Domů
Jaderné elektrárny
Žíhání arménského jaderného reaktoru bylo úspěšně dokončeno
Zdroj: Bouraf / Creative Commons / CC-BY-SA
Zdroj: Bouraf / Creative Commons / CC-BY-SA (licence)

Žíhání arménského jaderného reaktoru bylo úspěšně dokončeno

Životnost jaderné elektrárny je z velké části dána životností těžko vyměnitelných komponent. Mezi ty patří zejména jaderný reaktor. Prodloužení životnosti reaktoru je možné dosáhnout pomocí jeho vyžíhání. Takovou procedurou prošel nedávno arménský jaderný reaktor.

Desetidenní činnost žíhání jaderného reaktoru zvýšila životnost zařízení a jeho bezpečného provozování. Jedná se o součást dlouhodobého prodlužování provozu arménské jaderné energetiky.
Dokončili jsme důležitou proceduru modernizace a doufáme, že výsledkem našeho společného úsilí bude zvýšení bezpečnosti provozu a prodloužení provozu do roku 2026 a později ještě o dalších 10 let,“ sdělil Jurij Sviridenko, projektový manažer týmu provádějící tuto činnost.

Žíhaný reaktor se nacházel v druhém výrobním bloku jaderné elektrárny Metsamor.  Ta je vzdálena 30 km od hlavního města Jerevan. Teplo pro výrobu elektrické energie dodává reaktor VVER-440 verze 270 se zvýšenou seismickou odolností. Elektrárna má čistý výstupní výkon 375 MWe a zajišťuje tak přibližně třetinu výroby elektřiny v zemi. Ke znovuspuštění tohoto bloku došlo v roce 1995.  Ředitel elektrárny komentoval celou proceduru jako součást garance zajištění bezpečnosti země a rozvoje arménské ekonomiky.

Zařízení pro žíhání jaderného reaktoru Zařízení pro žíhání jaderného reaktoru Zdroj: Rosenergoatom

Stav reaktorové tlakové nádoby je kritický pro bezpečný provoz celé elektrárny. Během dosavadního provozu byly atomy železa vyráženy vlivem neutronového toku ze svých pozic v krystalografické mřížce. Tyto strukturální změny vedly ke snížení pevnosti materiálu a jeho zkřehnutí.

Zvýšení pružnosti a navrácení původních vlastností materiálu lze dosáhnout pomocí procesu žíhání. Jedná se o proces, při kterém dochází za vysokých teplot k obnově krystalografické mřížky a atomy, které byly vyraženy ze svých původních pozic, se vlivem tepelného pohybu vrací zpět.

Žíhání reaktoru prováděla společnost Rosatom. Podle té je možné pomocí žíhání dosáhnout až 85% znovuobnovení původních vlastností reaktorové tlakové nádoby. Celého procesu se navíc zúčastnili experti ze společností Atomenergoremont, OKB Gidropress a TsNIIKM Prometheus. Vědeckou kontrolu prováděl Kurčatův institut. Vyžíhání bylo zajištěno na žádost provozního personálu elektrárny.

Jelikož není možné jaderný reaktor vymontovat ze základů elektrárny, je nutné, aby veškeré vybavení bylo přemístěno na reaktorový sál. Zařízení je navíc vysoké jako dvě domovní poschodí, a proto musí být složeno na reaktorovém sále. Žíhací zařízení vyvíjí teplotu až 475 °C. Tu je potřeba držet po dobu alespoň 150 hodin, po kterých následuje pomalé chladnutí materiálu. Celá procedura trvá přibližně 10 dní.

Žíhání reaktoru VVER-1000

Žíhání jaderných reaktorů není novinkou. V roce 2018 společnost Rosatom prováděla žíhání jaderného reaktoru VVER-1000 v elektrárně Balakovo. Jednalo se o první průmyslové žíhání velké reaktorové nádoby.

Podle tehdejších odhadů tak bylo možné prodloužit životnost reaktorové nádoby VVER-1000 až o 30 let. Kvůli rozdílnosti nádoby reaktoru VVER-1000 od VVER-440 bylo nutné vyvinout nové zařízení umožňující ohřev nádoby až na teplotu 565 °C. Následný proces žíhání trval 100 hodin, po kterých byla teplota pomalu snižována.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(36)
Miloslav Černý
21. srpen 2021, 18:00

Když to jde jinde, tak jako nouzové řešení by mohlo být akceptovatelné i u nás. V případě dostatečného rozvoje OZ by to bylo však bezpředmětné. Za 30 let se dostane účinnost fotovoltaických panelů na podstatně větší hodnoty a jenom výměnou stávajících se získá bez zabrání další plochy přibližně jednou takového výkonu.

