Bezpečnostní výjimka – poslední šance pro české jádro?
České snahy stavět jaderné reaktory na základě výběrového řízení dosud ve srovnání se zahraničím působily přinejmenším naivně. Francouze, kteří jsou dlouhodobě lídrem evropské jaderné energetiky, vůbec nenapadne, že by zadávali stavbu jaderné elektrárny někomu jinému než Francouzům. Maďaři projekt zadali přímo ruskému Rosatomu, vyhnuli se klasickému tendru a stejně jako Francouzi v případě jaderné elektrárny Flamanville se odvolali na technologickou exkluzivitu, podle níž to údajně ani jinak nešlo.
Jinak na to jdou Britové, kteří nemají dominantní elektrárenskou firmu typu českého ČEZ nebo francouzské EDF. Nové reaktory tam mají provozovat a financovat různé zahraniční firmy z Francie, Japonska nebo Číny, i ty si ovšem vyberou reaktory podle vlastního gusta – většinou ty, které sami vyrábějí.
Tendr ano, ale…
V Česku převládá názor, že dodavatele reaktorů je třeba vybrat ve transparentním výběrovém řízení. Tato snaha uspořádat férový tendr je správná, ale zároveň je jasné, že striktně podle zákona o zadávání veřejných zakázek to nepůjde. Všichni ostatně mají v živé paměti, jak to dopadlo minule – během neúspěšného tendru na stavbu nových bloků temelínské jaderné elektrárny. ČEZ nejdříve musel v roce 2012 vyloučit francouzskou Arevu s odvoláním na porušení pravidel tendru (a podle všeho mu ani nic jiného nezbývalo), čímž se vyhrotily česko-francouzské vztahy. V roce 2014 pak ČEZ celý tendr zrušil.
Především se ale potvrdilo, že vypisovat výběrové řízení na mnohaletou výstavbu jaderného reaktoru, jejíž hodnota se pohybuje v řádu stamiliard korun, striktně podle zmiňovaného zákona nedává žádný smysl. Z řady důvodů. Podmínky takového tendru neumožňují brát v potaz kritéria energetické bezpečnosti státu. V průběhu celého dlouhého procesu se může měnit celková situace v odvětví jaderné energetiky (což se během temelínského tendru stalo po havárii ve Fukušimě v roce 2011). Tyto změny už ale není možné podle litery zákona v zadávacích podmínkách dostatečně zohlednit.
Zkušenost temelínského tendru také ukázala, jak složité je v rámci jednoho výběrového řízení propojit jak požadavky ohledně dodávky reaktorů, tak financování stavby. ČEZ musel v roce 2012 vyhlásit paralelní tendr na finančního partnera rozšiřování jihočeské jaderné elektrárny, což vytvářelo dost nepřehlednou situaci.
Pravidla tendru, který by se realizoval striktně podle zákona o veřejných zakázkách, také neumožňují stanovit podmínky pro účast českého průmyslu – tedy subdodavatelských firem. Aby měla stavba nových reaktorů v Česku skutečný smysl, měla by splnit dva strategické cíle. Za prvé zajistit budoucí energetické potřeby Česka a za druhé pomoci dál rozvíjet know-how tuzemského jaderného průmyslu. Ten tady má dlouhé tradice, čelí ale postupné hrozbě ztráty svých znalostí. Přitom jde o jedno z odvětví s vysokou přidanou hodnotou, k jejichž podpoře se tuzemské vlády tradičně hlásí. V Česku je také obrovský potenciál pro další výzkum v oblasti jaderné energetiky. Zdá se však, že tento rozměr se v praktické přípravě výstavby nových reaktorů vytrácí ze zřetele.
„Vyhozené“ peníze
Kdyby se nyní česká vláda rozhodla, že chce opět vyhlásit výběrové řízení striktně podle zákona o zadávání veřejných zakázek, nejspíš by potenciální uchazeče hodně znejistila. Jednotlivé firmy by si rozmýšlely, jestli se znovu hlásit do tendru, který Češi zase mohou časem zrušit. Účastníci neúspěšného temelínského tendru včetně firem jako Westinghouse nebo Rosatom si pamatují, že tenkrát – stejně jako ČEZ – utratily zbytečně spoustu peněz v řádu stamilionů nebo i miliard korun.
