Domů
Evropská Unie
Obliba aukcí OZE ve světě roste. Dočkáme se jich i v ČR?
Wooden justice gavel and block with brass-. Zdroj: http://energypost.eu/

Obliba aukcí OZE ve světě roste. Dočkáme se jich i v ČR?

Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje (IRENA) zveřejnila globální analýzu využívání aukcí jako způsobu podpory obnovitelných zdrojů (OZE). Z materiálu je patrný celosvětový trend nárůstu využívání aukčního mechanismu. V roce 2005 využilo aukce na OZE méně než 10 zemí, zatímco do poloviny roku 2016 to již bylo 67 států.

Způsob vypisování státní podpory OZE prostřednictvím aukce je jedním z klíčových faktorů, který stojí za navyšováním konkurenceschopnosti obnovitelných zdrojů. V loňském roce klesla průměrná požadovaná cena udělená v aukcích investorům do solárních elektráren na 50 USD/MWh, což je pětina průměrné ceny dosažené v 2010. Pro větrné elektrárny pak klesla průměrná cena udělená v aukcích z 80 USD/MWh v roce 2010 na loňských 40 USD/MWh.

Aukce na obnovitelné zdroje, společně s klesajícími náklady na jednotlivé technologie, legislativní podporou a usnadněním přístupu OZE k získání financování jsou hlavními faktory stojícími za akcelerací rozvoje OZE ve světě. Například státům s výhodnou geografickou polohou pro solární elektrárny se tak již podařilo stlačit cenu elektřiny z této technologie k 30 USD/MWh. Mezi tyto státy patří Chile, Mexiko nebo Spojené arabské emiráty.

Vývoj průměrné ceny udělené v aukcích solárním elektrárnám mezi lety 2010 a 2016 ve vybraných státech. Zdroj: IRENA
Vývoj průměrné ceny udělené v aukcích solárním elektrárnám mezi lety 2010 a 2016 ve vybraných státech. Zdroj: IRENA

Němci a Poláci již aukce využívají, ČR je ve stádiu úvah

V regionu střední Evropy má s aukcemi největší zkušenosti Německo. Náš západní soused již vypsal aukce pro onshore i offshore větrné elektrárny, biomasové zdroje, solární elektrárny a dokonce i pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Své zkušenosti s aukcemi má také Polsko. Na konci roku 2016 proběhla aukce pro výrobny elektřiny z bioplynu, starší instalace OZE do 1 MW a nové solární a větrné elektrárny do 1 MW. Další aukce pro OZE bude v Polsku nejspíš v první polovině roku 2018, jakmile bude polský novelizovaný systém podpory notifikován Evropskou komisí.

Vzhledem k faktickému zastavení podpory nových solárních nebo větrných parků ČR zkušenost s aukcemi pro OZE zatím chybí. Pokud v budoucnu ČR začne podporovat velké instalace OZE, bude ovšem muset k aukcím přistoupit.

Aukce jsou totiž od roku 2017  podle pokynů EU jedinou možností pro vypsání podpory pro zdroje nad 1 MW. Současný ministr průmyslu Jiří Havlíček sice uvedl, že se aukce pro obnovitelné zdroje plánují na rok 2020. Schvalovat novelu zákona o podporovaných zdrojích, ve které by měly být stanovena i pravidla pro aukce, bude ovšem až parlament vzešlý z říjnových voleb.

To, zda vůbec projde systém aukcí legislativním procesem, případně jaká bude podoba jeho podoba, tak bude záviset na tom, zda bude nové složení poslanecké sněmovny podpoře OZE nakloněno.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
energetik
14. říjen 2017, 16:55

Ty aukce si nedovedu v ČEZkém neliberalizovaném a závisle regulovaném prostředí představit. Už teď kdy o skoro nic nejde (jen o pár kW) jedna firma povolení k připojení nedostane a jiná ve stejné místě povolení dostane.

Už to vidím jak půjde o MW, podám žádost o připojení a distributor se podívá do mapy a řekne si "hmm dobré místo na elektrárnu" a kapacitu přidělí spřátelené firmě a já se zase jen dozvím "teď tu byl" a že je kapacita už rezervovaná, a bude se s tím kupčit jako v roce 2009 - 2010.

Jenže kdo by to měl dělat? ERÚ se nedá věřit, to by bylo z bláta do louže (i když teď s novou radou se to možná zlepší).

