Domů
Jaderné elektrárny
Sellafield zahájil řízené odstavení závodu Magnox v podmínkách epidemie
Areál britského jaderného centra Sellafield. Nejprve zde stály jen reaktory Windscale Piles (najdete je v levé zadní části areálu, vysoký komín druhého reaktoru byl v roce 2001 z části zbourán) a několik budov pro zpracování jaderného paliva, nakládání s radioaktivními odpady a především pro nakládání s plutoniem pro vojenské účely. Později přibyly čtyři blok JE Calder Hall (v pravé zadní části areálu, jejich identifikaci ztěžují zbourané chladicí věže), které vznikly jako samostatný celek, oddělený od zbytku areálu. V dalších letech se areál rozrůstal o další zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady.

Sellafield zahájil řízené odstavení závodu Magnox v podmínkách epidemie

Od vypuknutí pandemie koronaviru podnikla společnost Sellafield na svém jaderném zařízení v severozápadní Anglii řadu preventivních opatření, zahrnující například řízené odstavení přepracovatelského závodu na vyhořelé palivo Magnox. Přepracovatelské zařízení se blíží k 60. roku svého provozu a je složitým chemickým závodem pro zpracování a separaci plutonia a uranu.

Závod Magnox bude letos trvale odstaven z provozu. Od roku 1964 slouží k separaci uranu a plutonia z použitého paliva prvních britských jaderných reaktorů pro jeho další využití.

„Rychlé odstavení závodu by mohlo vést ke zbytečnému navýšení údržby nebo oprav, zatímco řízené odstavení ponechá závod v optimálním stavu pro jeho případné opětovné spuštění,“ uvedl provozovatel zařízení.

První z reaktorů typu Magnox v jaderné elektrárně Calder Hall.
První z reaktorů typu Magnox v jaderné elektrárně Calder Hall. (Zdroj: Sellafieldsites.com)

„Naše reakce je úmyslně strukturována tak, že máme k dispozici vyhrazené zdroje pro řízení současné situace a zároveň udržujeme náš management a řízení závodu Sellafield a dalších jaderných zařízen. Jak si jistě dokážete představit, mnoho prací zde není možné vykonávat z domova. V Sellafieldu jsme na kritické misi, proto náš postup musí zajistit trvale vysokou bezpečnost, ochranu našich zaměstnanců, veřejnosti a životního prostředí,“ řekl Mark Neate, ředitel pro ochranu životního prostředí, bezpečnost a fyzickou ochranu ve společnosti Sellafield.

Jaderné elektrárny řeší koronavirus

Situaci kolem pandemie koronairu důsledně monitorují všichni provozovatelé jaderných zařízení. Management má pro tyto situace zpracovány krizové scénáře k řízení prací a ochranu personálu.

Například ČEZ umožnil velké části administrativních pracovníků tzv. „home office“ se vzdáleným přístupem do firemní sítě a zavedl ochranná opatření, která minimalizují kontakt mezi směnovými zaměstnanci. Kritické jsou provozy jaderných elektráren, ve kterých z důvodu jaderné bezpečnosti, musí být neustále přítomen stanovený počet odborného personálu. Kritické uzly, kterými pravidelně prochází větší množství zaměstnanců jsou pravidelně desinfikovány.

Bloková dozorna JE Dukovany; Zdroj: ČEZ

Dodatečná opatření ve firmě Sellafield zahrnují také vzdálený přístup pro zaměstnance pracující z domu a zřízení telefonické a emailové podpory pro zaměstnance.

Sanace jaderného zařízení

Skladování použitého jaderného paliva tzv. mokrou formou; Zdroj: Sellafield Ltd.

Společnost Sellafield se momentálně zaměřuje na čtyři oblasti výkonu prací: získávání jaderného odpadu, paliva a kalů, které jsou uloženy ve starých bazénech a silech, sanaci stovek jaderných a nejaderných zařízení v lokalitě, přepracování použitého paliva a ukládání speciálních jaderných materiálů.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
Milan Vaněček
27. březen 2020, 17:23

Když máte takové zdroje elektřiny, které běží i bez obsluhy, tak Vás pandemie koronaviru nezajímá a německé JE (ten maličký hnědý štráfek na grafu) můžete klidně odstavit.

https://www.agora-energiewende.de/en/service/recent-electricity-data/chart/power_generation/24.03.2020/27.03.2020/

energetik
27. březen 2020, 19:21

Koronavir je jen záminka. Jaderní aktivisté skutečnost nepřiznají. Skutečný důvod uzavření je úplně jiný a psalo se o něm už v roce 2011 takto:

"Jaderný komplex u Sellafieldu provázely zásadní problémy v podstatě už od roku 2002, kdy byl uveden do provozu. Zpracování vyhořelého paliva nikdy nedosáhlo plánované kapacity a namísto 120 tun ročně, továrna vyprodukovala za osm let jen třináct tun oxidu plutonia. Britské daňové poplatníky za tu dobu přišla na 1,4 miliardy liber. Aby se zabránilo zbytečným nákladům hrazeným z daní je jediným smysluplným řešením co nejrychlejší uzavření výroby.

O přibližně stovku tun nezpracovaného jaderného odpadu pocházejícího především z britských a francouzských atomových elektráren, který se nyní nachází na pozemcích sellafieldského komplexu, nemá z pochopitelných důvodů nikdo zájem.

Britský úřad ovšem nenaznačil, co nyní se stovkou tun jaderného odpadu v Sellafieldu bude.

Michal
29. březen 2020, 12:31

Nebylo by snad rozumnější odstavit hnědouhelné elektrárny s řádově větší produkci emisi než mají jaderné elektrárny? Tipuji že oboje elektrárny mají na instalovaný výkon podobný počet zaměstnanců.

Jan Veselý
29. březen 2020, 13:38

No, něměcká odpověď je: "Postupně obojí a napořád"

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se