Solární články kombinující perovskit a křemík zachycují více sluneční energie

Vladimír Wagner
21. srpen 2021, 21:36

Nutnost vyžíhání je do značné míry dána kvalitou reaktorové nádoby. Reaktorové nádoby v Dukovanech jsou velmi kvalitní a svědečné vzorky, které dokumentují jejich stav ukazují na to, že by jejích provoz mohl být možný 50 i 60 let bez žíhání.

Pokud to bude potřeba, umíme vyžíhání i udělat. Na vyžíhání finských reaktorů VVER440 se podílelo i české zařízení. V Rusku takových vyžíhání proběhlo několik.

Hans
22. srpen 2021, 08:34

Pokud tomu správně rozumím, tak tlaková nádoba reaktoru je hlavním omezujícím fakrorem životnosti jaderné elektrárny? Lze v případě jaderných elektráren mluvit také o morálním zastarávání?

Vladimír Wagner
22. srpen 2021, 12:58

Kromě tlakové nádoby a budovy reaktoru se v principu dá téměř všechno modernizovat. Tím se do značné míry dá morálnímu zastarávání čelit. I to je důvod, proč některé reaktory jsou už v provozu přes padesát let a předpokládá se provoz některých v budoucnu i šedesát až osmdesát let.

Dušan
22. srpen 2021, 16:24

Samozrejme ako všetko i jadrová elektráreň morálne starne.

Niečo sa dá riešiť modernizáciami, niečo je neriešiteľné.

Zásadnou výhodou i tej "morálne zastaralej" elektárne je hlavne to, že je .... a ak nie je problém s bezpečnosťou prevádzky, tak sa ju jednoducho oplatí prevádzkovať dlhšie, lebo výstavba je už dávno zaplatená ... a zlikvidovať ju bude treba tak či tak, takže tam človek skorším odstavením neušetrí nič.

Preto je predlžovanie životnosti najefektívnejšou cestou.

Ale v reálnom živote je to takmer vždy o politike a tá dnešná hovorí - aspoň v značnej časti západného sveta, že treba ich odstaviť z ekologických, resp. skôr pseudoekologických dôvodov.

Typickým príkladom je Nemecko, ktoré chce na budúci rok odstaviť atómky a minimálne z časti ich nahradiť zemným plynom ... ale ináč "znižujeme produkciu CO2 : )

Josef
23. srpen 2021, 23:15

JE to jako ze starým domem , můžete udělat rekonstrukci, ale na úroveň moderní novostavby se za rozumné peníze nedostanete. Stejně je to u JE. Nicméně pokud vezmete jako životnost 60 let jako reálnou pak žíhání reaktoru tuto životnost prodlouží patrně někam ke 100 letům provozu.

Radim
28. srpen 2021, 07:57

Jenže ve starém domě se pořád setkáváte s těmi nedokonalostmi danými jeho stářím. Po JE ale nechceme nic jiného než produkovat energii a ta je stejná, ať je elektrárna morálně zastaralá nebo není. Musí akorát splńovat legislativní požadavky, hlavně na tu bezpečnost. A provozně nesmí náklady na rekonstrukce plus provozní náklady stoupnout tolik, že +- "požerou" prostředky získané za prodej vyprodukované elektřiny.

Richard Vacek
22. srpen 2021, 08:05

V noci a za zimních mlh nic nevyrobí FV panel ani když bude mít 100% účinnost.

Miloslav Černý
22. srpen 2021, 08:43

Proto musíme o to více vyrobit víc v době, kdy to možný je a důmyslně si tu energii schovat na ty horší časy. Navíc když nesvítí, tak třeba fouká, což je také jenom přeměněná sluneční energie.

Emil
22. srpen 2021, 09:15

A nebo nemusíme vyrábět více když je to možné a důmyslně to skladovat, místo toho stačí úplně obyčejně vyrobit právě tolik kolik je potřeba, právě tehdy kdy je to potřeba.

Milan Vaněček
22. srpen 2021, 11:03

Ano pružné zdroje s rychlým náběhem, jako jsou plynové a vodní elektrárny a baterie spojené s extrémně levným dobíjením (fotovoltaika, vítr). To je potřeba.

