Domů
Obnovitelné zdroje
Bloomberg: Solární elektrárny na moři mají být dalším průlomem čisté energie

Bloomberg: Solární elektrárny na moři mají být dalším průlomem čisté energie

Peking 22. července (ČTK/Bloomberg) – Dva kruhové plováky s úhlednými řadami solárních panelů umístěné v čínských vodách Žlutého moře, kterými zmítají vlny vysoké až deset metrů, začaly koncem loňského roku vyrábět elektřinu. Plováky umístěné zhruba 30 kilometrů od pobřeží provincie Šan-tung jsou důležitým krokem k dalšímu průlomu v oblasti čisté energie, píše agentura Bloomberg.

Experiment společnosti State Power Investment, největšího čínského developera obnovitelné energie, a norské společnosti Ocean Sun je jedním z nejvýznamnějších testů solární technologie na moři. To by mohl být v tomto odvětví potenciálně pokrok, který by umožnil umístit obnovitelné zdroje na hladinu moře. Regionům, kde je plocha pro umístění solárních panelů na pevnině omezená, by pomohl urychlit přechod od fosilních paliv.

Většina počátečních testů solárních panelů na moři se týkala malých systémů. Stále je nutné překonat řadu problémů, včetně vyšších nákladů a vlivu korozivních solí nebo ničivých větrů. Přesto jsou vývojáři stále více přesvědčeni, že solární elektrárny na moři se mohou stát novým významným segmentem obnovitelné energie.

Uplatnění této technologie je prakticky neomezené, protože v mnoha regionech existují omezení týkající se využití pevniny, včetně částí Evropy, Afriky a Asie spolu s lokalitami, jako je Singapur, uvedl generální ředitel firmy Ocean Sun Börge Björneklett. „V těchto místech je vidět, že je o tuto technologii obrovský zájem.“

Průmyslová provincie Šan-tung jižně od Pekingu plánuje, že do roku 2025 bude její kapacita solárních elektráren na moři více než 11 gigawattů (GW) a časem dosáhne až 42 GW, což je více než současná kapacita výroby elektřiny v Norsku. Sousední provincie Ťiang-su má za cíl elektrárny o kapacitě 12,7 GW a návrhy solárních elektráren na moři studují také další provincie. Mezi země, které připravují nebo realizují zkušební projekty, patří Japonsko, Nizozemsko a Malajsie.

I když se předpokládá, že investice do solární energie letos poprvé překonají výdaje na těžbu ropy, mnoho regionů se potýká s problémy při hledání půdy, na kterou by umístily řady solárních panelů, protože mají nedostatek volného místa, nevhodný terén, nebo proto, že by to vyžadovalo odlesnění. To vyvolává snahu o prozkoumání nových a někdy nepravděpodobných míst pro umístění solárních panelů. V rámci toho už byly realizovány stovky projektů plovoucích elektráren na jezerech, nádržích, rybích farmách a přehradách.

„Instalací obnovitelných zdrojů energie musí přibývat, ale je otázkou, kde stavět,“ řekl šéf oddělení solárních elektráren na moři v čínské firmě Sungrow Power Supply Li Siang.

„Myslíme si, že vodní plochy mají velký potenciál.“

Na tmavě zelené hladině umělého jezera v Chuaj-nan ve východočínské provincii An-chuej je umístěno asi půl milionu plovoucích solárních panelů seskupených do obrovských bloků. Kolem některých plavou bílé husy. Projekt vybudovaný firmou Sungrow na místě bývalého uhelného dolu, který je od té doby naplněn vodou, má rozlohu více než 400 fotbalových hřišť a vyrábí elektřinu pro více než 100.000 domácností.

Umístění solárních panelů na stávající nádrže by teoreticky umožnilo více než 6000 měst a obcí na světě vytvořit soběstačné energetické systémy. Podle vědců je však zapotřebí také více posoudit možné dlouhodobé dopady zakrytí vodních ploch panely. Obezřetné se staly i čínské úřady a loni v květnu byla zakázána nová výstavba v některých sladkovodních lokalitách kvůli obavám z dopadů na ekosystémy a protipovodňovou ochranu.

