Pátý blok elektrárny Chung-jen-che dosáhl první kritičnosti
Pátý blok čínské jaderné elektrárny Chung-jen-che (Hongyanhe) v provincii Liáo (Liaoning) dosáhl první stabilní štěpné řetězové reakce. Připojení energetického bloku k síti se očekává do konce tohoto roku.
Jaderná elektrárna Chung-jen-che využívá ryze čínské jaderné reaktory. První část komplexu čítá 4 bloky tlakovodních reaktorů CPR-1000, zatímco druhá část bude provozovat pokročilé reaktory ACPR1000.
Pátý a šestý blok elektrárny Chung-jen-che jsou ve výstavbě od března resp. července roku 2015. V říjnu 2019 byly na 5. bloku úspěšně dokončeny studené funkční zkoušky. Testy systémů před uvedením reaktoru do kritického stavu byly provedeny 12. června.
K první řízené štěpné řetězové reakci došlo o den později. Podle následujícího plánu by měl pátý blok přejít do komerčního provozu v druhé polovině roku 2021 a šestý blok by jej měl následovat o půl roku později.
Evoluční model ACPR1000, vyvíjený společností China General Nuclear (CGN) má projektovaný výkon 1080 MWe a podle charakteristik spadá do kategorie reaktorů generace III. Ke zvýšení bezpečnosti přispívá dvojitý kontejnment a lapač roztavené aktivní zóny.
Vývoj reaktoru ACPR1000 začal v listopadu 2011. V roce 2012 došlo v rámci centrálního plánování k propojení projektů společností CGN (ACPR1000) a CNNC (ACP1000). Díky tomu byl vyvinut standardizovaný návrhu reaktoru (HPR1000 – Hualong One). První reaktory ACPR1000 byly v provozu v elektrárně Jang-ťiang (Yangjiang) jako 5. a 6. výrobní blok. Ty jsou v provozu od roku 2018 a 2019.
Jaderný reaktor ACPR1000 Zdroj: WNN
Výstavba první části komplexu elektrárny Chung-jen-che začala v srpnu 2009 a první dva bloky přešly do komerčního provozu v červnu 2013 a květnu 2014.
Starší reaktory CPR-1000 jsou založeny na francouzském projektu M310. Ke chlazení reaktoru o výkonu 900 MWe používá tato technologie tři chladicí smyčky. Podle hodnocení z World Nucelar Association spadají tyto reaktory do generace II+.
Čína sází na jádro, aktuálně staví 18 reaktorů
Čína nyní projevuje velký zájem o jadernou energetiku kvůli znečištění ovzduší z uhelných elektráren. Velký důraz je také kladen na vývoj a výzkum uzavřeného palivového cyklu.
Většina technologie postavené v Číně je založena na tlakovodních reaktorech západní koncepce. Tyto modely se staly předlohou pro vlastní vývoj Číny v oblasti tlakovodních projektů.
Mimo západní koncepci reaktorů se na místním trhu prosadil také Rosatom, který staví reaktory VVER-1200 v lokalitách Sü-ta-pao (Xudabao) a Tchien-wan (Tianwan).
Nyní Čína provozuje celkem 50 jaderných reaktorů o celkovém výkonu 48508 MWe. Dalších 18 reaktorů s plánovaným výkonem 18206 MWe je v Číně ve výstavbě.
Mohlo by vás zajímat:
Nejrychlejší dodavatel a vyřazen, takže pohled práva:
vyřazení lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži - sazba 3 roky.
tak vážení politici a ochránci svobodného světa tohoto pohledu v české republice se nedočkáte protože pokud je vám 25 a více zemřete sešlostí věkem než se u nás něco takového postaví
Dobrý den, nevíte někdo proč se nemluví o převratném počinu našich vědců ?Ti údajně mají prototyp zařízení poháněné jaderným odpadem pro výrobu tepla.Pracovne nazvané papinák, zařízení které by nás zbavilo potřeby stavby úložišť nad.odpadu a jako bonus by bylo užitečné.Doufám, že naši politici to zase zašmouli tak, že to vědci budou muset předat do zahraničí za pár šupu a následně ty papináky budeme draze kupovat místo,aby na tom stát vydělával.
Nepíše se asi proto, že naši vědci žádný podobný převratný počin nemají. To co mají na papíře by pouze umožnilo z vyhořelého paliva získat další teplo, množství vyhořelého paliva to ale nijak nezmenší, natož aby nás to zbavilo potřeby stavět úložiště.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se