Flexibilita jaderných elektráren – šance pro zastánce atomu?
Boj s větrnými mlýny. Tento pojem bychom dnes mohli nahradit „bojem s obnovitelnými zdroji“. Je jasné, že takový boj je předem prohraný. Obnovitelné zdroje ukusují stále větší část „koláče“ – energetického mixu. Po celém světě.
Přesto i zastáncům zelené energetiky je stále více jasné, že představa o stoprocentním přechodu na obnovitelné zdroje není v dohledné době ničím jiným než utopií. A „zelené“ úvahy se tak ubírají jiným směrem: Který další zdroj získá to privilegium, aby doprovodil slunce, vítr, vodu či biomasu v jejich vítězném tažení?
Je paradoxní, že v představách mnoha zastánců nízkouhlíkové energetiky toto privilegium získává fosilní zdroj – zemní plyn, který dokáže pružně a rychle vyvažovat závislost fotovoltaických a větrných elektráren na počasí. „Reálná zelená politika“ Německa pak ve skutečnosti zatím nahrávala zdroji s ještě podstatně většími emisemi skleníkových plynů – tradičnímu uhlí.
Bezemisní jádro je podle řady zastánců obnovitelných zdrojů zcela mimo hru. Údajně jde o neflexibilní zdroj, který dokáže fungovat jen v základním zatížení, baseloadu, a neumí se nové energetice přizpůsobit. To je ovšem z pohledu advokátů jádra mýtus. Technicky vzato už dnes jaderné elektrárny dokáží svůj výkon přizpůsobovat. Například ve Francii s tím mají zcela praktické zkušenosti. A požadavky na flexibilitu a „manévrovatelnost“ nových jaderných elektráren stoupají.
Zástupci jaderného průmyslu a energetiky se proto ozývají čím dál více. Dokazují, že právě jádro je, z hlediska emisí, jako čistý zdroj tím nejlepším partnerem obnovitelné energetiky. Ne všichni zastánci atomu či obecně klasických elektráren jsou touto argumentací nadšeni. Fakticky znamená příliš velký ústupek obnovitelným zdrojům, jako by už šlo opravdu jen o to, jak se jim ty ostatní přizpůsobí. Zastánci „vyvážené“ energetiky argumentují, že úvahy by měly vycházet ze zvážení všech předností a slabin jednotlivých zdrojů, jejich uplatnění v konkrétních podmínkách a následně stanovení vhodného mixu.
Foratom se ozývá
Ať tak či onak, faktem je, že vývoj postupně směřuje k čím dál tím větší flexibilitě jaderných elektráren. Nedávno na to ve svém dokumentu (Position Paper) upozornil Foratom, asociace evropské jaderné energetiky a průmyslu se sídlem v Bruselu.
„Navzdory rozšířené představě, že jaderné elektrárny jsou neflexibilními zdroji pro základní zatížení, ve skutečnosti jaderná energie může ve velkém rozsahu poskytnout také řešení požadavku na flexibilitu a stabilitu sítě v některých členských státech,“ uvedl Foratom.
Foratom dále zdůrazňuje, že jaderná energetika je hlavním partnerem obnovitelných zdrojů, pokud jde o dekarbonizaci v rámci Evropské unie. Asociace připomíná, že jádro dnes zajišťuje 27 % elektřiny v EU a téměř 50 % nízkouhlíkové elektřiny. Zastánci jádra (nejenom z Foratomu) také upozorňují, že bez atomových elektráren nebude možné se ani přiblížit plnění Pařížské klimatické dohody. Ve svém dalším dokumentu Foratom loni uvedl, že bez jádra nelze splnit cíle takzvaného zimního balíčku EU, nereálné je i dosažení evropského závazku snížit emise skleníkových plynů o více než 80 procent do roku 2050 (oproti úrovni roku 1990).
63 MW za minutu
Bruselská asociace vypočítává, že u nových jaderných reaktorů už bude zcela běžné, že v případě potřeby sníží či navýší výkon o 5 procent celkového výkonu za minutu. Jako se samozřejmostí se počítá i s tím, že se výkon reaktorů bude pohybovat od padesáti do sta procent maximálního výkonu. To nedávno uvedl také Zalán Bács, šéf Rosatomu v Maďarsku, když mluvil o chystané výstavbě nových bloků jaderné elektrárny Paks.
„To už není pouhý baseload, reaktory generace 3+ opravdu dokáží reagovat na požadavky přenosové sítě,“ řekl Bács na konferenci Pro-Energy Forum ve slovenském Pezinku. Předpokládá, že tato možnost manévrovatelnosti bude také skutečně využívána.
