IAEA zvyšuje prognózy růstu jaderné energetiky

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) zvýšila svou prognózu růstu instalovaného výkonu jaderných elektráren. Ve scénáři vysokého růstu se očekává zvýšení kapacit jaderných elektráren až 2,5krát, z 372 GWe v roce 2023 na 950 GWe do roku 2050. Tento růst je podpořen zejména očekávaným nárůstem podílu malých modulárních reaktorů (SMR).

Publikace s názvem Energy, Electricity and Nuclear Power Estimates for the Period up to 2050 byla představena při zahájení konference IAEA ve Vídni. Dokument, který rozděluje globální statistiky podle regionů, obsahuje i scénář nízkého růstu, jenž předpokládá zvýšení instalovaného výkonu jaderných elektráren o 40 % do roku 2050, tedy na 514 GWe.

Zdroj: International Atomic Energy Agency

Tento rok je již čtvrtým po sobě, kdy byly prognózy růstu navýšeny. Scénář vysokého růstu je o 7 % vyšší než v loňské zprávě, zatímco scénář nízkého růstu vzrostl o 11 %.

Rostoucí podíl SMR

V obou scénářích se předpokládá rostoucí podíl malých modulárních reaktorů (SMR). Ve scénáři nízkého růstu budou SMR tvořit 6 % nově instalovaného výkonu, zatímco ve scénáři vysokého růstu se očekává, že SMR budou zodpovědné za 24 % (téměř 140 GWe) nového výkonu. Celková výroba elektřiny ze všech zdrojů by se měla do roku 2050 více než zdvojnásobit.

Dno nádoby kontejnmentu SMR ACP100.

Odhady jsou založeny na všech provozovaných reaktorech, možných prodlouženích licencí, plánovaných odstávkách a věrohodných projektech výstavby pro následující desetiletí. Scénář nízkého růstu počítá s tím, že současné tržní a technologické trendy budou pokračovat bez významných legislativních změn. Naopak scénář vysokého růstu zahrnuje národní politiky zaměřené na změny klimatu, ale zůstává technicky proveditelný.

Podmínky pro naplnění vysokého růstu

Vedoucí prognóz a ekonomických studií v IAEA Henri Paillere uvedl, že k dosažení nebo překročení vysokého scénáře jsou nezbytné podpůrné národní politiky, financování, investice do energetických sítí, standardizace v dodavatelském řetězci, spolupráce národních regulátorů a globální harmonizace, zejména v oblasti vývoje SMR.

Zpráva rovněž zdůrazňuje, že by měla být oceněna hodnota jaderné energie v oblasti spolehlivosti, energetické bezpečnosti a nízkých emisí. Přetrvává však nejistota ohledně budoucího růstu poptávky po elektřině, zejména v souvislosti s digitalizací a elektrifikací dopravy.

Podle zprávy byla jaderná energie v roce 2023 druhým největším zdrojem nízkoemisní elektřiny s 9,3% podílem na celosvětové produkci elektřiny. Největším nízkoemisním zdrojem byly vodní elektrárny s podílem 15 %, následované větrnými elektrárnami s 8 % a solární energií s 5 %.

Predikce instalovaného výkonu z JE dle IAEA. Prognóza růstu jaderné kapacity podle regionů ukazuje největší nárůst ve střední a východní Asii.

Nové země a technologie

Paillere dále uvedl, že jaderné elektrárny v současnosti provozuje 31 zemí. Dalších 30 zemí je v různých fázích přípravy na zavedení jaderné energie. Mezi tyto země patří například Turecko, Bangladéš a Egypt, které jsou již v pokročilých fázích výstavby.

V posledních čtyřech letech roste pozitivní postoj k jaderné energii, což je dáno obavami o energetickou bezpečnost, dostupnost a potřebu čisté energie v boji proti změnám klimatu. Nové technologie, jako jsou SMR, přispívají ke zvýšenému zájmu o jadernou energii.

Staveniště turecké JE Akkuyu. Zdroj: Akkuyu

Paillere rovněž zdůraznil, že dlouhodobý provoz a navyšování výkonu stávajících elektráren jsou klíčovými faktory pro budoucí růst jaderné energie. Ve scénáři vysokého růstu by bylo nutné přidávat průměrně 25 GWe nového výkonu ročně, zatímco za posledních pět let se přidávalo pouze 5,7 GWe ročně.

Pokud jde o pokrok ve skladování jaderného odpadu, Paillere uvedl jako příklad úspěšný rozvoj hlubinného úložiště ve Finsku, které může sloužit jako vzor pro další země.