BNEF: Dekádě ve znamení investic do OZE dominovaly solární elektrárny a Čína
Globální investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE) dosáhly za posledních 10 let hodnoty 2 600 mld. USD. Téměř polovina z této částky mířila na solární elektrárny, jejichž výkon se za uvedené období zvýšil z 25 GW na 663 GW. Mezi zeměmi dominovala Čína.
BloombergNEF začátkem září informoval, že díky investicím o celkové hodnotě 2 600 mld. USD vzrostl za období 2010-2019 globální instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie (vyjma velkých vodních elektráren nad 50 MW) z 414 GW na zhruba 1 650 GW.
Globální podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů dosáhl v roce 2018 téměř 13 %, což podle BNEF znamená nevypuštění zhruba 2 miliard tun CO2 do ovzduší.
Z pohledu jednotlivých technologií dominovaly solární elektrárny, jejichž globální instalovaný výkon vzrostl za uvedené období z 25 GW na 663 GW. Pro srovnání, za stejné období bylo k síti připojeno 529 GW nových uhelných elektráren, 487 GW větrných elektráren a 438 GW elektráren spalujících zemní plyn.
„Investování do obnovitelných zdrojů představuje investování do udržitelné a profitabilní budoucnosti, jak nám ukázal neuvěřitelný růst v minulé dekádě. Nemůžeme si však dovolit propadnout uspokojení. Globální emise v sektoru výroby elektřiny vzrostly za uvedené období o 10 %. Je tedy zřejmé, že musíme rapidně zrychlit globální přechod k obnovitelným zdrojům, pokud chceme splnit mezinárodní klimatické a rozvojové cíle,“ uvedla Inger Andersenová, výkonná ředitelka UN Environment Programme.
Mezi zeměmi dominovala Čína
Čína byla suverénně největším investorem do obnovitelných zdrojů energie za uplynulou dekádu, když podle dat BNEF investovala do těchto zdrojů 758 mld. USD. Druhé Spojené státy investovaly za uvedené období 356 mld. USD a třetí Japonsko 2020 mld. USD.
Evropa jako celek investovala do OZE za posledních 10 let téměř 700 mld. USD, z čehož 179 mld. USD připadá na Německo a 122 mld. USD na Spojené Království.
„Do 10 let bude Německo produkovat dvě třetiny elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Ukazujeme, že průmyslová země je schopná odstoupit od využívání uhlí a jaderné energie, aniž by vystavila svou ekonomiku riziku. Víme, že obnovitelné zdroje dávají smysl jak pro klima, tak pro ekonomiku,“ uvedla německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzová.
Mohlo by vás zajímat:
Biomasa namísto uhlí. Francouzská uhelná elektrárna Cordemais by mohla projít konverzí
Oprava překlepu: ta paní se jmenuje Svenja Schulze (přechýleně česky tedy snad Šulcetová). Ale kromě zdvořilosti - pokud opravdu řekla, co se píše výše, mělo by se v Německu za těch 10 let každý den začínat školní vyučování recitací toho citátu, aby děti věděly, komu vděčí za svůj bezstarostný život.
Za 10 let uvidíme. Myslím si že pro Německo to platit bude a pro ČR určitě ne
Faktem je, že jedna vyspělá průmyslová ekonomika hned na sever od Německa už to zvládla.
Čína investovala do OZE dvakrát více jak USA , takže blahopřání do Pekingu. Nejde jen o emise CO2, v Číně jde především o zlepšení životního prostředí a zlepšení zdraví svých obyvatel. V tomto ohledu se tam dělá mnoho. Čínská města přestávají být nejšpinavější na světě, štafetu už přebrala Indie. Věřím a doufám, že si Čína udrží své první místo a zavádění elektromobilů do provozu. Počet nabíjecích míst v Číně překročil 1 milion , počet prodaných elektromobilů letos dosáhne zhruba 1,5 milionu. A to je dobré.
Pokud je mi známo, tak i v Indii je velký tlak na snižování emisí a na investice do OZE. Premiér Nárendra Módí, kterému se vyčítá ve světě kdeco, se dost snaží realizovat podněty jak od duchovních vůdců, tak i vědců, že je potřeba investovat do ekologie. Nevětším problémem je čistá energie, čistota vody a dostatek čisté vody a čisté ovzduší. Například v Dillí je smog všudypřítomný a to i v době, kdy je větrno a rozptylové podmínky jsou proto dobré. S vodou je to podobné. Voda z kohoutku je v hlavním městě jen užitková. K pití se nehodí.
Já posuzuji tempo zavádění OZE v Číně a Indii podle statistik výkonu : Větru, slunce, vody, jádra. Kromě vody ještě před pár lety Indie nad Čínou výrazně vedla , někde dokonce několikanásobně. Dnes je situace přesně obrácená , třeba jádro : Čína - 47 GW, Indie - 6 GW , vítr : Čína - 211 GW ,Indie - 35 GW, solar : Čína - 175 GW ,Indie - 27 GW, voda : Čína - 350 GW, Indie - 48 GW. Čína prostě vyvinula obří úsilí včetně obřích investic a je dnes ve výkonu vody, větru, slunce - první na světě a v jádru po USA a Francii zatím třetí.
O tom není pochyb, chtěl jsem jenom říci, že Indie na tom taky intenzívně pracuje. Budou ale muset ještě přidat.
Je to v podstatě první dekáda masivních investic do obnovitelných zdrojů. O čemž svědčí ty nárusty prakticky z nuly. Například solárka z 25 GW na 663 GW.
I tak celkový podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů dosáhl přibližně 13 %.
Otázka je, jestli to bude za dalších deset let +- 26% za dalších 39% potom 52% atd.
Je zřejmý, že těch prvních 13% se dá nějak rozumně zapracovat do systému i s problémy obnovitelných zdrojů. Tím myslím především nespolehlivost dodávek podle aktuální potřeby a náročnost na přenosové soustavy.
Není úplně dobrou zprávou, že i přes tyto investice muselo být uvedeno do provozu 529 GW nových uhelných elektráren.
Prozatím to vypadá, že dosavadní přechod na obnovitelné zdroje za těch posledních 10 let dokázal pouze udržet růst klasických zdrojů el. energie na uzdě a OZE tak pokryly jen růst ekonomiky za sledované období. Protože Globální emise v sektoru výroby elektřiny vzrostly o 10 %. Což sice není za 10 let moc, vzhledem k velikosti každoročního růstu ekonomiky rozvíjejících se zemí, ale dá se to přinejlepším označit za stagnaci.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se