Při přepočtu na konkrétní číselné hodnoty pak Foratom ve svém materiálu uvedl příklad reaktoru s instalovaným výkonem 1260 megawattů. Jeho výkon se tedy může pohybovat mezi 630 a 1260 megawatty s tím, že měnit výkon je možné tempem plus minus 63 megawattů za minutu.
Francie i Česko
Pokud jde o flexibilitu stávajících reaktorů, ani ta není z technického hlediska vůbec zanedbatelná. Zdaleka ne všichni ji ale využívají. Foratom uvádí, že určité zkušenosti mají především ve Francii, Německu, Slovensku a Česku. Češi zatím využívají manévrovatelnost jaderných elektráren spíše výjimečně, poměrně běžnou záležitostí je ve Francii. Je to logické – jádro se podílí na tamní výrobě elektřiny celými třemi čtvrtinami, takže je nutné spoléhat právě na flexibilitu atomových reaktorů.
Při celkovém počtu téměř šedesáti francouzských reaktorů je možné dosáhnout poměrně významné flexibility i relativně malým snížením výkonu u většího počtu bloků. Foratom nicméně uvádí, že Francie je schopna zvýšit či snížit výkon všech svých jaderných elektráren o 21 tisíc megawattů za méně než půl hodiny.
České jaderné elektrárny už také získaly certifikaci na možnost poskytovat podpůrné služby pro provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Elektrárenská společnost ČEZ ale obvykle dává přednost jiným možnostem, jak zajišťovat flexibilitu celkového výkonu svých elektráren. Ideálním způsobem je využití vodní přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních. Nicméně i v případě jednotlivých českých jaderných bloků se počítá například s případnou změnou výkonu o 100 MW rychlostí minimálně 5 MW za minutu (v rámci takzvané sekundární regulace). A i u současných reaktorů už je technicky možné měnit výkon mezi 50 a 100 procenty rychlostí 10 MW za minutu (v rámci takzvané terciární regulace).
Nesedí ekonomika
Otázkou je, proč už dnes, v Česku či jiných zemích, nevyužíváme flexibility jaderných elektráren více. Foratom ukazuje, že hlavní důvod je ekonomický. Výstavba jaderných elektráren se sice stává stále dražší záležitostí, náklady na jejich provoz včetně paliva jsou ale relativně nízké – ve srovnání s ostatními klasickými zdroji. Operátoři jsou tedy pod ekonomickým tlakem, aby své jaderné elektrárny „vyždímali“ co nejvíc a jeli na plný výkon, ideálně s co nejmenším počtem odstávek. Neplánované odstávky kvůli technickým potížím, které v posledních letech zažila i zmiňovaná Francie, pak celou situaci pochopitelně dál komplikují.
Foratom vidí řešení v celkové změně tržního designu. Evropská unie by měla zohlednit specifika dlouhodobých investic do nízkouhlíkových zdrojů a odměnit poskytování flexibility. Kritici mohou namítnout, že půjde o další narušení tržního prostředí – vedle takzvaných kapacitních plateb pro záložní zdroje, otázkou ale je, jestli se v současné situaci nabízí nějaké lepší řešení. Také by pomohlo, kdyby svůj účel začal konečně plnit evropský systém obchodování s emisními povolenkami, který je sám o sobě obětí tržních deformací.
Technologická omezení
Zároveň je ovšem nutné dodat, že omezení ve využívání „jaderné flexibility“ nejsou jen ekonomická, ale i technologická. Nadměrné manévrování s jadernými reaktory by vedlo ke snižování životnosti jednotlivých dílů, navíc je nutné brát ohled na palivový cyklus elektráren. Možnosti manévrovatelnosti se v jednotlivých fázích tohoto cyklu liší. Otázkou tedy je, jak se do budoucna bude dařit vylepšovat také celkové technologické předpoklady reaktorů.
Pokud jde o nejnovější evropské požadavky na budoucí jaderné elektrárny (European Utility Requirements), ty stanovují, že reaktor musí být schopen změny výkonu mezi sto procenty a „minimální operační úrovní“. Rychlost změny musí být minimálně 3 procenta reaktorového výkonu za minutu, nicméně s možností navýšit na maximálně 5 procent po dohodě s provozovatelem přenosové sítě. Důležité jsou i požadavky ohledně četnosti podobných změn výkonů – mohou nastat dvakrát během dne, pětkrát během týdne a kumulativně až 200krát za rok.
