Solární projekt s bateriovým úložištěm o kapacitě 1 GWh pro Jižní Austrálii byl schválen

Je to na cca 20 minut provozu jižní Austrálie...

Pokud bude tato baterie dodávat 1 GWh , pak to bude tuším odpovídá tomu, kdyby jeden reaktor Temelína dodávat svůj výkon do sítě 60 minut. A nebo zdroj 0,25 GW po dobu 4 hodin. To je skutečně krátká doba. Je to lepší než nic, ale jaká je pořizovací cena této samotné baterky 250 MW ??

V prvé řadě byste si měl nastudovat jaké služby mohou baterie poskytovat, třeba zde. Je jich rozhodně min. o 10 více než znáte.

Na burze se dnes prodává 1 MWh za cenu kolem 50 Euro, tedy 1 GWh by stála kolem 50 000 Euro = asi 1,4 mil. Kč. Kolik cyklů svého plného nabití na 100 % a plného vybití do sítě musí tato baterka absolvovat, než se plně zaplatí její pořizovací cena ??

To by mělo smysl počítat jen za předpokladu, že ukládaná elektřina má průměrně nulovou hodnotu.

Kolik to bude za baterii Vám neřeknu, ale pokud to spočítáme, tak těch 18.7mld korun je asi 719 milionů euro, Austrálie je v takové poloze že každý kWp tam vyprodukuje 2MWh ročně, 500MWp FVE tak vyrobí za rok 1TWh. Při návratnosti na 10 let, je to 1MWh za nějakých 72€.

To by celkem šlo, nevím jaké jsou relace v dnešní ceně elektřiny mezi Evropou a Austrálií. Jaderka Hinkley Point-C v Británii má vládou garantovanou výkupní cenu podstatně vyšší.

To: Loudil, Carlos

Díky za ta čísla pánové. Ty ceny za kWh/MWh je dobré vidět, dávají člověku daleko lepší perspektivu.

Batetive uloziste ma smysl co nejblize ke spotrebici,tedy doma,jinak ma velke ztraty a nikdo presne nevi kde ta energie ZBYTECNE skonci,takze neucinne vynalozene penize......

To je právě nesmyls nemá smysl akumulovat elektřinu , kterou právě potřebuje soused akumulace musí být na úrovni centrální sítě.

Konečně projekt OZE který půjde docela přímo srovnat s klasickýma elektrárnama! Tím že je u toho akumulace tak se z toho stává částečně stabilní zdroj, i těch pár hodin baterkové kapacity může podržet síť v případě průseru, a v normálním provozu bude poskytovat síťové regulační služby, stejně jako to dělá každá slušná elektrárna s rotující hmototou(=s normálním alternátorem.)

Většina samotných nestabilních OZE totiž "zneužívá" stabilitu sítě, která je zatím schopná fungovat uplně bez nich, jen podle toho jestli zrovna fouká nebo svítí tak odpojuje/reguluje ostatní zdroje. Tím ale vznikají přímé i nepřímé náklady které nejsou v ceně té energie započítány! To mně štvě nejvíc, že i když se člověk snaží hledat co nejvíc objektivní čísla, tak přímé srovnání těch čísel prostě dost často není objektivní.

Projekt z článku a podobné další musíme sledovat, jak to bude reálně s náklady, stabilitou a životností. Cena produkované energie bude daleko objektivnější pro srovnání se stabilními zdroji. Až takovýto projekt bude reálně fungovat, za přibližně slíbené prachy, tak dlouho až se zaplatí (a nebude to ekologická katastrofa=), tak já se bez problémů vzdám části svojich snů o jaderné energetice.

Střídače musí poskytovat síti a poskytují síti více regulačních funkcí (viz. požadavky v PPDS příloha č. 4 rotační zdroje bez střídačů tam mají spoustu úlev a snížené regulační rozsahy a doby) a ve větším rozsahu a rychlosti než roztočené hmoty. Z hlediska vývoje výkonové elektroniky už na síti "parazitují" pomalé o omezené rotační zdroje. Právě že ta setrvačnost je v některých případech značně omezující.

Není to trochu moc velké zjednodušení? Chápu že střídač má daleko rychlejší odezvu, ale zase bez nějaké svojí zásobárny/bufferu energie je jeho schopnost stabilizovat síť docela omezená ne?

PPDS příloha 4 je zajímavé čtení, trošku náročnější, zatím mně nejvíc zaujalo že střídače neřeší jalový výkon. Nedávno jsem totiž četl že se v souvislosti s OZE znovu vrací na scénu synchronní kondenzory právě kvůli kompenzaci jalového výkonu/účinníku. Moderní synchronní kondenzory jsou řízené elektronikou a krátkodobě stabilizují i napětí a proud činného výkonu, ale principielně je to rotující hmota. Takže mně z mojí laické úvahy vychází že pravda je uprostřed, že hodně střídačů v síti si žádá nějakou rotující hmotu jako zdroj jalového výkonu, ale ta rotující hmota je nejefektivnější když je řízená rychlou elektronikou.