Švédsko prozkoumá prodloužení životnosti jaderných elektráren na 80 let
Majitelé švédských jaderných elektráren Forsmark a Ringhals se chystají posoudit možnost prodloužení provozu reaktorů ze současných 60 na 80 let. Elektrárny by tak dodávaly elektřinu až do 60. let 21. století.
Studie prodloužení životnosti pěti bloků o 20 let bude zahrnovat podrobné výpočty nákladů a analýzu rizik v oblasti udržení odborných znalostí a dodavatelů. Po této analýze může být učiněno konečné investiční rozhodnutí. Většina potřebných investic je plánována na příští dekádu, uvedla společnost Vattenfall.
Generální ředitel společností Forsmark Kraftgrupp AB a Ringhals AB, Björn Linde uvedl, že podle předběžné studie je prodloužení provozu bloků efektivním využitím stávajících investic, přispěje k nízkouhlíkové výrobě elektřiny a další provoz uvedených reaktorů nevyžaduje realizaci složitých licenčních procesů. Vyprodukovaný jaderný odpad by byl umístěn do stávajících a naplánovaných jaderných úložišť.
Vizualizace konečného úložiště vyhořelého jaderného paliva ve Forsmarku. Celková délka tunelového systému je více než 60 kilometrů. Pod zemí se úložiště rozkládá na ploše tří až čtyř kilometrů čtverečních. Je umístěno v hloubce 500 metrů. Zdroj: SKB
Prodloužení životnosti reaktorů Forsmark a Ringhals si dle odhadů vyžádá investice ve výši 40-50 miliard SEK (cca 89-111 miliard Kč) na výměnu nebo renovaci systémů a komponent. Technická část investic zahrnuje oblasti údržby, obnovy nebo výměny komponent, jako jsou turbíny, kondenzátory, generátory a modernizaci systémů kontroly a řízení. Investice jsou rovněž vyžadovány v rozvodnách a elektrických vedeních, budovách elektrárny a další infrastruktuře.
Význam jaderné energie
"Prodloužení provozu pěti reaktorů v elektrárnách Forsmark a Ringhals o 20 let může zajistit více než 800 TWh bezuhlíkové elektřiny. Švédsko by při dnešní spotřebě čerpalo tento objem elektřiny přibližně 6 let," uvedla společnost Vattenfall.
"Jaderná energie bude hrát důležitou roli ve švédské výrobě bezuhlíkové elektřiny po mnoho desetiletí, a proto je naprosto nezbytné investovat nejen do nových jaderných elektráren, ale i do našich stávajících reaktorů," řekl Torbjörn Wahlborg, výkonný viceprezident pro výrobu v severském regionu společnosti Vattenfall. "Po rozsáhlých modernizacích, které byly v minulosti provedeny, vidíme dobré vyhlídky na prodloužení životnosti až o 20 let."
Jaderná elektrárna Ringhals společnosti Uniper. Zdroj: Vattenfall
Společnost Uniper jako menšinový vlastník reaktorových bloků podporuje přezkoumání možnosti prodloužení životnosti reaktorů Ringhals a Forsmark. "Je to pravděpodobně nejefektivnější způsob, jak zajistit dlouhodobě bezuhlíkovou energii," uvedla společnost.
Jaderné elektrárny Forsmark a Ringhals
Elektrárna Forsmark disponuje třemi varnými reaktory (ABB Atom BWR) s celkovým instalovaným výkonem 3320 MW, které byly spuštěny v letech 1980 až 1985. Společně reaktorové bloky dodají do sítě přibližně 25 TWh elektřiny ročně. Vattenfall vlastní ve společnosti Forsmarks Kraftgrupp 66% podíl, Mellansvensk Kraftgrupp disponuje 25,5 %. Nejmenším akcionářem elektrárny je Uniper (Sydkraft Nuclear Power), který vlastní 8,5 %. Přístroje radiačního měření JE Forsmark byly první, které v dubnu 1986 zaznamenaly zvýšenou radiaci v ovzduší, způsobenou havárií v JE Černobyl.
Jaderná elektrárna Ringhals. Zdroj: Vattenfall
Jaderná elektrárna Ringhals má dva vyřazené varné a dva provozované tlakovodní reaktory. Tlakovodní reaktory (Westinghouse 3-loop PWR) byly připojeny k síti v letech 1980 a 1982. Společně dodají do sítě 17 TWh elektřiny ročně. Vattenfall vlastní 70,44 % akcií společnosti Ringhals AB a Uniper (Sydkraft Nuclear Power) disponuje 29,56 % podílem.
Mohlo by vás zajímat:
Při naší obvyklé liknavosti se tato cesta nabízí i nám i bez těch nových jader. mamutů. A do té doby se dá počítat se stávajícím rozvojem s celou škálou OZ, který se těžko někomu už podaří omezovat a podle okolností si pomoci SMR, které se hlasí o svou svébytnost. V záloze máme plynovky, omezení vývozu a případně dovoz.
A proč neudělat obojí? Postavit jádro a ještě prodloužit to staré?
Ano, to je logické. Ale logiku v příspěvku Miloslava Černého nehledejte, on si tady přišel splnit domácí úkol - kopnout si do jádra.
Protože, pro tuto elektřinu nebude uplatnění. Soláry a větrníky v Německu budou růst. To co je potřeba je mít kapacitu v době kdy nesvítí a nefouká a už to nepokryjí baterie - tzn. zhruba 2 měsíce v zimním období. Na to jsou ideální plynovky, v budoucnu vodík, ale i s uhelkama by se to dalo přežít na těchto pár týdnů.
Jak snadné to je k pochopení a přesto komu se to nezadaří, musí kopat do všeho co ho v momentě napadne a co se nabízí nejblíže.
Když si myslíte, že při očekávaném značném zvýšení spotřeby elektrické energie pro elektřinu (a teplo) z JE nebude uplatnění, tak mně to docela pobavilo.
Samozřejmě, přepokládat budoucnost je ošidné, ale já osobně dávám přednost mít pár molochů pro budoucnost navíc, které možná jednou nebudeme potřebovat, nebo budeme vymýšlet, kam s tou elektřinou, než mít jednou akutní nedostatek elektrické energie a v panice vyrábět plynové a dieselové malé zdroje.
@Tomáš Foldyna 21. červen 2024, 09:15
Super mít pár molochů do rezervy v budoucnu.
Trochu to kazí "detail", že je někdo musí postavit a hlavně zaplatit:-D
To Jirka Líska 21. červen 2024, 09:25
Super mít ne jen pár, ale hodně akumulace a záložních zdrojů k FVE a VtE.
Jenom to trochu kazí "detail", že je nejenže někdo musí postavit a zaplatit, ale ještě se jim musí po celou dobu provozu platit i za to, když nevyrábějí. V případě ZP s "bonusem" emisí a placení emisních povolenek, v případě vodíku několika násobnou cenou.
@Bob 21. červen 2024, 10:01
Můžete prosím více vysvětlit vaše tvrzení:
"ještě se jim musí po celou dobu provozu platit i za to, když nevyrábějí"
Díky
@Líska: To je snad jasné, ne? Kapacitní platby fungují přesně na principu "platit i za to, když nevyrábějí".
@Emil 21. červen 2024, 10:38
A ty kapacitní platby dostávají všechny FVE a VtE v ČR?
A budou je dostávat i všechny nově postavené?
@Líska: Ne, to se tam ani nepíše, dostávat je budou a leckde už dostávají ty "záložní zdroje k FVE a VtE". FVE ani VtE kapacitu poskytovat nedokážou.
@Emil 21. červen 2024, 11:47
Díky, přehlédl jsem, že p. Bob mluvil o zálohách k FVE a ne přímo o FVE.
Stavět "do rezervy" zdroj, který není příliš rentabilní ani při plném zatížení, to postrádá jakoukoliv logiku...
A co ty ostatní hodiny, mimo ty 2, spíše 3 zimní měsíce v roce, kdy nesvítí a nefouká?
