Domů
Emise CO2
IEA: Lodní doprava potřebuje inovace, aby se stala udržitelnější
Kontejnerové lodě společnosti Maersk
Zdroj: Kees Torn / Creative Commons / CC-BY-SA-2.0 (licence)

IEA: Lodní doprava potřebuje inovace, aby se stala udržitelnější

Podle IEA emise mezinárodní lodní dopravy v roce 2019 dosahovaly 2 % celkových emisí oxidu uhličitého energetického sektoru, to představovalo 714 milionů tun CO2. IEA ve své zprávě predikuje nárůst poptávky po lodní dopravě a rozebírá možné cesty, jak snížit její emise a učinit ji udržitelnější.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) varuje, že pro dosažení klimatických cílů v lodní dopravě je nutné okamžitě nasadit prostředky pro kontrolu a snižování emisí kontejnerových a jiných dopravních lodí. IMO (mezinárodní námořní organizace) přišla se strategií, dle které by do roku 2050 mělo dojít ke snížení emisí skleníkových plynů o 50% a v druhé polovině století je zcela eliminovat.

Snižování emisí spojených s lodní dopravou lze dosáhnout několika způsoby

Musíme zpomalit

Hydrodynamický odpor pohybu určitého předmětu v kapalině je silně závislý na rozdílu rychlosti pohybu, například rychlosti kýlu lodě vůči vodě. Nelze opomenout faktory jako je hmotnost, velikost, hydrodynamický koeficient odporu a další parametry, které mají vliv na spotřebu. Snížením cestovní rychlosti lze uspořit nezanedbatelnou část paliva. Pro zajímavost cesta napříč Atlantikem dnes trvá v průměru 6 dnů.

Podobné zpomalení se událo už v roce 2007, což vedlo ke snížení emisí, které dnes průměrně u kontejnerových lodí činí tři gramy oxidu uhličitého na kilometr přepraveného tunového nákladu. Další variantou je možnost vyvinout efektivnější lodní motory, to je však čím dál tím těžší úkol. Pokroky jsou malé.

Alternativní a nízkouhlíková paliva

Klasická paliva pro dopravní lodě jsou na bázi mazutu (topného oleje), jedná se o "odpad" po frakční destilaci ropy. Tato paliva měla tradičně velký obsah síry (limit z roku 2012 činil 3,5 %), a z toho plynuly vysoké emise škodlivého oxidu siřičitého. Od 1. ledna 2020 IMO vyžaduje použití paliv s maximálním obsahem síry ve výši 0,5 %, nebo systém "čištění spalin", to však emise oxidu uhličitého neovlivňuje.

IMO zavedla na konci roku 2019 1% daň z paliva pro dopravní lodě. Vybrané peníze putují na výzkum alternativních paliv. Zatím však neexistuje komerčně dostupné alternativní palivo pro klasické lodě. V roce 2019 tvořila biosložka lodních paliv pouze 0,1 %. Tankery, které převážejí kapalný zemní plyn, jsou vybaveny motory spalující odpařený zemní plyn z nádrží, a tudíž mají nižší měrné emise.

Novodobé plachetnice

Seriózně jsou myšleny koncepty lodí, které využívají vertikální teleskopické profily křídla, která se budou natáčet tak, aby loď byla větrem tlačena ve směru plavby.

Dalším zajímavým konceptem je využití Magnusova efektu- na loď se umístí vertikální rotující válce, které vyvolávají sílu, která loď tlačí kupředu. Tento systém již byl testován v životním měřítku.

Zajímavý sytém je také pohon pomocí větrného "draka". Na dlouhé lano se umístí flexibilní křídlo podobné tomu, které se využívají při vodním, nebo sněhovém kitingu. Tento systém již byl také v praxí vyzkoušen. Jeho hlavní výhoda spočívá v tom, že na palubě lodi nezabere téměř žádné místo. Čím je větrný drak větší, tím je systém účinnější.