Velmi levné, bezodpadové, čisté zdroje elektřiny umožňující získat ve vzájemné souhře čistou elektřinu kdykoliv je třeba. Vypadá to, že za 20-30 let se toho v EU dočkáme.

Emil
22. srpen 2021, 12:23

Plynové zdroje nejsou kompatibilní s klimatickými cíli a baterie samy o sobě nejsou k tomu údajně potřebnému důmyslnému ukládání dostatečnou technologií, jelikož jsou smysluplně schopné uložit energii pouze na hodiny, maximálně dny, potřeba by však byly měsíce.

Milan Vaněček
22. srpen 2021, 15:37

Naprostá pitomost. Elektřinu z letní fotovoltaiky nebudeme ukládat na zimu a elektřinu z větru v zimě nebudeme ukládat na léto. To by dělal jen ..... Z přebytečné elektřiny kterou vyrobí FVE v létě nabijeme baterky na večer a noc. A ty další obrovské přebytky co budou dáme do průmyslu a nákladní dopravy ve formě vodíku (spotřeba třeba hned, po celý rok).

To že potřeba akumulace by byla na měsíce či půl roku si může myslet pouze technický a ekonomický ....

Emil
22. srpen 2021, 16:34

Souhlas, napsal jste naprostou pitomost. Nikdo tu nepsal o ukládání letní elektřiny na zimu ani zimní na léto. Např. zkoumáním 35-leté meteorologické řady dat bylo nedávno zjištěno, že pokud jde o Německo, tak i v případě optimálního poměru VtE a FVE by nejdelší deficit za zkoumanou dobu trval 61 dní. Pro takové období by byla namodelována potřeba celkem 56 TWh, v drtivé většině ve vodíku, aby bylo možné zajistit potřebné dodávky elektřiny.

Koho by to zajímalo, tak studie je k dispozici zde:

econstor. eu/bitstream/10419/236723/1/Ruhnau-and-Qvist-2021-Storage-requirements-in-a-100-renewable-electricity-system-EconStor. pdf

Jeden z autorů se přímo zaměřuje na ekonomiku v energetice na univerzitě v Berlíně, takže to nevypadá, že by (na rozdíl od vás) byl "technický a ekonomický ...."

Miloslav Černý
22. srpen 2021, 16:39

Vyrobit a zároveň spotřebovat je ideální stav, kterému by vývoj měl směřovat. To je zatím přání a dosažení tohoto výsledku nebude v našich podmínkách snadno řešitelné bez aspoň do určité míry dočasné pomocné dlouhodobé akumulace. Návrhy takových řešení se již začínají objevovat.

Milan Vaněček
22. srpen 2021, 16:51

100% renewable electricity system žádný politik v Německu do roku 2050 neplánuje. A co bude potom to Vám poví Vaše křišťálová koule. Nevyrábějte zbytečné slaměné panáky.

Emil
22. srpen 2021, 17:05

"Německo plánuje dojít k uhlíkové neutralitě do roku 2045. ‚Chystáme ambicióznější cíle,‘ řekl vicekancléř".

"Porýní-Falc předpokládá neutralitu mezi lety 2035 až 2040, již do roku 2030 chce tato západoněmecká spolková země krýt energetickou potřebu výhradně obnovitelnými zdroji."

irozhlas. cz/zpravy-svet/nemecko-uhlikova-neutralita-emise-olaf-scholz-sklenikove-plyny-ekologie-evropska_2105052152_dok

Uhlíková neutralita nejde dohromady se spalováním fosilních paliv. Bez jádra nelze dosáhnout uhlíkové neutrality jinak než přes "100% renewable electricity system". Takže kde vidíte slaměné panáky?

Milan Vaněček
22. srpen 2021, 18:13

Nastudujte si definice základních pojmů.

Emil
22. srpen 2021, 18:24

Tradiční vaněčkovský způsob jak sdělit, že je s argumenty u konce.

Jaroslav Studnička
22. srpen 2021, 09:38

Aneb proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.

Co si představujete pod pojmem "důmyslné schování energie"?

Miloslav Černý
22. srpen 2021, 12:18

Pod pojmem důmyslně schovaná energie se nabízí široká škála řešení jak již ověřené, tak na samém počátku perspektivního vývoje. Nevypadá to na jenom jedno universální, ale v celé řadě opatření podle vhodných lokalit spojených s ekonomičností provozu. Těch konkrétních způsobů ne jenom na těchto stránkách bylo již prezentováno dost a další přibývají. Jak spatřuje světlo světa nová a účinnější výroba energie s OZ, tak se s tímto rozvojem rozvíjí nejvhodnější způsoby její akumulace od krátkodobé k té dlouhodobější. Není na co čekat.