Teď jde o to najít ten správný model, který by byl v Česku reálný a zároveň prošel přes Evropskou komisi, jež hlídá evropská pravidla v oblasti hospodářské soutěže a veřejné podpory (státní pomoci), ale i jednotného vnitřního trhu – včetně pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
Všichni stavitelé jaderných elektráren v zahraničí hledají nějakou výjimku z pravidel pro zadávání veřejných zakázek, protože výstavbu jaderné elektrárny považují za strategický projekt mimořádného významu. V Česku se podobné snahy nedaří dotáhnout do konce. Zůstává tak nejasné, jak se vyhnout striktní liteře zákona – a tedy i striktnímu uplatňování pravidel Evropské unie – a získat tak možnost stanovit vhodnější kritéria tendru, která by odpovídala strategické zakázce v Dukovanech či Temelíně.
Ještě loni se mluvilo o snahách získat takzvanou sektorovou výjimku, která by umožňovala vhodnější postup ve výběrovém řízení na základě argumentu, že jde o zajišťování veřejných služeb ve specifickém energetickém sektoru. Podle dostupných informací podobné snahy ztroskotávají na odmítavém stanovisku českého antimonopolního orgánu – Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Bezpečnostní klauzule
Možná poslední nadějí je takzvaná bezpečnostní klauzule zákona o zadávání veřejných zakázek – konkrétně paragraf 29 a). Ten stanovuje, že veřejnou zakázku není nutné zadat v případě, že by to bylo v rozporu s ochranou základních bezpečnostních zájmů České republiky. Klíčovým se tedy v tomto případě stává argument, že ve výběrovém řízení by nebylo možné vzít v potaz širší otázky energetické bezpečnosti a geopolitických souvislostí.
Názory, že stavba jaderné elektrárny souvisí se strategickými bezpečnostními zájmy státu, nejsou nijak nové. I v minulosti bylo jasné, že by vláda měla posoudit, zda je bezpečné, když bude jaderné reaktory v Česku stavět firma z té či oné země. Nemusí to nutně znamenat polskou cestu, kde je předem jasné, že Poláci chtějí z výběrového řízení na novou jadernou elektrárnu vyřadit ruský Rosatom. Není žádným tajemstvím, že Polsko je ve svém kritickému vztahu k Rusku mnohem radikálnější než jiné evropské země. A například Američané s ruským Rosatomem v jaderné energetice poměrně významně spolupracují – společnost GE má dodávat turbíny pro některé elektrárny, které staví Rosatom, Rusové a Američané také spolupracují v oblasti vývoje jaderného paliva.
Ještě jedna šance
Z českého pohledu je zajímavé spíše to, že i Poláci logicky hledají způsob, jak si strategickou výstavbu jaderné elektrárny zadat podle svých potřeb. A jejich úvahy zřejmě směřují podobným směrem jako ty české – tedy k takzvané bezpečnostní výjimce, díky níž bude možné uspořádat výběrové řízení vhodnějším způsobem. S těmito úvahami souvisí i to, že česká vláda v červnu schválila vytvoření nové pracovní skupiny na ministerstvu průmyslu za účasti zpravodajských služeb, která má posuzovat bezpečnostní zájmy státu v oblasti jaderné energetiky.
Mezi bezpečnostní rizika, která je vhodné posoudit, patří mimo jiné dodávky softwaru pro řídicí a kontrolní systémy elektrárny. Britové se kupříkladu před časem zabývali tím, jestli by Číňané jako potenciální dodavatelé nových reaktorů mohli zabudovat „slabá místa“ do počítačových systémů britských elektráren a v případě „potřeby“ zastavit produkci energie ve Spojeném království. A i když se zdá, že Londýn nakonec čínskému nástupu v britské jaderné energetice bránit nebude, je jasné, že energetickou bezpečnost jako téma zkrátka z výběrového řízení vylučovat nelze.
Plány na stavbu jaderných bloků v Česku dnes vypadají velmi nejistě, skepse s postupem času spíše přibývá. Není vyloučeno, že „bezpečnostní výjimka“ je poslední šancí, jak uspořádat smysluplné výběrové řízení na stavbu nových reaktorů.
Autor je konzultantem a specialistou pro energetické projekty agentury HATcom.
Mohlo by vás zajímat:
Plány na novou stavbu jaderných bloků v Česku dnes vypadají nejjistější za posledních 20 let.
To je zajímavý názor. Určitě nemám patent na rozum... Co Vás k tomuto přesvědčení vede?
