Ázerbájdžán chce do čtyř let dodávat Evropě obnovitelnou elektřinu

Představitelé Maďarska, Rumunska, Gruzie a Ázerbájdžánu v sobotu podepsali dohodu o spolupráci při dodávkách elektrické energie. Nové podmořské elektrické propojení by Evropě mohlo v budoucnu dodávat elektřinu poté, co zajištění dodávek energie zkomplikovala válka na Ukrajině.

Dohoda, jejíž podepsání se zúčastnila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, se týká kabelu vedoucího pod Černým mořem, který by propojil Ázerbájdžán s Maďarskem přes Gruzii a Rumunsko. O konečném podepsání dohody informoval server AP News.

Dohoda byla podepsána v době, kdy Maďarsko, které silně lobbovalo proti sankcím EU vůči Rusku za jeho válku na Ukrajině, hledá další zdroje energie. Tím chce snížit svou značnou závislost na ruské ropě a plynu. Ázerbájdžán má v současnosti velké plány na vývoz elektřiny a Evropa je pro jeho představitele ideálním místem odbytu. Elektřina bude pocházet z větrných elektráren na moři a do Evropy bude vedena přes Gruzii, dále kabelem pod Černým mořem a poté přes Rumunsko a Maďarsko.

Úřad rumunského prezidenta Klause Iohannise v pátečním prohlášení uvedl, že dohoda mezi čtyřmi zeměmi poskytne "finanční a technický rámec" pro projekt podmořského elektrického kabelu. Cílem projektu bude diverzifikace dodávek energie a zvýšení regionální energetické bezpečnosti, uvádí se v prohlášení.

Rumunský producent zemního plynu Romgaz v pátek rovněž uvedl, že podepsal smlouvu s ázerbájdžánskou státní ropnou společností SOCAR o odběru zemního plynu prostřednictvím tzv. jižního plynového koridoru, přičemž dodávky by měly být zahájeny již 1. ledna. Romgaz uvedl, že to poslouží jeho "strategickým cílům" diverzifikace zdrojů zemního plynu.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto v srpnu prohlásil, že Ázerbájdžán bude brzy vyrábět "velké množství zelené elektřiny" pomocí větrných elektráren na moři a že podpisem projektu Maďarsko splnilo požadavek, aby se na investici podílely dvě členské země EU. Projekt pak může být spolufinancován z prostředků Unie. Szijjarto uvedl, že projekt by mohl být dokončen do tří nebo čtyř let.

Maďarský premiér Viktor Orbán, rumunský prezident Iohannis, gruzínský premiér Irakli Garibašvili a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se v sobotu zúčastnili podpisu smlouvy v Bukurešti spolu s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou.