Domů
Emise CO2
Britský provozovatel přenosové soustavy: Uhlíkově neutrální energetika je možná, ale málo pravděpodobná
Nizozemsko offshore větrná elektrárna
Zdroj: Wikimedia Commons / Ad Meskens / CC BY-SA 3.0

Britský provozovatel přenosové soustavy: Uhlíkově neutrální energetika je možná, ale málo pravděpodobná

Emise CO2
7 komentářů
26. červenec 2019, 07:56
Jan Štourač

Britský provozovatel přenosové soustavy National Grid ESO publikoval studii, ve které zkoumá ve 4 scénářích možnosti vývoje britské energetiky. Do roku 2050 je i v rámci dvou nejvíce optimistických scénářů dosaženo pouze 80% redukce emisí CO2. Kompletní uhlíkové neutrality dosáhnout lze, ale pouze za cenu výrazně většího úspěchu ve všech sledovaných segmentech.

Nedávné výroky a nastavování stále ambicioznějších klimaticko-energetických cílů, ať už od nové předsedkyně Evropské komise, či od finského předsednictví v Radě EU, hovoří o kompletní uhlíkové neutralitě v roce 2050.

Samotné Spojené království by na základě zákona z roku 2008 mělo v roce 2050 dosáhnout redukce 80 % emisí CO2. V červnu 2019 se dokonce britský cíl zvýšil na 100% redukci v roce 2050. Studii National Grid ESO tak lze chápat jako komplementární diskuzní materiál a pohled na ambiciózní politické cíle s otázkou, jak by tato budoucnost mohla (měla) být zajištěna.

4 scénáře

Britský operátor generuje 4 scénáře, které se vzájemně odlišují očekávanou mírou decentralizace energetiky a rychlostí dekarbonizace. Mezi druhotné indikátory, na jejichž rozdílných hodnotách a mírách naplnění jsou scénáře vystavěny, patří právní podpora, ekonomický růst, zapojenost zákazníků, technologický pokrok a energetická účinnost. Strategické scénáře vznikaly na základě vstupů a konzultací s více než 600 odborníky z průmyslu a energetiky.


Dopady scénářů

Dva nejvíce optimistické scénáře, ve kterých se kombinuje jak politická podpora, ekonomický růst i příhodný technologický vývoj (Community renewables a Two Degrees) dosahují pouze 80% redukce emisí CO2. Původní britský cíl z roku 2008 tak lze naplnit, nicméně cíl z června 2019 v podobě uhlíkové neutrality dle studie v rámci zkoumaných 4 scénářu splnit nelze.

Mezi zajímavá očekávání, která jsou shodná napříč scénáři, lze uvést následující body:

  • Všechny scénáře počítají se zvýšeným špičkovým zatížením, včetně ztrát, v intervalu přibližně 68 GW – 83 GW (60 GW v roce 2018)
  • Do roku 2030 by měla většina domácností dosáhnout na certifikát energetické náročnosti „C“
  • Přes 35 milionů elektromobilů by následně pomáhalo stabilizovat a integrovat zvyšující se podíl elektřiny z fotovoltaiky (až ve výši 20 % celkové výroby z fotovoltaiky)
  • V dopravě má spotřeba elektřiny dosáhnout intervalu mezi 65 TWh – 95 TWh ročně
  • V rámci dvou scénářů je dokonce kalkulováno s nulovou spotřebou ropy v dopravě

Jak dosáhnout „Net Zero“?

Aby byl naplněn nový cíl, je autory sestaven i speciální pátý scénář (Net Zero), který kombinuje příznivé prvky z vývoje všech ostatních scénářů. Nicméně pro jeho dosažení je dle autorů třeba konat okamžitě a dosáhnout výrazného úspěchu ve všech oblastech.

Dle autorů je například nezbytné na vytápění používat o třetinu méně energie a transformovat plynové distribuční sítě na způsobilé přenášet vodík. Na spalování vodíku je také třeba připravit i veškeré spotřebiče.

Sektor elektroenergetiky by dokonce musel generovat negativní emise (např. kombinací využívání biomasy a zachycování a skladování uhlíku).