Celková situace :)
K vysvětlení bych musel použít veškeré své názory na energeriku, politiku a časování krizí. Jestli se o to opravdu tolik zajímáte, tak si přečtěte veškeré mé příspěvky tady minimálně za tento rok.
Další průtahy v celém procesu přípravy stavby nových jaderných bloků znamenají, že daleko pravděpodobnější se do budoucna stává stavba plynových elektráren. Kdybych to měl na základě toho, jak se snažím českou - ale i evropskou a světovou - energetiku dlouhodobě sledovat, jako pravděpodobnější se mi už dnes jeví spíše více plynový scénář. Ale mohu se samozřejmě mýlit, nevidím do hlavy těm, kteří tady budou rozhodovat.
At tak ,nebo tak kdo to ale postavi ,soudruhum praskaly svary se statni zkouskou,dnes nenarazite na odborniky ci svarece se statni rengenovou zkouskou, ci dobreho zamecnika, atomat vsechno nezavari...A tech ODBORNIKU na uradu prace......Otaza druha kdo to ufinancuje, CEZ se oddelil, ten chce jen prodavat, takze to zbyva na state, tj danovy poplatnik, uz tahneme jednu karu od solarnich BARONU,kteri si dotaceji MGW naftou.....takze pokud mozno byt alespon trochu sobestacny....+++ spotrebice + panely+ baterie
Do značné míry souhlasím s panem Žižkou. Problém s jádrem je, že politické strany i konkrétní osobnosti u nás se sice shodnou, že jádro je nutné. Ovšem libovolný finanční model a konkrétní dodavatel má svá pozitiva i negativa. Realizace výstavby však potřebuje přijetí jednoho z nich a pak jeho podporu po dlouhou dobu realizace výstavby. Mám obavy, že většina našich politiků neodolá tomu, aby přijetí konkrétní varianty politickými oponenty nevyužili k politickému boji proti nim. Kam toto vede vidíme názorně na příkladu projektu elektrárny Belene v Bulharsku. Takže nejjednodušší pro politiky je o ničem, co by mělo konkrétní podobu, nerozhodnout a to automaticky vede k plynovému řešení.
To však má své politické a ekonomické dopady. V takovém případě pak bude plyn po uzavření Dukovan muset zajišťovat přes 40 % produkce naší elektřiny (nyní zhruba 6 %) a naše elektroenergetika bude kopírovat Bavorskou (jak jsem popisoval v posledních ze čtyř možných scénářů). Tedy dovoz větrné elektřiny ze severu od moře a plynové bloky u nás. Jelikož to je plánovaný německý model, Německo si už teď zařizuje masivní dovoz plynu z Ruska (nejen) a my jej budeme dovážet přes něj. Jen velmi těžko jej tak budeme mít levnější než německé plynové elektrárny. Elektřina z našich plynovek tak bude dražší a budou tvořit cenu v regionu a tím budou mít nižší marže než německé. Budeme tak ještě více závislí na Německu a i horší postavení elektroenergetiky u nás ještě zhorší situaci našeho průmyslu a jeho možnost soutěže. Významně vzroste také naše závislost na ruském plynu (jako celé Evropy). Ten je prostě blízko a nemusí se zkapalňovat, tak má vždy možnost být levnější než třeba dovezený z USA.
Navíc cena plynu roste a pokud v EU jeho potřeba vzroste tak, jak se dá předpokládat z toho, kolik zemí plánuje od uhlí a jádra přejít k plynu, tak se určitě jeho cena příliš snižovat nebude. Zároveň bude cena plynové elektřiny zvyšována cenou emisních povolenek, kterých plynové elektrárny potřebují také hodně. A bude zajímavé sledovat, jak bude interagovat nárůst elektřiny vyrobené z plynu a plánované snižování objemu uvolňovaných emisních povolenek v EU.
Otázku plyn nebo jádro jsem v Salónu Lenky Zlámalové v ECHO24 z tohoto týdne diskutovali s Vladimírem Dlouhým a Tomášem Pojarem. Docela doporučuji k přečtení.
Česká republika má v podstatě 3 možně cesty, přičemž čím později se rozhodne (podle budoucího cenového vývoje) tím bude realizace naší nové energetiky levnější.
Prvá cesta je cesta dominantně jaderná, pokračování naší spolupráce s dřívějším SSSR, nyní Ruskem.
