Domů
Emise CO2
V evropské elektroenergetice padaly v roce 2023 rekordy
emise, lokální vytápění. Zdroj: Pixabay
Zdroj: Pixabay

V evropské elektroenergetice padaly v roce 2023 rekordy

Produkce elektřiny v Evropské unii nebyla nikdy předtím "čistší". Rekordní úbytek uhlí a zemního plynu měl za následek, že v roce 2023 jsme  zaznamenali doposud největší pokles emisí při výrobě elektřiny.  Zároveň bylo dosaženo zatím nejvyššího podílu obnovitelných zdrojů. Rekordy lámala i větrná energie, která vůbec poprvé překonala produkci elektřiny ze zemního plynu. Vyplývá to z výroční zprávy nezávislého energetického think-tanku Ember.

Nízkoemisní zdroje zastávaly v roce 2023 víc než dvoutřetinovou převahu nad fosilními zdroji zejména kvůli opětovnému nárůstu produkce z vodní energie a jaderných zdrojů. Samozřejmě napomohly také větrné a solární elektrárny, které zaznamenaly 27% podíl na evropském elektroenergetickém mixu.

Postupný útlum těžby uhlí není žádnou novinkou, navíc celá řada uhelných elektráren se blíží ke konci své životnosti již v roce 2024. Jenom v Německu se chystá ukončení produkce elektřiny z uhlí v elektrárnách s více než 10 GW instalovaného výkonu. Itálie plánuje zahájit svou poslední fázi odklonu od uhlí s elektrárnami o instalovaném výkonu 1 GW. Slovensko se chystá zavřít svou poslední  uhelnou elektrárnu Vojany. V Rakousku se koketovalo s myšlenkou znovuspuštění uhelné elektrárny Mellach, ale vysoká finanční zátěž na daňové poplatníky tento plán zhatila.

Kromě růstu obnovitelných zdrojů přispěla k poklesu výroby elektřiny z fosilních paliv také klesající poptávka po elektřině. Poptávka klesla v roce 2023 o 3,4 % (-94 TWh) ve srovnání s rokem 2022 a byla o 6,4 % (-186 TWh) nižší než v roce 2021, kdy začala energetická krize. Tato trajektorie pravděpodobně nebude pokračovat. S rostoucí elektrifikací se neočekává, že by se toto tempo poklesu poptávky v příštích letech opakovalo. Aby bylo možné snížit využití fosilních paliv rychlostí potřebnou k dosažení cílů EU v oblasti klimatu, budou muset obnovitelné zdroje držet krok s rostoucí poptávkou.

Vývoj podílu jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v EU. Zdroj: Ember

Čtyři základní poselství roku 2023

Prvním je, že výroba elektřiny z  fosilních paliv se  propadla o rekordních 19 % (-209 TWh), a poprvé v historii představuje méně než třetinu elektroenergetického mixu EU. Pokud jde o uhlí, produkce z tohoto zdroje klesla o 26 % (-116 TWh) na historicky nejnižší úroveň (333 TWh), přičemž v roce 2023 tvořila pouhých 12 % z celkové výroby elektřiny EU.

Za posledních 7 let klesla výroba uhlí  na polovinu. I navzdory tomu, že uzavírání uhelných elektráren se během energetické krize zpomalilo, strukturální úpadek uhlí pořád postupuje. Důležitým zjištěním je, že odklon od uhlí nevedl k nárůstu výroby elektřiny ze zemního plynu. Ta klesla o 15 % (-82 TWh) na 452 TWh, což je největší roční pokles minimálně od roku 1990. Jednalo se o čtvrtý rok, kdy produkce elektřiny ze zemního plynu stabilně klesá. V roce 2023 se plyn podílel na celkové výrobě elektřiny z necelých 17 %.

Druhým poselstvím je, že emise CO2 uvolněné při produkci elektřiny klesly o rekordních 19 % (-157 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého), čímž byl překonán  předchozí nejvyšší meziroční pokles o 13 % (2020) spojený s pandemií Covid-19. Emise v elektroenergetickém sektoru se nyní od svého vrcholu v roce 2007 snížily téměř na polovinu (-46 %). Obrovský nárůst využití elektřiny z větru a slunce byl hlavní hnací silou poklesu, přičemž významnou roli hrála i snížená poptávka po elektřině. Největší pokles byl zaznamenám ve snížení průmyslové spotřeby elektřiny.

