Moderní energetika je založena na elektrifikaci, tvrdí IEA
Potenciál elektrifikace je obrovský, a to nejen pro průmysl, ale i v oblasti vytápění. Evropská unie se musí v důsledku energetické krize zaměřit na zvyšování své energetické nezávislosti a efektivity. Na agendě nového eurokomisaře pro energetiku, Dana Jorgensena, je i „Electrification Action Plan", který má za cíl odstranit klíčové legislativní překážky a tím urychlit přechod k elektrifikaci. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve svém investičním plánu ze září 2024 počítá s výrazným růstem investic do elektrifikace teplárenství i průmyslu, přičemž do roku 2040 by měly tyto investice překročit 150 miliard korun. Studie Teplárenského sdružení ČR pak naznačuje, že do stejného roku by tepelná čerpadla mohla pokrývat až třetinu výroby tepla. Dle Mezinárodní energetické agentury (IEA) bude v následujících letech význam elektrifikace růst celosvětově a stane se tak jedním z hlavních hybatelů dekarbonizace. To s sebou samozřejmě nese požadavky na zvyšování produkčních kapacit elektřiny, avšak nikoliv z fosilních zdrojů nýbrž pomocí technologií jako fotovoltaika a větrné elektrárny, uvádí IEA ve svém World Energy Outlook 2024.
Elektrifikace výrazně zvyšuje účinnost v řadě oblastí – například tepelné čerpadlo může z každé jednotky vložené energie vytvořit až pětinásobek, zatímco elektrická vozidla dosahují trojnásobné účinnosti oproti těm na fosilní paliva. Průmyslové podniky mají navíc možnost využít odpadní teplo k produkci páry. Nicméně rozvoj elektrifikace v Česku byl zatím brzděn relativně nízkými cenami plynu. Elektřina zde totiž stojí přibližně dvakrát až třikrát více než plyn, jehož cena bývá stanovena podle plynových elektráren, které pokrývají poptávku zhruba 60 % času. Levný plyn tak dlouhodobě snižoval motivaci k investicím do efektivnějších technologií.
Na denním trhu se ceny elektřiny pohybují velmi proměnlivě – od záporných hodnot až po několikanásobek běžné ceny. Negativní ceny jsou důsledkem nevyrovnané nabídky obnovitelných zdrojů, které poskytují levnou a čistou energii, ale s kolísavou výrobou. Tyto výkyvy mohou představovat příležitosti pro velké průmyslové a teplárenské spotřebitele, kteří dokážou reagovat na změny cen flexibilně.
Přebytečná levná elektřina, kterou lze těžko spotřebovat v době špičkové výroby, by mohla najít uplatnění v energeticky náročných odvětvích, jako je potravinářský průmysl, papírenství nebo petrochemie. Výhodou je také lepší využití již vybudovaných obnovitelných zdrojů, což snižuje emise a optimalizuje využití existující infrastruktury. Podle analýzy McKinsey & Company je v Německu cena elektřiny více než 20 % času nižší než plyn s povolenkou CO2, což činí elektřinu přitažlivější pro přímou spotřebu. Tento trend bude pravděpodobně v následujících letech růst.
Elektrifikace tepla by mohla být přínosem i pro průmyslové solární instalace, které se dnes obvykle navrhují tak, aby odpovídaly maximálnímu odběru ze sítě. Při elektrifikaci tepla by podniky mohly instalovat větší solární panely a nadprodukci energie během špičky využít k ohřevu vody nebo jejímu uložení do zásobníků. Předimenzovaná solární pole by tak mohla významně přispět k energetickým úsporám a k návratnosti investic do fotovoltaiky.
Menší a střední podniky si však často nejsou plně vědomy výhod elektrifikace a nedostatky v evidenci odpadního tepla spolu s konzervativním přístupem brzdí rychlejší rozvoj této perspektivní technologie. Moderní přístupy k elektrifikaci, včetně využití velkých tepelných čerpadel, elektrodových kotlů či plasmových hořáků budou diskutovány na mezinárodní konferenci Průmyslová tepelná čerpadla: Elektrifikace začíná zde, která se uskuteční 27. a 28. listopadu v pražském O2 Universum.
Na konferenci vystoupí světově uznávaní řečníci včetně předních představitelů Evropské komise, průmyslu, businessu či vědy i výzkumu. Na programu jsou mimo přednášek i panelové diskuze či expertní workshopy pro technické specialisty. V našich podmínkách se jedná o skutečně ojedinělou akci, která zasazuje moderní energetiku do celoevropského kontextu.
Více informací a registrace na www.exergie.cz
Mohlo by vás zajímat:
"Přebytečná levná elektřina, kterou lze těžko spotřebovat v době špičkové výroby, by mohla najít uplatnění v energeticky náročných odvětvích, jako je potravinářský průmysl, papírenství nebo petrochemie."
- Franto začalo svítit. Najeď rafinerii.
Spíš: "Franto sniž výkon plynových hořáků je levná elektřina" - to už zní jinak, že?
