Spojené státy vystupují z Pařížské dohody
Od pondělí mohou Spojené státy americké oficiálně zahájit proces výstupu z Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Podmínky dohody stanoví, že země, které dohodu přijaly, nesmí ze smlouvy vystoupit ve lhůtě tří let od jejího přijetí. USA tedy mohly poprvé formálně zažádat o přerušení své účasti na mezinárodním klimatickém paktu 4. listopadu 2019.
Spojené státy americké se v dohodě zavázaly k 26-28% snížení svých emisí skleníkových plynů do roku 2025 ve srovnání s úrovní v roce 2005. Vystoupení z dohody bylo jedním z nejhlasitějších slibů Donalda Trumpa při jeho prezidentské kampani v roce 2016.
V případě oficiálního zahájení výstupu však v souladu s pravidly dohody platí, že výpovědní lhůta činí jeden rok. Pokud by tedy Trump zahájil výstup okamžitě, k samotnému vystoupení by s největší pravděpodobností došlo až několik dní po nové prezidentské volbě, která se uskuteční na podzim 2020.
Očekává se tedy, že znovupřistoupení k dohodě bude ožehavým tématem nadcházejících prezidentských voleb. Nový prezident může znovu do dohody vstoupit za pouhých 30 dní od zahájení formálních kroků.
Dokud nedojde k dokončení procesu výstupu, Spojené státy budou pokračovat ve vyjednávání pravidel pro tzv. „Paris Agreement Rule Book“ – soubor opatření technického charakteru k provádění dohody.
Vyjednávání týkající se těchto pravidel mělo proběhnout na plánovaném zasedání stran Rámcové dohody o změně klimatu, které se mělo konat v prosinci v Chile. Jihoamerický stát ale překvapivě konání konference na svém území před několika dny odřekl, což opodstatnil současnou politickou nestabilitou země. O konání konference se následně přihlásilo Španělsko. COP25 se tak bude konat 2. – 13. prosince v Madridu.
Prozatím ale Bílý dům nezahájil žádné formální kroky vedoucí k výstupu z dohody (informace k pondělnímu odpoledni). Americká exekutiva odmítla situaci komentovat.
Aktualizace k úternímu večeru: Trumpova exekutiva formálně podala žádost o výstup z Pařížské dohody. Ministr zahraničí Mike Pompeo krok oznámil na svém účtu na síti Twitter. Spojené státy jsou tak prakticky jedinou zemí na světě, která nejspíš nebude stranou úmluvy.
Mohlo by vás zajímat:
Dost možná splní USA svůj závazek i bez členství v Pařížské dohodě. Od r.2011 do loňska tam bylo zcela uzavřeno či převedeno na plyn 73 GW v uhelných elektrárnách , tedy průměrné tempo zavírání uhlí je tam asi 10 GW ročně, loni 13 GW ,letos asi 11 GW. Zavírání uhelek je v USA dokonce rychlejší jak v EU. Během příštích 6 let do roku 2025 tak bude nejspíše v USA uzavřeno dalších 70 GW výkonu v uhlí. A naopak výkon OZE tam minimálně o stejných 70 GW naroste.
Pokud vím pak USA zvýšili produkci CO2 v roce 2018 o 2,6% což bylo více než Čína kde emise rostly o 2,2% jsou prakticky zpět na úrovni roku 2015 a je otázka jaká bude budoucnost podle EIA do roku 2040 nebudou jejich emise klesat.
EIA neumí ani předpovědět co bude příští rok, natož za 21 let.
TO : Josef
Pokud v USA spotřeba elektřiny už jen stagnuje či mírně klesá a ročně se tam odpojuje kolem 10 GW v uhlí, pak by za tímto růstem musel stát jednorázový výkyv způsobený počasím = kamna v zimě a klimatizace v létě. V USA se dobře prodávají velká SUV , takže tam může být i vliv dopravy. Přesto si myslím, že i v USA nakonec převáží pokles produkce CO2 , uhelné elektrárny prakticky zmizí a místo nich bude plyn s OZE a na silnicích se postupně budou prosazovat elektroauta , bude to pozvolné, ale bude.
Do roku 2050 počítá EIA s růstem podílu nefosilních substitucí na výrobě el. energie o cca 6% vzhledem k růstu spotřeby a počtu obyvatel budou emise CO2 při takto malém ústupu fosilních paliv podobné jako je tomu dnes. Samozřejmě je to také dáno tím ,že USA je největším výrobcem el. energie z jádra na světě ,kterému se na západě nedaří a v USA jsou JE nahrazovány levným plynem.
