Domů
Evropská Unie
Uniklý draft vodíkové strategie EU předpokládá masivní investice, vyloučena není ani výroba vodíku z fosilních paliv

Uniklý draft vodíkové strategie EU předpokládá masivní investice, vyloučena není ani výroba vodíku z fosilních paliv

Aktualizovaná verze dokumentu Evropské komise obsahující vodíkovou strategii unikla na veřejnost a potvrzuje prioritní zaměření na „čistý“ vodík, vyrobený pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie. Draft ovšem nevylučuje a uznává úlohu vodíku vyrobeného z fosilních paliv.

Zelený vodík je prioritou

V nejnovějším návrhu vodíkové strategie je uvedeno, že „obnovitelný“ vodík vyrobený z větrné a sluneční energie je z dlouhodobého hlediska nejvíce kompatibilním s cílem a snahou EU o klimatickou neutralitu do roku 2050, a proto mu bude věnována priorita.

„Volba obnovitelného vodíku staví na síle evropského průmyslu ve výrobě elektrolyzérů,“ stojí v draftu dokumentu, který unikl v minulém týdnu, a který měl server Euractiv k dispozici.

Cílem EU je rapidně snížit cenu čistého vodíku vybudováním „speciálně zaměřených výroben zeleného vodíku v rámci GW.“

Pro srovnání, cena vodíku, při započtení investice, skrze parní reforming plynu se např. v Nizozemsku pohybuje okolo 1,04 USD/kg. V případě čistého (nebo zeleného) vodíku se dle BloombergNEF cena pohybuje od 2,5 do 4,5 USD/kg.

Cíle a odhadované investice k dosažení těchto cílů

Draft uvádí dílčí cíl, kterým je do konce roku 2024 vybudovat napříč EU nejméně 4 GW instalovaného výkonu v elektrolytické výrobě vodíku, aby bylo dosaženo vytyčeného cíle pro rok 2030, a to nejméně 40 GW v instalovaném výkonu.

Komise odhaduje, že by mohlo být do elektrolyzérů do roku 2030 proinvestováno 13-15 miliard EUR, dalších 50-150 miliard EUR by pak mělo putovat do potřebných větrných a fotovoltaických elektráren o instalovaném výkonu v rozmezí mezi 50 až 75 GW. Celkově by do výroby čistého vodíku do roku 2050 mohlo být proinvestováno až 180 miliard EUR.

Modrý vodík

Dokument ovšem počítá i s jinými způsoby výroby vodíku než jen skrze elektrolýzu vody s elektrickou energií pocházející z obnovitelných zdrojů energie. Prvním způsobem je využití elektrické energie z rozvodné sítě, ke které by byla výrobna připojena. Druhým je parní reforming zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání uhlíku (modrý vodík), čímž se dle draftu mají rapidně snížit v krátkodobém a střednědobém horizontu emise a zajistit budoucnost zelenému vodíku.

„Plynové lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“

Frans Timmermans, odpovědný za evropskou politiku v oblasti klimatu, se netají tím, že právě existující evropská plynárenská infrastruktura bude pro přechod k čistému vodíku zásadní. Počítá se s tím, že v souvislosti s vodíkem bude do roku 2030 zapotřebí 120 až 130 miliard EUR investovaných do přepravy, skladování a čerpacích stanic. Využití plynárenské infrastruktury by mohlo zmíněný odhad snížit.

Draft dále kalkuluje s tím, že přibližně 50 % současné produkční kapacity vodíku z fosilních paliv by se dalo upravit na nízkouhlíkovou výrobnu. Do roku 2030 proto EU počítá s proinvestováním 1-6 miliard EUR, do roku 2050 pak s vynaložením 3-18 miliard EUR.

Německý poslanec Bloss upozorňuje, že zmíněných 50 % pochází ze studie konzultační společnosti Navigant, kterou si objednalo konsorcium „Gas for Climate“ a je znepokojen tím, že na toto téma nebyla zpracována žádná jiná studie, a že Komise zakládá své předpoklady a plány na jediné studii.

Likvidní trh s vodíkem

Vodíková strategie se také zaměřuje na vytvoření likvidního a dobře fungujícího trhu s vodíkem, jak na straně dodávky, tak na straně poptávky. Poptávka se očekává ze strany oceláren, chemických závodů a těžké dopravy.

