak píšete?
A měl by jste ČEZ zažalovat, že Vás připravuje o "spravedlivý zisk".
1) Tak to vidíte hodně špatně, Vaněčku, nemám žádný důvod nikoho žalovat, nic takového jsem nenaznačoval, ani jsem nic o snášení nepsal. Navíc jde o tak malé procento zákazníků, že to ani nestojí za řeč.
2) Takto postupují prakticky všichni dodavatelé, nikdo nemohl loni s jistotou vědět jak se bude cena vyvíjet dál a nikdo to neví ani dnes, takže si ani nikdo nedovolí spekulovat na nějaký budoucí pokles nebo růst. Dokonce novela Lex OZE 3 přímo stanovuje procentní podíl elektřiny nebo plynu, které si musí dodavatel elektřiny a plynu zajistit dopředu.
Na nízkých cenách elektřiny se podepisuje nízký výkon průmyslu, který tak nepotřebuje tolik energií a větší teplo v Evropě, kdy není potřeba tolik energie. Obojí má vliv na cenu emisních povolenek, při poklesu ceny emisních povolenek klesá i cena EE. Také mohla nastat situace, kdy by byla dlouhodobě pořádná zima a zafixovaní by na tom vidělali. Nyní na tom prodělají, nicméně fixace také někdy končí.
Bohemia energy, mimo jiné, dojela právě na to, že neměla nakoupenou elektřinu. Naopak správný dodavatel pokud fixuje cenu zákazníkovi, tak by ji z velké části měl mít sám také zafixovanou, nasmlouvanou a tím pádem zákazníkovi tu cenu podržet, což ale platí jak při jejím růstu, tak při jejím poklesu.
To je přesně ono. Obchodník obchoduje a výrobce vyrábí. Ackoliv je to jedna a ta samá společnost. Proto nemá smysl stavět žádné další jaderné bloky - elektřina bude vždycky stát tolik kolik v Německu na burze i kdyby tady těch bloků bylo padesát. Energetická bezpečnost je největší česká iluze.
Z pohledu akcionáře ČEZu asi nemá smysl stavět nové jaderné bloky. Z pohledu státu je důležité řešit, aby elektřina vůbec byla, nejde jen o cenu, ale vůbec o dodávky, v tom to smysl mít může. Spoléhat se na dovoz nemusí zrovna vyjít. Mimochodem 50 bloků by bylo již hodně na to, aby významně ovlivnily celkovou dodávku a mělo by to vliv jak na cenu u nás, tak v Německu. Energetická bezpečnost neznamená nízké ceny, ale jistotu dodávek.
Energetická bezpečnost pro ČR je pouze z místních zdrojů=uhlí, slunce, vítr, voda, biomasa. Všechno ostatní palivo je dovoz.
A některé zdroje v době války jsou velmi nebezpečné-viz Záporožská jaderná elektrírna.
Ano, jádro je sice dovoz, ale zase není tak obtížné naskladnit palivo na deset let dopředu.
Znáte někoho, kdo ho má naskladněné na 10 let? To by byl nebezpečný experiment.
Co by na tom bylo nebezpečného?
Pokud je mi známo, tak ČEZ má na více jak 3 roky a připravuje se na rozšíření na 5 let.
A pokud jde o tu nebezpečnost ve válce, tak ano, pak jsou některé věci relativně nebezpečné, chemičky, jaderné elektrárny, vodní elektrárny, ale že by kvůli hypotetické válce s jadernou mocností mělo smysl řešit jestli má existovat jaderná elektrárna, chemička, nebo vltavská kaskáda, si nemyslím, protože samotnými zbraněmi lze napáchat více škod.
A jakou prosím jistotu přinesl v loňském krizovém roce fakt, že tuzemská produkce elektřiny převyšuje spotrebu? Měl jste pocit energetické bezpečnosti a jistoty, že elektřina bude dostupná, když ji vyrobíme více než spotřebujeme?
Nevím na koho byl dotaz, ale já jsem se nebál, že by elektřina nešla. Že bude drahá je věc druhá. Myslím, že většina lidí si totiž ani nepřipouští stav, že by elektřina nemusela být k dispozici.
Právě že jsou to fakticky dvě různé společnosti. Unbundling proběhl už před více než deseti lety. Není pravda že "elektřina bude vždycky stát tolik kolik v Německu na burze i kdyby tady těch bloků bylo padesát" ze dvou důvodů. Zaprvé nejsou možnosti přenosové soustavy neomezené a zadruhé model je nastavený tak, že rozdíl mezi tržní a výkupní cenou získává nebo platí spotřebitel podle toho jestli je kladný nebo záporný. Energetická bezpečnost není žádná iluze mj. právě z toho prvního důvodu.
Přesně. A protože obojí není regulované, tak nemůžete výrobci ani distributorovi nařídit komu a za kolik prodat. Takže spotřebitelé i vláda jsou odkázáni na to jaká cena se ustaví na burze a nejlepší na co se vláda zmůže je někomu to zadotovat skrz cenový strop. Kde v tomto schématu vidíte energetickou bezpečnost je mi záhadou...
Kdyby došlo na to, že by se musely omezovat dodávky školám, nemocnicím, domácnostem, tak byste viděl jak by všechny státy v EU rychle zamezily vývozu s odkazem na zajištění stability sítě. Viděli jsme to s rouškami, jak si najednou každý stát nejprve chránil své a teprve potom řešil zahraničí.
Pro srovnání , pokud člověk má FVE a topí tepelným čerpadlem , může mít hodinové tarify. Nakukuje většinou v noci , pokud má drobnou akumulaci nechala se dosáhnout průměrná cena silovky v listopadu lehce pod 2kč když k tomu připočtu distrubuci a systémové služby tak jsem asi na 2,35kč +21% 2,84kč /kWh. Pokud si k tomu přidám topný faktor 1:3,5 jsme na 81 haléřích pokud má větší spotřebu 30MWh tak lze pořád topit za 24,1 kč. s větší akumulací by to bylo ještě levnější. Ale samozřejmě burza je ošidná.
S plynem bude člověk někde na 2,3Kč/kWh. Když započítá spotřebu 15MWh, tak rozdíl oproti tepelnému čerpadlu bude cca 20 tis. ročně. Když k tomu přidáme rozdíl v investičních nákladech kondenzační kotel versus tepelné čerpadlo, tak jsme na podobných číslech (náklady na instalaci FVE do toho nezapočítávám).
A ty nízké poplatky za distribuci jsou dané vytápěním, jako že máte na spotu distribuční platby jako u NT?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se