Stejně dokud se nerozhodne o jaderném tunelu, tak tu žádné aukce nebudou, ještě by někoho napadlo aby se aukce museli zúčasnit i jaderníci a ti by pod 70 eur/MWh nešly a tak by se na ně nezbyla volná kapacita. A vyšlo by najevo jak je jaderná energetika drahá a v současném stavu bez nadějné budoucnosti.

Martin Hájek
15. říjen 2017, 11:08

ČR má cíl do roku 2020 splněn, takže žádné aukce nepotřebuje. I kdyby se podařilo za nové vlády urychleně napsat příslušnou legislativu, tak stejně dříve než koncem roku 2019 nejde žádnou aukci stihnout.

C
15. říjen 2017, 13:32

To že je nějaký befel z Bruselu splněn neznamená přece že se s tím máme spokojit a skončit. Podle mne by bylo nejlepší tu legislativu urychleně napsat, odblokovat malé instalace, zejména takové co jsou de-facto plug-'n'-play a ročně vysoutěžit třeba 10MW OZE. Možná by ani nebylo špatné ty aukce použít v následující nutné přestavbě elektroenergetiky. Víme kolik výkonu je třeba nahradit kolik jej bude chybět, tak pro se do toho nepustit?

Martin Hájek
15. říjen 2017, 17:39

Tak pokud se hlásíte jako sponzor, který to zaplatí, tak beze všeho. To je i odpověď na Vaši otázku, proč se do toho nepustit. No protože stát i koneční spotřebitelé už aktuálně platí ročně sekeru v řádu 46 miliard Kč, tak proto.

Neříkám že se máme s něčím spokojit, rozvoj OZE jde podporovat i jinak, než litím dotačních peněz byť v rámci aukcí. ČR musí jít ještě chytřejší cestou, jelikož ani na ty aukce už ve skutečnosti nemá peníze.

C
15. říjen 2017, 23:31

Problém je že pokud nemáme na aukce, tak je dost dobře možné že nebudeme mít ani na jeden blok JE kde nějaká garance bude muset asi být protože se to jinak v současnosti nevyplatí postavit. I vzhledem k tomu jak velký výkon se bude muset během nějakých 20 let nahradit to může být problém pokud bude cena nízko. Prostě se to nikomu nevyplatí postavit.

Pak je tedy otázka, jestli se má realizovat energetická nezávislost s tím že import paliv pro elektroenergetiku bude minimální (takže buď JE, nebo kutat uhlí), budeme ochotní dovážet paliva ale všechen potřebný výkon bude u nás, nebo se na to vykašleme, řekneme že se to nevyplatí a bude se dovážet proud a zde bude jen něco málo elektráren.

Nejlepší podpora by asi byla kdyby se dost uvolnily podmínky třeba i pro ostrovy, mikrosítě a podobně, ovšem to se nebude líbit elektrárenským společnostem, což je možná zásadní překážka, nebudou to chtít pustit, protože by mohlo s postupem technologií a případným růstem cen elektřiny se to v určitý moment může zlomit. Zatím je myslím celkem drahé takový systém pořídit, cena FVE, baterií, elektroniky a případného záložního zdroje na ZP, nebo proban-butan, není zanedbatelná, ale pokud by měla cena proudu růst a cena těchto technologií stagnovat či klesat, eventuálně cena paliv pro ně, mohlo by to něco udělat. Ale jestli je rozebrání sítě chytřejší to nevím.

Ještě by se mohly začít rušit staré elektrárny, tedy by se tvrdě vymáhaly evropské směrnice o emisích bez výjimek (Snad jedině kdyby nebylo zbytí např. teplárna před plánovanou rekonstrukcí, či se jednalo o technickou památku), což by cenu mělo v poloizolovaném regionu ČR táhnout nahoru. Ještě je tu jedna věc, ČR je na rozhraní 2-3 regionů kdy Morava je více ovlivněna akcemi Slovenska, Rakouska a Maďarska, zatímco Čechy zase děním v Německu. To může být problém protože na Moravě se může začít neodstávat výkonu i s tím jak doslouží Dukovany (i s novým blokem je to -1000MW), Dětmarovice (-800MW), tak poslední uhelné bloky v Rakousku a u Slovenska a Maďarska to bude v lepším případě tak že budou kolem nuly s bilancí. Slovinsko, Itálie, Balkán, to už je z ruky a ani tam asi nejsou zdroje, na Balkáně určitě ne.