A co přinese budoucnost?
Budoucnost je těžké předvídat. Hodně záleží na tom, zda a kdy přijde zásadní průlom v možnostech komerčního nasazení baterií v opravdu velkém měřítku. Tím by se potřeba flexibility jaderných elektráren pochopitelně omezila. Na druhou stranu ještě větší flexibilitu než stávající bloky mohou v dlouhodobějším horizontu nabídnout budoucí malé modulární reaktory. Zastánci jádra tak mohou živit naděje, že klíčový bude pokrok právě v tomto směru. To by byla dobrá zpráva pro tradiční jaderný průmysl, například i v Česku.
O tom, jaké jsou vyhlídky flexibility u malých modulárních reaktorů, mluvil již dříve v rozhovoru pro web oEnergetice bývalý šéf Centra výzkumu Řež Martin Ruščák (zde a zde). Budoucnost je podle něj v kombinaci velkých a malých reaktorů. Zatímco velké reaktory budou dál zajišťovat hlavně baseload, základní zatížení sítě, malé reaktory mohou nabídnout právě větší flexibilitu. Náklady na náběh malých modulárních reaktorů budou zaručeně nižší než náklady na náběh velkých reaktorů. Vyšší flexibilitu pak potenciálně nabídne případná kombinace několika malých reaktorů – třeba místo jednoho velkého.
Autor článku je konzultantem a specialistou pro energetické projekty agentury HATcom.
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Isar, Německo
Mohlo by vás zajímat:
K čemu bude regulace v rozmezí 50 až 100 %, když v některých chvílích budou OZE dodávat 100 %. A to bude čím dále častěji. Budou přebytečnou elektřinu JE dodávat do jiných sektorů? 3-4 krát dráž než OZE? S vysokými operačními náklady?
Co na to ekonomové?
Dalším aspektem je ustálený provoz. Každý technik ví, že zařízení pracuje nejlépe právě v ustáleném provozu. Čím větší regulace výkonu, tím nerovnoměrnější tepelné namáhání a s tím spojená větší pravděpodobnost poškození.
Jednoduchá odpověď, OZE nebudou "v některých chvílích" dodávat 100 %.
V ČEZkém blbákově nazývané takzvané "bezemisní" jádro je nepřijatelné pro své dlouhodobě nebezpečné a velmi toxické emise. To že je neobnovitelný zdroj by až tak nevadilo, jenže se bohužel se nevyplatí ani ekonomicky.
100% energie z OZE není utopie, ale pro mnohé i v ČR realita, stačí mít správného obchodníka nebo ostrovní, plusový dům. Utopie je 100% energie z jádra, ani žádná 100% jaderná ostrovní síť neexistuje a kvůli mizerné regulaci (změna výkonu o 5% za minutu v omezením rozsahu 50-100% je bída se kterou se nedá chlubit) by museli mít značně předimenzované akumulátory.
"České jaderné elektrárny už také získaly certifikaci na možnost poskytovat podpůrné služby pro provozovatele přenosové soustavy ČEPS"
To také svědčí o tom že papír v ČEZkém blbákově snese vše a pravidla a regulace trhu je dělána na míru několika vyvoleným. Zdroje z mizernou regulací mají certifikát na podpůrné služby a v neomezeném rozsahu velmi rychle regulovatelné zdroje a akumulátory ho mít nemohou.
Tzv "obchodník" vám vůbec neprodává "čistou" energií.
on vám prodává jenom že zaplatíte někomu kdo takzvaně čistou energii do sítě dodal (ta dodáním prakticky přestane existovat protože zálohování není ani na zlomek procenta celé spotřeby sítě)...
pokud si například nakoupíte energii na nabytí elektroauta v noci, tak sice zaplatíte nějakému větrníku a nebo soláru - ale ten pravděpodobně ve chvíli kdy vy spotřebováváte nedodává do sítě vůbec nic.
naopak elektřina ve skutečnosti (aby nebyly zbytečné ztráty na drátech) běží z nejbližší elektrárny.
Rakušáci si často kupují elektriku někde v Norsku... jen jaksi ta se po drátech spotřebuje už v Dánsku, při nejlepším v Německu... prakticky jediné co jim skutečně doteče do zásuvek je to co jde z Temelína a nebo Dukovan.
ty elektrony na drátech nezajímá kdo komu za co zaplatil.