Dále ej nutné zmínit, že pozorujeme doposud nejprudší nárůst větrné energie, a to  o 55 TWh (+13 %).  Vítr rostl tak prudce, že dokonce poprvé překonal i výrobu elektřiny ze zemního plynu. Celkový objem elektřiny vyrobené z větru činil 475 TWh, což odpovídá celkové francouzské poptávce po elektřině.  Větru se tak už podruhé podařilo překonat i výrobu z uhlí (333 TWh). Poprvé tento jev nastal v roce 2020, kdy pandemie Covid-19 výrazně snížila poptávku po elektřině. V roce 2023 se podařilo instalovat o 1 GW větrné energie více, než tomu bylo v roce 2022 (16 GW).  Má-li však EU dosáhnout svých klimatických cílů, musí se tato míra zavádění do roku 2030 téměř zdvojnásobit na více než 30 GW ročně.

Posledním poselstvím je, že v roce 2023 poprvé čtvrtina elektřiny pocházela z větrné a solární energie. Pro srovnání, v roce 2022 to bylo 23 %.  Výroba z těchto zdrojů vzrostla o rekordních 90 TWh a instalovaný výkon o 73 GW. Solár pokračoval ve svém silném růstu s 56 GW dodatečné kapacity v roce 2023 ve srovnání s 41 GW v roce 2022. Solární energii se však nepodařilo vyrovnat meziročnímu růstu výroby z roku 2022 (+ 48 TWh), jelikož v roce 2023 zaznamenala nárůst o 36 TWh.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(26)
Milan Vaněček
25. únor 2024, 09:43

V roce 2028 již jen samostatný zdroj: 1)větrné elektrárny, předhoní výrobou elektrárny jaderné, 2)fotovoltaiky předhoní výrobou elektrárny jaderné v letech 2029-30.

Jádro bude do 2030 pokračovat v poklesu (do provozu v EU přijde jen, po skoro 20 letech Flamanville 3 a jinak už nic).

Takže jsou dva zdroje, VtE především v zimě a FVE, především mezi jarní a podzimní rovnodenností, co spolu s vodními elektrárnami a biomasou a bioplynem, což je k okamžité výrobě připraveno po celý rok, zcela ovládnou produkci elektřiny v EU.

Jádro klesne pod 20%, což je empiricky celosvětově vypozorovaná maximální hodnota podílu jádra vůči jiným zdrojům (až na Francouzskou singularitu).

2030 - game over, OZE zvítězily (když zvítězí racionality a uhlíkové povolenky klesnou pod 50 EUR/t.)

Bob
25. únor 2024, 11:02

A proto jen Němci budou do 2030 budovat cca 20GW v plynu (pro 10 GW bude podpora). A za těch 6 let bude vodík a bioplyn z toho stále jen minimum.

Takže Německo bez ZP v roce 2030 - game over.

Mimochodem s většinou jádra na výrobě elektřiny není Francie osamocená. Co třeba Slovensko. A chystají se další JE i v jiných zemích, které mixem výroby elektřiny v nich opět "zamíchají".

Další klesání, nebo udržení ceny povolenek jsou jen Váš vlhký sen. Daleko pravděpodobnější je opětovný značný nárůst ceny.

Petr Hariprasad Hajič
25. únor 2024, 12:32

Němci budují paroplynové elektrárny s tím výhledem, že je u nich poměrně snadný přechod na vodík. Jakmile bude dost zdrojů v OZE, budou mít poktytou zimu paroplynovými backupy vodíkem. Takže tento bod, instalace paroplynových elektráren, bych viděl jako celkem prozíravé rozhodnutí.

Co se týče jádra. Je to pořád problém. Dlouhá doba při předprojektové přípravě, dlouhá vlastní doba realizace, vysoké náklady, nejisté termíny, problém s uskladněním vyhořelého paliva, a víte sám, že nákup paliva, to je něco jako děti těžící kobalt v Kongu. Buď to musíte koupit od Rusů (amorálně) za levno nebo od Američanů (morálně) za draho.

Bob
25. únor 2024, 15:59

Jenže pan Vaněček píše jen o dvou hlavních zdrojích FVE a VtE už v roce 2030, které se v zimě i létě budou ideálně doplňovat.

A já píšu, že v roce 2030, a ještě dlouho to bez ZP nepůjde. Jestli vůbec v horizontu aspoň do 2050.