Josef
23. srpen 2021, 23:17

vymyslete levnou akumulaci el. energie ve velkém množství a budete nejbohatší člověk na světě.

Rudolf Šíma
26. srpen 2021, 07:39

A sluneční energie je jaderná. Fuj!

Jenda
29. září 2021, 23:51

Hezké. A co odrazový potenciál fotovoltaiky? Copak to asi udělá???‍♂️

energetik II
22. srpen 2021, 09:02

Před týdnem jsem byl na exkurzi v přečerpávací elektrárně Dlouhé stráně v Jeseníkách. Hezké zařízení , se 650 MW prý největší v Evropě. Horní nádrž ve výšce 1.350 metrů působí impozantně. Myslím, že takováto zařízení mají svůj význam i v časech rozvoje OZE , kdy mohou vyrovnávat jejich výpadky.

Miloslav Černý
22. srpen 2021, 12:43

A podobných vhodných lokalit ještě dokonce s větším výkonem je u nás vytipováno vícero. Bohužel ekologové si dostatečně neuvědomují, že jejich budováním ochrání životní prostředí celosvětově podstatně víc, než výměnou na jednom místě také vzácnými jinými vhodnými živočišnými či rostlinnými druhy. A k tomu lze přičíst přínos pro větší zadržení vody v krajině v období sucha nebo v období hrozících záplav v odlehčení průtoků. To vše doplněno o plovoucí fotovoltaický panely zamezující i nechtěný vyšší odpar a doplněno s vrtulemi ve vyšších polohách představuje souhrnně účinný nástroj v souladu se současným trendem tohoto potřebného vývoje.

Jan Veselý
22. srpen 2021, 14:50

Tady nejde o nějaké "ekology", ale o zaměstnance správ CHKO, kteří mají jasně zákonem stanovený mandát a povinnosti. Pokud tam chcete něco budovat, musíte si to setsakra umět obhájit. V ČR nevím o nikom, kdo by jevil reálnou snahu nějakou PVE projektovat nebo stavět. Třeba Slavíč v Beskydech by byl super lokalita, ale reálně pro to nikdo nic nedělá.

A navíc jsem přesvědčený, že PVE jsou technologie, která bude převálcována elektrochemickými články.

Ivan Novák
22. srpen 2021, 15:41

Mimo jiné, Morávka dole je vodárenská nádrž, její možné znečištění si na triko nevezme nikdo.

I Němci a Rakušané mají vytipováno několik technicky relativně skvělých nových lokalit pro PVE, ale stavět se prostě nerentuje. Na to, co mohou středoevropské elektrizační soustavě poskytnout lépe než jiné zdroje, je tu PVE dost.

Jan Veselý
22. srpen 2021, 19:33

S tou Morávkou by to určitě šlo nějak vyřešit. Jde jen o to chtít. V případě PVE se do toho ovšem nikomu nechce, což o mnohem svědčí.

Carlos
22. srpen 2021, 22:13

Ale ano, rentuje, ÖBB teď staví Taurenmoos s přístupem do obou systémů přes rozvodnu s měnírnou, pokud umí převádět výkon vzájemně mezi oběma soustavami, tak mají v podstatě nerušený přístup k proudu, takže rentovat se to asi rentuje.

Morávka může mít k dispozici odhadem tak 380-500 tisíc kubíků, nemyslím si že je možné ve vodárenské nádrži hýbat s hladinou o více než 1-1.5m denně. Na druhou stranu to znamená poměrně malou horní nádrž s možností vybudovat ji v podobě štol, čímž se zajistí její hygienická bezpečnost a nenaruší krajinný ráz. Ale nejsem si jistý jestli by se to vyplatilo pro elektrárnu s kapacitou nějakých 800GWh.

Plán PVE Orlík, jak se zdá, asi ztroskotá nakonec na šetřivosti ČEZu, nebo někoho protože by bylo třeba zajistit aby splašková voda jedné obce nedostala do prostoru odběru pitné vody. Což jsem když jsem o ní psal naposledy nevěděl.

