Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. První reaktor jediné plovoucí jaderné elektrárny na světě ožil

Ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla úspěšně spuštěna. Jeden ze dvou reaktorů dosáhl minulý pátek stabilní řízené štěpné reakce. Rusko se tak stalo jedinou zemí na světě, která má provozuschopnou plovoucí jadernou elektrárnu.

Jeden ze dvou reaktorů ruské plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov v pátek poprvé úspěšně dosáhl stabilní řízené štěpné reakce. Každý z reaktorů má výkon 35 MW, druhý reaktor bude zprovozněn a otestován ještě před tím, než bude loď přepravena do Peveku v příštím roce.

2. Instalovaný výkon britských OZE překonal výkon zdrojů na fosilní paliva

Instalovaný výkon britských obnovitelných zdrojů poprvé převýšil výkon instalovaný v elektrárnách využívajících fosilní paliva. Důvodem je nejen výstavba nových OZE, zejména větrných elektráren, ale také odstavování elektráren konvenčních. Objemem výroby ovšem OZE vzhledem k době využitelnosti nedominují. Do poloviny století by čisté zdroje v Británii měly zajistit letní výrobu elektrické energie kompletně, v zimě se však bez fosilních paliv země neobejde.

Výkon instalovaný v obnovitelných zdrojích ve Velké Británii dosáhl, dle dat Imperial College London (ICL), hodnoty 41,9 GW, čímž překonal instalovaný výkon uhelných a plynových elektráren (celkem 41,2 GW). Největším podílem přispívají větrné elektrárny s více než 20 GW, následované solárními elektrárnami a zdroji na biomasu.

3. Čína splní klimatické cíle pouze masivní podporou jaderné energetiky

Čína musí zvýšit instalovaný výkon jaderných elektráren, aby země splnila klimatické cíle dané Pařížskou klimatickou dohodou. Instalovaný výkon jaderných elektráren se musí do roku 2050 zvýšit na 554 GWe. S informací přišel Energetický výzkumný institut spadající pod Národní rozvojovou a reformní komisi.

Pařížská klimatická dohoda, která vstoupila v platnost v listopadu 2016, má za cíl omezit do roku 2100 celosvětový nárůst teploty na méně než 2 °C. Cílem dohody je také snaha omezit nárůst teploty na méně než 1,5 °C.

4. Solární elektrárny v první společné francouzské aukci zcela převálcovaly větrné zdroje

Francie má za sebou první pilotní aukci pro výstavbu obnovitelných zdrojů, ve které se proti sobě postavily solární a větrné elektrárny. Výsledek byl podobný jako v případě letošní společné aukce v Německu – fotovoltaické elektrárny aukci zcela ovládly, mezi větrnými elektrárnami nebyl úspěšný jediný projekt.

Ve Francii proběhl první technologicky neutrální tendr, ve kterém o podporu soutěžily různé druhy obnovitelných zdrojů. K dispozici bylo celkem 200 MW výkonu, rozhodujícím faktorem byla výše nabízené ceny. Celých 200 MW si mezi sebou nakonec rozebrali developeři fotovoltaických elektráren, na větrné elektrárny se vůbec nedostalo.

5. Analytici: Jedinou jistotou na trhu s emisními povolenkami je nyní vysoká volatilita

Cena emisních povolenek by se podle analytiků oslovených zahraničním serverem Montel mohla v tomto měsíci vrátit k 18 EUR/t CO2, nebo potenciálně klesnout až k 12 EUR/t CO2. Analytici upozornili, že velké množství otevřených opčních kontraktů zastínilo klasické tržní fundamenty.

Cena emisních povolenek zažívá po prudkém růstu v prvních třech čtvrtletích letošního roku strmý pád. Od poloviny září, kdy cena vystoupila na několikaleté maximum 25,6 EUR/t CO2, spadla cena v minulém týdnu až k hranici 15 EUR/t CO2.

6. Co s vysloužilými bateriemi z elektromobilů? Engie je využila v bateriovém úložišti

Francouzská společnost Engie postavila v Nizozemsku úložiště elektrické energie vytvořené z vysloužilých baterií z elektromobilů Renault. Úložiště s výkonem 150 kW a kapacitou 90 kWh, nazývané E-STOR, bylo realizováno společností Connected Energy z britského Newcastlu a nachází se na území provozovatele přenosové soustavy TenneT.

Úložiště v Rotterdamu je první ze tří částí projektu od společností Engie a Connected Energy. První část je vnímána jako ověření konceptu, demonstrace technické a ekonomické životaschopnosti koncepce E-STOR a jeho využitím pro regulaci frekvence přenosové soustavy.

