Evropští ministři se dohodli na zmírnění emisních limitů pro kapacitní mechanismy do roku 2030

Evropští ministři schválili návrh pravidel pro budoucí kapacitní mechanismus. Přibyla v něm nová podmínka umožňující využívání energetických zdrojů s vyšším množstvím vypouštěných emisí CO2. Limit, který je stanoven na 700 kg CO2 ročně na 1 kW instalovaného výkonu, prosadila především Itálie.

Zpravodajský portál Platts informoval o postupu vyjednávání v Evropském parlamentu. Dle nejnovější podoby dohody o pravidlech by uhelné elektrárny v EU mohly profitovat z kapacitního mechanismu až do roku 2030. Jedná se o návrh designu trhu s elektřinou pro EU, který schválili evropští ministři pro energetiku.

Splnění jedné podmínky ze dvou

Současná pozice návrhu, kterou schválila energetická rada EU v Bruselu a ministři pro energetiku, by umožnila existujícím uhelným elektrárnám čerpat kapacitní podporu až do roku 2030. Nové podmínky by tak umožnily využívat kapacitní mechanismy i stávajícím elektrárnám s měrnými emisemi nad 550 g na 1 kWh vyrobené elektřiny nebo celkovými emisemi CO2 o hodnotě 700 kg za rok na 1 kW instalovaného výkonu. Podpora by se dle plánu měla začít snižovat po roce 2025.

Nově postavené elektrárny s emisemi nad těmito limity se nebudou moci podílet na kapacitním mechanismu po roce 2025.

Období pro jednotlivé fáze jsou zhruba o 7 let posunuty, než Evropská komise původně plánovala. Dle plánu Evropské komise z listopadu 2016 měly být ke konci roku 2018 z kapacitního mechanismu zcela vyřazeny nové elektrárny s měrnými emisemi CO2 nad 550 g/kWh, stávající elektrárny poté do konce roku 2023.

Francie chtěla méně, Itálie naopak více

Oproti původnímu návrhu tedy přibyla druhá podmínka, a to limit 700 kg CO2 za rok na 1 kW instalovaného výkonu. Tuto podmínku protlačila především Itálie, aby se málo využívané elektrárny s vyššími hodnotami vypouštěných emisí stále mohly podílet na zabezpečení dodávek elektřiny v rámci kapacitního mechanismu.

Původní hodnota 350 kg byla navržena Francií, ale Itálie argumentovala, že by vyřadila elektrárny na zemní plyn, které jsou v mnoha zemích nutné pro zajištění bezpečných dodávek elektřiny.

Limity pro budoucí kapacitní mechanismus jsou zvlášť zajímavé pro Polsko. To bylo celkově spokojeno se současným návrhem, protože dle tamního ministra pro energetiku ani Polsko neplánuje stavět nové elektrárny po roce 2025, které by nesplňovaly navržené limity.

Co bude dál?

Dalším legislativním krokem pro návrh je dokončení vyjednávání na půdě Evropského parlamentu, aby se návrh mohl otevřít pro neformální diskuzi s Evropskou radou. Při tomto kroku vznikne výsledná textová podoba návrhu, která se poté stane závaznou.

Energetická komise Evropského parlamentu by měla hlasovat ohledně svých doporučení v únoru. Neformální diskuze s Evropskou radou by mohly začít již v květnu, aby neformální podoba návrhu mohla být dokončena do poloviny příštího roku. Tím by návrh s pravidly mohl být vydán v Úředním věstníku EU do konce roku 2018.

Autor úvodní fotografie: peggydavis66 @flickr.com