V reálu, to bude: "Franto, okolo poledne bude levná elektrika, připrav hořáky na to, že budou v ten čas utlumené."
Ovšem v praxi je to na VN (asi nemáte na mysli odběratele typu RD) nějak takto:
Franto, a objednal jsi na tento měsíc navíc dostatečnou měsíční rezervovanou kapacitu (za 224 429 Kč/MW a měsíc? Jestli ne, tak nic nepřipravuj a nezapínej žádnou elektřinu navíc, ani kdyby byla za zápornou cenu, jinak se nedoplatíme za překročení kapacity.
Zdroj: cenove-rozhodnuti-kterym-se-stanovuji-ceny-za-souvisejici-sluzbu-v-elektroenergetice-a-ostatni
Je to v článku 4.16.
Jako vždy, jste úplně mimo, Bobe. Tu kapacitu ty firmy mají nebo ne. Když ji mají, byli by blbí ji nevyužívat. Pokud jí nemají, tak jí nemůžou využívat.
Pane Veselý, úplně mimo jste Vy.
Já jsem osobně tu rezervovanou kapacitu objednával a velmi jsme vážili (podle minulého roku), kolik měsíční rezervované kapacity objednat. Kromě toho existuje ještě roční rezervovaná kapacita, kterou jde ale měnit nejdříve po 12 měsících.
Když překročíte čtvrthodinové maximum (to je součet roční + měsíční rezervované kapacity, platíte pěkně "mastnou" pokutu.
Takže si nemůžete dovolit nenadálé zvýšení odběru ani na tu 1/4 hodinu a na druhou stranu nebudete objednávat výrazně větší kapacitu jenom kvůli tomu, že byste možná mohl mít několik hodin v měsíci levnější elektřinu.
Jo pane, když máme systém a zákony jak za krále klacka, co byste chtěl? Když překročíte, platíte, když nevyčerpáte, tak taky. Tohle je přežitek z doby socíku. Přitom by stačilo tak málo, aby se rezervovaná kapacite nastavila podle nových možností nějak smysluplně.
Anebo, si zřiďte ješte jednu firmu, instalujte baterie a zapojte se do SVR. :-)
Tohle by šlo udělat jen zcela výjimečně.
Je potřeba číst taky to malé na konci: "Komerční sdělení"
Konkrétně zde le to lákačka na nějakou konferenci.
Největší užitek z předimenzovaných solárních polí bude mít solární loby, kterým klesají zakázky.
Co se týká obsahu je zde mnoho nepravd a k "obrazu svému" ohnutých informací.
Třeba jako vytváření dojmu, že u nás se tvoří cena elektřiny (rozdíl mezi cenou elektřiny a plynu). Když už, tak cena elektřiny je často tvořena cenami Německých plynových elektráren. A bude hůře, až v Německu budou často závěrnými elektrárnami ty na zelený vodík.
Nebo klasika: "tepelné čerpadlo může z každé jednotky vložené energie vytvořit až pětinásobek". No za výjimečných podmínek může, akorát to nebývá v době, kdy bychom to nejvíce potřebovali.
Navíc. pokud chcete mít volbu elektřina-plyn, tak to stojí hodně peněz. Zvláště, když chcete k relativně levnému plynovému kotli přidat drahé TČ, které byste provozoval několi desítek hodin za rok.
V případě záporných cen z předimenzovaných solárních polí je TČ nonsens.
Předimenzovaná solární pole (většinou bez akumulace a nejlépe s provozní podporou) jsou snem solární loby, které ubývají zakázky.
TČ a FVE by se daly představit třeba v kotelnách CZT jako doplněk k plynovým kotlům na léto.
Jenže je to vše velmi drahé a odpisy by se musely objevit jako zvýšení ceny dodávaného tepla.
Průchodnější by byl velký zásobník s obyčejnými elektrickými topnými tělesy pro dobu záporné ceny elektřiny. Ale ani to není zadarmo a většinu roku k ničemu. Takže zase odpisy a cena tepla.
Největší smysl by dávala instalace kogeneračních plynových jednotek pro vysokoúčinnou výrobu elektřiny a tepla. To je to, co nyní nejvíce potřebujeme: velmi flexibilní zdroj pro výrobu elektřiny, který umí skvěle vykrývat výpadky OZE. Navíc s celkovou účinností lehce přes 90%, když stejně rychlé PE mají účinnost cca 30% a paroplynové bez využití odpadního tepla cca 60%.
Jenže to tam asi doporučovat nebudou, protože citát: "To s sebou samozřejmě nese požadavky na zvyšování produkčních kapacit elektřiny, avšak nikoliv z fosilních zdrojů nýbrž pomocí technologií jako fotovoltaika a větrné elektrárny"
@Bob 19. listopad 2024, 11:37
Většinou se právě plynový kotel použije místo TČ na několik desítek hodin za rok při velkém mrazu a ne naopak, jak píšete vy.
Provozní podpora u nových FVE není už cca 14 let a nevypadá, že by se zavedla. Spíše se momentálně řeší snížení i již slíbené podpory.