Některé z těchto obav a potenciál projektů pomáhají zvyšovat aktivitu v sektoru solárních elektráren na moři. Čínské ministerstvo pro vědu a technologie si stanovilo jako hlavní prioritu vyvinout do roku 2025 plovoucí technologie v blízkosti pobřeží a firmy jako Sungrow patří mezi ty, které spolupracují s výzkumníky.

Podle Ocean Sun by solární systémy schopné odolat vlnám vysokým až čtyři metry mohly být připraveny pro komerční provoz do jednoho roku. Zdokonalení systémů tak, aby byly schopny odolat desetimetrovým vlnám, potrvá nejméně tři roky.

Vývojáři experimentují s různými koncepcemi. Plováky společnosti Ocean Sun ve tvaru prstence jsou vyrobeny z plastových trubek s vysokou hustotou a membrány s panely jsou položeny na povrchu. Vlní se podle pohybu vln. Firma SolarDuck montuje panely na trojúhelníkové plošiny a má dohody o testování svých systémů mimo jiné v Tokijském zálivu a v projektu v Malajsii, u pobřeží ostrova Tioman.

Otázkou zůstává, jaký bude konečný rozsah trhu se solárními systémy na moři. Podle odhadu analytiků BloombergNEF by výstavba elektráren na moři mohla být přibližně o 40 procent dražší kvůli složitějším instalacím a nákladným podmořským kabelům. Na rozdíl od větrných elektráren, které při umístění v moři kvůli silnějším poryvům a větším turbínám produkují více energie než elektrárny na pevnině, není rozdíl v získávání elektřiny ze slunce u elektráren na moři a pevnině zásadní.

„Solární elektrárna na moři je v některých ohledech to nejhorší z obou světů,“ řekl analytik firmy Trivium China Cosimo Ries.

„Máte vyšší náklady na instalaci, ale nezískáte vyšší výkon,“ dodal. Podle něj skončí solární elektrárny na moři pravděpodobně jako specializované odvětví, které bude sloužit zejména pobřežním městům s nedostatkem pevniny, jako je Singapur.

Zastánci této technologie trvají na tom, že se rychle zdokonaluje a že pomůže zemím s velkým počtem obyvatel a nedostatkem půdy omezit emise. A v případě mnoha rozvojových zemí také uspokojit stále rostoucí poptávku po elektřině.

Sama Čína má podle prognózy firmy State Power Investment potenciál pro umístění solárních elektráren na moři o výkonu až 700 GW. To je přibližně tolik, kolik činí kombinovaná kapacita výroby elektřiny v Indii a Japonsku.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(23)
De Carbon
23. červenec 2023, 23:43

I kdyz se to odpurcum nebude libit, FVE budou generovat nejvetsi podil vyroby elektriny. Vsude na svete.

Kdyz to prezije 10m vysoke vlny, pak to muze fungovat i uprostred oceanu. Mozna ze jednou bude existovat plovouci FVE ktera propoji Ameriku s Evropou a bude mozne jit pesky pres Atlantik.

Zdeněk
24. červenec 2023, 05:38

Kdy přijde konečně průlom, že OZE se budou stavět a provozovat bez dotací?

Milan Vaněček
24. červenec 2023, 07:27

Kdy to nastane v ČR nevím, odhaduji, že to bude v příští dekádě.

Okolo 2035 již bude ve světě nainstalováno přes 10TW fotovoltaiky, která bude dávat v roční bilanci několikanásobek elektřiny, než všechny jaderné elektrárny dohromady.

V Číně již nejsou dotace na velké fotovoltaické elektrárny, v Číně je výroba FV panelů, stavění velkých FVE a výroba elektřiny v nich již (silně) zisková.

Fotovoltaika se na konci příští dekády stane v "našem dotačním světě" (jádro se všude dotuje již 70 let, uhlí a plyn a ropa mají v USA i jinde daňové úlevy či investiční pobídky, ...) první technologií bez dotací.