Když si dám já na svůj dům fotovoltaiku a budu si tím dobíjet svůj elektromobil tak je to 100% čistá energetika. Já už jsem starý důchodce ale moje děti se to chystají realizovat (pro druhé auto když bydlite v satelitu je to resp bude to ideálni ).
Mimo to mi můj obchodník někdy dodá energii (převážně špinavou) ze sítě když jí mám nedostatek jako výměnu za čistou energii když jí vyrobím nadbytek (to umí třeba Eon, za malý poplatek).
Pane Šobr, co je na tom špatného?
Kromě toho že náklady na to že se té elektriky navíc zbavíte do sítě prakticky platí všichni ostatní v síťových službách prakticky nic. (od vás jí sice musí vykoupit za kladnou cenu protože "OZE podpora malým") ale povětšinou ve chvíli kdy budete dodávat vy budou dodávat i jiní - ti by v reálu kdy je cena silové elektřiny na trhu za zápornou cenu - neměli nic za elektřinu dostávat ale za odběr doplácet...)
V principu nemám nic proti tomu aby si někdo nabijel auto solární elektrikou - ale pokud tak si laskavě dopořiďte za své baterii a necpěte to do sítě.
Vy jste snad nepochopil, že když mám ke své fotovoltaice na střeše elektromobil tak mám i svoji baterii (na 4 kolech)?
A za síťové služby samozřejmě platím v období když odebírám ze sítě tu špinavou energii, jak bych ji jinak mohl odebírat? Když si vyrobím svoji pro sebe , tak není žádný důvod platit, jako když si u sebe na zahradě vypěstuji jablka.
A když něco prodám na trhu, tak platím státu za to daň (když to přesáhne určité množství).
Když mám "ostrov" a neprodávám tak není co řešit (aspoň s těmi jablkami)?
Pane Vaněčku, to je samozřejmě omyl. Nejdražší na sítích je právě jejich připravenost vám elektřinu dodat, kdykoliv budete chtít, nikoliv vlastní dodávka. To, co si kupujete je totiž SLUŽBA distribuční soustavy. No a ta služba, je úplně stejná, i když si v létě vyrobíte něco z fotovoltaiky. Takže není žádný důvod, abyste za tu službu platil méně než někdo, kdo fotovoltaiku nemá. Pěstování rajčat na zahradě je oblíbená demagogie. Tam totiž chybí ten smluvní vztah s externím subjektem na dodávku rajčat. Představte si, že si po internetu objednáte službu, že na vašem talíři budou ráno vždy 3 rajčata. Jakou si myslíte, že dostanete slevu za to, že si tam občas náhodně dáte jedno sám, protože Vám zrovna uzrálo na záhonku?
Pane Hájek já se nebráním platit za službu sítě, právě naopak. Jenom když bude tato služba moc drahá spousta účastníků s vlastním bydlením (to je u nás přes polovinu rodin) to začne řešit jinak)?
Nikdo už energii z nových FVE povinně nevykupuje, ceny jsou smluvní a dobrovolné a vykupující obchodník přebírá zodpovědnost za odchylku. A také není povinnost tu energii dodávat do sítě, lze ji mařit nebo přímím vedením prodávat/darovat sousedům v okolí.
Martin Hájek
ty sítě začínají být pro stále větší množství lidí po stále větší dobu v roce zbytečné a zvyšující se poplatky otravné. Zvýšením paušálních poplatků jen zvýšíte míru zbytečnosti distribuční sítě pro stále větší skupinu lidí. To je prostě trh a technický pokrok a tomu se neubráníte. A také maloodběratele už nechtějí stále a více doplácet na plýtvající a nekonkurenceschopné velkoodběratele kteří se nejsou schopni ani částečně sebezásobit. Když má stát tyto vydržované továrníky tak rád, tak ať jim sníží daně za elektřinu (aby mohli více plýtvat) o to i platy státním zaměstnancům, potom budou mít i větší přenosy energie a tedy i peníze i distributoři.
Domácnosti v rodinných domech už více neokradete, na mizerných službách distributora.
V Česku se v podstatě nikdo kvůli zimě od sítě reálně odříznou nemůže, maximálně tak garáže a letní chaty.
