Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Sobotka: ČR výhledově počítá s výstavbou jaderného bloku, na OZE nelze spoléhat

Na obnovitelné zdroje energií nelze v současnosti zcela spoléhat, jaderná energetika přispívá v České republice k zajištění bezpečných dodávek elektřiny. V projevu na Evropském jaderném fóru v Bratislavě to dnes řekl český premiér Bohuslav Sobotka. Podle jeho slovenského kolegy Roberta Fica by bylo chybou nepokračovat v přípravě česko-slovenského projektu výstavby nové jaderné elektrárny na západě Slovenska, byť v současnosti se podle něj nové jaderné zdroje stavět nevyplatí.

Podle českého premiéra je jaderná energetika jedním ze základních kamenů české energetické soustavy. Sobotka rovněž uvedl, že Česko výhledově počítá s výstavbou dalšího bloku v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín.

2. EEA: Elektromobilita si v EU do roku 2050 vyžádá 150 GW nového výkonu

Dosažení klimatických cílů si podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) vyžádá zásadní změny v dopravním sektoru. Zvyšující se podíl vozidel s elektrickým pohonem tak povede v Evropské unii ke značnému nárůstu poptávky po elektřině.

Dopravní sektor se navzdory stále přísnějším normám podílí v Evropě na celkových emisích skleníkových plynů zhruba ze čtvrtiny a je hlavní příčinou vysokých koncentrací znečišťujících částic, jež vedou ke zhoršené kvalitě ovzduší v mnoha evropských městech. Nejschůdnějším řešením se tak v současné době jeví nahrazení vozidel s konvenčními pohony elektromobily, jež budou napájeny elektřinou z nízkoemisních zdrojů.

3. Chvaletice: Akce Greenpeace může mít trestní dopad

Policie vyšetřuje akci ekologické organizace Greenpeace v elektrárně Chvaletice pro podezření z poškození cizí věci. Skupina 11 aktivistů obsadila v pondělí chladicí věž, vyvěsila na ni dva transparenty a opustila ji ve středu večer. Policie chtěla šest cizinců a pět Čechů na policejní služebně vyslechnout, všichni však na místě odmítli podat vysvětlení, řekla dnes ČTK mluvčí pardubické policie Jana Drtinová.

Podle trestního zákoníku závisí možný trest na výši způsobené škody, která zatím nebyla vyčíslena. Pokud by byla velkého rozsahu, tedy nejméně pět milionů korun, hrozí aktivistům teoreticky dva až šest let vězení.

4. První evropské komerční bateriové úložiště ztrojnásobí svou kapacitu

Provozovatel vůbec prvního komerčně provozovaného bateriového úložiště v Evropě, německá společnost WEMAG, rozšíří své bateriové úložiště na severu Německa. Projekt za 5 milionů euro povede k dvojnásobnému navýšení výkonu a ztrojnásobení akumulační kapacity.

Bateriové úložiště Schwerin, které bylo uvedeno do provozu v září roku 2014, v současné době poskytuje s výkonem 5 MW a kapacitou 5 MWh podpůrné služby pro regulaci frekvence v síti. Po rozšíření, jež má být dokončeno v červnu příštího roku, vzroste výkon na 10 MW a akumulační kapacita na 14,5 MWh.

5. Větrná energie má v Evropě do roku 2025 vyrůst o dalších 140 GW

Do roku 2025 by mělo v Evropě dojít ke zprovoznění dalších 140 GW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. Tvrdí to zpráva dánské společnosti MAKE Consulting, která hodnotila současný stav a pravděpodobný vývoj větrného sektoru v Evropě. Významný vliv na budoucí vývoj přitom bude mít i nové nastavení legislativy a regulací, které se chystá v řadě zemí EU.

Dánská poradenská společnost MAKE Consulting vydala před nedávnem novou zprávu, Europe Wind Power Outlook 2016, zaměřenou na současnou situaci i vývoj větrné energetiky v Evropě v průběhu následujících deseti let.

6. EU nebude harmonizovat podporu OZE, chce podpořit decentralizaci

V novelizovaném znění směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů nebude zaváděna společná úprava pro systém přidělování podpory OZE. Větší podpory by se měly dočkat decentralizované projekty obyvatel a municipalit. Informoval o tom internetový portál Euractiv.com.

Podle Marie Donnelly, která je předsedkyní odboru pro OZE, R&D a energetickou účinnost v DG Energy, nebude nové znění směrnice obsahovat harmonizaci systému přidělování podpory i přesto, že by se takový krok dal očekávat.

7. Nejistá výroba z jádra vyhnala cenu elektřiny ve Francii na 4leté maximum

Cena za dodávky elektrické energie pro pondělí vzrostla v pátek na francouzském krátkodobém trhu až na 100 EUR za MWh. Hlavními faktory, jež vyhnaly cenu na úroveň čtyřletého maxima, jsou předpovídané chladné počasí a nejistota ohledně výroby z tamních jaderných elektráren.