Druhá cesta je pokračování plynofikace, opět masivně začaté za éry SSSR a pokračující dovozem především ruského plynu.
A třetí cesta je ve využití místních zdrojů které máme v ČR. Co může vyrobit slunce, voda a vítr na území ČR (a je to hodně přes 50% a tato úroveň se bude v celém světě neustále zvedat) ať vyrobí (obecně OZE). A vůbec nejlepší je ušetřená energie.
Navíc všechny scénáře v EU musí povinně zmenšovat podíl uhlí, ale uhlí bude hrát nějakou roli možná v polovině zemí (či obyvatel) i po roce 2030.
Z toho vyplývá: 1)čím později se rozhodneme, tím bude třetí cesta (OZE) levnější (do 10 let to budou zcela nejlevnější technologie při BAU scénáři), dále v EU nebude výhledově možný žádný scénář bez OZE.
2)jenom cesta pozvolného zvyšování OZE nám sníží naši závislost na dovozu paliva ze zahraničí (ropa, plyn, jaderné palivo), v současné realitě převážně z Ruska.
Vyrobit elektřinu z nafty a dodávat ji do sítě jako solární??
litr nafty: 30kč/ 10kWh- účinnost 25% 12Kč/kWh??
To zas někdo strašil, ne?
Dřív jsem slýchával o tom, že si to dosvicují halogenama:)
Pane Wagnere,
tak co tu JE a její financování prostě schválit v referendu? Výmluva bude pryč.
O průmysl a jeho (ne)konurenceschopnost bych se nebál, víc než cena proudu jej bude ovlivňovat poněkud neschopná a nekoncepční politika našich vlád, trochu mi to přijde jako malý zázrak že tu vůbec něco pořádného funguje.
Co se týče plynu, tak cena poroste jenom do bodu než se vyplatí jej dovážet v kapalné formě, eventuálně pro použití v elektrárnách využít technologií zplyňování uhlí, buď ve formě zplyňování samotného uhlí, nebo uhelného ložiska. Takže ani tady by problém být nemusel, ovšem pak nebude ta úspora CO2 tak vysoká jako případě používání zemního plynu.
Ano Carlosi, referendum o všech rozhodnutích týkajících se takových důležitých věcí jako jsou jaderné elektrárny. V nejvíce demokratické zemi Evropy-Švýcarsku, je hlasování o jaderných elektrárnách samozřejmostí.
At tak ,nebo tak kdo to ale postavi ,soudruhum praskaly svary se statni zkouskou,dnes nenarazite na odborniky ci svarece se statni rengenovou zkouskou, ci dobreho zamecnika, atomat vsechno nezavari...A tech ODBORNIKU na uradu prace......Otaza druha kdo to ufinancuje, CEZ se oddelil, ten chce jen prodavat, takze to zbyva na state, tj danovy poplatnik, uz tahneme jednu karu od solarnich BARONU,kteri si dotaceji MGW naftou.....takze pokud mozno byt alespon trochu sobestacny....+++ spotrebice + panely+ baterie
Já bych z politických důvodů ze stavby nového našeho reaktoru rozhodně nevyřazoval ani Rusko ani Čínu. Ruský VVER - 1200 považuji za nejlepší reaktor, jediný už také v paxi běží a sbírá zkušenosti z provozu . A čínský Hualong One by byl zřejmě postaven nejrychleji a možná i nejlaciněji. Když si Británie nechá postavit od Číny Hualong One v Bradwellu, pak nevím,proč by Čína nemohla "vyseknout" ještě jeden Hualog One v Dukovanech. Když se Číňanů nebojí v jedné zemi NATO ,tak proč se bát u nás ?? Ano vím. Naše státní propaganda se stále snaží z Číny udělat : "Děsivého jedovatého nočního pavouka, který nemá žádný jiný cíl , než zadusit poslední zbytky svobody a demokracie na naší Zeměkouli a soustavně se pást na neštěstí jiných." Samozřejmě pak lehce dokáže některé slaboduché a zaostalé jedince u nás, kterým ještě čouhá sláma z bot, tak parádně vystrašit , že v noci už neusnou bez rohypnolu.
