Top 10 událostí z energetiky za poslední 2 týdny

Z uplynulých dvou týdnů vybíráme opět to nejzajímavější z energetiky.

V posledních dnech se v ČR mluví především o nové struktuře tarifů, která ovlivní prakticky všechny účastníky trhu s elektřinou. Z revolučních technologií stojí za zmínku vynález, který by údajně mohl učinit klasické žárovky účinnější než LED světelné zdroje, dále potom levitující turbína společnosti Siemens.

Česká vláda schválila navýšení plánovaného podílu výroby z OZE na konečné spotřebě energie v roce 2020. Pokračuje také kauze ohledně vyplácení podpory podporovaným zdrojům energie, nařízení vlády, které vyplácení podpory umožňuje, je dle dopisu, jež ERÚ obdržel od Evropské komise, neplatné.

Za historicky první vyřazení offshore větrné elektrárny z provozu ze zasloužil Vattenfall.

Další zajímavé aktuality naleznete na následujících řádcích.

1. Nová tarifní struktura ERÚ: Platba za elektřinu dle jističe

Energetický regulační úřad (ERÚ) připravuje Českou republiku na nové tarify elektřiny, které mají být přijaty pro rok 2017. Nová tarifní struktura se dotkne prakticky všech účastníků trhu s elektřinou. Hlavní změnou je platba za jistič, se kterou část veřejnosti nesouhlasí, protože se obává zvýšení cen elektřiny.

Rozšiřování výstavby decentralizovaných zdrojů energie vede podle úřadu k situaci, kdy jedna skupina spotřebitelů bez vlastních výroben křížově dotuje skupinu druhou, která část své spotřeby sama pokrývá. Zároveň má změna tarifní struktury ČR přiblížit ostatním státům EU, kde se fixní položky regulované části platby podílejí na koncové ceně elektřiny značně více než u nás.

2. Nový vynález může učinit klasické žárovky účinnějšími než LED svítidla

V době zvyšování efektivity využívání elektrické energie jsou klasické žárovky stále častěji nahrazovány úspornými kompaktními zářivkami či LED svítidly. Nový vynález vědců z amerického MIT by však mohl tuto situaci zcela otočit. Podle vědců by s využitím této technologie mohly klasické žárovky v budoucnu dosáhnout až 40% účinnosti.

Stále přísnější regulace v oblasti energetických úspor postupně vedou k ústupu žárovek a jejich stahování z prodeje. Klasické žárovky totiž dosahují velmi nízké účinnosti, kdy je méně než 5 % spotřebované energie přeměněno na užitečné viditelné světlo, přičemž zbytek energie je ztracen zejména ve formě tepla. Naproti tomu kompaktní zářivky (běžně nazývané úspornými) či LED svítidla mohou dosahovat účinnosti od 5 do 20 %.

3. Siemens představil parní turbínu s levitujícím rotorem

Siemens představil v polovině loňského roku první bezolejovou parní turbínu. V samotném srdci nové technologie jsou elektromagnetická ložiska, která nadnáší několik tun vážící rotor. První aplikaci této technologie provedl Siemens v Jänschwaldské elektrárně jižně od Berlína, kde byla instalována světově první parní turbína s levitujícím rotorem. Turbína o výkonu 10 MW je v elektrárně využívána jako jedna z dvanácti turbín sloužících pro pohon napájecích čerpadel.

Dnešní parní turbíny používají pro promazávání a chlazení ložisek rotoru olej, který musí být vzhledem k velmi vysokým teplotám kontinuálně proháněn skrze ložiska. Používaná olejová hospodářství často zahrnují stovky litrů oleje, čerpadla, zásobníky, rozvody a bezpečnostní systémy zabraňující vzniku požáru nebo úniku oleje do životního prostředí. Společnost Siemens se zaměřila na odstranění potřeby využití složitých olejových hospodářství a vyvinula první bezolejovou turbínu.

4. Historicky první vyřazení offshore větrné farmy z provozu má na svědomí Vattenfall

Ukončení provozu se dočkala švédská 10MW offshore větrná elektrárna Yttre Stengrund, která začala první elektřinu dodávat v roce 2001 a od roku 2006 byla provozována společností Vattenfall.

Elektrárna Yttre Stengrund, ležící v Baltském moři u jihovýchodního pobřeží Švédska, byla po 15 letech vyřazena z provozu. Práce na rozebírání pěti větrných turbín NEG Micon NM 72/2000 o výkonu 2 MW byly úspěšně ukončeny v průběhu tohoto týdne. Za rozhodnutím Vattenfallu o odstavení této elektrárny namísto její modernizace stojí jak ekonomické, tak technické důvody.