Cena pro pondělní baseload později poklesla na 73 EUR/MWh, stále se však jedná o hodnotu o 19 EUR vyšší než pro páteční dodávky. Ceny pro ostatní krátkodobé kontrakty ke konci dne rovněž mírně klesly, kdy se dvoutýdenní kontrakty obchodovaly za 65,4 EUR a čtyřtýdenní za 53 EUR.

8. Aljaška: Nové zásoby ropy mohou navýšit produkci o 200 tisíc barelů denně

Zásoby ropy na Aljašce mohou dle objevu dallaské společnosti Caelus vzrůst o 80 %. Společnost oznámila objev naleziště, které by mohlo ukrývat až šest miliard barelů ropy.

Nové zásoby lehké ropy byly nalezeny na šelfu více než 480 km severně od hranice Severního polárního kruhu. Caelus Energy očekává, že těžitelných bude zhruba 40 % z nově objevených zásob, což představuje 2,4 miliard barelů ropy.

„Z našeho pohledu se jedná vskutku o významný objev, stejně tak si myslíme, že jde o významný objev i z pohledu samotného státu Aljaška,“ prohlásil CEO společnosti Caelus Jim Musselman.

9. Rozsáhlý blackout v Jižní Austrálii prověří nezávislé vyšetřování

Rozsáhlý výpadek dodávek elektřiny v Jižní Austrálii, který trval téměř 24 hodin a který okamžitě vedl k debatě nad bezpečností začlenění velkého podílu intermitentních OZE do elektrizační soustavy, prověří nezávislé vyšetřování. To bude kromě role OZE při blackoutu zkoumat také opatření na podporu provozu plynových elektráren.

Rozsáhlý blackout, který v minulém týdnu zasáhl stát Jižní Austrálie po sérii bouřek, bude zkoumán v rámci nezávislého vyšetřování. Vyšetřování bude zaměřeno také na bezpečnost začlenění velkého podílu OZE s obtížně předvídatelnou dodávkou energie do elektrizační soustavy.

10. Britská vláda udělila povolení k těžbě plynu z břidlic

Britská vláda poprvé využila nových pravomocí, které jí umožňují změnit rozhodnutí místní samosprávy o povolení k těžbě plynu. Firmě Cuadrilla tak schválila jedno ze dvou zamítnutých povolení k těžbě plynu z břidlic metodou takzvaného frakování. Zvažuje i schválení druhého povolení, požádala ale ještě o další informace k bezpečnosti, uvedla dnes tamní média.

Rada hrabství Lancashire v polovině loňského roku zamítla žádost firmy Cuadrilla na těžbu s tím, že by to způsobilo příliš velký provoz a hluk. Brzy poté však Británie umožnila, aby povolení k těžbě břidlicového plynu poskytla přímo vláda.

Téma

Soumrak evropského jádra? Korejci nesouhlasí, partnery hledají i v Česku

Minulost patřila Američanům a Francouzům, budoucnost Číňanům, Rusům a Korejcům. Takový pohled na budoucnost jaderné energetiky dnes rozhodně není výjimečný. Evropa se potýká se dvěma odstrašujícími případy budování atomových reaktorů nové generace ve francouzském Flamanville a finském Olkiluotu, které se výrazně protahují a prodražují, zatímco příprava řady dalších projektů stagnuje. Německo odchází od jádra úplně.

Jsou to ale právě Číňané, Rusové a Korejci, kdo paradoxně odmítají evropské jádro odepsat. O korejských ambicích v Evropě se dosud mluvilo možná nejméně. Jenže tamní energetická společnost KEPCO dává stále více najevo, že má zájem. V Londýně i v dalších evropských metropolích včetně Prahy.

Názor

Michal Šnobr: Evropská energetika na německé křižovatce

Je to jen něco málo přes osm let, co tehdejší předseda Evropské komise Barroso představil v Evropském parlamentu návrh legislativních opatření v boji proti změnám klimatu pod zkráceným názvem 20-20-20 do roku 2020, tzv. šance pro zelenou Evropu. Jeho hlavním cílem bylo snížit emise CO2 do roku 2020 o 20 % proti roku 1990.

Hlavním nástrojem k dosažení těchto cílů se měl stát kromě rozvoje obnovitelných zdrojů energie a vyšší energetické účinnosti hlavně trh s emisemi EU ETS. Ten měl na tržním principu motivovat evropský průmysl a energetiku k nízkoemisním technologiím a investicím.

Rozhovor

Petr Míkovec: V Inven Capital hledáme ty nejlepší evropské start-upy

Spolu se současnými změnami energetiky se změnám přizpůsobují i energetické společnosti v Evropě. Na vývoj odvětví reaguje i česká energetická společnost ČEZ, která se rozhodla v loňském roce investovat do inovativních a cleantech startupů prostřednictvím nově založeného venture capital fondu Inven Capital.

Tým pod vedením Petra Míkovce ročně vyhodnotí přibližně 500 startupů z celé Evropy a k investici vybírá pouze ty nejlepší. Další, zatím nezveřejněnou investici, lze podle Petra Míkovce očekávat na počátku příštího roku. Zatím veškeré investice mířily do německých společností, kde jsou cleantech startupy značně rozšířené.