Emil
24. červenec 2023, 08:30

1) Důvěryhodnost takových "odhadů" dost sráží, že "Toto vše již bez dotací výkupní ceny" mělo podle Vaněčka nastat "Již okolo roku 2020". A nenastalo. blog. aktualne. cz/blogy/tenaruv-blog. php?itemid=4068

2) Kdo asi tak může baštit dezinformace typu "jádro se všude dotuje již 70 let", když pravý opak je pravdou. Naopak jsou v různých zemích včetně ČR na jaderné elektrárny uvalovány speciální daně, kterými si z nich státy odčerpávají "nadměrné" zisky, u nás je např. cenový strop na elektřinu z jádra na úrovni 70 €/MWh, u všech ostatních zdrojů je přitom cca trojnásobný.

Milan Vaněček
24. červenec 2023, 08:59

Ad 1) Já jen cituji odhady z nejprestižnějšího USA časopisu Science, s kterými jsem Vás seznamovat pomocí odkazů jednak na článek, jednak na přednášku ve FZÚ AV

Jinak odstranění dotací v Číně již nastalo pro velkou většinu instalací FVE (pro velké FVE), trefil jsem se, neboť opět to nebyly mé "dojmy", ale byly to čínské plány a ty Čína obvykle plní.

ad 2) Emilova věta "Kdo asi tak může baštit dezinformace typu "jádro se všude dotuje již 70 let", když pravý opak je pravdou " je typickým příkladem šíření desinformací. Naštěstí si můžeme mnoho informací vygůglit na internetu o dotacích do jádra, jeden z mnoha příkladů

temelin.cz/atomova-fakta/statni-pomoc-a-dotace

To, že v současnosti stát odčerpává nadměrné zisky z mnoha odvětví je logické, staré JE stoprocentně či částečně postavené státem jsou i tímto státem daněny. Zase jinou daní než "windfall tax" jsou daněny jiné klasické zdroje (povolenkami na CO2).

Emil
24. červenec 2023, 13:04

Ad 1) Ať jste k těm předchozím věštbám přišel kdekoliv, ukázaly se jako nepravdivé. Takže ani ty současné důvěryhodné nejsou.

Ad 2) Dezinformace tu šíříte vy sám, v tom článku se nepíše, že "jádro se všude dotuje již 70 let", navíc články od protijaderné organizace, financované nadací spojenou s německými Zelenými za účelem šíření protijaderné propagandy v zahraničí, jsou podobně důvěryhodné jako ty vaše věštby, tj. vůbec.

Jestli je nebo není odčerpávání "nadměrných" zisků z jádra logické, vůbec nic nemění na tom, že místo dotací do jádra se děje pravý opak, tj. že zisky z jádra financují zmírňování následků energetické krize, vyvolané přílišnou závislostí na zemním plynu, který jste tu tolik propagoval.

Jestli stát nějaké zdroje postavil v tom nehraje vůbec žádnou roli, když v nich podíl prodal.

Milan Vaněček
24. červenec 2023, 15:15

Pro Vás nepravdivé, pro popis situace ve světě i dokonce v ČR pravdivé:

Čína již má postaveny nebo rozestaveny stovky GW výkonu solárních instalací BEZ DOTACÍ.

A co se týče dotace do nově budovaných fotovoltaických elektráren v ČR,

říkáte:

"Toto vše již bez dotací výkupní ceny" mělo podle Vaněčka nastat "Již okolo roku 2020".

Vždyť to nastalo, nyní už by se snad žádná vláda neodvážila dotovat vyrobené kWh elektřiny z nově budovaných FVE (=výkupní ceny), jedná se vždy jen o jednorázovou počáteční investiční dotaci placenou z povolenek za vypouštění CO2.

A napište si další věštbu: i ty investiční dotace na FVE tady nebudou po roce 2030, skončí již dříve, protože ceny FVE budou dále klesat a investičních dotací nebude zapotřebí.