Alternativa k JE by byla jedině soláry a větrníky několikanásobně předimenzovat a ještě k tomu pořídit drahou krátkodobou a ještě dražší dlouhodobou akumulaci. Plynovky budou potřebovat kapacitní platby. V době příznivé pro výrobu nastane kanibalizace VtE a FVE. Buď jim budete platit za nevýrobu, nebo budou muset zvednout ceny v době, kdy prodají. Celkově dražší, než elektřina z jádra.
Kromě toho už i bez akumulace je potřeba na vyrobení 1 MWh elektřiny z FVE a VtE násobně více betonu, oceli, mědi, hliníku, skla, apod, než při výrobě v JE. To všechno jsou a budou nedostatkové drahé materiály velmi energeticky náročné a neekologické na výrobu. K tomu další na akumulaci.
kanibalizacia nemusi nastat pokial sa prebytocna elektrina vyuzije na akumulaciu do vodiku
Protože existující jádro funguje na bázi zapuštěných nákladů, zatímco nové se musi počítat na bázi úplných nákladů- a to už neni rentabilni...
Tak třeba Dukovany už v režimu prodloužené životnosti pracují. Původní životnost byla naplánována na třicet let.
Rusové mají technologii renovace svých WWER reaktorů není tedy nutné staré JE odstavovat.
Všechny u nás instalované reaktorové nádoby byly také u nás vyrobeny. Pokud vím, tak naše ocel je kvalitnější a podle stále probíhajících (při odstávkách) zkoušek naše reaktorové nádoby nebude nutno žíhat při prodlužování provozu, jak to dělají Rusové se svými.
Vlivem záření dochází ke křehnutí reaktorové nádoby prakticky je obtížné se dostat s životností starých rekatorů přes 60 let. Pak musíte žíhat tím prodloužíte životnost asi o 30 let. Teoreticky lze žíhat i opakovaně , ale efekt žíhání má svoje limity takže JE nebude mít neomezenou životnost. Dejme tomu 120 let je strop. Dukovany lze provozovat cca do roku 2100
Pokud reaktorová nádoba nevykazuje při kontrolách vady materiálu, neexistuje nic, proč by bylo nutné její provoz končit, všechno ostatní jde obnovit. Teoreticky tedy může pracovat klidně 100 let, i déle.
presne tak, najviac sa budu kazit mechanicke sucasti elektrarne, samotny reaktor moc pohybu nevykonava, myslim, ze to nastavenie zivotnosti mame prebrate z dnesnej doby, ked sa vsetko vyraba na spotrebu bez dlhej zivotnosti, ci uz je to elektronika alebo oblecenie, mam doma tricko s potiskom futbalovych majstrovstiev vo francuzsku z roku 1998, ktore sa mi zacalo trhat az teraz a potom mam kopu novsich triciek, ktore sa trhaju uz po 3-4 rokoch nosenia
Reaktorová nádoba může vydržet dlouho. To je primitivní kus velmi tlustého materiálu. Ale to co v žádné JE nevydrží dlouho a musí se neustále renovovat je elektronika a chlazení. A samozřejmě i ta část mimo reaktor se neustále obnovuje.
S reaktory bývaly potíže hlavně s víkem (viz nejdéle provozovaná švýcarská elektrárna či Flamanville 3).
Kdyby se na JE nic neobnovovalo, měla by životnost 20 či max 30 let.
Pro primitivismus Vaněčka, reaktorová nádoba, materiál, sváry, návary jsou špičkou metalurgicko strojírenské technologie.
Povšechně informace pro veřejnost se zájmem: pokud si pamatuji, reaktorová nádoba LWR je svařovaná z vykovaných kroužků. Nedělá se to ručně, nýbrž na těžkých automatických přípravcích. Ty už Škoda JS nemá, a krajně nesnadně by je pořizovala znovu. Kdysi se ve světě dělaly dvě chyby, a to, že svar byl i v blízkosti zóny s palivem, a svarový kov obsahoval měď. Důsledkem bylo nečekané křehnutí materiálu, působené rychlými, vodou nedostatečně zpomalenými neutrony (krystalovou mříž železa poruší energie nad cca 1MeV). Teď to křehne taky, ale pomalu, a když svědečné vzorky ukážou, že už je čas, umí se to vyžíhat do původních materiálových parametrů.
