Demolice hnědouhelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku skončila
Skončila demolice hnědouhelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku. Výrobní a provozní technologie srovnaly bagry se zemí, zůstaly po nich hromady šrotu a betonové suti, které se postupně odvážejí. Stát zůstala administrativní budova s vrátnicí a objekty se sociální vybaveností a šatnami. Prostor je připraven k dalšímu využití. Lokalita by dál měla sloužit pro energetiku. ČTK to dnes řekl Ota Schnepp, mluvčí skupiny ČEZ. O místu se uvažovalo v souvislosti se stavbou továrny na výrobu baterií do aut.
Elektrárna je mimo provoz od konce června 2020. Bouráním chladicích věží začala demolice na ploše zhruba 40 hektarů v květnu 2022. „Brzy zmizí i zbytkový šrot, který si odváží dodavatelská firma po železnici. Zbytky stavebního odpadu budou využity jako výplň k terénním úpravám,“ uvedl Jiří Hampl, ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov Skupiny ČEZ.
Administrativní budova a objekty se sociální vybaveností mohou být případně dál využity. „Jedná se o poměrně nové a moderně vybavené objekty, bylo by proto škoda srovnat je se zemí. Momentálně je v administrativní budově stále několik obsazených kanceláří. Jsou to detašovaná pracoviště dceřiných společností Skupiny ČEZ a zástupců dodavatelských firem. Rovněž zde působí dva kmenoví zaměstnanci,“ uvedl doplňuje Hampl.
Na stavbu elektrárny Prunéřov I a její provozní vybavení bylo použito zhruba 50.000 tun železa všeho druhu. „Na recyklačním centru bylo zpracováno více než 145.000 tun stavební suti. Certifikovaný podrcený recyklát byl použit na zásyp podzemních prostorů demolovaných objektů, podzemních kanálů, jímek a dalších prostor,“ poznamenal Hampl.
Elektrárna Prunéřov I vyráběla teplo pro Klášterec nad Ohří a v případě odstávky sousední elektrárny i pro Chomutov a Jirkov. Od topné sezony 2020/21 dodává teplo do Klášterce prunéřovská dvojka. Prunéřovská jednička měla na konci své životnosti 155 zaměstnanců, většina z nich našla uplatnění v Prunéřov II nebo nedaleké elektrárně v Tušimicích, další podle Schneppa byli v důchodovém věku.
V provozu byla elektrárna 53 let. Spotřebovala více než 138,5 milionu tun paliva. Během modernizace a ekologizace ve druhé polovině 90. let minulého století byl její výkon 660 MW snížen po odstavení dvou výrobních bloků na celkový výkon 440 MW.
Lokalita by podle Schneppa dál měla sloužit jako významná základna moderních a hlavně ekologických trendů energetiky na severu Čech ať již přímo v režii Skupiny ČEZ či díky potenciálním investorům. Vše bude nyní odvislé od studií proveditelnosti, uvedl mluvčí.
Mohlo by vás zajímat:
Ideální plácek pro nový jaderný reaktor, jen postavit. Jenže při rychlosti našich aparátčíků na ouřadech by jen papírování trvalo 20 let.
Za celou dobu demolice se představení nebyli schopni domluvit, co má areál v budoucnu naplnit.
Příliš blízko u Krušnohorského zlomu.
Pokud vím, tak ČEZ zatím kvůli blízkosti aktivního zlomu vyloučil jen lokalitu v Poříčí, Prunéřov spolu s dalšími lokalitami (Tušimice, Dětmarovice, Ledvice, Mělník) dál posuzuje.
Držme si palce, aby na tzv. jadernou renezanci nedošlo.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se