Český vědec vede evropské konsorcium pro zajištění energie z jaderné fúze
Ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek od začátku ledna vede evropské vědecké konsorcium EUROfusion. Sdružení koordinuje mezinárodní výzkumný program s cílem zajistit v Evropě bezpečný, udržitelný a ekologický zdroj energie z jaderné fúze. Do pozice předsedy valného shromáždění konsorcia byl český vědec zvolen v prosinci, sdělila dnes ČTK Martina Spěváčková z Akademie věd.
Konsorcium EUROfusion sdružuje téměř 5000 vědců ze 193 evropských vědeckých institucí, univerzit a firem, které se zabývají zajištěním energie využitím termonukleární fúzní reakce. Hospodaří s rozpočtem ve výši téměř jedné miliardy eur, které mu poskytla Evropská komise a členské státy.
„Tato prestižní pozice pro mě na jednu stranu představuje jedinečnou příležitost se podílet na vedení jednoho z klíčových vědeckých programů pro lidstvo, ale také velkou výzvu z pohledu koordinace velmi rozsáhlého mezinárodního výzkumného programu. Každopádně jsem přesvědčen, že zvolení do této pozice je také odrazem vysoké úrovně fúzního výzkumu, kterého jsme za posledních 15 let v Česku dosáhli,“ uvedl Pánek.
Při termonukleární fúzi se při extrémně vysokých teplotách spojují lehké atomy, například vodíku tak, že stvoří jádra těžších prvků jako helium. Při tom se uvolňuje obrovské množství energie. Experimenty s fúzí se provádějí v zařízeních zvaných tokamak. Tento princip mají využívat využívat i první fúzní elektrárny.
Vývoj fúzní elektrárny je podle Pánka klíčový, protože poskytne nevyčerpatelný, zcela bezpečný, téměř bezemisní a velmi výkonný zdroj energie. „Fúzní energie nabízí řešení mnoha problémů spojených s tradičními způsoby výroby energie a bude hrát klíčovou roli v udržitelné a bezpečné energetické budoucnosti lidstva,“ dodal Pánek.
Pánek je předním odborníkem v oblasti výzkumu fyziky a technologie jaderné fúze. V Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v jehož čele je od roku 2015, vedl projekt instalace tokamaku COMPASS a také v současné době probíhající projekt konstrukce nového tokamaku COMPASS Upgrade.
V roce 2020 se Radomír Pánek stal místopředsedou správní rady Evropské agentury Fusion for Energy (F4E). Organizace sídlící v Barceloně zajišťuje realizaci evropské části dodávek pro tokamak ITER – mezinárodní termonukleární experimentální reaktor ve francouzském vědecko-výzkumném středisku Cadarache.
Mohlo by vás zajímat:
Ano, .."fúzní elektrárna ..... poskytne nevyčerpatelný, zcela bezpečný, téměř bezemisní a velmi výkonný zdroj energie. „Fúzní energie nabízí řešení mnoha problémů spojených s tradičními způsoby výroby energie a bude hrát klíčovou roli v udržitelné a bezpečné energetické budoucnosti lidstva,“
Lidstvo už takovou obrovskou fůzní elektrárnu má a díky ní je na Zemi život.
Ano, je to naše Slunce.
Tedˇse jen musíme naučit tuto energii přenášet ze Slunce do naší elektrické distribuční soustavy. To umí fotovoltaika, jen je třeba pokračovat ve zvyšování účinnosti tohoto procesu (kdysi levné články z amorfního křemíku měly v průmyslové výrobě účinnost cca 6% a draké křemíkové cca 15 %), nyní levné ale hi-tech křemíkové mají 25%, v průmyslové velkovýrobě se 25% blíží a cena klesla zhruba stokrát. A cenu bude klesat i nadále. A v laboratořích dosažitelné (ale zatím velmi drahé) články mají již účinnost okolo 50%.
A pro ty, co zdůrazňují nutnost akumulace elektřiny, tu mám významnou zprávu za rok 2023: cena čínských Li baterií na trhu klesla jen během roku 2023 na jednu polovinu.