Dnes mne zaujala jedna informace v Právu. Německá společnost SONNE postaví v Jižní Austrálii největší bateriové úložiště na světě o kapacitě 150 MW. Zatím Elon Musk = 100 MW. Má vypomáhat v letních měsících, když díky masívnímu zapojení klimatizací ve vedrech dojde k balackoutu . Co mne však hlavně zaujalo je cena. 60 mil.Euro = 1,5 mld. Kč. Baterie mají v době výpadku zásobovat náhradní elektřinou 40 000 domácností. Takže "věc na občasné použití" , která dočasně zásobí 40 000 domácností a za cenu 1,5 mld.Kč. Rychlý propočet nám řekne asi toto. Domácnost může ročně spotřebovat do 3000 KWh, tedy běžná domácnost, která netopí elektřinou. V ČR je asi 4 miliony domácností x 3000 KWh je asi 12 mld. KWh roční spotřeby. Náš Temelín ročně dodá asi 15 mld. Kwh. Tedy Temelín by po všech 365 dní v roce lehce zásobil 4 000 000 domácností elektřinou. Baterie firmy SONNE zásobí občas jen 40 000 domácností s cenou 1,5 mld. Kč. 4 000 000 : 40 000 = 100. Tedy baterie pro "občasné zásobení" o výkonu Temelína by stály 150 miliard Kč = 7 mld. USD. Cena tohoto "občasného dodavatele" se mi zdá být přímo drastická!! Jaká bude životnost těchto baterií ?? Snad 10 nebo 20 let ?? I kdyby 20 ,tak to znamená za dobu životnosti jaderného zdroje je vyněnit třikrát = konečná cena "občasného zdroje" je tedy skoro 500 mld. Kč !! = 22 mld. USD !! A za tuto cenu nám Rosatom lehce vybuduje dva reaktory o výkonu 2400 MW na 60 let. A proud z nich poteče denně, nikoli - "občasně " !!!! No bateriová úložiště to u mne prohrály ne celé čáře. Sand mají baterie dodávat proud jen asi hodinu ! Pak znovu dobíjet.
Cena fotovoltaických panelů klesla za 40 let již o něco více než 100x (ano, stokrát)!!
Cena bateríi klesla v tomto desetiletí cca 3-4x, learning curve mají podobnou, hádejte asi na kolik poklesne jejich cena za dalších 30 let?
Elektromobily budou vůbec nejlevnějším druhem aut, jen milionáři si budou kupovat drahé benzinové osmiválcové sporťáky a limusiny kvůli krásnému zvuku retromotoru.
A lokální ukládání elektřiny bude zcela rutinní věc.
A kolem roku 2000 se začnou masivně prodávat auta na vodík. Známe tyhle předpovědi...
Ještě ale 30 let předtím budeme mít všichni doma malé fuzní reaktory na výrobu toho vodíku.
Ale s jaderkou v porovnání s akumulátorem nic nezregulujete a zapomněl jste na provozní náklady. Když to chcete srovnat, tak musíte nastavit stejné výchozí parametry. A tedy za jak dlouhou dobu by se zaplatila jaderka (mimochodem kolik by v daném místě stála jen chladíci voda, pokud tam vůbec je?) a její provoz když by vyráběla pouze přes horké letní dny pro klimatizace?
A kdyby jsem věděl kolik utrácí ČEPS za "regulační služby" svým dodavatelům vybráním v na míru vytvořeních výběrových řízení s plynovými turbínami a auty Rolls Royce a proč tam nechtějí pustit akumulátory, tak by vás to nijak nepřekvapilo.
Že se jaderkou nereguluje neznamená, že s ní regulovat nejde.
Naprostý souhlas. Klasický zdroj je zpravidla provozován v regulaci tlaku před turbínou. Velký problém je provozovat kotel v regulaci tlaku a turbínu v regulaci výkonu. Provoz turbíny jaderného bloku v regulaci výkonu a reaktor v regulaci tlaku (přes parogenerátor) je naprosto bez problémů.
"jestli by Číňané jako potenciální dodavatelé nových reaktorů mohli zabudovat „slabá místa“ do počítačových systémů"
Proč by to měli být jen Číňané? Spíše bych v tomto sázel na Rusko. Jinak je to už docela běžné u spousty zařízení i od Českých firem že když dobrovolně nezaplatíte za "servis" a nepřijede jejich technik v daném časovém rozmezí, tak se zařízení zablokuje. Někteří to už mají tak vymakané že to ovládají na dálku třeba přes internet nebo GSM.
