Zástupci nevládních organizací kritizují plán spravedlivé územní transformace

Zástupci nevládních organizací kritizují plán spravedlivé územní transformace, který má do uhelných regionů v Česku v následujících letech přinést zhruba 41 miliard korun. Uvedli to na dnešní tiskové konferenci. Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) tvrdí, že plán je moc obecný, do jeho přípravy nebyla zapojena veřejnost a není v souladu s některými dalšími důležitými dokumenty. Ministerstvo pro místní rozvoj, které má Fond spravedlivé transformace (FST) na starosti, plán hájí a tvrdí, že do přípravy je zapojena celá řada subjektů a konaly se i akce otevřené veřejnosti.

Peníze mají pomoci Karlovarskému, Ústeckému a Moravskoslezskému kraji zvládnout plánovaný odklon od uhlí. Mají podpořit mimo jiné malé a střední podnikání, vědu a výzkum a také rekvalifikaci pracovníků při přechodu na ekonomiku šetrnější k životnímu prostředí. CDE je součástí takzvané Transformační platformy, která spolupracovala s ministerstvem na přípravě plánu. Zuzana Vondrová z CDE uvedla, že dokument by vláda měla schvalovat v září.

Organizace podobu materiálu kritizuje. Vondrová zmínila třeba nesoulad s vnitrostátním plánem v energetice a klimatu či územní energetickou koncepcí Ústeckého kraje. Plán je podle ní také příliš obecný – plný frází, ale bez postupů, jak různých cílů dosáhnout. Vondrová míní, že chybí i úvaha nad konkrétními potřebami jednotlivých regionů a kritéria pro hodnocení pracovních míst, která vzniknou. Není podle ní tak jisté, zda budou pozice odpovídat potřebám jednotlivých krajů. Jako další problém Vondrová zmínila i nulové začlenění veřejnosti do přípravy plánů a to, že o něm není dostatečné povědomí mezi lidmi.

MMR ale ve vyjádření zaslaném ČTK uvedlo, že do přípravy plánu jsou zapojena města, obce, zástupci malých a středních firem, výzkumných organizací, neziskových organizací i sdružení mladých obyvatel regionů. Konala se i řada seminářů a workshopů a na základě podnětů CDE a neziskových organizací byly akce ke konci prvního letošního pololetí otevřené veřejnosti. Začátkem roku se v regionech konaly informační kampaně a další aktivity budou následovat i ve zbytku letošního roku. MMR letos vypořádává připomínky CDE a Transparency International a snaží se je akceptovat. „Některé z uvedených připomínek však doposud od CDE nezazněly, a tedy nemohly být při jeho přípravě zohledněny. Zejména ty k obecnosti či vazbě na strategické dokumenty či kritéria pro hodnocení nových pracovních míst,“ uvedl mluvčí MMR Vilém Frček.

Podle právníka Transparency International (TI) Jana Dupáka se s využitím peněz FST v Česku pojí korupční rizika vyplývající z časového tlaku při přípravě plánu. Sdělil, že hlavní korupční riziko ohledně využití peněz z fondu spočívá v tom, že plán bude mít kvůli různým ovlivňováním špatnou koncepci. Jako problém zmínil časový tlak, kdy se „vše dělá neuvěřitelně rychle“. Uvedl, že se řeší jen nutnosti, což může mít později špatný dopad. Podle právníka jsou také jednání neprůhledná a komunikace s veřejností špatná. Dupák uvedl, že lidé se jen složitě dostanou k tomu, co se projednává. Jako riziko vidí vliv velkých podniků v takzvaných strategických projektech. Ty dotčené kraje už schválily. Dupák poznamenal, že ačkoliv podle nařízení EU měly peníze podpořit hlavně malé a střední podniky, v Česku se to „obrátilo“ na podporu velkých projektů. I tady přitom podle něj hrál roli časový tlak a hrozí to, že některé vybrané projekty nebudou mít potřebný přínos.

MMR si je časového tlaku při přípravě plánu vědomo. „Není však vytvářen ze strany MMR, ale vychází z náležitostí daných legislativou a pravidly pro čerpání prostředků Fondu spravedlivé územní transformace,“ poznamenalo ministerstvo. Podpora velkých podniků není podle MMR samozřejmá a před poskytnutím podpory bude muset každý projekt prokázat, že investicí nepoškodí životní prostředí, další nezbytnou podmínkou bude zachování či tvorba nových pracovních míst.

Podle MMR je cílem připravit podklady pro jednání s Evropskou komisí tak, aby schválení plánu a budoucího programu bylo na začátku roku 2022. Diskuse o dílčích aspektech plánu není podle úřadu ještě ukončena a pokračuje. Plán podle MMR vychází z potřeb regionů a směřuje k podpoře malých a středních podniků, inovací, nových odvětví, ale i velkých podniků a strategických projektů. „Aktuálně se hledají cesty, jak ve spolupráci s regionálními subjekty zajistit podporu projektové přípravy pro menší subjekty z řad firem či měst a obcí tak, aby měly včas připravené své projekty,“ dodalo MMR.

Vondrová je kritická i k rozhodnutí, že na strategické projekty zamíří 50 procent peněz fondu. Podle ní šly navíc tyto projekty „téměř mimo“ Transformační platformu, která k nim dostala jen málo podkladů. Zástupci organizací nicméně také uvedli, že plán projde ještě povinným hodnocením korupčních rizik CIA, zmíněným schvalováním vládou a následně bude i posouzení a schvalování na evropské úrovni.