Top 10 událostí z energetiky za poslední 2 týdny

Pro majitele stávajících obnovitelných zdrojů uvedených do provozu před rokem 2013 bylo nejvýznamnější událostí, že se po dlouhých sporech ERÚ a Ministerstva průmyslu a obchodu mohou přestat obávat o podporu.

Kdo by se naopak o budoucnost svých investic obávat měl, jsou podle nové studie zájemci o německá uhelná aktiva Vattenfallu. Z českých společností se o ně uchází ČEZ, EPH a Czech Coal.

Mezi další zajímavá fakta z uplynulých dvou týdnů patří uvedení do provozu 3. bloku JE Dukovany nebo například meziročně téměř o polovinu vyšší prodeje elektromobilů.

1. ERÚ vypsal podporu pro zbylé stávající podporované zdroje energie

Energetický regulační úřad vypsal po několikaměsíčních sporech podporu také pro obnovitelné zdroje energie (OZE) uvedené do provozu před 1. lednem 2013 a pro další stávající podporované zdroje energie. K podepsání cenového rozhodnutí došlo poté, co vyšlo v pondělí ve Sbírce zákonů nařízení vlády o podpoře elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Podpora pro zdroje připojené v příštím roce nebude vypsána, dokud ji neodsouhlasí Evropská komise.

Energetický regulační úřad vypsal 29. prosince podporu pro zbylé stávající podporované zdroje energie. Podpora se týká elektřiny z OZE uvedených do provozu před 1. lednem 2013, elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, elektřiny z druhotných zdrojů a tepla z OZE.

2. Uhelná aktiva Vattenfallu v Německu se vám nevyplatí, varuje nová studie

Snaha o nákup hnědouhelných aktiv v Německu ze strany několika českých společností je tématem, kterému není v českých médiích věnována dostatečná pozornost. Jedná se přitom o významnou investici, která s sebou nese kromě vidiny zisku i řadu rizik. Tato rizika se v nové studii s názvem „Hnědouhelná aktiva Vattenfallu, riziková sázka pro investory“ snažili přiblížit autoři Julian Schwartzkopff a Sabrina Schulz, kteří studii vydali pod neziskovou organizací E3G, která se zaměřuje na témata globálního přechodu k udržitelnému rozvoji. S jakými riziky mohou počítat zájemci o německé elektrárny a uhlí, shrnuje následující článek.

Švédská společnost Vattenfall nabízí k prodeji svá hnědouhelná aktiva ve východním Německu, aby tak snížila vlastní emise CO2. Nabídka byla zveřejněna 22. září 2015 ve Financial Times a konkrétně jde o hnědouhelné elektrárny (Jänschwalde, Boxberg, Lippendorf a Schwarze Pumpe), připojené povrchové doly a vodní elektrárny poblíž dolů. Ocenění aktiv se pohybuje od 468 mil. € (Energy Brainpool) do 3 mld. € (LBBW). Prodej je řízen bankou Citibank.

3. Prodeje elektromobilů v Evropě meziročně vzrostly o 49 %

V roce 2015 se v Evropě prodalo o téměř polovinu elektromobilů více než loni. Největší zásluhu na tom mají obyvatelé Norska, Francie, Velké Británie a Německa, kde bylo zaregistrováno 75 % ze všech nově registrovaných elektromobilů. Celkem se za rok 2015 prodá v Evropě přes 75 000 nových elektrických aut.

Podle nové statistiky francouzské Asociace pro národní rozvoj elektromobility (AVERE), jen za prvních 11 měsíců roku 2015 přibylo v Evropě více než 75 000 nových elektrických aut. Toto číslo za celý rok ještě vzroste, neboť část nových elektromobilů bude spadat až do statistik za prosinec. I tak bylo podle studie mezi lednem a listopadem tohoto roku registrováno 76 301 nových elektromobilů, což je meziroční nárůst o 48,5 %.

4. Rozhovor s Martinem Sedlákem 1. část | 2. část 

„ERÚ svým počínáním, ve kterém si vykládá zákony po svém, ohrožuje nejen samotnou existenci obnovitelných zdrojů v České republice, ale také ekonomiku,“ tvrdí Martin Sedlák výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Martina Sedláka jsme se v první části rozsáhlého rozhovoru ptali na jeho pohled na současný spor mezi Energetickým regulačním úřadem a Ministerstvem průmyslu a obchodu ohledně vypsání podpory pro podporované zdroje. Dále přišla řeč na výši podpory pro malé fotovoltaické elektrárny na střechách nebo špatnou pověst obnovitelných zdrojů v České republice.

Ve druhé části rozhovoru se můžete těšit na jeho pohled na potenciál OZE v ČR, postoj k jaderné energetice nebo možnosti zvyšování efektivity využívání energie v ČR.

