Škoda JS dodala za 23 let přes 400 kontejnerů na vyhořelé palivo

Plzeňská Škoda JS, která v polovině tohoto měsíce expedovala do Jaderné elektrárny Temelín první kontejner na použité jaderné palivo, který sama vyvinula, dodala za 23 let přes 400 kontejnerů podle licence německé firmy GNS. Kontejnery tvoří zhruba deset procent obratu společnosti, příští rok asi půl miliardy korun, řekl ČTK ředitel divize Jaderné zařízení Karel Hegner. Podnik utržil 4,7 miliardy korun, meziročně o pět procent více.

Kontejnery vyrábějí v Evropě ještě francouzské firmy ze skupiny Framatome a německá GNS z Essenu.

Vývoj kontejneru ŠKODA 1000/19 trval od roku 2012. Loni získal typové schválení u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Škoda JS jich dodá na Temelín celkem 58. Má rozpracováno sedm kontejnerů, příští rok dodá další kus a v následujících letech po šesti.

Čistá výroba jednoho kontejneru trvá zhruba rok, jeho cena se pohybuje v desítkách milionů korun.

„Projektovaná životnost je 60 let, ale je předpoklad, že by se dala prodlužovat,“ uvedl Hegner.

Kontejnery podle licence GNS vyrábí firma od roku 1995 a dosud je dodala do jaderných elektráren a zařízení v ČR, Německu, USA, Švýcarsku, Litvě a Bulharsku. Kromě typu ŠKODA vyrábí ještě Castor pro elektrárnu Dukovany, a to až do roku 2020.

„Pak tam budeme dodávat naše kontejnery, které budou obdobně technicky vyrobené jako ty pro Temelín,“ řekl Hegner.

Castor je litinový, škodovácký ocelový kovaný.

Dále vyrábí typ Constor, sendvičový s betonovou výplní, pro ignalinskou elektrárnu v Litvě. Má zakázku na 38 kusů a je jich hotová polovina. Letos dodala Škoda JS čtyři kontejnery typu Castor, dále dva Constory a dalších osm jich má připravených k expedici.

Nový škodovácký kontejner je složený z více než 100 dílů, jejichž dodavatelé jsou z celého světa.

„Potřeba elektrárny na rok provozu je čtyři až šest kontejnerů,“ uvedl Hegner.

Má vnější průměr 2,3 metru a výšku 5,6 metru. V prázdném stavu váží 105 tun a při zaplnění palivem 119 tun. Stěna je tlustá 410 mm. Je odolný proti pádu z výšky devíti metrů a proti žáru 800 stupňů po 30 minut.

Palivové kazety se skladují nejprve v bazénech vyhořelého paliva v elektrárně a v určitém stupni vyhoření a vychlazení se překládají do kontejnerů. Podle Hegnera se nyní používá termín použité palivo, nikoli vyhořelé, protože se předpokládá, že v reaktorech další generace ho bude možné ještě využít, aby došlo k vyššímu stupni vyhoření.