EU má s vodíkem velké plány, chybí ale potřebná infrastruktura
Evropská komise má na začátku příštího měsíce přijít s plánem, který je součástí strategie pro integraci energetických systémů, dávajícího si za cíl nastartování a rozvoj trhu s vodíkem a potřebné infrastruktury, což má přispět k úsilí o klimatickou neutralitu EU do roku 2050. Objevují se ale pochybnosti, zda bude rozvoj potřebné infrastruktury dostatečně rychlý, aby se cíle a predikovaná budoucnost vodíku naplnily.
Podpora Evropské komise
V pondělí se energetičtí ministři EU setkali, aby prodiskutovali dopady COVID-19 na energetický sektor jednotlivých států a netrvalo dlouho, než se začalo diskutovat také o vodíku. Ten je od doby, kdy Evropská komise oznámila záměr, že významná část z 750 miliard EUR určených na obnovou ekonomiky má putovat právě na podporu čistého vodíku, velmi diskutovaným tématem.
Čistý vodík totiž při spalování, na rozdíl od paliv na bázi uhlíku, neprodukuje žádné škodlivé vedlejší produkty. Při reakci vodíku s kyslíkem vzniká pouze tepelná energie a čistá voda. Vodík je tak velmi lákavým pro sektory, které jsou na dekarbonizaci náročné, jako je například chemický průmysl nebo výroba oceli. Velkou výhodou je také možnost využití stávající plynárenské infrastruktury, samozřejmě po jejím přizpůsobení.
Ministři několika zemí, mimo jiné Německa, Rakouska, Francie, proto ve společném prohlášení po pondělní videokonferenci vyzvali Komisi, aby financování vodíku podpořila cíli a termíny, kdy má dojít ke zvýšení využívání vodíku.
Dle jejich názoru by Komise měla: „Analyzovat přístupy, které povedou ke zvýšení domácí produkce tak, aby byl umožněn rychlý rozvoj.“
Vodíková strategie
Návrh plánu, který v minulém týdnu unikl, jak informoval server Euractiv, nastiňoval myšlenku učinit z eura měnu pro mezinárodní obchod s vodíkem, stejně jako to je v případě s ropou a americkým dolarem.
Nicméně vzhledem k velkým plánům Komise existuje obava, že v případě rozsáhlého rozvoje výrobních kapacit vodíku nebude připravena infrastruktura dostatečně rychle tak, aby byla v témže čase pokryta poptávka.
Aktuálně EU spotřebuje přibližně 8 miliónů tun vodíku ročně, přičemž převážná část výroby vodíku připadá na výrobu z fosilních paliv, hlavně zemního plynu.
Prvním státem, který stanovil kvantitativní cíle pro výrobu vodíku, bylo Německo. Více o plánu Německa si můžete přečíst zde.
Přeshraniční infrastruktura
Mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, jako je zmiňované Německo nebo Francie, může pomalu vnikat a již vzniká přeshraniční infrastruktura. Mezi německým (Creos Deutschland) a francouzským (GRTgaz) provozovatelem plynovodů došlo v minulém měsíci k podpisu dohody o přebudování jednoho současného přeshraničního plynovodu tak, aby byl schopen přepravovat výhradně vodík. Nový uzel by měl spojovat německou průmyslovou oblast Saar s oblastí Lorraine ve Francii a jihem Lucemburska.
V rámci dohody pod názvem „mosaHYc“ má být přebudováno potrubí o délce 70 km s přepravní kapacitou čistého vodíku 20.000 m³/h.
„V tomto regionu vidíme dobrý potenciál pro realizaci prvního projektu svého druhu, protože máme plynovod, který může být upraven pro přepravu vodíku,“ uvedl pro Euractiv Marion Lacombe z GRTgat. „A na straně nabídky existují projekty, které mají rozvinout výrobu zeleného vodíku skrze elektrolýzu hned vedle potrubí. Opravdu si myslíme, že propojení, které můžeme udělat mezi výrobnou vodíku a jeho koncovým využitím, je možné.“
GRTgaz na žádost francouzské vlády již v minulém roce zpracoval technicko-ekonomickou studii prověřující podmínky integrace vodíku do stávající plynárenské infrastruktury.