A samozřejmě čím více bude jádra, tím méně bude potřeba ZP a posléze velmi drahého vodíku. Viz třeba ta Francie, Slovensko, apod. Nejvíce plynu k sobě potřebují FVE se svým výpadkem výroby v zimním období.

Ivan Novák
25. únor 2024, 15:17

Uvidíme. Greendeal vytvořil prostředí, ve kterém velcí spotřebitelé energie bez úředních zvýhodnění hospodaří se ziskem těžko. Panská láska po zajících skáče, výkonným podnikatelům ochotným soutěžit dlouhodobě globálně "za své" se tu investovat moc nechce. Poptávka po energii proto klesá. Přitom se projevuje, že instalovaného, na výrobě nezávisle placeného výkonu OZE už je relativně hodně a jejich provozovatelům nevadí, že nebudou vyrábět ani když svítí a fouká. Tržních příležitostí pro fosilní zdroje tak ubývá rychleji, než ještě nedávno očekáváno, a vypadá to, že EVozidla nebo Tčerpadla to nevytrhnou. Důvodů pro růst ceny povolenek tedy příliš nevidím.

Milan Vaněček
25. únor 2024, 16:30

Rok od roku bohatší miliardář pan Křetinský chce stavět OZE i 4GW paroplynových elektráren v Německu, zřejmě mu to vynese ještě více peněz. Do stavby jaderné elektrárny v EU se ale nežene, ani o takové ztrátové věci nepřemýšlí. Proč asi?

Protože chce být ještě bohatší, nechce zkrachovat.

Zdeves Pavel
26. únor 2024, 21:07

A co točivé stroje pro zajištění a udržení frekvence. To už najednou nebude potřeba.

josef zak
26. únor 2024, 07:07

U nas by byl super zrychleny prechod teplaren z uhli na plyn (kogeneraci) to by pekne vykryvalo sezonost oze.

Emil
26. únor 2024, 07:14

Jak by mohla pouhá změna jednoho paliva za druhé "pěkně vykrývat sezónnost OZE", když by režim provozu těch tepláren byl stále stejný?

josef zak
26. únor 2024, 07:51

Teplarny jedou v topne sezone, kdy je obecne nedostatek elektriny z fve. Proto ta kogenerace dava smysl. Je spousta malych starych uhelnych teplaren, ktere by bylo super predelat.

Emil
26. únor 2024, 08:15

Ale to jedou uhelné stejně jako plynové, takže přechodem z uhlí na plyn se nic zásadního nevyřeší.

Bob
26. únor 2024, 20:25

I ty uhelné teplárny mají většinou kogeneraci. Takže z pohledu výroby teplo-elektřina zásadní změna nebude. Jen z plynu je méně emisí a plynové KGJ se dělají i s menším výkonem, takže mohou být blíže spotřebitelům. Třeba v blokových kotelnách přímo ve městech.

Pravoslav Motyčka
25. únor 2024, 13:40

ano v energetice padaly rekordy. Díky financování války proti Rusku se stalo přesně to , co muselo nastat. EU přišla o levné suroviny z Ruska a celý Ruský trh. To způsobilo růst cen energií a nastartování dalšího kola deindustrializace. Výsledkem je pokles spotřeby energie doprovázený poklesem životní úrovně obyvatel. Na vzestupu jsou dražší obnovitelné zdroje , které díky růstu cen energie se staly do určité míry konkurenceschopnými. To samozřejmě vede k rychlému lokálnímu poklesu emisí CO2 . Část z nich se ovšem přesune spolu s výrobou jinam. V této geopolitické hře tak jak byla rozehrána jsou 2 jistí poražení a jeden jistý vítěz. Což bylo jasné už od samého začátku , ti poražení jsou EU a Ukrajina, jistý vítěz je Čína. Čím déle se potáhne válka na Ukrajině tím hůře pro nás. úplně nejhorší scénář přitom nejpravděpodobnější je , že Ukrajina bude rozdělena na ekonomicky zajímavou část , která se stane součástí RF a ekonomicky nezajímavou neutrální Ukrajinu , kterou bude EU financovat - k tomu směřuje celý konflikt na Ukrajině. Tím Rusko dosáhne dlouhodobého ekonomické poškození EU a stane se spolu s Čínou dalším vítězem této geopolitické hry. USA mohou být na straně vítězů pokud by nějaká část Ukrajiny vstoupila do Nato , ale i když se tak nestane oni vlastně o nic nepřijdou , suroviny mají vlastní a na Ruském trhu žádný podíl neměli bude to pro ně neúspěch , ale fakticky ne porážka.

