Domů
Elektřina
Za londýnský blackout zaplatí firmy "dobrovolnou pokutu" 10,5 milionů liber

Za londýnský blackout zaplatí firmy "dobrovolnou pokutu" 10,5 milionů liber

Společnosti Hornsea One a RWE se rozhodly dobrovolně zaplatit do nápravného fondu celkem 9 milionů liber jako kompenzaci za blackout, který nastal 9. srpna 2019 a postihl především oblast Londýna. Provozovatel distribuční sítě UK Power Networks do stejného fondu zaplatí 1,5 milionu liber, a to za nekoordinované připojování zákazníků po blackoutu bez toho, aniž by ji k tomu vyzval provozovatel přenosové soustavy.

Britský energetický regulátor Ofgem vydal před několika dny tiskovou zprávu, ve které informoval o ukončení svého vyšetřování srpnového blackoutu, který postihl především oblast Londýna. Důvodem blackoutu byl zásah bleskem do dvou zařízení v téměř stejnou chvíli, který vyřadil z provozu důležité prvky. Ty by ovšem měly být schopny takovou zátěž vydržet. Konkrétně jde o větrný park na moři Hornsea One, vlastněný dánskou společností Ørsted a paroplynovou elektrárnu Little Barford, vlastněnou společností RWE.

Dle zprávy zaplatí každá ze společností dobrovolně 4,5 milionů liber do nápravného fondu. Spolu s těmito společnostmi zaplatí 1,5 milionů liber i distribuční společnost UK Power Networks (UKPN). Dispečeři společnosti po nastalém blackoutu nepostupovali dle předepsaných pravidel a začali předčasně připojovat zákazníky bez toho, aniž by jim k tomu dal provozovatel přenosové soustavy pokyn.

Blackout in London (9th August 2019). Zdroj: Yui Mok, PA Images
Blackout v Londýně dne 9. srpna 2019. Zdroj: Yui Mok, PA Images

„Spotřebitelé a podniky se spoléhají na výrobce a síťové společnosti, že jsou schopny zajistit bezpečné a stabilní dodávky elektřiny. Blackout z 9. srpna nám ukázal, jak velké narušení chodu společnosti může být, pokud tomu tak není. Proto je správné, že společnosti, které nedokázaly udržet výrobu, zaplatily do našeho fondu na odškodnění spotřebitelů.“

Jonathan Brearley, výkonný ředitel Ofgem

Přenosová soustava po blackoutu pod drobnohledem

Ofgem v tiskové zprávě rovněž zmínil, že během svého vyšetřování vyvstaly otázky týkající se provozu celého energetického systému ve Spojeném království. Ten je dnes zajišťován skrze National Grid ESO, dceřinou společnost tamního provozovatele přenosové soustavy (National Grid). Společnost National Grid ESO je ve Spojeném království zodpovědná za takzvané systémové služby. Ofgem již dříve oznámil, že se na strukturu společnosti a její řízení zaměří. Dle zprávy zváží regulátor několik možností, spojených s budoucí strukturou společnosti.

„Naše šetření vyvolalo otázky týkající se provozovatele elektrické sítě, společnosti National Grid ESO, a proto se náš přezkum zaměří na strukturu a správu společnosti. Vzhledem k tomu, že se trh s energií mění, je životně důležité, abychom do budoucna zajistili, že spotřebitelé budou i nadále těžit z jednoho z nejspolehlivějších energetických systémů na světě.“

Jonathan Brearley, výkonný ředitel Ofgem

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Martin Hájek
13. leden 2020, 14:56

Klíčové téma zůstalo viset mezi řádky. Klíčové je totiž to, že při ze systémového hlediska víceméně nevýznamném výpadku výkonu spadla frekvence v Britské síti velmi rychle na úroveň, kdy se spustilo automatické frekvenční odlehčování, tedy poslední záchranná brzda, která je k dispozici. Tedy je tu zásadní systémový problém, který se tímto zametá pod koberec. Vyšetřování skončilo, zapomeňte. Jenomže fyzika se oblafnout nedá a pokud se problém teď zamete pod koberec, tak příště bude hůře.

Jan Veselý
9. leden 2020, 14:28

Velmi zajímavým detailem je pro mě ta skutečnost, že chyba na straně Ørstedu, resp. Hornsea One, byla způsobená chybnou reakcí řídícího SW na fluktuace v síti způsobené zásahem blesku. Ørsted o té chybě věděl a měl její odstranění jako součást SW patche plánovaného původně 5 dní po oné události. Takhle jej nainstalovali radši hned a chyba by se neměla opakovat.

Ivan Novák
9. leden 2020, 16:05

Taky je zábavné, že stačilo, aby certifikovali sami sebe. Dále, PPC Little Barford se postupně a rychle složil v situaci, kdy se složit neměl, příčina neodhalena, proto si sype popel na hlavu i RWE.

Největší problém ale bylo (a nadále bude, v tom vnímám nedůležitější zjištění vyšetřování) chování komplexu sítě mimo fantazii autorů Grid Code (např. nezávislé aktivity distributora, nepředvídaný rozsah odpadajících distribuovaných výrobců, opoždění poskytovatelů služby regulace frekvence, samorozhodné drážní systémy). Jestliže se pro příště má plánovat a certifikovat pečlivěji a nezávisleji, bude to holt zase o něco (dost) dražší.

Jan Veselý
9. leden 2020, 18:05

Hloupý není ten, kdo udělá chybu, hloupý je ten, kdo se z ní neumí poučit. V tomto případě je naštěstí nejhorší problém "jen" kratší výpadek elektřiny.

Ivan Novák
10. leden 2020, 11:07

Přeci jen, za horší pokládám zjištění, že standardizovaným přístupem "lege artis" se nepodařilo zabránit šíření jednoduché poruchy, proti které byl systém výpočtově dimenzován, na banální prvopříčinu reagoval podle plánu, a lépe na ni parciálně reagovat asi nejde. Ta porucha odhalila velké množství kritických slabin nezávislého původu, to se teoreticky nemělo stát. Doba zralá na PSA studie.

Ivan Novák
10. leden 2020, 11:07

Přeci jen, za horší pokládám zjištění, že standardizovaným přístupem "lege artis" se nepodařilo zabránit šíření jednoduché poruchy, proti které byl systém výpočtově dimenzován, na banální prvopříčinu reagoval podle plánu, a lépe na ni parciálně reagovat asi nejde. Ta porucha odhalila velké množství kritických slabin nezávislého původu, to se teoreticky nemělo stát. Doba zralá na PSA studie.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se