Stavbu horkovodu z Dukovan by mohlo urychlit její zařazení do liniového zákona
Zamýšlenou stavbu čtyřicetikilometrového horkovodního potrubí z jaderné elektrárny v Dukovanech do Brna by mohlo urychlit její zařazení do takzvaného liniového zákona. Návrhem změny zákona se příští týden bude zabývat vláda. V Brně na setkání s občany o tom včera informovali premiér Petr Fiala a primátorka Brna Markéta Vaňková (oba ODS). Liniový zákon urychluje klíčové stavby dopravní, energetické a elektronické infrastruktury, usnadňuje například vyvlastňování.
„Řeší se změna liniového zákona. Zařadit tuto stavbu do předmětné přílohy liniového zákona znamená, že se celý ten proces výrazně zkrátí, protože nebudou muset být vedena tak složitá jednání zejména s vlastníky nemovitostí, budeme moci postupovat rychleji,“ uvedla primátorka.
Podle ní zařazení stavby do liniového zákona výrazně zjednoduší přípravné práce, které jsou před samotnou výstavbou.
Desítky let starý záměr oživila situace na trhu s plynem i obavy o jeho dostupnost. Městská společnost Teplárny Brno a energetická společnost ČEZ uzavřely memorandum o spolupráci na přípravě horkovodu 20. června. Horkovod by mohl být v provozu do deseti let.
Fiala uvedl, že horkovod pro Brno je důležitá stavba jak z hlediska zbavení se závislosti na Rusku, tak i pro to, že jde o ekologický zdroj, který zajistí teplo pro Brno. „Využívání jaderné energetiky ve všech směrech a beze zbytku je určitě správná cesta, kterou chceme jít. Zařazení mezi liniové stavby je důležité z toho důvodu, že to může zkrátit přípravné práce a vůbec schvalovací procesy minimálně o několik měsíců, ale spíše o několik let. Já jsem spolupodepsal ten návrh zákona, příští týden se tím bude zabývat vláda. Věřím, že to rychle dovedeme do úspěšného konce,“ uvedl premiér.
Brno je v současnosti závislé na dodávce plynu z 80 procent. V nejbližších letech dokončí instalaci třetího kotle v areálu SAKO Brno a také instalaci kotle na dřevní štěpku v Teplárnách Brno, což sníží závislost města na 50 procent. Polovina roční spotřeby jsou dva miliony GJ tepla ročně. A právě tento objem má zajistit dukovanská elektrárna. Horkovodní potrubí vedoucí do Bosonoh má být dlouhé 42 kilometrů, dalších 20 kilometrů bude mít potrubí na obchvatu města.
O horkovodu se uvažovalo již v 80. letech minulého století, kdy elektrárna zahájila provoz. Před deseti lety už se projekt připravoval, ale nakonec byl pozastaven. Kvůli tehdejším nízkým cenám plynu nebyl ekonomicky výhodný.
Výhodou projektu je to že s ním počítají územně plánovací dokumentace Vysočiny, Jihomoravského kraje i přibližně čtyřsettisícového Brna. Horkovod má vést přes Oslavany, jeho trasa počítá také se dvěma tunely pod horou Holedná, jeden z nich, tunel Chochola, už je hotový, druhý je hotový zčásti.
Mohlo by vás zajímat:
Horkovod z Dukovan je uveden již v knize pana Kubína z 80.let.
Neuvěřitelné, že se 30 let čeká na realizaci a další roky ještě čekat bude.
Jo, někdo spočítal cenu toho tepla z JE a lokální teplárny v Brně byli levnější.
A výpočet platila brněnská teplárna :-)
Tak to je asi trošku jinak, "cena" tepla z JE je limitně blízká nule, je to ODPADNÍ teplo. Samozřejmě, pro to aby se mohlo využít v Brně je třeba investovat do výstavby horkovodu, a asi nějakých výměníků na obou koncích... takže ono se to skoro určitě vyplatí, otázka je jen za jak dlouho...
Tedy je možné že při nízké ceně plynu to mohlo vycházet na dobu delší než bude elektrárna (pravděpodobně, pokud by se nerealizoval pátý-náhradní blok) v provozu...