Jinak je v článku spousty zajímavých vět o jakési imaginární bezpečnosti a strategii které si poznamenám a které dají se využít prakticky pro cokoliv. Díky.
Mým cílem nebylo analyzovat jednotlivé bezpečnostní hrozby, tím ať se zabývají členové té pracovní skupiny. Jen upozorňuji na to, že uplatnění bezpečnostní klauzule je možná posledním způsobem, jak připravit tendr, který může být reálně dotažen do konce a nebude zase zrušen. Z mého pohledu by bylo mnohem lepší, kdyby se našel jiný způsob, jak uspořádat smysluplný tendr, než uplatnění bezpečnostní klauzule. V tomto ohledu ale jen popisuji reálný stav - uvažovalo se i o jiných možnostech, ale ty už nejsou ve hře. Teoreticky se mohou do hry vrátit, ale to by chtělo více odvahy a méně úřednické opatrnosti. Takže upozorňuji, že využití bezpečnostní klauzule může být poslední možností. A vlastně ani příliš nevěřím, že bude využita. I tak jsem ale považoval za dobré tento článek napsat, snažím se čtenáře v rámci možností seznámit s posledním vývojem. Pokud jde o ty Číňany, jen jsem uváděl příklad, čím se zabývali Britové.
Souhlasím. To nebyla kritika nebo nesouhlas s vaším článkem, jen takové mé zamyšlení a názor. Za článek děkuji.
Ja bych zustal v klidu. Na forhontu je dnes zrejme Hezouckeho utkvela predstava o koupi projektu jaderneho ostrova a tim se jakakoliv rozumna snaha o stavbu JE u nas spolehlive zabije navzdy. Sazim take na plyn.
Já jsem to před časem panu Wagnerovi odhadoval, bude-li se pokračovat ve snižování energetické náročnosti vytápění budov a ohřívání vody a/nebo se nahradí část takto používaného plynu jinými zdroji tepla, bude ho dost na výrobu elektřiny, aniž by se ho muselo kupovat více než dnes.
Za ideální bych považoval paroplynové zdroje (>60% účinnost výroby elektřiny) s bateriovou akumulací na několik hodin provozu (vykrývání špiček, výhodnější provozní režim) s využitím odpadního tepla. Rozjede-li se navíc ještě pořádně vytápění a ohřev pomocí tepelných čerpadel, dá se z trošky plynu udělat spoustu služeb.
A samozřejmě, plynové zdroje se dají vypínat, až bude trh zaplaven výrobou z VtE a FVE, a výhledově mohou přejít na syntetická paliva, až budou dost levná a dostupná v dostatečném množství.
Naprostý souhlas, ale jaderná loby tu pravdu nerada slyší.
Skvělý plán, při dnešních 28 Eurech za MWh plynu bude elektřina za babku :-).
Já platím plyn jako maloodběratel 650 CZK = 24,50 EUR/MWh, neříkejte mi že velkoodběratel bude platit víc.
Ano bude. Jestli Vám to takhle nestačí tak pokud nějakej velkoodběratel bude chtít plyn na příští rok tak teď se pod 650 Kč/MWh nedostane ani náhodou. Pokud si ho ale koupil dřív tak v klidu. Ale to je jenom komodita pak tam jsou další platby ale to určitě moc dobře vite. U plynovejch elektráren který by měly doplňovat výrobu z OZE to bude ještě složitější protože nebudou dopředu vědět kolik si přesně nakoupit takže kolik by takovej plyn měl stát neví vůbec nikdo. Teď by to třeba měly na spotu za pěknejch 30 EUR a kolik to bude za rok dva nebo 10 je na křištalovou kouli :)
Ondro, pořád jsou klasické komodity (ropa, plyn, uhlí) cenově mnohem stabilnější než uran/jaderné palivo. Podívejte se na spotové ceny uranu za posledních 20 let. Obrovská volatilita, změna ceny i více než 15 krát (ano, patnáctkrát, žádné desítky procent). To je opravdu problém, ne plyn.
