Část zemí EU chce rychlé zastropování cen plynu, komise je zatím nepodpořila

Brusel 28. září (zpravodaj ČTK) – Dva dny před pátečním mimořádným zasedáním ministrů energetiky zemí Evropské unie ke krizovým opatřením proti rekordně vysokým cenám energií sílí mezi členskými státy debata o zastropování cen plynu. Skupina zemí požádala Evropskou komisi, aby ministrům předložila návrh na stanovení maximálních velkoobchodních cen zemního plynu. Komise však podle dnešního vyjádření místopředsedy Valdise Dombrovskise podnět, proti němuž se staví další státy, neschválila. O krizovém balíčku, který má obsahovat například daň z nadměrných zisků energetických či ropných firem nebo povinné úspory elektřiny, dnes jednají velvyslanci unijních zemí.

Zástupci vlád Francie, Itálie, Španělska, Polska, Slovenska a další desítky zemí z různých částí Evropy vyzvali k přípravě cenového stropu na plyn. Omezení jeho vysokých cen, které mají dopad také na zdražování elektřiny, může podle těchto států pomoci zmírnit inflační tlaky a snížit velkou cenovou zátěž na domácnosti. Německo, Nizozemsko či severské země naproti tomu tvrdí, že strop na cenu plynu může ohrozit dodávky této již tak nedostatkové suroviny.

„Abychom si poradili s vysokými cenami plynu, musíme řešit cenovou nestabilitu, aniž bychom ohrozili bezpečnost dodávek,“ uvedla dnes belgická ministryně energetiky Tinne van der Straettenová, jejíž země patří k signatářům výzvy k zastropování.

Do jednání se promítlo také poškození plynovodů Nord Stream, které v unijních zemích zvyšuje obavy z definitivního konce již značně omezených dodávek plynu z Ruska.

Místopředseda unijní exekutivy Dombrovskis dnes prohlásil, že prioritou je nyní zajištění dostatečných dodávek plynu. Komise podle něj připravuje podněty na páteční schůzku ministrů, podnět k zastropování cen plynu však neodsouhlasila.

Státy EU o omezení cen plynu debatují již několik měsíců a začátkem září jednotně vyzvaly komisi, aby se jeho přípravou zabývala. Země se však zatím neshodují na tom, jak plán provést a neohrozit přitom přísun zkapalněného zemního plynu z Norska a dalších států, který má ruské výpadky nahradit.

V rámci páteční mimořádné ministerské schůzky svolané českým předsednictvím tak chtějí odsouhlasit spíše jiné kroky. Je mezi nimi stanovení stropu na zisky elektráren využívajících levnější zdroje než plyn či solidárního příspěvku z nadměrných zisků producentů fosilních paliv. Tyto návrhy by státům měly přinést přes 140 miliard eur (více než 3,4 bilionu Kč), které budou moci využít k podpoře domácností či firem.

kpc ml