Klíčovým nástrojem pro stimulaci trhu bude podpůrné schéma ve stylu „uhlíkových contracts for difference“, které může být využito při výrobě nízkouhlíkové oceli, chemikálií, stejně jako při výrobě vodíku.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
Jiří
26. červen 2020, 12:22

Jak se říká, neměli bychom si plánovat nic, co bude za delší dobu, než trvá náš vztah :)

Hendry
26. červen 2020, 13:11

Zpráva pro autora článku: v článku v 4. odstvci je chyba v jednotce:

- je zde uvedeno „Pro srovnání, cena vodíku, při započtení investice, skrze parní reforming plynu se např. v Nizozemsku pohybuje okolo 1,04 kg/USD“

- správně má být „Pro srovnání, cena vodíku, při započtení investice, skrze parní reforming plynu se např. v Nizozemsku pohybuje okolo 1,04 USD/kg“

Josef
26. červen 2020, 21:35

Cena vodíku za 1kg je prý 2,5-4,5 USD vezmeme tedy to vyšší částku= 103kč 1kg vodíku má v sobě 33kWh to máme cenu 3,1 kč kWh pak máme asi 20% celkovou účinnost to už máme 0,62kč za 1 kWh dodanou pro výrobu vodíku a nulovou cenu na zařízení pro výrobu vodíku , dopravu zkapalnění atd. Jinými slovy cenové kalkulace jsou stejné lži jako říkali zastánci OZE při schvalování zákonu o jejich podpoře, že to bude stát 3 haléře na 1kWh - stojí to 60 haléřů a druhých 60 platí stát. Reálná cena el. energie ze slunce je u nás okolo 4kč/kWh. 1kg vodíku bude stát 28USD jen v energii, pak cena za technologii a konverzi to budou možná ty 4-5USD a jsme cca na 33 USD jedy 1kWh = 1USD = 23kč to jsou reálné počty. Cena benzínu je asi 3,5kč kWh - se všemi daněmi účinnost přeměny asi 40% takže ve skutečnosti platíme 8,7kč. Palivové články na vodík mají až 90% účinnost takže jsme na 25,5 kč. Takže potenciál té technologie v budoucnosti:máme FV elektárny, máme regulaci sítě , děláme vodík - máme levná auta s palivovými články jezdíme za cenu jako kdyby dnes benzín stál 88kč / litr a stát nemá žádné daně. Opravte mě jestli dělám chybu...

Petr
27. červen 2020, 14:38

Děláte chybu - v předpokladu, že si konečný spotřebitel vybere to nejdražší palivo. Pokud je 1Kg "modrého" vodíku za ~1 usd a 1Kg "zelené" vodíku za 2,5-4,5 usd, spotřebitel si nekoupí ten za 4,5. Aby se eko vodík prosadil, musí cenově konkurovat tomu neekologickému (předpokládám, že tomu mají pomoci dotace). Infrastruktura je kompatibilní, takže dokud je eko vodík dražší, bude se používat ten modrý. Cenové kalkulace si tedy můžete směle vydělit 4.

Bob
28. červen 2020, 22:17

To by ale musel fungovat trh.

Jenže vidíme, jak se to dělá v EU pod taktovkou Německa a jeho energiewende.

Zelený vodík se zadotuje investičně i výkupní cenou. A pro vodíkové spotřebiče se direktivně nařídí minimílní % přimíchaného zeleného vodíku v z celkového objemu spotřebovaného vodíku. Taky je možno uvalit vysokou daň na modrý vodík, respektive ZP.

Obdobně, jako se to dělá u nafta a benzínu, kde je povinnost přimíchávat minimální příměs biopaliv.

Bude to sice drahé, ale FV loby se bude snažit prosadit, aby dostala zaplaceno za všechny přebytky EE, když hodně svítí a nebyl by jiný odběr.

Karel
26. červen 2020, 23:39

DOTACE, DOTACE, DOTACE o nic jiného nejde.

energetik
27. červen 2020, 07:54

Třeba města bez dotací už nedělají nic, na všechno potřebují úředníci dotace i na opravu chodníku a vývoz košů v parku. U nás už začali za dotace měnit ty první dotované okna, dotace rozkradli a namontovali ty nejlevnější šmejdy (to ty původní dřevné tam vydrželi déle). A teď je za další dotace zase mění a část zase rozkradou.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se