Zbyněk Poisl
24. červenec 2023, 16:00

Ohánět se tu "nezávislými" informacemi Hnutí Duha, je poněkud trapné pane Vaněčku. To rozhodně není důvěryhodný zdroj informací o čemkoli. Nicméně už chápu Vaši posedlost OZE. Vy totiž bezhlavě věříte právě takovýmto dezinformačním webům. To je ovšem velká chyba. Google je sice dobrý sluha ale velmi špatný pán. Nesmíte věřit úplně všemu, co tam píšou. V dnešní době je docela důležité umět si vybrat ze všech informací právě ta důvěryhodné.... Za důvěryhodný zdroj ovšem nelze považovat takový, který neomylně tvrdí něco, co by snad mělo nastat za 5, 10, 20 nebo 50 let. A Vy se právě takovými weby inspirujete. Jenže kdybyste ovládal fyziku a matematiku ZŠ, tak byste rychle přišel na to, že jde o nereálné fikce odporující nejen zdravému rozumu ale především přírodním zákonům, které naštěstí nelze ani přehlasovat ani obejít! :-)

Josef
24. červenec 2023, 12:23

Státní pomoc a dotace

Jaderná energetika se často sama označuje za vyspělé odvětví, které má za sebou desítky let praxe a chlubí se vlastní výhodností. Faktem je, že dodnes profituje z pestré směsi nejrůznějších státních podpor.

Vznik pomocí silné ruky státu

Současná jaderná energetika by na světě nebyla bez dlouholetých přímých státních dotací, úlev a jiných výhod. Zvláště rozsáhlé byly garance pro první postavené reaktory. Podle Mezinárodní energetické agentury utratily země OECD od roku 1974 v průměru 250 dolarů na jeden kilowatt instalovaného výkonu jaderných elektráren (bez započtení množivých reaktorů).

Ilustrativní jsou čísla ze Spojených států: celkové dotace, jež federální vláda poskytla jadernému průmyslu, činily v letech 1947 až 2000 zhruba 145 miliard dolarů. Studie, kterou sestavila koalice amerických ekologických či spotřebitelských organizací a sdružení reprezentujících zájmy daňových poplatníků, spočetla subvence jen pro výzkum a vývoj ve výši 66 miliard dolarů za období 1948 až 1998. Jaderné elektrárny v USA tak dostaly ve svém rozjezdovém období celkem 15,3 dolaru na každou kilowatthodinu vyrobené energie. Pro srovnání: větrné elektrárny jen 0,46 dolaru. Čísla z USA také ukazují, že dotace do obnovitelných zdrojů jsou efektivnější, než dotace do jádra. Zvýšení produkce energie je v případě dotací do čistých zdrojů několikanásobně vyšší než u dotací do atomových technologií.

Milan Horak
24. červenec 2023, 12:39

No, pan Vaněček umí vždycky šáhnout do šuplíku pro tu správnou křištálovou kouli. :-)

Emil
24. červenec 2023, 16:34

Vaněčku, z nepravdy pravdu neuděláte tím, že to o ní prohlásíte. Ve světě i v ČR se dotuje stále o 106. O pár příspěvků výše jste to sám přiznal, když jste na otázku "Kdy přijde konečně průlom, že OZE se budou stavět a provozovat bez dotací?" odpověděl: "Kdy to nastane v ČR nevím, odhaduji, že to bude v příští dekádě."

V ČR se majitelům zaplatí "jen" cca polovina ceny elektrárny, kromě desítek miliard dotací ročně do již postavených zdrojů, v Německu i jinde se stále dotují i vyrobené kWh. Když už chcete překrucovat realitu, zkuste to pro příště méně okatě.

Milan Vaněček
24. červenec 2023, 17:27

Kdy se na celém světě nebudou dotovat žádné fotovoltaické elektrárny si já ani nikdo netroufne hádat. Některé země budou dotovat skoro vše a pořád....

Ale kdy se ve světě budou stavět STOVKY GW výkonu FVE bez dotací, to už víme: je to již nyní, především díky Číně. To žádný pisálek neokecá. Ne nějaké megawatty ale výkon stovek jaderných reaktorů ....

To mohli odhadnou před 5 či 10 či 20 lety jen snílci, nebo insideři, jako já.

Emil
24. červenec 2023, 19:38

Rádoby "insideři" jako vy odhadovali, že "Toto vše již bez dotací výkupní ceny" nastane v Evropě "Již okolo roku 2020". Skutek utek. Takovým pak zkrátka nezbývá než vypouštět další podobné věštby.