5. 3. blok JE Dukovany byl opět uveden do provozu

3. blok jaderné elektrárny Dukovany začal dnes v 9 hodin opět dodávat elektřinu do sítě. Po více než 3 měsících byla včera v reaktoru 3. bloku opět spuštěna řetězová štěpná reakce. 2. a 3. blok elektrárny byly odstaveny 18., resp. 19. září z důvodu nekvalitně provedených snímků svarů na potrubí.

Ode dneška tak budou elektřinu vyrábět 3. a 4. blok elektrárny. Zbylé dva bloky zůstanou nadále v odstávce.

„Na přelomu roku budou v elektrárně v provozu bloky o celkovém výkonu 1000 megawattů.“
mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

6. Export elektřiny z Německa dál překonává rekordy

Německý export elektřiny v roce 2015 vystoupal na nová maxima. Podle aktuálních statistik bylo saldo elektřiny více než 50 mld. kWh. Na to si v Německu stěžuje ministryně životního prostředí Barbara Hendricks, která v tomto ohledu kritizuje současný stav Německé energetiky. Velká část podle ní pochází z uhelných elektráren. 

Ministryně se obává především o emise CO2, které se nedaří účinně snižovat a německé cíle do roku 2020 jsou ohroženy.

„Náš pokrok v ochraně životního prostředí i přes výstavbu obnovitelných zdrojů je minimální. Bohužel kvůli trvalé vysoké produkci z uhelných zdrojů. Té dosahujeme díky přebytečné kapacitě v uhelných zdrojích a s tím spojeným exportem elektřiny.“
Barbara Hendricks, Ministryně pro životní prostředí Spolkové republiky Německo

7. Zlatá éra uhlí je pryč, tvrdí IEA

Uhlí, které hrálo v historii energetiky vždy velmi významnou roli, postupně ztrácí svojí úlohu na úkor jiných fosilních paliv a obnovitelných zdrojů. Mezinárodní energetická agentura vydala novou studii, ze které jasně vyplývá, že éra uhlí již má nejlepší roky za sebou.

Celosvětový růst poptávky po uhlí se v minulém roce poprvé za dvě desetiletí zastavil. Vyplývá to z nové studie Mezinárodní energetické agentury (IEA), která byla představena v pátek. Přitom největšími spotřebiteli do budoucna se stane Indie a oblast jihovýchodní Asie.

8. Vláda schválila novelu zákona o ochraně ovzduší zavádějící kontrolu kotlů v domácnostech

Vláda schválila začátkem tohoto týdne novelu zákona o ochraně ovzduší, která kromě jiného zavádí povinnost provozovatelů spalovacích zdrojů v domácnostech umožnit osobám pověřeným obecním úřadem s rozšířenou působností přístup ke zdroji, k jeho příslušenství a používaným palivům. 

O schválení novely zákona o ochraně ovzduší, jejímž cílem je posílení ochrany čistoty ovzduší a tím i lidského zdraví před znečisťujícími látkami, informovalo v pondělí Ministerstvo životního prostředí. Vedle již zmíněných přímých kontrol kotlů v domácnostech zavádí novela také přísnější imisní limit pro jemné prachové částic, které jsou kvůli schopnosti vázat látky s karcinogenními nebo mutagenními účinky významným rizikovým faktorem pro lidské zdraví.

9. Maroko odložilo zprovoznění 1. části největší solární elektrárny na světě

Maroko bez udání důvodu zrušilo naplánované slavnostní zahájení výroby elektřiny z Noor 1, solární elektrárny, která bude součástí komplexu v Ouarzazate, největšího solárního komplexu na světě. Francouzská tisková agentura (AFP) se marně snažila získat vysvětlení pro náhlé zrušení akce od tiskového mluvčí organizace, která měla na starosti inauguraci elektrárny.

S instalovanou kapacitou 160 MW umožní Noor-1 Maroku výraznou redukci emisí skleníkových plynů. Celý komplex by měl dle propočtů ministerstva energetiky omezit produkci CO₂ o 240 000 tun ročně.

10. Ceny ropy klesly na jedenáctileté minimum

Cena ropy Brent včera klesla na své více než jedenáctileté minimum. Obavy z nadbytečné světové produkce přetrvávají.

Světová produkce ropy se nyní pohybuje v blízkosti svého rekordního maxima a s další dodávkou ropy, která je připravena dorazit na světový trh z Íránu a Libye, lze očekávat další pokles ceny.

Kartel OPEC nadále hodlá držet svůj tržní podíl v naději, že USA sníží produkci, což se prozatím neděje. Snížení americké produkce se dá teoreticky očekávat v roce 2016, jelikož americké společnosti jsou do konce roku proti cenovým výkyvům zajištěny (zahedgovány) na vyšší hodnoty než pro rok 2016.