Přechodný národní plán snižující emisní stropy - přehledně a v grafech

Od 1.1. 2016 začal platit Přechodný národní plán pro spalovací stacionární zdroje s tepelným příkonem nad 50 MW. Jaké jsou dopady tohoto plánu? Jaké zdroje mají v současnosti nejvyšší emisní limity a na jaké zdroje tento plán dopadne nejvíce?

Kde je plán ukotven v legislativě?

Přechodný národní plán je zpracován na základě § 37 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a v souladu s požadavky článku 32 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích a v souladu s požadavky rozhodnutí Evropské komise 2012/115/EU, kterým se stanoví pravidla týkající se přechodných národních plánů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích.

Na koho se plán vztahuje?

Jak vyplývá z § 37 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší, Přechodný národní plán se vztahuje na spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, kterým bylo první povolení provozu vydáno před 27. listopadem 2002, nebo u nichž byla kompletní žádost o první povolení provozu podána před tímto datem a které byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, u nichž provozovatel podal na Ministerstvo životního prostředí žádost o zařazení do Přechodného národního plánu.

Jak probíhá měření emisí?

Na základě § 6 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší se kontinuálním měřením emisí zjišťují emise znečišťujících látek a provozní parametry uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu u spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 100 MW a vyšším a dále u jednotlivých spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším.

Kdy budou zdroje plnit cílové hodnoty?

Nejpozději od 1. července 2020 budou spalovací stacionární zdroje zahrnuté do Přechodného národního plánu plnit emisní limity stanovené v příloze V směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích, které jsou do českého právního řádu transponovány vyhláškou č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.

Jaké jsou sankce za porušení limitů?

Neplnění těchto povinností je pod sankcemi, které vyplývají z § 25 zákona o ochraně ovzduší. Pokud provozovatel nezjistí úroveň znečišťování u znečišťujících látek, uloží se mu pokuta do výše 2 000 000 Kč.

Na koho dopadnou emisní limity nejvíce?

V následujících grafech jsou znázorněny vybrané zdroje, kterým budou emisní stropy sníženy nejrazantněji. Lepšího ovzduší by se v průběhu následujících 4 let měli dočkat mimo jiné obyvatelé pardubického a královéhradeckého kraje. Jak chvaletické, tak opatovické elektrárně klesnou všechny emisní stropy alespoň na polovinu. Například v opatovické elektrárně již proběhl retrofit odsíření, který zajistí požadované plnění emisních limitů.

Zdroj: MŽP – Národní akční plán