Instalace akumulace se rozjíždí a bude pravděpodobně ještě rychleji po schválení LEX OZE III.
Předpokládám, že teplou vodu od CZT chcete celý rok, takže to není většinu roku k ničemu.
Já ale psal převážně o CZT a ukažte mi, kde mají standardně TČ a dodatečně přidávají plynové kotle?
V RD je také spíše situace, že si nechají původní plynový kotel, jako zálohu a k tomu pořídí nové TČ. Problém u té kombinace je ten, že celý rok musíte platit paušál za plyn, takže je otázka, jestli se to vyplatí na několik desítek hodin v roce.
Spíše si dovedu představit v RD plynový kotel jako hlavní zdroj tepla a levné TČ (případně klimatizaci), která hlavně chladí, ale umí i topit. Sice s mizerným TF za nižších teplot, ale v přechodném období to tak nevadí, zvláště, když to jede na vlastní FVE.
Pro CZT na léto je otázka, zda je lepší více FV panelů a levná odporová patrona v nádrži, nebo méně FV a TČ. Jelikož i v létě musíte do teplovodu na ohřev TV dodávat vodu nejméně 80°C, tak TČ na to nejsou moc dobře použitelná. Respektive musíte použít ještě dražší dvoustupňové řešení s nižším TF a větší spotřebou elektřiny. Pochopitelně kotle musíte stejně mít na plný výkon.
@Bob 19. listopad 2024, 12:49
O CZT jste psal až o několik odstavců později.
Paušál za plyn není takový problém a vyplatí se, pokud mohou být zachovány oba zdroje.
Jeden z důvodů je diverzifikace zdroje tepla.
O topení TČ při např. -15°C do nemovistosti s vyšší tepelnou ztrátou ani nemluvě.
On by se plynový KK vyplatil k TČ i pro dobře zateplené domy při větších mrazech. Zvláště, když se dá předpokládat do budoucna v těchto situacích nedostatek a vysoká cena elektřiny. Zvláště, když to není investice navíc (už ho tam máte). I ta diversifikace není k zahození, a to i s vědomím, že bez elektřiny Vám nepojede stejně ani ten plyn. Ovšem ten paušál za plyn i když ho neodebíráte problém je a ekonomicky to zatím spíše nevychází.
Jsou časté případy plynový kotel a dodatečně TČ, ale výjimečně opačně. Problém také je, že tyto kombinace, byť funkční s chytrým řízením EU legislativně neuznává. Toto hybridní řešení musí být už z výroby v jednom, zatím se ani hromadně nevyrábí a bylo by to hrozně drahé.
@Bob 19. listopad 2024, 14:36
Zatím se v těchto situacích nedá předpokládat nedostatek elektřiny.
Zajistit elektřinu pro běh plynového kotle není zase takový problém, ať už zálohovací zdroj pro kotle s aku z auta, nebo FVE, případně centrála. Rozhodně jednodušší než elekřina na topení.
Paušál za plyn bez spotřeby je cca 3-4 tisíce Kč/rok, to není likvidační položka.
Osobně to považuji v dnešní nejisté době jako velkou výhodu, pokud je to možné realizovat.
Ano, většinou je plynový kotel a pak TČ, ale to podstatu nemění.
A all-in-one řešení bych nechtěl, není tam ta nezávislost.
Podívejte se na situaci v Německu, tam byl nedostatek elektřiny více, než měsíc v kuse. Teprve poslední dva dny mají vyrovnanou bilanci, protože extrémně fouká. Ale na jak dlouho? Naštěstí měli odkud dovážet, mimo jiné hodně i od nás.
Jak to ale bude už za několik let, až se odstaví kapacita v uhlí u nás?
Všechno jde nějak řešit, i napájení kotle při výpadku elektřiny, ale jsou to další náklady navíc.
Jiné řešení EU neuznává jako hybridní a stále hrozí úplný zákaz plynových kotlů. Tedy oni je neplánují přímo zakázat, ale dát nesplnitelné podmínky. Asi se domnívají, že si toho mnoho lidí nevšimne, včetně schvalujících členů parlamentu.
Bobe, Vy si myslíte, že pro někoho s RD je problém platit 200 Kč měsíčně za to, že má funkční přípojku plynu pro případ velkých mrazů či poruchy TČ?
To, že je transformace energetiky, průmyslu a dopravy založená prakticky na úplné eleltrifikaci je jasné od počátku. Chápu, že to IEA musí vysvětlovat, ale spíš by mě zajímalo, o kolik to odhadem bude, protože spotřeba primární energie se potýká s obrovskými ztrátmi hlavně v oblasti využívání fosiních paliv. Moderní technologie musí být nejen bezemisní, ale pokud je to možné, tak i vysoce efektivní. Někde se to daří, někde, například v oblasti výroby a skladování vodíku, bude efektivita nižší. Takže by mě zajímala celková bilance. Nebude to jednoduchý odhad 1:1.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se