Problém v ČR je neexistence jiné vize než držení se energetiky vz. RVHP. Sází se tu všechno na pár státních megaprojektů, které jsou ale zcestné protože se používají veřejné prostředky na něco co by šlo řešit kombinací legislativy, která se stejně mění a dělá nová kvůli tomu, a soukromého kapitálu ev. mnohem menších státních projektů které k tomu budou potřeba, jako by třeba mohlo být vybudování nádrží v prostoru zaniklých rybníků na Pardubicku. Bez této vize se stát nikam neposune a soukromý sektor se také odmítne starat o veřejné blaho a bude se starat jenom o sebe, zapouzdří se. Musí to být stát kdo vyšle signály že je soukromá iniciativa vítaná a žádoucí, jinak si každá fabrika pořídí svou dieselovou/plynovou zálohu a "státe polib mi". Ten stát totiž poslední dvě volební období signalizuje jenom rostoucí státní kontrolu nad energetikou a ekonomikou jako takovou, prostředí ve kterém se iniciativě nedaří. Vláda vyrábí jednu iluzi za duhou že by i David Copperfield čuměl.

Pokud tento stav iluze půjde dál, tak pak bych se nedivil pokud to v období 2030-2035 opravdu dotáhneme na nutnost dovážet úplně všechno. Ale nebude to o zlém Bruselu, ale o tom co sedí v Praze - parta neschopných a všehoschopných, proto absolutní kontrolu posedlých jedinců. Kontrolou posedlých aby náhodou něco nevrhlo světlo které odhalí jak to s nimi skutečně, je že nejsou nic víc než horký vzduch.

Rakousko, kulturně do jisté míry blízký národ, má vizi, mnoho vizí v různých oborech, zůstaňme u energetiky kde mají v plánu síť předělat tak aby byla optimálně připravená na masivní nástup OZE, hodlají dokončit zakruhování na 400kV. Na železnici nejenom plánují, ale dokonce staví stovky kilometrů nových tratí - Koralmbahn - a dlouhé alpské tunely pod Semmeringem, a Brennerem. V ČR se jen malují vizualizace daleké budoucnosti a k realizaci ani toho nejnutnějšího se nepřistupuje. Vznikají absurdní situace kdy se v polabí rozpadá hlavní přetížená trať, ale nezkapacitní se protože za mnoho let bude VRT, místo toho jsou peníze do lokálek. A to ani v místech kde prostor pro více kolejí je, nebo dokonce fyzicky více kolejí vedle sebe existuje, jen se jedná o souběhy, kde celá investice je do výhybek a ZZ. (Přelouč, Pardubice, Lýsky, Suchdol n./O.) Nestaví se stavby připravené 70 let. Praděda pracoval na rozebrání Choceňského kopce a tunelu aby bylo možno položit 3. kolej z Chocně do Kerhartic, dodnes to není, současný projekt, bůh ví kdy bude, jestli kdy, také to tam čeká na Godota. Severní dálnice také není hotová.

Úsilí státu, který neustále signalizuje "občane nestarej se, já to udělám...", je totálně roztříštěné a neefektivní, místo soustředění se na prioritní stavby, které udělá bez chyby a na první, duhou iteraci, honí milion zajíců, kteří mu stejně zdrhnout. Není důvod k tomu aby nebyly projekty typu "navrhni a postav", místo toho máme rok co rok státní vizošky, není důvod proč by nebylo možné nechat stavbu a návrh jezů na případných zájemcích o stavbu VE, stát by si doplnil pár parametrů a komoru, nebo ji jen zaplatil, neděje se tak...

Místo toho aby stát vkládal vyšší a vyšší důvěru v lid, neefektivně s ním bojuje, snaží se všechno kontrolovat a to až do naprosto nesmyslných extrémů kde se hádá ministerstvo s kraji o lokálku. Takto to nemůže fungovat. Takto se nikam neposuneme, jenom nás to zatáhne do horšího bahna stagnace, které mi z nějakého důvodu nechutně připomíná normalizaci (a to ji znám jenom zprostředkovaně).

Nepotřebujeme stát, který všechno kontroluje a zajišťuje, potřebujeme stát, který pomáhá v rozvoji. A pokud byla třeba ztornádována první transkontinentální dráha v Evropě (Terst-Varšava), tak stát má pomoci tím že do budoucna vyjedná se státem Slovenským, že bude trať na druhém břehu Moravy uvedena alespoň do parametrů století 20. a postará se o svůj kus. Znamená to že když je vidět že spolek jehož jsme dobrovolnou součástí se chystá odklonit od uhlí a fosilních paliv během dalších 15-20 let, připraví takové právní prostředí ve kterém budu moci subjekty realizovat kroky k naplnění tohoto cíle. Ne že bud blouznit o centrálních JE a protěžovat zastaralé uhelky úlevami.

