Sever Evropy chystá prudký rozvoj výroben vodíku. Během 5 let by výkon elektrolyzérů měl dosáhnout až 850 MW
Dánský projekt Green Hydrogen Hub Denmark chce do 5 let zprovoznit elektrolyzéry o výkonu 350 MW. Německá státní iniciativa HY-5 cílí ve stejném časovém období na 500 MW. I Nizozemsko plánuje do roku 2030 desítky vodíkových projektů. Zprávu přinesl server S&P Global.
Pět nemělkých spolkových zemí se zapojilo do iniciativy HY-5 a společnými silami chtějí do roku 2025 postavit elektrolyzéry pro výrobu vodíku o výkonu až 500 MW. V projektu jsou převážně zapojeny severní spolkové země, tedy Meklenbursko, Hamburg, Brémy, Dolní Sasko a nejsevernější region Německa Šlesvicko-Holštýnsko.
V těchto regionech se počítá se zhruba 50 projekty, které mají realizovat soukromé firmy jako EDF, rafinerie Heide, ArcelorMittal, BP a RWE. Kromě toho budou některé projekty finančně podporovány a koordinovány lokálními vládami.
“HY-5 spojuje naše síly a ukazuje, že naše regiony mají obrovský potenciál pro vodíkové technologie.” Ministr hospodářství spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, Bernd Bucholz.
Buchner dále uvedl, že v těchto německých regionech žije 15 milionů obyvatel a z pohledu HDP se jedná o region silnější než Dánsko a Nizozemsko dohromady. Na druhé straně dánská snaha o výstavbu až 350 MW vodíkových technologií cílí na plně komerční provoz sloužící k výrobě vodíku z obnovitelných zdrojů.
Stejně jako Dánsko a sever Německa, tak i severní oblast Nizozemska, v okolí Groeningenu, plánuje do roku 2030 desítky vodíkových projektů. Výroba vodíku z přebytků větrných elektráren by mohla částečně vyřešit problém skladování elektrické energie ve velkém měřítku a zároveň nedostatečnou přenosovou kapacitu napříč Německem.
Pokud tyto tři země (Německo, Dánsko a Nizozemsko) chtějí opravdu do roku 2030 mít v Severním moři instalovaný výkon větrných elektráren ve výši 40 GW (a dokonce i více, pokud by Německo odblokovalo stavbu v některých oblastech, kde již nyní není dostatečná přenosová kapacita) , potom je nejvyšší čas začít podnikat reálné kroky k vyřešení přebytků výroby z těchto zdrojů.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens
Mohlo by vás zajímat:
Tak na to "čistě komerčně" jsem hodně zvědav.
Jestli to neznamená - podplatíme vládu aby nám to zadala a zaplatila, a pokud to pojede tak si to necháme
To jsou zase řešení, co nic neřeší. Na 40 GW nestabilních větrníků 1 GW vodíkáren, a ještě to jsou různé chemické projekty se stabilním odběrem. Takže trapně minimální vyrovnávání sítě bude možné maximálně ve formě zastavení vodíkáren při bezvětří.
Zase jeden Hujer, co si myslí že jde všechno postavit najednou přes noc ....
To se samozřejmě projeví dalším růstem cen el. energie.... Vodík je špatná technologie. Lepší je jít silovou cestou tj. posilování linek a při přebytku tu el. energii prostě spálit na ohřev TUV nebo i topení budov a v průmyslu, tam všude se zatím používá plyn nebo i uhlí a při nedostatku vyrábět el. energii z plynu - ono to vypadá jako špatný nápad, jenže není, protože ten plyn se před tím ušetří v době přebytku. Tento systém má výhodu nemá ztráty. Protože el. energie se využívá vždy přímo a nikde se neakumuluje kdežto systém vodíku kdy jednou vodík vyrábím a pak ho spotřebovávám má špatnou účinnost a ve výsledku je to mrhání energií a z čeho bude tato ztracená energie nahrazena - z fosilních zdrojů tj. převážně ze zemního plynu. Takže tato cesta zvýší spotřebu fosilních zdrojů a ještě zdraží el. energii odběratelům - Jinými slovy opět cesta, kterou vymysleli lidé co energetice nerozumí a nejsou schopni širší logické úvahy bohužel . Takže kupředu zelená zpět ni krok...
Ta tomu nerozumím. Jaksi Ztracená energie na být nahrazována z fosilních zdrojů?
Tyhle stroje mají přeci využívat přebytky elektřiny kterou výrobu větrníky když se nedá spotřebovat.
A vodík tuto nadbytečnou elektřinu může uchovat a použít když přestane foukat.
Ano vodík je velmi neefektivní ale na druhou stranu proč ne? Když jde o tyto přebytky podle mne zatím není asi lepší využití.
Ale kde v tomto systému vidíte ztrátovou energii, která by se měla nahrazovat fosilní to tedy vážně nevidím...
S tím souhlasím.
Jenže stejně narazíme na realitu, že v době přebytku nebude kam to dát. Bojler má kapacitu 5kWh, ale ochladí se za 2 dny - takže na dobu nedostatku je příliš rychlý. Budovy je potřeba ohřívat v době nedostatku (ano na chlazení se přebytek dá použít).
Prostě situace je taková že v době přebytku je potřeba vymyslet "spotřebu" a to elektrolyzéry splňují. Co na tom, že jsou neefektivní a výsledný produkt drahý. Uvědomte si, že všechny OZE (zatím jsem nikde nenašel informace že by to bylo jinak) mají subvence ve formě, že mohou vyrábět elektřinu bez omezení a bude odebrána (nebo se omezí, ale dostanou zaplaceno za neodebranou elektřinu). Takže situace pro "nakupující" je - máme elektřinu, kterou jsme museli odebrat ale nemáme kam ji dát - přece nebudeme platit za odebrání (záporné ceny EE), to to radši spálíme v elektrolyzérech.
přebytky se nabíjí elektromobily a bude to 4x účinnější než to cpat do vodiku
v DE, DK a NL už jich jezdí dost
Zamyslete se nad tím, kam se ta energie z vodíku ztrácí? Ano, správně, do tepla. Co takhle kogenerační továrny přeměňující vodík na elektřinu, teplo a vodu? Ztráty se okamžitě sníží na 20% a to už je celkem slušné.
Česko nemůže mít 400GWp fotovoltaických elektráren, na to tady není místo. Ale můžeme mít 40GWp a dovážet vodík/metan do kogeneračních tepláren
Nezapomněl jste na vazební energii molekul? A energii vynaloženou na kompresi taky rozumně zpět nezískáme. Ztráty by se tak snížily ne "na", ale o 20 % a to by ještě byl úspěch. Lezlo by z toho jednoznačně nejdražší teplo na světě.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se