Petře,
je to možné, jenom musíte logisticky zajistit palivo pro záložní zdroj a ten také, může to být například kogeneračí jednotka, plyn k ní také nemusíte tahat, v odlehlejších oblastech se občas u domu takový velký bílý tank na plyn objevuje. Dá se to řešit přes velké PB lahve, v USA se prý celkem běžně topí LPGčkem Ono to mnohdy asi ani jinak nejde... Způsobů je povícero, Samozřejmě to chce pokaždé nějaký složitější systém, ale není to nereálné. Záleží jen na tom jak je ten systém navržený protože musíte mít samozřejmě mezi KGJ a měniči včleněnu nějakou baterii, ale kolik stačí pro dům? 20kWh?
OZE nejsou jen větrníky a soláry, ale také bioplyn, voda, geotermál, atd.... A ty si náš obchodník dálkově reguluje tak, aby pokryl požadavky zákazníků spolu s výrobou z FVE a větrníků. Dost energie ještě přebývá a ta jde na burzu.
Celá věc je jenom paskvilem zvaným "energetický trh" - kdyby OZE měli inkasovat peníze jenom za to že skutečně dodávají energii ve chvíli kdy jí někdo spotřebovává s tím že by si museli nakupovat baterie a kapacitu přečerpávaček se zaplacením nákladů - vyjdou dráž než jádro.
ale perverzně nastavený systém kdy za systémové služby platí spotřebitel a náklady se nedávají výrobcům - je něco co je nechutně proti ostatním zvýhodňuje.
nechte je platit ty systémové služby a větrník vyjde cca stejně draho jako kilowata od někoho kdo šlape na rotopedu za německou minimální mzdu.
Až bude v ceně jaderné energie cena regulace a výstavba Dlouhých Strání které byly postaveny kvůli záloze jaderek a vyrvávání jejich neschopnosti efektivní a účinné regulace.
Nebo takový Orlík, který pro Temelín tvoří jednu ze záloh, kolik má za to že dělá nutnou zálohu Temelínu aby nám tu nevyvařil při výpadku energie. OZE nejsou bez zálohy tak nebezpečné jako jaderky.
Při výpadku energie má Temelín diesel agregáty, aby se "nevypařil". OZE nejsou sice tak nebezpečné, nicméně jaderky nemají "výpadek" přinejlepším jednou denně, jako to mají třeba soláry.
Jenže oba toho přerušení výroby u FVE je předpověditelná, pokud se díváme na celý velký systém, ne na jednu konkrétní sadu panelů, s přesností na hodiny, možná desítky minut.
že je přerušení výroby předpověditelné mění něco na nutnosti jej regulovat?
manasku,
to znamená že to můžete naplánovat a snadno se na to připravit a systém není co se týká FVE tak náhodný jako se mnohdy tvrdí. Navíc možná díky tomu že máme minimálně jeden superpočítač který sype desetiminutové předpovědi pro celou republiku by neměl být problém s nepředvídaným výpadkem. Samozřejmě je třeba rozvíjet akumulaci v tomto scénáři.
Jsem rád že i Foratom vidí že "flexibilita" JE ještě více zhorší jejich ekonomiku. Myslím že ekonomové již vědí že k OZE mají smysl jen pružné zdroje s NÍZKÝMI INVESTIČNÍMI náklady (kterým nebude vadit že s přibývajícím vývojem budou potřeba stále kratší dobu během roku).
Jsem pro- ideálně s povinnou flexibilitou aby elektrárna byla povinna i zapnout pokud to bude regulátor chtít s tím že pokud třeba nefouká a nebo nesvítí slunce musí dodávat z vlastní kapacity baterií.
Souhlas, ale největší problém s tím budou mít jaderky při odstávkách a výměně paliva. Takový velký výkon po tak dlouho dobu než se to zase rozehřeje a rozjede se bude blbě a velmi draze nahrazovat jaderníkům.
Jsem pro- ideálně s povinnou flexibilitou aby elektrárna byla povinna i zapnout pokud to bude regulátor chtít s tím že pokud třeba nefouká a nebo nesvítí slunce musí dodávat z vlastní kapacity baterií.
Evidentní jsou dvě věci, OZE s občasnou výrobou nemohou ani teoreticky nikdy vést k podstatné dekarbonizaci, prostě proto, že by museli mít fantastický výkon, aby něco dodaly i v nepříznivých podmínkách a v příznivých by zase musely být dramaticky omezovány. Bez rozvoje akumulace brzy OZE s občasnou výrobou narazí v EU i jinde po světě na svůj technologický strop. Řešením je samozřejmě cenově přijatelná a účinná akumulace, bez ní to nepůjde. Ovšem pokud tu ta cenově přijatelná akumulace bude, tak přestanou být OZE a jádro takoví nepřátelé, naopak na frak dostanou špičkové plynové elektrárny. Pokud se podíváme na čísla, tak dostatek cenově přijatelné akumulace, který by například dokázal zajistit rozumné využití fotovoltaických a větrných elektráren v Německu při plánovaném podílu elektřiny z OZE 65 % v roce 2030, dalece přesahuje reálné možnosti. Takže nás spíše čeká v první fází někde kolem roku 2025 náraz do zdi a pak se z toho budeme pár let oklepávat :-). Mezitím evropští výrobci větrníků zajdou stejně jako zašli výrobci fotovoltaiky.