5. Vláda schválila navýšení plánovaného podílu energie z OZE

Česká vláda v rámci svého včerejšího zasedání rozhodla o navýšení plánovaného podílu energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé spotřebě energie v roce 2020 na 15,3 %. Informoval o tom ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. I přes navýšení podílu jsou někteří ekologové nespokojení.

Vláda tímto krokem navýšila původní 14% podíl stanovený v aktualizaci Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů (NAP OZE), schválené v roce 2012. Česká republika tak překonává požadavky Evropské unie, která ukládají požadavek minimálního podílu energie z OZE v ČR pro rok 2020 na 13 % celkové spotřeby energie.

6. Boj o dotace pro OZE pokračuje, nařízení vlády je podle ERÚ neplatné

Nařízení vlády z konce minulého roku, které mělo umožnit výplatu finančních prostředků části podporovaných zdrojů energie v roce letošním je podle zástupců Energetického regulačního úřadu (ERÚ) neplatné. Svá tvrzení úřad zakládá na dopise, jenž obdržel od generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka je dopis soukromou korespondencí předsedkyně Vitáskové a nejedná se tedy v žádném o oficiální stanovisko Evropské komise, o které by se ERÚ mohl opřít.

7. Stabilita německé sítě stála v loňském roce rekordní miliardu euro

Výdaje na regulaci německé sítě dosáhly v loňském roce rekordní výše – 1 miliardy euro. Důvodem byl pokračující nárůst obnovitelných zdrojů a stále chybějící páteřní vedení Südlink spojující sever s jihem země. Rekordní náklady se projeví v platbách koncových zákazníků.

Tyto rekordní výdaje se promítnou i do ceny elektřiny pro koncové zákazníky. Poplatky za provoz přenosové soustavy tvoří v Německu přibližně pětinu ceny elektřiny. Očekává se, že se tyto poplatky zvednou v průměru o 6 %.

8. Teplárny: Zpřísnění emisních limitů ohrozí provedené investice

Technická pracovní skupina Evropské komise se v létě 2015 shodla na zpřísnění požadavků na emisní limity založené na nejlepších dostupných technikách (BAT) pro spalovací zdroje s tepelným příkonem nad 50 MWt. Revize navrhuje pro velká spalovací zařízení zavedení měření dalších polutantů a ještě tvrdší limity emisí. Dle zástupců Teplárenského sdružení takové zpřísnění jen zbytečně zvýší náklady konečným spotřebitelům a dále zvýší nejistoty v teplárenství.

Zástupcům tepláren se nelíbí návrh na zpřísnění požadavků na emisní limity založených na nejlepších dostupných technikách (BAT) v rámci Referenčních dokumentů (BREF), který byl technickou pracovní skupinou odsouhlasen v polovině minulého roku. Referenční dokumenty vycházejí ze Směrnice o průmyslových emisích 2010/75/EU.

9. Cena emisních povolenek strmě klesá, za 7 týdnů o 26 procent

Cena emisních povolenek v pátek klesla na 6,33 eura za tunu vypouštěných skleníkových plynů, 4. prosince se přitom povolenky obchodovaly za 8,56 eura za tunu. Jedná se o 26% pokles za 7 týdnů. Ve čtvrtek se cena povolenky propadla dokonce na 6,04 eura za tunu. Informoval o tom server E15.

Podle odborníků způsobuje propad cen emisních povolenek pokles cen komodit.

„Významný propad cen povolenky v roce 2016 lze vysvětlit propadem cen komodit ovlivňujících cenu elektřiny, jako je ropa, plyn či uhlí, a obecně negativním sentimentem v energetickém sektoru,“ tvrdí Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ.

10. V Německu se objevují varovné hlasy ohledně uzavírání uhelných elektráren

Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel dnes na průmyslové konferenci varoval před ukvapeným odklonem Německa od výroby elektřiny v uhelných elektrárnách. Přidali se k němu zástupci německé RWE. Informovala o tom agentura Reuters.

Gabriel se obává, že tento krok by mohl vyvinout ještě vyšší tlak na výrobce elektřiny, kteří se stále snaží vyrovnat s odstavováním jaderných elektráren. Jejich provoz by měl být v Německu jako součást politiky Energiewende kompletně ukončen na konci roku 2022.

Pobídky k tomu, aby německá vláda stanovila časový plán také pro postupné uzavírání uhelných elektráren, vzrostly v návaznosti na prosincovou klimatickou konferenci v Paříži.

Dále jsme psali o:

Energetická chudoba, strašák pětiny českých domácností

2015: Propad cen fosilních paliv a rekordní růst čistých zdrojů

EK vyjádřila pochybnosti ohledně projektu jaderné elektrárny Paks II

Radioaktivní odpady v průmyslu

Radioaktivní záření pro sterilizaci a vědu

Využití radioizotopů v průmyslu: Analýza a měření