A navíc, 3.listopadu 2020 jsou v USA volby, pokud by Trump nezvítězil, tak je velmi pravděpodobné, že vítězný demokrat ve lhůtě 30 dnů k dohodě opět přistoupí.
Řešení je jednoduché. U států, kteří nerespektují dohodu celoevropsky zatížit dovážené výrobky uhlíkovou daní tak, aby z důvodu snížených nákladů na ekologická opatření nezískávala výhodu nad evropskými, do kterých se budou promítat náklady na emise, elekřinu a pod. Tím se stanou na evropském trhu v lepším případě pouze konkurenceschopné když už ne neprodejné.
Jo a oni provedou protiopatření a na jejich trhu se stanou neprodejné zase naše výrobky. EU na rozdíl od USA potřebuje vyvážet ohromné množství zboží, aby bylo za co kupovat ropu a plyn z Ruska a středního východu. Rusko na nás uvalilo reciproční sankce, ale my od nich plyn a ropu kupovat musíme. Rusové si za to kupují zboží v Číně a my protihodnotu pak vyvážíme do 3 zemí hlavně do USA. Pokud by odpadnul Americký trh pak přijde recese a padne hodnota eura.
Pravděpodobně si myslíte, že není žádný problém konečnou cenu v dobrém úmyslu zatížit jakýmkoliv poplatkem. Ale máte tady spoustu lidí, kteří si zvýšenou cenu nemohou dovolit a musíte teda zároveň navrhnout co s nimi. Jestli je nechat zmrznout bez uhlí v kamnech, nechat pálit v kamnech odpad, nebo jestli jim budete vy přispívat na otop.
Čína produkuje zhruba třetinu světových emisí a právě včera při návštěvě Macrona se zavázala k ještě rychlejší redukci, než přijala v rámci Pařížských dohod. Letos za 3 čtvrtletí tam vzrostla celková výroba elektřiny o 3 % na 5.908 TWh , čisté zdroje rostly takto : hydro + 8 %, vítr + 9 %, solar + 28 %, jádro + 21 %, biomasa + 19 %. Za 3 čtvrtletí Čína připojila k síti 16 GW v solaru, 13,5 GW ve větru a 2,6 GW v jádru. Je to sice zpomalení , ale i tak to představuje výrobu nějakých 80 TWh čisté elektřiny. Za celý rok to bude 100 TWh a s připočtením nového výkonu v plynu a hydro to může opravdu brzy zasadit uhlí tvrdý úder. V Číně navíc finišuje stavba dvou opravdu pěkných hydroelektráren Baihetan - 16 GW a Wudongde - 10,2 GW , které budou samy od roku 2023 dodávat ročně do sítě 100 TWh. Spotřeba uhlí je v Číně na vrcholu , OZE a plyn ho pošlou na sestupnou dráhu .
Čína je zemí , kde se lidé chtějí mít každý rok lépe a lépe , jsou tomu ochotni i lecos obětovat, ale Vláda se udrží jen v případě , že tomu tak bude. Čína může omezovat dovozy uhlí, ropy , plynu, ale nemůže masivně snižovat vlastní produkci uhlí to by vedlo ke zbídačení celých regionů a masové nespokojenosti. Oni jdou přesunem spotřeby do el. energie -el. mobilita největší trh tepelných čerpadel na světě (topící klimatizace) ... Jinak 100TWh pro ně je jako 0,7TWh pro nás není to úplně málo ,ale jak jistě cítíte pro zemi ,kde roste spotřeba o 500TWh ročně to není nic moc 55% růstu světové poptávky po el. energii bylo v roce 2018 v Číně.....
TO : Josef
Letos roste zatím celková výroba elektřiny v Číně o 3 % , což by v přepočtu za celý rok byl proti loňské výrobě 7.000 TWh nárůst o 210 TWh = těch 100 TWh tak bude skoro 50 %. A do těchto 100 TWh jsem nezapočítal nárůst výkonu : hydro, biomasa, plyn, ... takže z toho může být 150 TWh a pro růst výroby z uhlí zbude tak čtvrtina = 50 TWh. Pokud přijde další zpomalení světové ekonomiky i Číny, tak zpomalí i růst tamní výroby elektřiny a při ročním přírůstku o 2 % = o 150 TWh už to může plně pokrýt nové OZE + jádro + plyn. Stačí tedy jediné , stlačit tempo růstu výroby elektřiny v Číně na 2 % ročně a vše pak už vykryje OZE s plynem.