Akumulace energie - a kde? máme v podstatě 2 reálné možnosti -
1) přečerpávací elektrárny - ty sice nejsou problémem na emise ale kolik kopců jimi můžeme zastavět, kolik vody nám to sežere a jak tím narušíme krajinu? Doslova to skoro vypadá že by jsme potřebovali přečerpávačku na každém kopci, a máme sucho že by jsme skoro spíš potřebovali každou kapku vody raději rozstříkat po lesích a polích.
2) Baterie - lithium (toho je dost) a kobalt - těžba je nechutná v obou případech... ale i tak - pokud by se měla elektrifikovat jenom osobní auta v severní Americe - bude to vyžadovat veškerou světovou produkci kobaltu do roku 1950 s tím že nezbude na žádnou baterii pro laptop a nebo telefon.
krom toho na konceptu baterie se nezměnilo prakticky nic od doby Voltova článku... podařilo se vyladit strukturu, zmenšit články... ale to že laptop dnes vydrží 6 hodin místo 2 před 10 lety není tím že by jsme měli o moc lepší baterii... ale tím že 14nm procesor žere podstatně méně než 80nm procesor. (méně ztrátového tepla)
sám koncept akumulace energie jde proti přirozenosti vesmíru - nárůstu entropie - každá baterie je ztrátová a opotřebovává se. Dnes v podstatě ani v ČR neexistuje reálná akumulace na zvládnutí čehokoliv.
Věci jako setrvačníky, plynové zásobníky a podobné jsou hezké technické hračky ale na masové uplatnění nepraktické.
Valná většina fabrik a nákladní dopravy nemůže fungovat podle libovůle větru a slunce...
PVE potřebují poměrně málo vody, a poměrně málo se jí ztrácí, budeme se bavit o plochách asi 2x20ha na jednu PVE, to není moc, výpar bude v jednotkách litrů za vteřinu, nic čím by bylo nutno se zatěžovat, navíc by se daly využít rekultivační jezera, která by mohla zase za určitých podmínek být velkou zásobárnou vody. Představte si obnovení jezera o 50km^2 pod zámkem Jezeří, nebo propojení lomu nástup a blízké přehrady Nechranice, pokud tam je vhodný terén. Neregulovaně by se dalo napojit jezero Medard, v budoucnu lom Jiří/Družba
To co je třeba udělat s krajinou je změnit kultury v lesích ze smrkových plantáží na normální smíšený les třeba, dále si vzít starou mapu a začít křivit koryta řek, obnovovat rybníky atd. Velké bývaly pod Hradcem Králové třeba, sice je tam dnes problematické území, ale například Bohdanečský, Oplatil a Rozkoš by obnovit šly, Čeperka problematicky. Dost rybníků bylo kolem Kopidlna, je toho opravdu dost. na regulovaných tocích potřebujete udělat splavy a napojit třeba odstavená říční ramena atd. Prostě zamezit vodě v odtoku a na tom se mohou PVE podílet. Rozprašování na polích je pitomost, to se vsákne pár centimetrů a hned zase vypaří, dojdete o ni tak jako tak, to by se musely dělat závlahy postaru zavodňovacími kanály jako jsou kolem Veselí nad Moravou (stejně v nich není asi voda), v zásadě ztrátové systémy které zapříčinily problémy a zničení Aralského jezera (přestože by se daly pomocí VtE čerpat patřičné objemy vody ale bylo by to celkem nákladné) Problém s vodou v krajině jsem tu s jinými diskutujícími nedávno řešil, ale trochu globálněji.