A BYD investoval cca 10 miliard USD do nové továrny na velkovýrobu ještě mnohem levnějších Na baterií ...
Jen "pokračovat ve zvyšování účinnosti tohoto procesu" rozhodně nestačí, protože jak sám Vaněček uvádí: "S tou elektřinou (vyrobit si sám) v zimě je to ale potíž, sluneční panely Vám jí dají málo (snad už to každý pochopil, proto v Zimě máme na našem území zimu, dopadá méně slunečních paprsků po kratší dobu), opět: stačí na to selský rozum." Proto potřebujeme zdroje které to umí celoročně.
V zimě můžeme dovážet levnou baltskou větrnou energii. Stačí se jí nebránit.
To taky nestačí, protože ta "levná baltská větrná energie" je k dispozici jen občas a ještě k tomu jsou možnosti přenosu této energie z Baltu značně omezené.
Přesně tak to je, Petře. Ale větrné elektrárny by byly levná, neporazitelná konkurence pro drahé, nové JE. Proto je tomu třeba zabránit. Jak známe z Pelíšků: muž s koženou brašnou nesmí projet.
Zabraňuje tomu kdo a jak konkrétně, Vaněčku, kromě toho že tak to není?
Vaněčku a Petře, tak mi teď od Baltu pošlete "levnou větrnou energii" když moje FVE nevyrábí.
Třeba v kraji Vysočina, kde jsou dobré podmínky, byly stanoveny taková pravidla pro VtE, že smysluplná realizace nebyla možná. Dále existovala a existuje silná PR proti VtE v ČR, na rozdíl od sousedního Rakouska a Německa.
Pane Studničko, zrovna teď dává vítr v Německu přes 20GW výkonu,
To není málo.
A až bude větrníků v Německu a Polsku více, tak se to i v tyto průměrně větrné dny dostane do ČR, obchodníci si levnou elektřinu ujít nenechají
Tak že klasické vaše dojmologie.
O možnosti dovozu "levné baltské energie" rozhodují rozmary počasí.
To se jen tak nedočkáme, aby se v těchto podobných dnech dostala tato el. energie i do ČR jakožto přebytečná z Německa nebo Polska. Když je Německo aktuálně deficitní a zároveň vyrábí z fosilních paliv 43% el. energie. O Polsku raději nemluvit.
1) Vaněčku, řeč byla o "levné baltské větrná energii", tak proč sem motáte kraj Vysočina a nějaké údajné podmínky a vyfabulované "silné PR"?
2) Když těch 20 GW prý "není málo", proč sem Německo nějakou tu "levnou" elektřinu nepošle a naopak musíme tu naši "drahou" posílat do Německa? To totiž úplně vypadá, jako by to málo bylo.
Ovšem pokud budeme mít v zimě dost elektřiny z VtE (nebo možnost jejího dovozu), tak už nepotřebujeme žádné FVE. V létě sice vyrábějí méně, ale je také menší poptávka. Jinak řečeno už nyní máme (a tím více v Německu) nadbytek FVE. U nás bychom tedy měli podporovat jen zdroje nízkoemisní s maximem výroby v zimě (voda, bioplyn, vítr, jádro) a umožnit rozvoj akumulace a tarify závislé na aktuální výrobě pro silovou elektřinu a na aktuálním zatížení sítě pro distribuci.
vetrna elektrina neni levna, kdyz se musi stavet s dotacemi, nebo provozni podporou. Zadny z cizich statu nebude stavet VTE pro potreby Ceska. Levne budou jen jejich prebytky. Chcete se na to spolehnout?
Vedle FVE nejsou a ani nemohou existovat zdroje typu JE. A vzhledem k tomu, že v budoucnu bude mít většina odběratelů svojí FVE, je potřeba budovat jen flexibilní zdroje, které se budou zapínat pouze tehdy, kdy samovýroba nebude stačit. Navíc každý další rok se tato potřeba bude snižovat. Při současném tempu budování FVE už v roce 2028 v EU překoná výroba z FVE tu z JE (a to za tok 2023 byl poměr 240 TWh x 590 TWh, během pouhých pěti let vzroste výroba ze Slunce na více jak 600 TWh).
Nenechte se rozhodit tím, že "zdroje typu JE" vedle FVE úplně běžně existují a vůbec žádný problém s tím nemají, Bláho.
V zimě Emile zase víc fouká vítr. Víme?
Akorát nemáme ty větrné elektrárny, Karásku. Víme? Navíc to foukání větru je značně nepravidelné, takže se na něj nedá spolehnout.
Problém je, že tyhle řeči jsem slyšel Radomíra osobně říkat už před nějakými 20+ lety. A pořád nemají v ruce ani prototyp.
Ale stejně ten projekt podporuju. Je to vědecky a technicky mimořádně složitá a náročná věc a po cestě určitě přijdou na spoustu užitečných věcí, které ten projekt více než zaplatí. I kdyby z té fúze pak nic nebylo. CERN se taky zaplatil na cca 1000 let dopředu jen díky WWW.
Je to trochu jinak. Ty www stranky nevymyslel CERN, ale vědec, který tam nějakou dobu působil, dělal a teď dělá úplně jinde.
A teď si představte, že by těch 5000 vědců okolo fůze na Zemi pracovalo za ty peníze na něčem smysluplném (ze základního nebo aplikovaného výzkumu).
Jadernou fůzi už máme na Slunci, v obrovském měřítku, zcela postačujícím pro libovolný počet obyvatel Země, v bezpečné vzdálenosti od nás.
Zrovna vidím na venkovním teploměru, že to samo o sobě pro mne úplně postačující není.
Sluneční paprsky dopadající na zemi (pevninu i oceány) spolu s rotací země a gravitačním zákonem dávají kdykoliv dostatek energie pro výrobu elektřiny v FVE, VtE, vodních elektrárnách i pro růst biomasy. A tedy i pro zajištění bohatého života na zemi, jen si to nezničit. Ale zabere to pár (spíš hodně) desetiletí, než se to člověk naučí využívat.
Na poli toho u nás v zimě také moc nevyroste...
fůze bude fungovat dokonce i v noci a v zimě! Zásoby fúzního paliva jsou reálně nevyčerpatelné. Ve světových oceánech se nachází až 4,76×10na16 kg deuteria. Toto množství je dostatečné pro pokrytí celosvětové spotřeby energie roku 2015 ve výši 6×10na20 J/rok po dobu 8 miliard let (Slunce učiní Zemi během cca 1,5miliardy let neobyvatelnou a po 5 miliardách let Slunce vyhasne). No a nejlepší na tom je že odpad ze slučování D a T je 3He, což se také nechá použít jako palivo termonukleární fůze a dál slučovat s D za vzniku 4He. Myslim že s nástupem fůzních elektráren by se mělo překlasifikovat názvosloví jako třeba "obnovitelný" protože fůze se zdá být obnovitelnější, anebo můžeme současné obnovitelné zdroje oficiálně nazývat občasnými zdroji
No hlavně, že vám nevadí těch 70% absolventů humanitních věd u nás, kdyz vám vadí vědci v CERN, kteří jako vedlejsak skutečně posunují vědu a techniku. To pak je na základě jejich humanitních studií a LGBT přínos pro základní a aplikovaný výzkum a vývoj a hlavně perspektiva do budoucna. No a v EU je to ještě horší.
Ale za ty problémy, viz třeba sváry na potrubí u ITERu fakt fúze nemůže. Pokud by se dodržel plán:
"The start of operation was initially anticipated to be in the first decade of the 21st century"
tak už jsme někde před dokončením DEMO elektrárny.
Tak až se změní konstanta fůzní energetiky, tak dejte vědět. Zatím je od roku 1960 stále zhruba 20 let. Tedy od roku cca 1960 posloucháme, že do 20 let bude vše fungovat.
v šedesátých letech to bylo 50 let do použitelné elektrárny
Vyhozené peníze. Jsem zvědav, kdo se dožije komerčního využití termojaderné fůze.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se