Milan Vaněček
24. červenec 2023, 20:04

Tady máte ten můj 15 let starý text, závěr, přetisknutý v doslovném znění:

"Zatímco atomová elektrárna je stále jen obrovská tepelná elektrárna, fotovoltaika je technologie nového věku křemíku, počítačů a globální sítě. Řídí se zákonitostmi polovodičových technologií, s narůstajícím počtem vyrobených zařízení (procesorů, počítačů, televizí, ...) se snižuje poměr cena/výkon (cena klesá, výkon roste). A tak to bude i se slunečními články, je již dostatečně dlouhá historie jejich výroby pro analýzu tendencí růstu jejich účinnosti při snižování ceny. Již okolo roku 2020 bude fotovoltaika ve střední Evropě cenově na úrovni elektrické energie v energetické špičce. Toto vše již bez dotací výkupní ceny. Nakonec bude fotovoltaika představovat nejlepší volbu i z hlediska ceny (viz scénář EPIA – European Photovoltaic Industry Association).

Nejrychleji rostoucím segmentem spotřeby elektrické energie v Evropě jsou klimatizační jednotky. Pro ně představuje fotovoltaika ideální zdroj, mnohem výhodnější než centrální, 24 hodin provozovaný zdroj, jako je jaderná elektrárna, kde jsou navíc problémy s distribucí tohoto velkého výkonu k spotřebitelům. Ještě dříve než by mohly být postaveny další bloky v Temelíně, bude fotovoltaika v této aplikaci i cenově výhodná, bez dotací.

Kdyby se obrovské sumy peněz, potřebné na stavbu nových atomových elektráren (cca 200 miliard na nové 2 GW v Temelíně + x miliard na trvalé jaderné úložiště) daly na vzdělání a výzkum a podporu fotovoltaiky, nebyla by Česká republika „montovnou“ ale byla by jednou z vyspělých zemí vyrábějící výrobky s vysokým podílem „know how“. Zatímco nemůžeme konkurovat výrobou mikroprocesorů či polovodičových pamětí (kde vítězí miniaturizace), fotovoltaika, jako makroelektronika (potřebujeme vyrábět levně čtvereční kilometry slunečních článků, s výhodou s pomocí nanotechnologií) nám dává ještě šanci. I když už je asi pozdě, když porovnám obrovské nasazení vědeckých a výrobních kapacit v Německu, Švýcarsku, Španělsku a jinde se situací u nás.

O tom co bude v České republice ovšem pravděpodobně rozhodnou střednědobé obchodní plány nejsilnější české firmy ČEZ a politická rozhodnutí o vládních dotacích do jaderné energetiky nepřímou formou: stát platí a garantuje velmi nákladnou jadernou bezpečnost, likvidaci jaderných havárií (například bloku A1 v Jaslovských Bohunicích, nyní naštěstí na Slovensku), hledání a stavbu jaderných úložišť a další věci.

Energetickou soběstačnost České republiky v případě nouze umožňují pouze velké zásoby uhlí, které máme na našem území a z kterého se dá vyprodukovat i plyn či benzin (viz naše historie v 20. století), dále pak voda, vítr, slunce a biomasa. I když máme uran, nikdy nebudeme mít možnost vyrábět jaderné palivo; pokus o rusko-americký hybrid (JE Temelín) byl z hlediska naší energetické nezávislosti neúspěšný a výsledkem je naše 100% jaderná závislost na Rusku.

Energetická soběstačnost České republiky může být zajištěna pouze za předpokladu úspor energie a elektrické energie především (pro veškerou spotřební elektroniku či automobilový průmysl je toto samozřejmostí, nové výrobky musí být stále energeticky úspornější). Energetickou soběstačnost České republiky může zajistit pouze uhlí (za předpokladu nejmodernějších kogeneračních a CO2 konzervujících technologií) a obnovitelné zdroje energie, při současném zvyšování bezpečnosti a prodlužování doby života našich existujících jaderných elektráren."

Milan Vaněček
24. červenec 2023, 20:08

Dal jsem sem již 2x 15 let starý text (závěr mého článku) ale cenzura to nechce pustit. Nechápu proč.

Jiří Švarc
24. červenec 2023, 11:11

10 TW v roce 2035 rozhodně nebude.

FVE ke konci loňského roku 1,2 TW při ročním přírůstku 240 GW za 2022.