OECD spolupracuje s IMO

OECD (Organization for Economic Co-Operation and Developement) navrhuje aby nové lodě byly o 60 % efektivnější než jediná současná regulace vyžadující zvyšování efektivity přepravy -  EEDI (Energy Effiiciency Design Index).

Také doporučuje vytvořit systém daně za emise oxidu uhličitého z lodního paliva tak, jako je tomu dnes u uhlí a jiných paliv. S tím souvisí také snaha o snížení celkových emisí well-to-wheel. Tedy od momentu vytěžení surové ropy až po spálení paliva v motoru lodě. Zde je do roku 2030 očekávána redukce emisí o 15 % oproti 2015, respektive o 50 % do roku 2050.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
Josef Novák
14. srpen 2021, 18:04

Jen další hloupost kvůli sodovkovému nesmyslu. Kdy se to zastaví? Zdravý rozume, vrať se!

Carlos
15. srpen 2021, 13:10

Zpomalení může být jenom dočasné řešení, respektive to ani řešení není protože povede k růstu nákladů na posádky a potřeba většího množství lodí protože oběhy (nevím jak tomu říkají v námořní dopravě).

Dokud nebudou nízkouhlíková paliva (pochybuji že se dělají v konzistenci mazutu), vyráběna synteticky z elektřiny z OZE (to se ale zase nezbavíme Saúdské Arábie a podobných zemí, které mají už postavenou infra pro kapalná paliva, a druhou stranu se to dá postavit kdekoliv a vlečka je přes dvě stě let stará technologie.

Na druhou stranu windjammery (cs. wikipedia. org/wiki/Windjammer), tedy poměrně moderní plachetnice by mohly být zajímavým doplňkem/alternativou, zejména pokud by se jednalo o lodě pro přepravu sypkých a kapalných nákladů, které jsou skladovány trupu lodě, na rozdíl od kontejnerů,které jsou přepravovány kde se dá.

Miloslav Černý
15. srpen 2021, 16:42

Už se dlouho neprobíralo splavnění Labe se souvislostí stavby plánovaného regulovatelného jezu, ke kterému stejně v budoucnu jednou na nějaké úrovni dojde. Která žába na prameni nám to dlouhodobě nesmyslně brzdí. Podmíněnost tohoto díla není nic nesplnitelného.

Carlos
15. srpen 2021, 21:20

Nesmyslným návrhem to brzdí ŘVC, které není ochotno ani provádět regulační zásahy pod budoucím jezem tak aby se zlepšily plavební podmínky k Děčínským přístavům s přímým přístupem na trať ÖNWB, neboli pravobřežku. A probíralo se to tu asi dva měsíce dozadu.

I když je tu jeden malý posun, je dojednána dohoda o minimální plavební hloubce pod Děčínem kterou se zavazují obě strany dodržet - 1.5 m.

Ono by se mimo jiné muselo celé slavné vodní dílo předělat, je velmi nešťastné pokud kvůli pár úžinám a při relativním dostatku místa kolem řeky chcete zatopit poměrně dost kilometrů toku jenom protože máte utkvělou představu nějakého vodního díla z... doby už skoro před padesáti lety. Čeští dopraví odborníci mají ten samý problém co staří politici, jak to řekl Zeman, ... mají dva problémy, udržet myšlenku a myšlenku opustit. Regulace v té podobě co se o ni snaží patří k sadě myšlenek které je lepší opustit a nahradit jinými se zohledněním těch několika dekád poznatků které máme a k tomu změn ve společnosti a jejím uvažování ve vztahu k přírodě.

Je velmi nešťastné že se v tomto ohledu držíme zastaralých plánů a snažíme se je realizovat v prostředí zcel jiném než v jakém byly vytvořeny. Ať už je to jez v Děčíně, který mimochodem je až záležitost poválečná (Střekov je proto stavěný poněkud monumentálně, protože měl tvořit jakousí bránu do republiky), nebo dálnice na Moravě, kde se tlačí jedna trasa cca 50 let stará, druhá cca 80 let stará v krajině jejíž využití se změnilo.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se