Co se týče akumulace, tak PVE jsou asi nejlepší možnost, ovšem nesmí se podceňovat například P2G, P2L, jinak to co píše pan Hájek o fantastických výkonech bude platit jenom pokud nebudou dostupné P2L a P2G, zatím to vypadá že do kritického roku 2030 by se to mohlo podařit dost na jejich nasazení ve větším a minimálně zahájení tlaku na oblast kapalných paliv. Pokud ropa vyleze na 100$/barel, tak se jednak rozhýbou EV, ale E-diesel od Audi už bude ekonomicky zajímavý. První kroky jsou ale samozřejmě lepší propojení regionů, zejména v Německu a úprava jejich zákonů tak aby nedělala PVE problémy, i když zrovna ty budou hrát větší roli pokud je systém krmen více z FVE než z VtE
Podle mne aby JE měly větší šanci na ekonomický úspěch při regulaci, tak je třeba jednak volit metodu, která co nejméně namáhá reaktorovou část, takže asi maření výkonu přes kondenzátor, a jednak najít způsob jak výrazně prodloužit kampaň, ať už změnou složení paliva, nebo změnou materiálu a jeho formy.
Souhlasím, PVE jsou navíc nešikovné v tom, že potřebují kopec, což je v severním Německu, Nizozemí, Dánsku, ale třeba i v jižní Švédsku nedostatkové zboží. A přitom právě tam by byl potřeba největší akumulační výkon. Přenášet přebytky elektřiny z větru přes celou Evropu do přečerpaček v Alpách je hodně nepraktické, Norská "baterka" bude brzy vyčerpaná, protože se na ní připojují všichni. Celkově je zřejmá jedna věc, přenos energie ve formě elektřiny byl, je a zůstane nejdražší možnou alternativou. Pokud mají OZE skutečně ovládnout scénu, tak se musí naučit efektivně transformovat elektřinu na palivo, tedy P2G nebo ještě lépe P2L. Jenomže to je zatím pořád spíš sci-fi - ve smyslu aby to bylo levné a účinné. Pak budou větrné parky v severním moři vyrábět plyn nebo třeba metyl, které nebude žádný problém skladovat a problém s občasnou výrobou vlastně přestane existovat. Svatý grál OZE leží právě zde, nikoliv v elektrických bateriích, to je jen šidítko, které by bylo P2L okamžitě odesláno na smetiště dějin.
Pane Hájek to co říkáte že je evidentni, evidentní není, je to jen Vaše přání ale reálný svět se vyvíjí jinak a jinam. A jako přiklad cenově přijatelné akumulace budou (bude to tak do 10 let) elektromobily, když se to nepodaří aby byly dost levné, tak elektromobily nebudou. Ale všichni světoví výrobci si myslí, že budou ?
Ještě si uvědomte (vy jste to asi nezažil ?že se kdysi svítilo v Praze svítiplynem a že když jsme si v roce 1971 pořídili v našem domě kotel na ústřední topení tak se topilo svítiplynem, zemní plyn přišel do Prahy až o pár let později. Takže syntetický plyn, který se ovšem bude vyrábět zcela jinou technologií, není nic neobvyklého pro nás starší ani nic nového?
Elektromobily budou pro akumulaci z pohledu sítě v těch rozměrech, o nichž se bavím, prakticky nepoužitelné. Důvod je prostý, pokud je vůbec budeme chtít nabít, tak to budeme muset dělat tehdy, kdy to distribuční sítě unesou a ne tehdy, kdy bude zrovna v Severním moři foukat. Masivní akumulaci pro občasnou výrobu v Severním moři opravdu nejde dělat v Praze na Smíchově (ani ani v Drážďanech nebo Hamburku), to je naprostá pitomost. Jistěže si někteří šťastní majitelé rodinných domků pořídí fotovolatiku a budou si s ní v létě třeba nabíjet svůj elektromobil, ale to v makroměřítku hlásaného přechodu na 100 % energie z OZE neřeší absolutně vůbec nic.
A mimochodem právě fakt, že elektromobily bude potřeba nabíjet řízeně během nočních provalů, protože jindy to distribuční sítě neunesou, je obrovský argument pro jádro a proti fotovoltaice. Navíc samozřejmě ČR jako výrobce milionu osobních automobilů ročně bude muset nabíjet i baterie "na export", v tomto případě opět rovnoměrně po celý den - tedy opět fotovoltaika decentně řečeno mimo mísu.
Nabíjet doma elektromobil z distribuční sítě v době kdy není energie záporná a nedostanu za ni zaplaceno je zoufalství, tolerována snad jen při nějaké daleké cestě. To raději použiji vlastní energii nebo od nejnižšího výrobce energie. Legislativa umožňuje toto řešení: výrobce energie - přímé vedení - zásuvka - elektromobil. Potom je to bez všech absurdních a distribučních poplatků. Jestli od výrobců vykupují obchodníci energii za 0,3Kč/kWh tak dám výrobci klidně 0,5Kč/kWh a budou všichni spokojeni.
