Povolenky na svém maximu stojí za poklesem marže německých "uhelek"
Marže německých uhelných elektráren pro dodávku elektřiny na příští rok dle agentury Platts výrazně poklesla. Za poklesem marže stojí především růst ceny emisních povolenek a také německá vnitropolitická situace.
Německý clean dark spread (CDS) na následující kalendářní rok pro černouhelné elektrárny s účinností 45 % v úterý poklesl na 4,55 EUR/MWh. Ještě v polovině prosince byl CDS německých moderních černouhelných elektráren o více než 2 EUR/MWh vyšší.
CDS uhelných elektráren s účinností 35 % se pak začíná výrazněji vzdalovat od úrovně 0 EUR/MWh, kde se pohyboval během loňského prosince. Ze zveřejněných dat vyplývá, že se clean dark spread propadl na hodnotu mínus 1,78 EUR/MWh.
CDS představuje cenu elektřiny sníženou o náklady na palivo a na emisní povolenky pro elektrárny spalující černé uhlí, zohledňuje rovněž účinnost elektrárny. Nezahrnuje investiční náklady, náklady na provoz a údržbu a další náklady provozovatele. Clena spark spread (CSS) představuje totožný ukazatel pro elektrárny spalující zemní plyn.
Povolenky na svém maximu
Klíčovým faktorem poklesu marže německých uhelných elektráren je podle agentury Platts neočekávaně rychlý růst ceny emisních povolenek. Zatímco před rokem došlo k poklesu ceny povolenky na 4,66 EUR, během posledního měsíce roku 2017 se již jen na krátký okamžik dostala těsně pod hranici 7 EUR. Aktuálně je cena povolenky v meziročním srovnání již téměř dvojnásobná, když pokořila metu 9 EUR, což je maximální cena na sekundárním trhu během 3. obchodovacího období.
Prudký růst ceny emisní povolenky ovšem zatím neovlivnil tak výrazným způsobem marži plynových elektráren. Plynové zdroje mají totiž zhruba poloviční intenzitu produkce CO2 na vyrobenou megawatthodinu ve srovnání s uhelnými zdroji. Přesto stále zůstává clean spark spread plynových elektráren pod úrovní CDS uhelných zdrojů.
Svůj vliv mají i začínající rozhovory o velké koalici
Na nedělním sjezdu SPD dala strana svolení k oficiálnímu zahájení jednání o nové koalici s vítězkou voleb Angelou Merkelovou (CDU/CSU). Z dosavadního průběhu vyjednávání o pokračování velké koalice je patrné, že nejspíše nebude kladen takový důraz na splnění emisních cílů Německa do roku 2020.
V případě podepsání koaliční dohody tak bude nejspíše omezen tlak na odstavování uhelných zdrojů, což má negativní vliv na cenu elektřiny po roce 2020. Pro alespoň částečné přiblížení cílům má být dle předběžné dohody vypsána aukce na výstavbu dodatečných 8 GW větrných a solárních elektráren.
Mohlo by vás zajímat:
Dobrý den.
Ve stávající situaci si Němci uhlí zakazovat již nemusí. Ekonomika provozu uhelné elektrárny začne vyřazovat sama velmi rychle a ve velkém. Jen by mě pak zajímalo jak si představují další setrvání v celoevropské elektroenergetické síti, když prakticky veškeré řiditelné zdroje vyřadí a plynu víc nemají. Nord stream 2 ještě nějakou dobu nebude a stávající kapacity nejsou nafukovací.
Predikuji, že brzy začne politické obviňování těch hnusných vydřidušských energetiků co si jen hrabou bez svědomí a vědomí toho, že energetika je v první řadě služba veřejnosti, a tak je potřeba je vyvlastnit a veřejnou službu provozovat státně. Nebo to spíše vezmou cestou jiného slavného německého socialisty co prohlásil, že nemusí znárodňovat, stačí zákony tak sešněrovat, že jim nic jiného nezbyde než vést podniky podle přání státu jestli o ně nechtějí přijít.
Možná jste přehlédl, že ty grafy se týkají černého uhlí, které se do Německa dnes už téměř výhradně dováží, obchoduje se s ním na burze a je tedy známá jeho tržní cena. Ovšem Německo vyrábí zdaleka nejvíce elektřiny z hnědého uhlí, které je výrazně levnější a tudíž zdaleka není současnou situací ohroženo - právě naopak, nárůst ceny černého uhlí mu hraje velmi do not. Až Němci odstaví jaderné elektrárny, nastane zlatá éra jejich hnědouhelných revírů.
Ano a zlatá éra hnědouhelných revírů bude pokračovat i hodně přes rok 2050. Křetínský udělal dobrý kšeft. Němci totiž plánují přechod "from linear to circular carbon economy". Tedy ne jen (jejich hnědé) uhlí pálit a vyrábět elektřinu, ale použít uhlík z uhlí (a též z části odpadu) jako chemickou surovinu pro výrobu syntetického plynu, vodíku, plastů, etanolu,...
To ovšem chce dodatečnou (zelenou) energii, především z větrných a solárních elektráren na výrobu vodíku, pokud možno z nedalekého okolí.
Všechny technologie již existují, hledají se jen levnější a účinnější katalyzátory a jde o nastartování procesu snižování celkové ceny hromadnou produkcí.
Takže oblast uhelných dolů bude přeměněna na hlavní oblast chemického průmyslu s uzavřeným cyklem, výsledné emise CO2 budou velmi malé a tyto oblasti budou potřebovat velkou koncentraci větrných a slunečních elektráren (což zrovna oblast Krušných hor u nás i v Německu umožňuje). Tedy pravý opak toho, co píše pan Wagner.
Odkaz: nový vědecký časopis Clean Energy, vol. 1, str. 102-113 (2017) z Oxford Academic
Dobrý den, omlouvám se máte pravdu.
Ovšem hnědé uhlí je na severu. WE také. Co propojení sever jih a přetoky?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se