Graf 1: Instalovaný výkon v roce 2050. Zdroj: National Grid
Graf 1: Instalovaný výkon v roce 2050. Zdroj: National Grid

Poptávka po elektřině by měla narůst až na 491 TWh … V rámci Net Zero by v roce 2050 mělo špičkové zatížení dosahovat 115 GW, což je dvojnásobkem současného stavu,“ uvádí studie.

Vzhledem k extrémně daleké budoucnosti, kterou se studie snaží predikovat, je třeba studii chápat spíše jako zajímavý myšlenkový experiment. Nicméně slovy autorů je cílem studie zejména „stimulovat debatu a poskytnout informace pro budoucí debatu.“

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
Vladimír Šťastný
26. červenec 2019, 12:19

No jo, no. Eurosvazácké závazky tu byly už mockrát. EU už také honila a předháněla Ameriku a když ji nechala daleko před sebou, přestala o tom žvanit. Tady to bude podobné. Kdo si za třicet let vzpomene, co všechno Leynenová při inauguračním projevu nakecala?

Loudil
26. červenec 2019, 13:31

Čánek správně konstatuje , že uhlíkově neutrální ekonomika r.2050 je možná jen teoreticky , prakticky toho nelze za 30 let dosáhnout. Můžeme si o tom dlouze povídat, dělat různé rozbory, pořádat konference, vyhlašovat cíle,.. ale prakticky je to nemožné.

Josef
26. červenec 2019, 16:07

Lze to dosáhnout. vezmete JE + OZE a budete vyrábět kvanta elektřiny a umělých paliv - naftu a plyn. Obojí pak použijete v době nouze, pro dopravu, vytápění budov.... Je to samozřejmě drahé , ale z principu to nemožné není. Tak můžete dekarbonizovat každý stát včetně ČR. Samozřejmě si musíte odpustit zelenou ideologii ne jako Němci.

Carlos
26. červenec 2019, 21:22

My si hlavně musíme odpustit mentalitu RVHP, která nám brání v tento moment rozjet alespoň tu OZE část plánu a také nám brání jednat s Rakouskem, přitom posílení propojení našich sítí by mohlo výrazně zlepšit situaci. Už jenom nové rozjetí výstavby FVE by mohlo umožnit připojení dalších několika GW, daly by se získat další PVE na existujících vodních dílech, tedy celkem levně. S tímto by mohla spotřeba fosilních paliv minimálně stagnovat když ne klesat skrze rostoucí ekonomiku i bez jaderného experimentu. Myslím že by nebylo nemožné získat přes 500MW na existujících vodních dílech. Vzhledem ke změnám rozložení srážek by to nebylo asi od věci.

Nahradilo by to v zásadě výkon akumulačních elektráren na Vltavě. Přechod na přečerpávací provoz by navíc mohl některých menších elektrárnách zlepšit rentabilitu v letním období. Například by se to mohlo týkat elektráren na Chrudimce. Případně elektrárny Lipno I, kde by přestavba na PVE nemusel být také tak náročná. Akorát by se musel vyřešit systém odpouštěn vody a jejího efektivního využití. Ideální by byly asi dvě Peltonovy turbíny napojené na přívodní šachty, pak by ale při čerpání musely být odstaveny a čerpání vody sníženo o hodnotu kterou měly do spodní nádrže dodávat. Případně by mohlo nakonec efektivněji vyjít vybudování čerpací stanice a dvou nových potrubí do Lipna I. Problém je že odpadní štola jde směrem k Vyššímu Brodu do kopce oproti nejnižšímu bodu u turbín. Bez úpravy se to neobejde. Nejvyšší bod v tunelu je 561,4 m.n.m. a hladina minimálního nadržení Lipna II je 557,6m.n.m. maximum na nějakých 562,7m.n.m.

Martin Hajek
27. červenec 2019, 11:07

To nemáte pravdu. Uhlíkovou neutralitu je možné dosáhnout poměrně snadno, stačí se s životní úrovní vrátit do 50tých let a pak to půjde celkem hladce.

Martin Hajek
27. červenec 2019, 11:12

Nejvíc mě baví ty vodíkové spotřebiče do každé rodiny. Doporučuji vyhradit nejprve jednu čtvrť, kde se to vyzkouší v praxi s tím, že pozůstalým vyplatí odškodnění vláda.

JVr
29. červenec 2019, 13:15

Neviděl bych to tak černě, jen bude třeba místo detektorů CO, dát detektory H2 ????.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se