Taky se dřív čerstvé palivo zaváželo na okraj aktivní zóny a dnes se dává spíš do středu, což snižuje radiační zatížení tlakové nádoby a tím zvyšuje její životnost.
Reaktorová nádoba-to není to nebezpečné místo na jaderné elektrárně. Ta vydrží hodně, ale samozřejmě, když selže odvod tepla tak vydržet nemůže a protaví se, jako v JE 3 mile island nebo ve fukušimských reaktorech,...
Kritická je elektronika (ta stárne rychle) a lidé co elektrárnu obsluhují,
že jsou kritické sváry, to už ví snad všichni, a že se prakticky vše během dlouhodobého provozu JE i několikrát vymění, to je taky známé. Takže za těch 40 či možná 60 či hypoteticky 80 let už je ta elektrárna zcela vyměněná, je to nová elektrárna, až na reaktorovou nádobu, a slouží.
Nicméně řadu modernizací, požadovaných pro nové JE, již nelze na těch starých udělat.
Znovu opakuji pro Vaněčka: v Three Mile Island k protavení tlakové nádoby reaktoru nedošlo.
ano, opravuji na : "a protaví se jako na fukušimských reaktorech", v USA reaktor byl nevratně poškozen, odvod tepla byl přerušen jen krátkodobě, ale ne protaven.. Na mém diskusním příspěvku to nic nemění
Auto je schopno spolehlivě sloužit 20 i více let, při pravidelné údržbě ale zadření motoru nebo poškozená převodovka většinou majitele donutí auto sešrotovat a pořídit novější.
Jak dlouho by sloužilo jakékoliv zařízení bez údržby? Třeba FVE, jak sám píšete je hlavně náchylná elektronika, každých pár dní na velké FVE něco odejde, naproti tomu JE je z velké části beton a ocel, při správném zacházení velmi trvanlivé produkty asi jako hráze vodních elektráren.
Fotovoltaická elektrárna Vám vydrží "věčně". Nemá žádné pohyblivé mechanické součastky (tedy ty FVE bez trackerů a to jsou skoro všechny), kabelové rozvody taky vydrží věčně, nosná konstrukce prakticky věčně, jen občas vyměníte nějaký vadný panel (pár panelů z milionu), po 10-15 letech střídač (ty nové SiC budou mít již životnost dvojnásobnou),
po 35 letech (nyní už po 40, za nějakou dobu až po 50 letech) vyměníte všechny FV panely (za nové, ještě kvalitnější, superlevné).
A demontáž FVE a navrácení do přírodního stavu je možná prakticky okamžitě.
I u JE se vyplatí ji stále dobře udržovat, vyměňovat vše až na beton a reaktorovou nádobu a tak není potřeba budovat nové "mamuty", jít s výkonem co nejvýše, tudy cesta nevede, to spíš se prosadí menší, bezpečnější reaktory 4. generace.
Nevím, jak si představuje "věčnost" pan Vaněček, ale skutečná životnost FVE je cca 10 let. A to tvrdí na portálu ekolist, který bych nepodezíral z účelového tvrzení o špatné kvalitě FV.
Odkaz:
"Věčně" až na ty co jsou na konci životnosti už po cca 10 letech, což jen v Německu dělá podle odhadů 10 GW, aneb tradiční Vaněčkovy pohádky.
Pánové, nebuďte směšní. Ve světě se dosud postavilo zhruba 500 GW výkonu jaderných elektráren a z nich zhruba 5 GW výkonu těžce havarovalo. To je jedno procento.
Naproti tomu je ve světě již zhruba 1500 GW výkonu fotovoltaickcýh elektráren, žádná obrovská havarie, jen směšné prkotiny.
Uvažujte rozumně než zase něco napíšete.
Směšný jste tu jedině vy, Vaněčku, svým neustálým lhaním a off-topic hejty, přesně jako jste to předvedl i zde.
Ja si myslím, že to je logický krok po tom, čo nedávno švédska vláda odmietla žiadosť Nemecka vybudovať nové podmorské elektrické spojenie medzi Nemeckom a Švédskom. Náklady na predĺženie životnosti švédskych jadrových elektrární mi vychádzajú približne 5 €/MWh.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se