IPCC: Snížení emisí dle Pařížské dohody při současném směřování nedosáhneme

V pondělí 8. října se v  Informačním centru OSN v Praze konala prezentace Zvláštní zprávy IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C, která představila závěry této zprávy vydané Mezivládním panelem pro změny klimatu (IPCC), která byla publikována stejný den těsně po půlnoci středoevropského času. Studie po vyhodnocení řady modelů především konstatuje, že při současném nastavení politik nelze udržet globální zvýšení teploty pod 1,5 °C, jak vyžaduje Pařížská dohoda.

Zpracování zvláštní zprávy hodnotící možnost dosažení cíle stanoveného Pařížskou dohodou (tedy maximální globální oteplení o 2 °C a snaha o dosažení 1,5 °C) zadali panelu IPCC zástupci států při zasedání v Paříži na konci roku 2015. Vrcholný poradní orgán OSN ve věcech změny klimatu nyní zprávu dokončil, na konečných pracích na reportu pracovali i čeští zástupci, v čele s Radimem Tolaszem z Českého hydrometeorologického úřadu, který na prezentaci v českém centru OSN vystoupil. K reportu se dále vyjádřili také Vít Hladík z České geologické služby a Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí.

Převratné novinky?

Zpráva se soustředí na analýzu dopadů zvýšení teploty o 1,5 °C a srovnává je s dopady při zvýšení o 2 °C. Rovněž předkládá možné scénáře snižování emisí skleníkových plynů tak, aby se zvýšení teploty přes tyto dvě hranice nedostalo, a konstatuje, že 1,5 °C je stále scénářem reálným, ne však při současném nastavení redukčních cílů a předpokládaném růstu emisí.

Radim Tolasz, který se účastnil jednání o závěrečné podobě zprávy v Jižní Koreji, na setkání shrnul obsah nového reportu. Ten v první části sumarizuje současnou situaci (např. že rychlost oteplení je v současnosti asi 0,2 °C/10 let), ve druhé nastiňuje další vývoj změny klimatu.

Další část zvláštní zprávy hodnotí, že pro udržení oteplení pod 1,5 °C oproti preindustriální době je třeba dosáhnout v roce 2030 snížení emisí o 35 % oproti roku 2010 a do roku 2050 musí svět dosáhnout stavu, kdy stejné množství emisí, které je produkováno, je zároveň různými způsoby pohlcováno (tzv. „net zero emissions“). Pro udržení oteplení pod 2 °C se emise musí do roku 2030 snížit o 20 % a stav net zero emissons musí být dosažen okolo roku 2075. Oba scénáře předpokládají zavádění opatření, která odebírají CO2 z atmosféry – tedy CCS technologií.

Poslední čtvrtá část zprávy vyhodnocuje aktuální NDC (national determined contributions), tedy závazky států nahlášené po podepsání Pařížské dohody ohledně snižování emisí. Ty v současnosti stále vedou k navyšování emisí a pravděpodobněji dosažení oteplení o 2 °C, dle některých i více.

CDR technologie a odpověď Evropské unie

Vít Hladík se v rámci ČGS věnuje výzkumu technologií na odstraňování uhlíku (CDR – carbon dioxide removal). Jako nejnadějnější technologie, které jsou v současnosti již ve vyšším stádiu vývoje, jmenoval především se zemědělstvím spojené technologie: zalesňování a změny v užívání půdy a BCCS (produkce bioenergie s CCS pilotní evropský projekt byl spuštěn na elektrárně Drax ve Velké Británii). Hladík dále rovněž zmínil technologie na ukládání uhlíku do půdy, podporované zvětrávání či tzv. hnojení oceánů. Promluvil rovněž o technologii Direct Air Capture, která je v Evropě zkoušena pouze ve Švýcarsku, bohužel je ale v současnosti spojena s vysokými náklady (asi 600 USD na tunu zachyceného CO2).

Pavel Zámyslický připomněl, že zpráva přišla v pravý čas – v prosinci se v polských Katovicích uskuteční další setkání stran Rámcové úmluvy o změně klimatu (na té v roce 2015 byla přijata Pařížská dohoda), která má za cíl přijmout konkrétní pravidla pro plnění cílů dohody z roku 2015. Zpráva byla rovněž zveřejněna den před důležitým jednáním rady ministrů států EU v Lucembursku, kde se schvalovala evropská pozice pro katovickou konferenci. Dle některých zpráv bylo rovněž možné, že se některé státy EU budou na tomto meetingu snažit o stanovení vyšších redukčních cílů pro Evropskou unii. Ty ale nakonec změněny nebyly, celounijní cíle tak zůstávají na hodnotách 40% snížení emisí skleníkových plynů v roce 2030 (ve srovnání s rokem 1990), 32% cíl pro obnovitelné zdroje a 32,5% pro energetickou efektivitu.