Jenže Čína nechce stlačit tempo růstu spotřeby el. energie - důvodem je ekologie el. energie = čistá energie kdežto topení uhlím ve městech = špinavá města. Kdyby se u nich měl plyn uplatnit stejně jako u nás, pak by to znamenalo téměř dvojnásobek těžby plynu Ruska pokud by se měl uplatit jako v USA pak by se světová těžba plynu musela zdvojnásobit. Což střednědobě není možné. Jinými slovy Čína vzhledem ke své lidnatosti nemá jiné možnosti než jít cestou vysoké spotřeby el. energie a její výroby z domácích zdrojů. Výroba el. energie v Číně se během 30 let asi ztrojnásobí a dosáhne 80% dnešní světové výroby el. energie. Číňané díky tomu budou mít čistá města , ale velké elektrárny a doly na uhlí zůstanou i když klesne podíl takto vyráběné elektřiny bude to pokles relativní, protože absolutně se výroba el. energie z uhlí proti dnešnímu stavu patrně nesníží. ( samozřejmě těžba uhlí bude nižší protože se jeho spotřeba bude koncentrovat do elektráren, které budou navíc více účinné)
TO : Josef
Souhlasím s vámi v tom, že v Číně bude uhlí hrát významnou roli i v r. 2040 nebo 2050. Mám ale jiný názor na postupnou evoluci tamější soustavy pro výrobu elektřiny. Čína už dnes vyrábí víc elektřiny na občana jak Británie = asi 5000 KWh , ale podstatně méně jak USA = 12 000 KWh. Vzhledem k tomu, že Čína už nyní přechází z typu společnosti průmyslové na společnost služeb ,tak poptávka po elektřině tam bude hlavně z oblasti obyvatelstva a služeb. A růst výroby elektřiny tak zpomalí. Pokud jde o plyn, tak bych jeho možnosti v Číně nepodceňoval. Čína sama doma vytěží asi 150 mld. metrů krychlových ročně a asi letos se zároveň stane i největším importérem LNG. Domácí těžba plynu roste o 6 až 8 % ročně = asi o 10 mld. kubíků, nárůst LNG bude podobný. Pokud plynová elektrárna, viz. Počerady o výkonu 1 GW vyrobí za rok 7 TWh a spotřebuje na to 1 miliardu kubíků plynu, tak by teoreticky mohl nárůst těžby i dovozu plynu zajistit až 100 TWh růst roční výroby elektřiny. To číslo bude menší, protože plynem se topí ve městech a užívá ho i chemický průmysl. Myslím, že celková spotřeba uhlí v Číně ale bude klesat, nikoli rychle, ale bude. Dobrou ukázkou je stav tamní výroby elektřiny za 3/4 roku 2019. Tepelné elektrárny /uhlí + plyn/ vyrobily dohromady 4.150 TWh, což je o 0,5 % více jak před rokem, tedy o nějakých 20 TWh. A to dokáží ročně vyrobit 3 nové plynové elektrárny o výkonu po 1 GW, které za rok propálí asi 3 mld. metrů krychlových plynu. Když k tomu připočteme, že i v Číně se zvyšuje účinnost výroby uhelných elektráren a na vyrobenou KWh se spotřebuje méně a méně uhlí, tak by rok 2019 klidně mohl být ukázkou toho , jak v Číně spotřeba uhlí při výrobě elektřiny klesne. A přitom celková výroba elektřiny tam poroste asi o 3 %.
TO : Josef
BP odhaduje výrobu elektřiny v Číně r. 2050 na 12,2 bil. KWh . Roku 2030 začne v Číně klesat počet obyvatel, takže by to bylo asi 10 000 KWh na obyvatele , což je dvojnásobek dnešní spotřeby v Británii a o 3000 KWh více, než nyní spotřebujeme v ČR. Znamenalo by to ani ne zdvojnásobení dnešní čínské výroby = 7000 TWh ročně. Spotřeba zemního plynu má v Číně za 30 let do r.2050 stoupnout za 300 na 700 mld. kubíků , z toho 5 krát má stoupnout množství plynu pro výrobu elektřiny a 4 krát pro spotřebu domácností, které budou topit plynem místo uhlím.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se