Abychom se dostali na 10 TW, tedy přírůstek 9 TW, jedná se o geometrickou řadu s exponenciálním růstem 19 % po dobu 12 let.

Stačí si spočítat poslední člen 1,19^19 = 8násobek, tedy 240*1,19^19 = 1935 GW instalované kapacity v roce 2035, což je naprosto jasné, že je nesplnitelný cíl.

8násobná výroba, 8násobné množství všech materiálů, 8násobné množství pracovní síly k instalaci, 8násobná potřebná plocha, několikanásobná potřeba záloh...

Úspěch bude, když přibyde tak 5 TW na celkových 6 TW (10% roční růst).

10 TW je z říše snů a na 2 TW/rok se FVE nedostanou ještě desítky let. Znamenalo by to, že by nahrazovaly zhruba 7 procentních bodů výroby ostatních zdrojů ročně.

Jimi
24. červenec 2023, 11:25

A teď to prosím přepočítejte když víme že letos bude instalováno ~350GW (nárůst o 46%)

Honza Nedvěd
25. červenec 2023, 13:55

Tak to je dobrý příspěvek do diskuse, se kterým asi těžko bude někdo polemizovat :)

Milan Vaněček
24. červenec 2023, 11:47

Pane Švarc, bude to více než 10TW výkonu FVE v roce 2035. Ty každoroční tempa růstu jsou větší než 19%. Teprve okolo 2035 bude křivka exponenciálního růstu přecházet do růstu lineárního. Já byl naschvál konzervativní vůči výhledu presentovaném v Science.

Především Čína, ale i USA a Indie budují obrovské továrny, vertikálně integrované (tj od polysilikonu, přes ingoty a wafery, až po FV články a panely. Připravovaný (v nejbližší době) rozsah výroby jedné čínské firmy (Jinko) 50GW ročně. A takových firem je hodně už nyní....

A to vše je materiálově zajištěno, robotizované továrny rostou jak houby po dešti, a z pricipu fotovoltaiky by neměly nastat takové katastrofy, které zastavily rozvoj JE. Naopak, fotovoltaika je zcela úplně recyklovatelná. To je její třetí největší výhoda (po neustále klesající ceně a čisté výrobě elektřiny, bez paliva).

Evropa bohužel zaspala, teď jsem zvědav jak uspěje s novými tandemovými FV panely s účinností nad 30% (křemík+perovskit, resp i mnoho dalších materiálových kombinací).

Zbyněk Poisl
24. červenec 2023, 20:14

Čína je socialismus. Tam bych o dotacích asi moc nemluvil. Nicméně tady si přečtěte jak Čína řeší svoji energetiku: https://www.epenize.eu/vysmech-euroamerickemu-green-dealu-cina-stavi-sestkrat-vice-novych-uhelnych-elektraren-nez-ostatni-zeme/

Zbyněk Poisl
24. červenec 2023, 15:46

Amen! Řekl pan Vaněček. Neomylný prognostik s křišťálovou koulí, který všechno ví a všechno zná, všude byl a všechno viděl. Zaráží mě ta jistota se kterou tohle všechno ví! Silně mi to připomíná jednoho velmi (ne)oblíbeného politika. Ten se taky nikdy nemýlil. Až na jedno, že za 20 let doženeme západ. Jenže po třiceti letech jsme tam, kde západ byl před dvaceti!

Jaroslav Studnička
24. červenec 2023, 11:28

Vaše snaha o boj proti "dezinformacím" uváděním odkazů na organizaci zastoupenou dlouhodobým protijaderným aktivistou, který byl v minulosti mimo jiné dotován hornorakouskou vládou za odpor proti Temelínu, je zcela směšné.

Milan Vaněček
24. červenec 2023, 17:44

Ještě pro jistotu sem zkopíruji závěr mého článku z července 2008 (uvidíte jak se vyplnily moje předpovědi po 15 letech).