Pokud obchodníci nezvýší výkupní cenu tak, očekávám že u každé elektrárnu budou nabíječky + káva zdarma a bude to výhodné pro všechny. U některých elektráren již zásuvky jsou.
To je také důvod pro má teď stát snahu všechny nabíječky evidovat, aby mu neutíkali daně a poplatky. Ale to neuhlídají.
Vy o voze já o koze. Já jsem Vám vysvětlil jak typičtí vlastníci elektromobilů v příštích 10 letech (mladé rodiny v rodinných domcích s hypotékou, fotovoltaikou na střeše a elektromobilem jako druhým autem pro cestu do práce) budou fungovat. Já se nebavím o jiných mladých s jiným životním stylem kteří si pořídí raději nyní levný ojetý diesel ?
To bylo pro pana Hájka
Pane Hájek to snad nemyslíte vážně? Škodovka pro své automobily bude podle Vás asi kupovat nenabité baterie od výrobce a nabíjet si je na továrním dvoře, přímým vedením z Temelína???
Pánové, už nemám potřebu se k tomuto koutku komiků dále podrobně vyjadřovat. On si každý už udělá obrázek sám.
Jak podle Gándhího. Nejdříve vás ignorují, pak se vám smějí, pak s vámi bojují. No, a teď už se chtějí kamaradit.
Tohle je faktické přiznání porážky ze strany jaderné lobby. Teď už mají jen ambici přežít a budou si zvykat na to, že budou až ti druzí.
Ale na druhou stranu, pokud opravdu bude vzájemná spolupráce s OZE, bude to ke prospěchu všem. V USA už jsou první výsledky téhle spolupráce na světě.
Pane Veselý souhlasím. Trefa do černého, je to tak.
Flexibilita jaderných elektráren, je jen krizové záchrané opatření proti blackoutům, v budoucnu vyvolánaným OZE tam kde podíl větrníků a solárů převáží.
Pro skutečnou pořádnou stabilizaci energetiky je spíš potřeba zrušit dotace pro vítr a slunce a jestli pokračovat tak nové dávat do sítě a vody.
Spíš je flexibilita něco co měly JE dávno mít už jenom proto aby mohly tvořit v minulosti podstatnou část sítě, bohužel k jejich škodě se v minulosti v této oblasti nic moc nedělalo. Ideální by na to byly JE které mohou palivo vyměňovat za chodu a které netrpí velkými změnami výkonu.
Proč flexibilitu?
Jádro je přece bezemisní. Proč snižovat výkon? Kvůli menšímu množství CO2 ne.
Jediným důvodem vážným je, že je třeba nejprve odebrat energii větru a slunce = splnit podmínky dotací a zákona. Tedy dotační podvod.
Proč dotační podvod? Jádro má mnohem více externalit než OZE (těžba, radiační píky při výměně paliva, tritiové emise, odpady, náročnost dekontaminace a likvidace elektrárny...), ta proto mají (měly) OZE v síti přednost.
Třeba protože bez ní musí všechna regulace stát na PVE a spol a to není zase úplně samospásné, protože jednak máme hodně málo vody, roste odběr přes den a máme zuby v odběrovém diagramu. bývalo to 6 a 3.5GW, dneska to je 7GW a 4GW, mimo rozsah toho co zvládnou PVE. Bude chybět 1GW a i v zimě myslím je ten rozdíl větší než 2.2GW, se zhoršujícím se podnebím se na hydroelektrárny bude dát spolehnout méně a méně.
Ano, na rozdíl od mnohých OZE je jádro skutečně prakticky bezemisní.
No a děláte na ČEPSu něco proto, aby se s jaderkama nemuselo takhle cvičit? (Tip: zrušit preferenční výkup ele z OZE :))
Tak to ale musíte asi za poslanci, ČEPS ani nikdo jiný nemůže svévolně měnit zákony a smlouvy podle nich uzavřené. Elektrárny by v budoucnu měly hlavně měnit výkon pole toho jaká bude situace na trhu s elektřinou a to se dá snad dnes už slušně předpovědět, takže klidně může nastat pak situace že jaderku z trhu vyšoupnou zdroje které budou další hodinu vyrábět za náklady téměř nulové.
Myslím že nejmenší namáhání jaderné části by bylo získáno pokud by se regulovalo ztrátově přes kondenzátor.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se