Záměr zcela podporuji, ale nutno připomenout, že bez neruského paliva po ruce by šlo o závislost jen odloženou. V té souvislosti se divím, proč Westinghouse zapojil do virtuální přípravy své nabídky španělskou Enusu, ale o možnosti zapojení ŠJS ticho po pěšině. Vždyť tam přeci po Kazexu, hydraulické smyčce, fyzikálních výpočtářích atd., i když je to dávno, něco zbýt muselo.
No věnoval jsem chvíli studiu, jak funguje jaderná elektrárna. Zjistil jsem, že na vstupu má pára do turbíny 259˚C ale na konci už jen 37˚C. Ten rozdíl roztáčí turbínu. Na funkční horkovod je potřeba aspoň 80° C. Z toho plyne smutný závěr - snížíme výrobu elektřiny na úkor výroby tepla. Co by mě ovšem zajímalo je o kolik EE přijdeme - protože to nepřímo určuje cenu toho tepla. Protože si pamatuju , že se horkovod nerealizoval kvůli výsledné ceně tepla v Brně, která byla příliš vysoká.
Například u Temelína je to plánováno tak, že v zimě se bude z turbíny brát pára o 130 stupních a v létě o 90 stupních, protože v létě není potřeba tolik tepla.
Takže z turbíny se odebere 259-130 = zhruba 130 stupňů a zbývajících 90 stupňů se již na výrobu EE nevyužije.
Takže ano, sníží se výroba EE, ale stále i se ztrátami v horkovodu to vychází energeticky lépe než mít teplárnu v Brně a ČEZu je celkem jedno, jestli bude prodávat EE nebo teplo.
No, nepolemizuju s těmi teplotami, ty vypadají věrohodně, otázkou je ovšem MNOŽSTVÍ páry které se odebere, skoro určitě by to nebyla všechna pára (celý hodinový průtok) takže pak ten pokles vyrobené elektřiny by nebyl takový jak vychází jenom z rozdílu zmiňovaných teplot...
Ano, sníží se výroba elektřiny na úkor výroby tepla, ale přesto se to vyplatí. Vysokotlaký díl totiž odebral z páry jen asi 2/9 veškeré energie na výrobu elektřiny, za tímto dílem máme volbu buď odebrat další 1/9 energie na výrobu elektřiny a zbylých 6/9 vypustit do vzduchu, nebo použít těch zbylých 7/9 energie na vytápění (zjednodušeně řečeno). Účinnost je tedy nesrovnatelná.
A je někde srozumitelně popsáno, jaká je škála možností při kombinované výrobě elektřiny a tepla (KVET) u parních turbín? Myslím celkovou účinnost při různých odběrech. Když jsem hledal, tak jsem našel tři články o vytápění z Jaslovských Bohunic od pana Neumana - https://www.atpjournal.sk/buxus/docs/casopisy_cele/ATP%20Journal%206%202020.pdf str. 39-41 a pokračování v dalších číslech časopisu. Ale ty se zabývají spíš celkovou bilancí než termodynamikou parní turbíny. V druhém dílu uvádí pro bloky Bohunice 3 a 4 výkony 408 MWe + 240 MWt, ale není jasné, jestli současně (tedy 648 MW užitečného výkonu), nebo jsou to dosažitelná maxima na úkor druhého parametru. Dukovany teď mají po modernizacích zhruba 500 MWe na blok. Kolik by bralo Brno (a města po cestě) špičkových MWt na topení?
Jen pro přehled, celkový tepelný výkon bloku VVER-440 (Dukovany) se uvádí jako 1375MWth, čili nějaká rezerva tam docela je...
A kolik by bralo Brno (a obce po cestě) špičkového topného výkonu? V článku pana Neumana o vytápění z Jaslovských Bohunic (ATP Journal 6/2020 str. 39-41) se probírá spíš celková bilance než termodynamika parní turbíny a v dalším díle uvádí pro bloky Bohunice 3 a 4 výkon 408 MWe + 240 MWt. Ale není mi jasné, jestli zároveň (tedy 648 MW užitečného výkonu) nebo jsou to maximální dosažitelné hodnoty. Dukovany po všech modernizacích mají zhruba 500 MWe.
