Zdražení elektřiny pro nejvíc lidí bude do 2 procent, řekl Radiožurnálu šéf ČEZ

Zákazníkům energetické skupiny ČEZ, kteří nemají fixovanou cenu a kterých je většina, zdraží elektřina kvůli návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) zvýšit regulovanou část o 70 procent maximálně o dvě procenta. Těm, co cenu fixovali ještě před energetickou krizí a nyní jim fixace skončí, vzroste cena elektřiny o vyšší desítky procent. Těch je ale výrazná menšina. Předpokládá to generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Ten dnes Radiožurnálu ale zároveň řekl, že ERÚ návrhem zahájil třicetidenní konzultační proces, finální číslo se může ještě změnit, podotkl.

„V odhadech, které máme my, je podstatné, jestli je konkrétní zákazník v největší skupině, která nemá fixovanou cenu, a mění se mu tradičně jednou za rok. To je největší skupina, přes 40 procent zákazníků. U nich náš odhad je, že celkově na faktuře, v součtu všech těch položek, to číslo buď bude stejné, nebo o jedno dvě procenta vyšší. Ale řádově je to kolem nulové změny,“ uvedl Beneš pro Radiožurnál.

U zákazníků s fixací podle něj záleží na tom, kdy cenu fixovali. „Pokud někdo fixoval cenu před rokem, tak ten nárůst není velký. Ale pokud někdo fixoval cenu před třemi lety, tedy v roce 2021, ještě před krizí, a teď mu to teprve doběhne, tak pro něj ten náraz se zpožděním přijde až teď. Tam jde řádově o vyšší desítky procent u těchto konkrétních případů, které čeká dorovnání ceny, jako mají ostatní. Ale takových smluv je výrazná menšina,“ řekl.

Podle úterního návrhu ERÚ by regulovaná složka ceny elektřiny měla vzrůst meziročně o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v úterý řekl, že hlavním důvodem navýšení regulované části cen energií je skutečnost, že stát letos dotoval regulovanou složku částkou kolem 110 miliard korun. Šlo především o kompenzace na cenové stropy, platby za obnovitelné zdroje energie nebo pokrytí nákladů na systémové služby.

Beneš si netroufá odhadnout, co třicetidenní konzultační proces přinese. „Je to politická otázka, kdy se řeší, jak moc se zatíží průmyslové podniky a jak moc státní rozpočet. To je čistě politické rozhodnutí,“ uvedl.

K finálním nabídkám na nový blok v Dukovanech, které v úterý podali všichni tři přihlášení zájemci, tedy severoamerická společnost Westinghouse, korejská KHNP a francouzská EDF, se blíže nevyjádřil. „V tuto chvíli se nedá říct vůbec nic. Další termín je pro nás polovina února, kdy máme vládě předložit naše hodnocení a návrh, kterým se vláda bude zabývat,“ řekl. K výrobní ceně elektřiny z nového bloku nicméně podotkl, že společnosti, které se ucházejí o jiné projekty jinde ve světě v různém čase, se pohybují někde mezi 70 až 100 eury za megawatthodinu. „Uvidíme, kam to dospěje u nás. Ale musí to být fakt někde na těchto číslech, aby to dávalo smysl. Je to ale ještě před námi,“ uzavřel.