Petr Poruban
25. únor 2024, 18:43

Zřejmě si děláte legraci.

"Rusko bude vítězem této geopolitické hry" to určitě. Směřuje k tomu mílovými kroky :).

Pravoslav Motyčka
25. únor 2024, 22:56

Jistě že směřuje. Ukrajina utrpěla rozhodnou porážku byla poražena v obří obrané operaci , kdy Rusové vlákali Ukrajince do pasti a zničili většinu jejich ozbrojených sil při tzv. letní ofenzívě. Stejným způsobem Rusové vyřídili Němce při jejich operaci Citadela. Od té doby už šli Němci prakticky od porážky k porážce. Stejně tak to bude s Ukrajinou. Ztráty Ukrajinců jsou proti Rusům cca 2:1, protože Rusko využívá palebnou sílu na což Ukrajina nemá zdroje. A protože je Rusů je 5x více, tak když Rusko přijde o 10% své nasaditelné živé síly. Ukrajina už nebude mít ani jednoho vojáka. K tomu v praxi samozřejmě nedojde , Ruská armáda bude čím dál tím silnější a Ukrajinci slábnou - mnohem dříve dojde k průlomům na frontě a nakonec je fronta zhroutí. Rusy to bude stát tak 2% jejich nasaditelných záloh možná ani ne. Čím více peněz a zbraní dá západ Ukrajině tím patrně bude válka trvat déle , zemře více Ukrajinců i Rusů, ale výsledek války to neovlivní.

Zdeves Pavel
26. únor 2024, 21:13

Ono už je ekonomickým vítězem. Odbouralo dovozy technologií, rozvíjí vlastní včetně růstu výroby. Podobně jako Čína. Bez Ruska a Číny budou např letečtí výrobci mít problémy. Navíc EU jde technologický do kopru.

josef zak
26. únor 2024, 07:04

To co pisete je strasne jednostranne. A) velky vliv na snizeni spotreby melo take teple pocasi B) dalsi mensi cast snizeni spotreby byla dana racionalizaci, kdyz byly energie prakticky zadarmo, tak se plytvalo.

Nefi
25. únor 2024, 16:33

Zajímavé, jak je vývoj rychlý a vede zcela jednoznačným směrem.

Rok cca 2026 - výroba z uhlí pouze se ztrátou.

Emisní povolenky dnes pokles díky REPowerEU, za několik let o to větší růst. Dekarbonizace cementu a oceli pošle povolenky nejpozději v roce 2030 ke 200.

LNG a plyn: někdy v roce 2027 bude na trhu díky americkým kapacitám velký přetlak nabídky vedoucí ke kolapsu cen.

Nárůst OZE nahrazuje každý rok další a další fosilní zdroje. Za několik let budou zhruba od dubna do září záporné ceny v části dne každodenní skutečností. Záporné ceny/nízké ceny budou motivací ke stavbě úložišť - baterie, power2gas, power-to-ammonia ..

Stoupající povolenky budou zase motivací ke switchingu od zemního plynu k zeleným alternativám.

Česká republika jako obvykle 100 let za opicema. 2017 vezli Dienstl s Tykačem horníky do Prahy protestovat za prolomení limitů. 2021 uhelná komise navrhuje coal exit v roce 2038. Česká vláda dospěla k názoru, že jádro je jediná možnost. Kolik bude LCOE €150/MWh? Mentálně jsme tady ještě ve 20. století.

Pravoslav Motyčka
25. únor 2024, 19:54

Věříte jen v OZE a to pod vlivem propagandy. Jediné OZE , které ČR může budovat ve velkém jsou FVE. Jenže to povede jen k přebytku elektřiny když svítí slunce mimo topnou sezónu nebo o víkendech. V EU je hlavním OZE zdrojem vítr , jenže větrné el. to nejsou FVE na střechách , které nikomu nevadí , jsou to monstra která ničí krajinu a pokud jsou v blízkosti obcí , pak jejich provoz ohrožuje lidské zdraví. Přechod na OZE tak jak to plánuje EU se nepovede , protože není technika , která by ho umožnila ekonomicky efektivně provést.