Ona účinnost parního cyklu bude v EE tak 30% tj. v teple do chladících věží se odvádí asi 70%. Takže vynásobte si elektrický výkon asi 2,4 a máte odpadní teplo. Takové množství tepla není možné nikde v okolí protopit. Ve skutečnosti na topení půjde několik procent toho odpadního tepla.
Nejde jen o výkon v odpadním teple (ten by byl rozhodující možná pro vytápění skleníků na sousedním poli). Pro dálkový horkovod jsou potřeba určité parametry horké vody a tam k jistému poklesu výroby elektřiny určitě dojde.
Já nevím co zkoumáte.
Je sice rozdíl, jestli chladíte v kondenzátoru na 30°C nebo v topném výměníku na 120°C, ale zase si uvědomte, že když půjde do topné vody cca 10% tepla, zbytek stejně do věží, je ztráta na výkonu EE poměrně velmi malá.
Ve skutečnosti chtít přesný výpočet v situaci, kdy není jasné jaké parametry a jaké množství se dá v Brně protopit , navíc v každé roční a denní době jiné, je hnidopišství.
Pánové, slaďte si noty, skoro každý říkáte něco jiného. Snad se v jaderné komunitě najde někdo, kdo tomu rozumí a bude nás spolehlivě informovat.
Chce to alespoň solidní technický rozbor, když už ten ekonomický závisí na turbulentní situaci v cenách.
Solidní technický rozbor musí být již ve studii proveditelnosti, ale to bude mnoho kilogramů papíru. Očekávám ale, že to bude veřejný dokument a že se k němu jako zkušený energetik dostanete.
V čem konktrétně vidíte rozpor?
Dobrý večer, dovolím si odpovědět panu ing. Vaněčkovi.
Brno spotřebuje dle článku cca 2 mil. GJ v tepla v teplotní úrovni cca 80 - 120 C (léto-zima).
10 000 GJ = 1 MW potřebného výkonu, tedy cca 200 MW tepelných při zimních extrémech.
Parní generátor v JEDu má výstupní teplotu páry okolo 220 C a teplota na výstupu kondenzační turbíny je něco pod 80 C. Teplota v horkovodu v létě je okolo 80 - 85 C a v zimě pak cca 120 C na výstupu. Vrtaná voda má teplotu cca 50 -55 C. Z toho plyne, že část tepelné energie se pořídí zcela "zadarmo" - letní období a částečně přechodné a část se pořídí s cca 1/3 podílem - to je z účinnosti turbíny...
Tedy těch cca 200 MW tepelných v zimě způsobí, že poklesne výroba elektrické energie o cca 55,6 MW (výkon jednoho bloku je 525 MW elektrických). Tedy JEdu bude na jednom bloku dosahovat v zimě cca 470 MW elektrického výkonu a k tomu cca 200 MW tepelného... V létě a v přechodném období bude pokles výroby elektrické energie významně nižší...
Z pohledu ekonomiky a cen tepla pak 1 kWh tepla může cca být 3,6 krát levnější než 1 kWh elektrická...
Mám naprosto laický dotaz, tak mě. prosím, neukamenujte za blbost.
Nešlo by pro ohřev horkovodu použít i vyhořelé palivo? Nebo v něm už neprobíhá štěpná reakce a tudíž už negeneruje teplo?
Není výkon JE limitován parogenerátorem a elektrickým generátorem a tudíž není možnost zvýšit štěpnou reakci pro výrobu jen tepla?
Ve vyhořelém palivu štěpná reakce neprobíhá, probíhá v něm pouze radioaktivní rozpad. Ten sice teplo generuje, ale zbytkový tepelný výkon jednoho obalového souboru je v jednotkách kW a to je na dálkové vytápění málo.
Výkon JE je limitován mimo jiné i parogenerátorem, zvýšit štěpnou reakci pro výrobu tepla možné není, je ale možné obětovat malou část elektrického výkonu a získat tím relativně hodně tepla, víc než např. tepelným čerpadlem.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se