Přetiskuji doslova:

"Zatímco atomová elektrárna je stále jen obrovská tepelná elektrárna, fotovoltaika je technologie nového věku křemíku, počítačů a globální sítě. Řídí se zákonitostmi polovodičových technologií, s narůstajícím počtem vyrobených zařízení (procesorů, počítačů, televizí, ...) se snižuje poměr cena/výkon (cena klesá, výkon roste). A tak to bude i se slunečními články, je již dostatečně dlouhá historie jejich výroby pro analýzu tendencí růstu jejich účinnosti při snižování ceny. Již okolo roku 2020 bude fotovoltaika ve střední Evropě cenově na úrovni elektrické energie v energetické špičce. Toto vše již bez dotací výkupní ceny. Nakonec bude fotovoltaika představovat nejlepší volbu i z hlediska ceny (viz scénář EPIA – European Photovoltaic Industry Association).

Nejrychleji rostoucím segmentem spotřeby elektrické energie v Evropě jsou klimatizační jednotky. Pro ně představuje fotovoltaika ideální zdroj, mnohem výhodnější než centrální, 24 hodin provozovaný zdroj, jako je jaderná elektrárna, kde jsou navíc problémy s distribucí tohoto velkého výkonu k spotřebitelům. Ještě dříve než by mohly být postaveny další bloky v Temelíně, bude fotovoltaika v této aplikaci i cenově výhodná, bez dotací.

Kdyby se obrovské sumy peněz, potřebné na stavbu nových atomových elektráren (cca 200 miliard na nové 2 GW v Temelíně + x miliard na trvalé jaderné úložiště) daly na vzdělání a výzkum a podporu fotovoltaiky, nebyla by Česká republika „montovnou“ ale byla by jednou z vyspělých zemí vyrábějící výrobky s vysokým podílem „know how“. Zatímco nemůžeme konkurovat výrobou mikroprocesorů či polovodičových pamětí (kde vítězí miniaturizace), fotovoltaika, jako makroelektronika (potřebujeme vyrábět levně čtvereční kilometry slunečních článků, s výhodou s pomocí nanotechnologií) nám dává ještě šanci. I když už je asi pozdě, když porovnám obrovské nasazení vědeckých a výrobních kapacit v Německu, Švýcarsku, Španělsku a jinde se situací u nás.

O tom co bude v České republice ovšem pravděpodobně rozhodnou střednědobé obchodní plány nejsilnější české firmy ČEZ a politická rozhodnutí o vládních dotacích do jaderné energetiky nepřímou formou: stát platí a garantuje velmi nákladnou jadernou bezpečnost, likvidaci jaderných havárií (například bloku A1 v Jaslovských Bohunicích, nyní naštěstí na Slovensku), hledání a stavbu jaderných úložišť a další věci.

Energetickou soběstačnost České republiky v případě nouze umožňují pouze velké zásoby uhlí, které máme na našem území a z kterého se dá vyprodukovat i plyn či benzin (viz naše historie v 20. století), dále pak voda, vítr, slunce a biomasa. I když máme uran, nikdy nebudeme mít možnost vyrábět jaderné palivo; pokus o rusko-americký hybrid (JE Temelín) byl z hlediska naší energetické nezávislosti neúspěšný a výsledkem je naše 100% jaderná závislost na Rusku.

Energetická soběstačnost České republiky může být zajištěna pouze za předpokladu úspor energie a elektrické energie především (pro veškerou spotřební elektroniku či automobilový průmysl je toto samozřejmostí, nové výrobky musí být stále energeticky úspornější). Energetickou soběstačnost České republiky může zajistit pouze uhlí (za předpokladu nejmodernějších kogeneračních a CO2 konzervujících technologií) a obnovitelné zdroje energie, při současném zvyšování bezpečnosti a prodlužování doby života našich existujících jaderných elektráren.

Proto je ve strategickém zájmu České republiky energetická politika, kterou prosazuje Evropská Unie, orientující se na úspory, se silnou podporou obnovitelných zdrojů energie. Je lépe dát přes 200 miliard do nových technologií, podpory úspor energie, do obnovitelných zdrojů, do vědy a výzkumu na vysokých školách či AV, než je dát do stavby dalších 2 GW zastaralé elektrárny.

Milan Vaněček

Autor pracuje ve Fyzikálním ústavu AV ČR v oblasti materiálového výzkumu slunečních článků (amorfní, nanokrystalický a mikrokrystalický křemík)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se