jiri sekerac
25. únor 2024, 21:27

Jenže my máme a budeme mít hezky dlouho v JE 50 procentní podíl v potřebě proudu a to i když snad nedopadne výstavba nových velkých bloků. Jestli tady někdo dává za vzor USA, Čínu v budování OZE/krom vody/, tak je třeba říct, že Eu jako celek má srovnatelné přírodní podmínky, lepší sítě, lepší hustotu obyvatel a mnohem menší vzdálenosti ke zdrojům

Pravoslav Motyčka
25. únor 2024, 23:12

USA neusilují o dekarbonizaci oni OZE využijí jako jiné zdroje , ale jejich emise CO2 se budou snižovat jen mírně. Čína má hodně vodní energetiky a dále buduje uhelné el. Čína směřuje k nízkoemisní energetice , ale ne k bezemisní energetice. Hlavně dělá jen to , co je jí vyplatí. Teď třeba staví vodní dílo s roční výrobou 300TWh - více než polovina roční výroby elektřiny Německa. Než budou mít velký podíl nestabilních zdrojů energie , tak budou mít rozvinutou elektromobilitu tedy krom obřích vodních děl akumulace elektřiny do baterií elektromobilů předběhne dekarbonizaci elektroenergetiky, tím jí zlevní. Kdežto EU jde opačným směrem ,tady se bude nejdříve dekarbonizovat elektroenergetika pak teprve nastoupí elektromobilita to je ovšem nevýhodné ,protože tu elektřinu nebudete mít kam dávat.

josef zak
26. únor 2024, 07:12

Podle me monstra, ktera nici krajinu a lidske zdravu jsou hnedouhelne doly a uhelne eletrarny.

Ivan Novák
25. únor 2024, 20:29

Dekarbonizace cementu a oceli s povolenkou za 200 by znamenala konec jejich výroby v EU. Když si na dovozy vyděláme coby zelení finanční poradci, proč ne. Obávám se ale, že v tomto scénáři by tu finance byly v takovém stavu, že nikdo soudný a solventní si od nás rady kupovat nebude.

Bob
25. únor 2024, 21:47

Citát: "Za několik let budou zhruba od dubna do září záporné ceny v části dne každodenní skutečností."

V tom případě zdroje, které vyrábějí především (nebo jen) v době záporných cen buď

a) Budou dostávat zaplacenou zaručenou cenu a potom celková cena elektřiny bude neudržitelná. Budou krachovat odběratelé (podnikatelé).

b) Nebudou dostávat zaplaceno, respektive, aby nemuseli platit zápornou cenu, tak nebudou dodávat. Ale v tom případě zkrachují výrobci, co vyrábějí v převážně době záporných cen, protože nebudou mít z čeho platit úvěr.

Ti ostatní vydělají na tom, že budou vyrábět a budou prodávat v době nezáporných a vysokých cen elektřiny.

Nefi
26. únor 2024, 15:10

Toto je odborný portál o energetice. Psalo se tu o tom.

Loni bylo záporných hodin už asi 200-300, je opravdu tak nepředstavitelné, že jich bude mnohem více? Dokonce nejen od dubna do září ..

Řešením které pomohou omezit záporné ceny jsou mimo jiné úložiště,P2G,.. tj. strana poptávky. Nikoliv boj proti OZE, tj. strana nabídky.

Ale já chápu ten boj proti OZE. Všichni podvědomě cítí, že už za pár let na tom bude bito jádro. Protože je to nejdražší zdroj z hlediska LCOE. A co teprve z pohledu mezních nákladů. I tady jsou OZE jasným vítězem. Jádro je velice neflexibilní zdroj, zatímco potřeba budou naopak flexibilní zdroje.

Počkejme pár let a uvidíme, vč. člověka, co nevěří, že povolenka bude stát 200€/t.

Zemní plyn je opravdu pouze přechodový zdroj.

Bob
26. únor 2024, 15:35

Ale vždyť já nerozporuji, že s růstem instalací především FVE budou stále delší období záporných cen. Právě naopak. Jen píši, že to bude ekonomický problém a to nejvíce pro ty FVE (mimo pro ty pro vlastní spotřebu bez přetoků).

Úložiště (zase mimo těch pro vlastní spotřebu) a hlavně P2G to opravdu nevyřeší. Zase budou ty problémy za a), nebo b) z mého minulého příspěvku + další masivní dotace do těch dlouhodobých úložišť, které také jako spotřebitelé zaplatíme.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se