To jako myslíte vážně? To ste asi neviděl jak se za posledních 20 let vyvíjela třeba ropa - u americký WTI tam bylo maximum asi "jenom" 10x vyšší než minimum, u evropský brent stejně jako u uranu asi 15x. Takže proč ten uran letěl nahoru a pak dolů? Že by takhle ovlivnil cenu ropy nebo to bylo přesně naopak? Každej rozumnej člověk ví jak to asi bylo. A navíc uran do toho zase taháte vy, já sem mluvil o plynu a Vašem pochybným srovnání cen. Podívejte se co ropa/uhlí/plyn udělaly jenom za posledních 5 let - asi tak 200-300 %. Jedinej velkej ústřel u uranu bylo období kolem roku 2007 kdy šlo nahoru úplně všechno. Za posledních 20 let byly u všech energetickejch komodit změny v řádu stovek až tisíc procent. Emisní povolenky za blbejch pár měsíců +100 % a za posledních 12 asi +200 %. Ale vy si zas jedete to svoje ...
Odpadní teplo v elektrárně je na nic a na h.... Tam není potřeba. Elektrárny produkují teplo na nízkých parametrech a pořád. Je to obtížný odpad.
Veškerá energie je zdarma. Náklady jsou na to, aby bylo ve správné formě na správném místě a správný čas.
Podívejte se na realizaci teplovodů Dukovany - Brno, Temelín-Budějovice, Jak je nákladná Mělník-Praha atd.
Ondro, to myslím. 1)Jsem rád, že jste potvrdil ten rekordní růst cen u uranu - více než 15krát, odhad z grafu. 2) podíval jsem se na faktury za plyn (mám ho od roku 1971 na topení v rodinném domě) za 5 let, (listopad 2012 až listopad 2017). Komoditní složka ceny v roce 2012 - 878 Kč, změněna během roku na 910 Kč. A v roce 2017 (bude i pro letošní vyúčtování) to je 650 Kč (mám lepší smlouvu). Kde je těch Vašich 200-300% růstu ??? A kdybych šel dalších 5 let zpět do 2007 (rok max. ceny uranu) tak na faktuře komoditní cenu nemám uvedenu, ale vidím, že platím v podstatě stále stejně, tak o čem to mluvíte (píšete)??? "Ale Vy si zase jedete to svoje...", abych Vás ocitoval.
1) já teda moc rád nejsem protože tady zase všechno překrucujete. Ano potvrdil jsem Vaši superschopnost vyčíst hodnoty z grafu ale taky cituju: "pořád jsou klasické komodity (ropa, plyn, uhlí) cenově mnohem stabilnější než uran/jaderné palivo" je blbost protože ropa šla úplně ale úplně stejně.
2) první napíšete že sou klasický komodity stabilní a vyjmenujete jich několik, pak sem napíšu rozsah a vy si to zase vztáhnete jen na plyn. Ach jo diskuze s Váma zase nemá smysl. Tak asi takhle - plyn na začátku roku 2016 šel na cca 13,5 EUR/MWh - mluvím o ročním kontraktu. Teď jsme skoro na 27 EUR/MWh - 2x = 200 % (než mi tady napíšete že neumim s procentama tak jsem nikde nepsal o 200 %). Uhlí na rok dopředu v tý době bylo kolem 35 USD/t teď jsme skoro na 100 USD/t takže 300 %. Ropa únor 2016 27 USD/barel dneska 81 USD/barel takže taky trojnásobek. To všechno za 2,5 roku ... tomu říkám teda stabilita. Navíc u uranu mluvíte o spotovejch cenách. Podívejte se na plyn - třeba letos se během zimy obchodoval i za 80 EUR/MWh. Pokud by jste měl platit za plyn podle spotovejch cen tak by jste se hodně divil.
3) pořád se tady rozčilujete jak historický a ani současný ceny fotovoltaiky nejsou relevantní protože do budoucna to bude pořád a pořád klesat. To si fakt myslíte že ceny plynu/ropy/uhlí se během 10, 20 nebo 50 let už nijak měnit nebudou? Nebo že snad plyn bude s klesající těžbou ze starejch ložisek a rostoucí poptávkou stále levnější?
Btw v letech 2016/2017 ste se klidně mohl dostat pod 500 Kč/MWh kdyby jste vychytal správnej čas a trochu zatlačil na dodavatele. Pokud ne tak vaše smůla. A jestli nemáte zafixovanou cenu tak můžete počítat s jejím růstem :)
Ondro přesvědčil jste mě, všechny energetické komodity jsou volatilní, nejen uran či ropa. Na druhou stranu jsem si opět potvrdil, že jedině u lokálních zdrojů (slunce, voda, vítr) je jistota, že ceny jdou stále dolů, občas i do záporna. ??
.. do záporna ale s bilionovou dotací.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se