Fakt nepotřebujeme stát řízený bandou fachidiotů a pravítkových inženýrů. Potřebujeme stát, který vytváří takové podmínky ve kterých místní, kteří nejlépe znají svůj kraj, jeho historii a možnosti, mohou plně rozvíjet potenciál svého kousku země a tím tvořit stabilní bohatou a pestrou společnost. Centralistické plánování a zásahy napáchaly v ČR za 20. století neskutečné škody.

Třeba za to co napáchali plánovači ve druhé polovině komunistické hrůzovlády v mém kraji by zasluhovali 256 na holou (doufám že nemají tento kink). Během asi dvaceti let (70. a 80.) zničili to co tu pracně tvořili lidi v koexistenci s mocným vodním živlem a napáchali značné škody, kdoví jestli opravitelné. Naštěstí ale zůstalo alespoň něco čeho se chytit a nepřeryla to tu korečková rypadla. Byť podle vyprávění moc nechybělo aby ze Slovácka bylo druhé Sokolovsko. Jenže v uhelném lomu nemůžete mít ropné vrty a ropa byla bohu dík dražší než lignit. Díky bohu.

Kdepak, kdepak. Potřebujeme si sednout a všechno to znovu přehodnotit, nemůžeme budovat zemi 21. století podle sto let starých snů, ani ne podle snů starých 50, nebo 30 let. Určit opravdu to nutné co je potřeba a to udělat, zbytek nechat na soukromé iniciativě.

Miloslav Černý
22. srpen 2021, 16:09

Nic není neměnné. Společenská poptávka si může vynutit i změny v tomto oboru právě kvalitnější argumentací s doloženými objektivními podklady. Tak to bylo v podobných příkladech vždycky a nemusel o tom rozhodovat výlučně jenom stranický menšinový aparát. Někdy v takových případech je to o náhodě, ať je jakákoli. To převálcování se jeví s rostoucím vývojem zajímavé, těžko předvídat na jakou potřebnou úroveň se dokáže dostat. Není divu, že je současný tlak na co nejrychlejší dostavbu JEDU i za vyšší cenu. S odkladem výstavby se dostává stále více do nesmyslného projektu i pro současné jeho příznivce, právě rozvojem stále účinnější akumulace.

Radim
28. srpen 2021, 07:59

Beskydy nejsou svou geologií pro stavbu PVE vhodné.

Zapletal
22. srpen 2021, 11:31

Pokud vím, tak se v této jaderné elektrárně v Arménii jedná o reaktor VVER 440 ve variantě V 230. Tento předpotopní šrot byl v jaderné elektrárně V 1 v Jaslovských Bohunicích a už naštěstí není v provozu. Snad se Arménie vydá více cestou OZE.

Dušan
22. srpen 2021, 16:28

Pri VVER 440 by som i pri "predpotopnom vákuovo-barbotážnom syséme" skôr riešil ako je elektráreň udržiavaná .... toho by som sa bál viac ako technického riešenia toho či onoho typu reaktoru.

Ivan Novák
22. srpen 2021, 18:05

Obávám se, že tamní VVER 440 typ V270 nemá barbotér, nýbrž jde koncepčně o V230, jen seismicky zodolněnou (tj., řízený odfuk prvotní tlakové špičky ještě relativně málo radioaktivní směsi do volné atmosféry a teprve pak hermetizace prostoru kolem primáru). Ale rád se nechám opravit někým, kdo ví, jak to tam je ve skutečnosti.

Milanius
22. srpen 2021, 13:26

Je vidět že z diskutujících jsou tu odborníci pouze dva :-). O zbytku je problém se domnívat, že strojírenství a energetika jim něco říká. Článek je o křehnutí materiálu tlakové nádoby a o tom, že za relativně mrzký peníz se dá prodloužit životnost JE v řádech desítek let. Zbytek je o údržbě okolních zařízení. Takže provoz JE není problém držet 80-100 let. Jde jen o ekonomičnost. JE v Arménii je sice staršího typu, ale byla seismicky zodolněna. Takže zemětřesení ji neohrozí - horší je to z turbinou.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se