Dost by ale už myslím pomohlo kdyby se lidem nestrkal čumák do kuchyně a problém s domácími FVE se ošetřil tím že obvod do kterého FVE pracuje se k veřejné síti připojuje přes DC spojku, tím je z FVE v podstatě ostrov. Kolik to pak vyjde cenově, FVE + baterie + DC spojka, nevím. Ale bylo by to řešení. Případně by se mohly úplně ignorovat zdroje mimo veřejnou elektrickou síť. Tedy z pohledu energetického, nikoliv stavebního, vodoprávního a podobně. Za první republiky se třeba platila daň z vodního kola u mlýnů, pil, elektráren..., jenže úředník tehdy ignoroval všechno do 1.5kW, z jejich pohledu to nemělo smysl vybírat, takže tady by mohl být podobný postup.

Martin Hájek
16. říjen 2017, 03:26

Na Dukovany mít budeme, protože dotace na OZE končí v roce 2030 a do té doby určitě nebude nový blok v provozu a také těžko bude potřebovat dotaci 46 miliard Kč ročně.

Milan Vaněček
16. říjen 2017, 08:31

Ano, takže nahradíme jeden tunel tunelem novým. Jak už jsem psal, bude v případě jednoho jaderného bloku trochu větší než tunel fotovoltaický ale trochu menší než celkový tunel OZE. V případě stavby v Dukovanech plus Temelíně pak to bude tunel století.

Pane Hájek, Vy se na to těšíte?

Co takhle nechat fungovat trh, bez házení klacků pod nohy od staré energetiky, bez státních úhrad negativních efektů jednotlivých energetických technologií, bez dotací.

Jen si říci co chceme (jak si to třeba říkají velká města ve světě: nebudeme si dál do měst pouštět auta vypouštějící alergizující a karcinogení látky v míře větší než.... A technicky si to zařiďte jak chcete, jde to)

C
16. říjen 2017, 16:34

Jenom abyste se, pane Hájku, nedivil, úroky umí s potřebnými prostředky dost zamávat, k tomu prodražení JE, ale hlavní problém je v tom že nejde o jeden blok v Dukovanech, bude totiž potřeba někdy do roku 2050 nahradit všechen výkon elektráren co tu máme. Stroje prostě stárnou, navíc bude končit těžba uhlí...

Takže je otázka jak to tedy udělat. Pokud se bude dále nebezpečně sázet na jednu kartu - jadernou - a pokud se bude nadále příliš podléhat místním lobbystům - uhelným - máme na průšvih zaděláno. Zůstaneme tu s flotilou starých elektráren s vysokou měrnou spotřebou, závislí na dovozu uhlí po přetížené a drahé dráze z Hamburku, nebo Vídně/Bratislavy, eventuálně se bude protahovat životnost JE do nekonečna až se tam něco někdy vysype a to pak bude tanec.

Ono to nebude levné sehnat 12GW výkonu a v konečném důsledku ani rychlé. Takže co chceme?

Za draho postavit JE s dost pravděpodobně vysokou cenou proudu

Dovážet elektřinu a mít celou síť prakticky závislou na sousedech

Dovážet plyn pro PPE

Dovážet nekvalitní uhlí pro neustále flikovanou flotilu uhelných elektráren, eventuálně těžit co půjde

Dovážet kvalitní uhlí pro moderní uhelné elektrárny

Sledovat současné trendy a maximalizovat využití OZE a doplnit je jinými zdroji, dále sledovat úspory, provádět elektrifikaci dopravy...

Ostatně se nabízí třeba i možnost výroby plynu pro energetiku a nasazení PPE + uhelného plynu a tedy importů uhlí. Což je sice komplikace navíc, ale nabízí se pak jednak flexibilnější výroba proudu a možná vyšší účinnost.

(P.S. Kdyby se tu objevil pan Wagner, tak PPE Vřesová je standardní PPE připojená k obyčejné tlakové plynárně o čemž bylo rozhodnuto v době ukončení rozvodu svítiplynu pro veřejnost v 90. letech. Takže ani ne tak pokusné zařízení jako spojení dvou existujících technologií)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se