Chybějící definice čistého vodíku
Aktivisté, bojující proti změně klimatu, dále upozorňují, že „čistý vodík“ není v uniklé vodíkové strategii jasně definován a že projekty zaměřené na rozvoj využití vodíku nemusí nutně využívat právě nejasně definovaný čistý vodík.
Při výrobě vodíku ze zemního plynu, což je v současné době nejčastěji využívaný způsob jeho výroby, se totiž generuje značné množství emisí.
Mohlo by vás zajímat:
Vodík je dnes vyráběn ze zemního plynu. Není to ani čisté (CO2) ani strategicky vhodné (podpora režimů, které bychom měli podporovat tak, že mají začít makat, ne jen drancovat planetu jako dosud). Pokud se jedná o výrobu vodíku elektrolýzou, pak je řekl bych například pro dopravu energeticky neobhajitelná, případně obhajitelná pouze v minimu specifických aplikací. Do průmyslu ho zase tak moc zapotřebí není. No uvidíme zda na vodík navázané ojro nebude touto vazbou staženo pod hladinu a utopeno nadobro.
Abyste nebyl překvapený. V průmyslu se vodíku spotřebuje překvapivě mnoho. Používá se v potravinářství, výrobě hnojiv, chemické syntéze, výrobě barviv, petrochemii apod.
Jsou snahy využívat ho místo koksu jako redukční činidlo v metalurgii železa, tohle by jeho spotřeba úplně v klidu zdvojnásobilo.
Díval jsem se a čísla a obrat trhu s vodíkem v USA je v současnosti okolo 100 miliard USD/rok. V EU to bude, počítám, obdobné číslo.
Tady https://www.pv-magazine.com/2020/06/19/leaked-eu-hydrogen-strategy-eyes-e140-billion-turnover-by-2030/ se uvádí, že v současnosti je obrat EU trhu s vodíkem jen 2 miliardy €.
Otázka je, co všechno do toho kdo počítá.
Zde https://www.grandviewresearch.com/industry-analysis/hydrogen-generation-market je na grafech vidět údaj současného obratu v USA někde kolem 10 miliard USD.
Sorry, moje chyba, je to 115 miliard USD globálně.
http://ieahydrogen.org/pdfs/Global-Outlook-and-Trends-for-Hydrogen_Dec2017_WEB.aspx
To jsou šílenci. Vodík je technologická výzva, která je extrémně drahá. Sledujte výdaje na vodíkovou infrastrukturu. Šílená EU, která nedokázala prosadit ani mnohem méně technologicky problémový zemní plyn, si myslí, že zvládne vodík. Vládnou nám kreténi a zaplatíme za to my všichni...
Heil Greta!
Jo, vodík má jen pár problémů: výrobu, stlačování, skladování, přepravu, použití, bezpečnost, cenu, ...
EU sice produkuje prognózy/propagandu/zbožné přání že se to brzo zlepší, ale mám určité pochybnosti. Výzkum vodíku určitě ano, ale neslibovat utopostické vize když se současnou technologií je vodík naprosto nepraktický, neefektivní a drahý přenašeč energie/palivo.
Heil Holy Greta!
V zaslepenosti vůči EU nějak přehlížíte, že podobné plány mají i USA, Japonsko a další země.
V současnosti vyrábí menší USA asi 4x až 5x tolik vodíku, než EU.
Zajímavé, že na prognózy/propagandu/zbožné přání ze strany USA nebo Japonska si nikdo nestěžuje...
Jo, a 90% toho vodíku promptně použijí na chemickou syntézu(hlavně amoniak a methanol) a petrochemii. Jsu pro maximální financování vodíkového výzkumu, ale v současnoti to není praktické palivo, většina projektů zelených paliv co jsem viděl v Americe (i všude jinde) jsou jen PR a green-washing.
K EU jsu neutrální, mám své výhrady a občas se nechám trochu unést, ale nic lepšího nemáme.
Tady nejde o vodík o ekologii, ale 750 mld. €, které je potřeba přemístit do správných kapes.
Vzhledem k tomu že na naší planetě se žádný volný vodík nevyskytuje a není ho kde těžit, tak je to naprostý nesmysl. Dá se jen ztrátově vyrábět, nic ekologického na tom není.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se