7. Voliči státu Washington opět odmítli zavedení uhlíkové daně

Voliči amerického státu Washington odmítli zavedení uhlíkové daně ve výši 15 USD/t CO2, která by byla první svého druhu ve Spojených státech amerických. Jedná se již o třetí neúspěšný pokus státu Washington o zavedení zpoplatnění emisí CO2.

Opatření známé jako Iniciativa 1631 cílila na zavedení poplatku ve výši 15 USD/t CO2 od ledna 2020. Poplatek by se následně každý rok zvyšoval o 2 USD/t CO2 až do doby, kdy by stát Washington dosáhl svého cíle pro snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2035 a byl na cestě ke splnění cíle pro rok 2050.

8. 4. blok Dukovan míří zpátky do odstávky, důvodem je kontrola parogenerátoru

Jaderná elektrárna Dukovany dnes znovu odstavila čtvrtý blok kvůli kontrole jednoho z parogenerátorů a případnému odstranění závady. Dvouměsíční plánovaná odstávka tohoto bloku skončila v pátek. Energetici při následných testech zjistili mírně odlišné parametry u parogenerátoru, proto přerušili najíždění bloku do plného provozu, řekl dnes ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Harmonogram prací zatím firma ČEZ neoznámila. Podle předběžných informací potrvají několik dnů.

Čtvrtý blok přestal dodávat elektřinu do sítě v 11:42. Zbývající tři bloky elektrárny jsou v provozu. Dukovany s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů pokrývají pětinu spotřeby elektřiny v Česku.

9. Těžba bitcoinu spotřebuje dvakrát více energie než těžba zlata

Množství energie spotřebované k získání jednoho dolaru z těžby kryptoměn, jako je například bitcoin, je více než dvojnásobné v porovnání se získáním stejné hodnoty v těžbě mědi, zlata nebo platiny. Vyplývá to ze studie vědců amerického Oak Ridge Institute. Virtuální a skutečná těžba jsou si přitom podobnější, než by si kdokoli pomyslel, poznamenal server listu The Guardian.

Vědci spočítali, že těžba bitcoinu spotřebuje k vygenerování jednoho dolaru zhruba 17 megajoulů (MJ) energie, zatímco těžba mědi čtyři, zlata pět a platiny sedm MJ. Obdobně je to i s dalšími kryptoměnami, při těžbě měny ethereum se získá dolar při spotřebě sedmi MJ a u monera je to 14 MJ. Všechny tyto měny si ale vedou výtečně v porovnání s hliníkem, jehož těžba vygeneruje jeden dolar při spotřebě 122 MJ.

10. Toshiba se rozhodla zrušit projekt JE Moorside a uzavřít NuGen

Japonská společnost Toshiba ve čtvrtek oznámila svůj úmysl odstoupit od projektu výstavby jaderné elektrárny Moorside ve Spojeném království. Společnost dále podnikne potřebné kroky ke zrušení své dceřiné společnosti NuGeneration Ltd (NUGen).

Společnost NuGen byla založena v roce 2009, v roce 2014 60% podíl ve společnosti koupila Toshiba. V lokalitě Moorside, která se nachází v západní Cumbrii, chtěla NuGen vybudovat jadernou elektrárnu s výkonem až 3,8 GWe. Pro projekt společnost plánovala využít technologii reaktoru AP1000, kterou měla dodat americká společnost Westinghouse. Britský regulační úřad přitom dokončil proces posuzování tohoto typu reaktoru v březnu 2017. Ve stejné době podala společnost Westinghouse, tehdy vlastněná Toshibou, žádost o ochranu před věřiteli podle kapitoly 11 amerického zákona o bankrotu.

Téma

Rozloží Andrej Babiš českou energetiku?

Současná vystoupení ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové a předsedy vlády Andreje Babiše o nové energetické koncepci znamenají dramatickou změnu. Hlavně jeho prohlášení, kterým se rozhodl přinejmenším odložit rozhodnutí o stavbě nových jaderných bloků a místo toho zvažuje prodloužení provozu Dukovan na 60 let, znamená odstoupení od stávající energetické koncepce, která chtěla nahradit uhelné bloky jadernými a obnovitelnými zdroji.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková před čtyřmi dny prohlásila, že odloží rozhodnutí o financování a výstavbě nového jaderného bloku. Naopak zvažuje prodloužení provozu jaderných bloků v Dukovanech na 60 let, tedy do roku 2045. Jako hlavní důvod uvedla, že výstavbu nového bloku by nepodpořily menšinoví akcionáři ČEZ, protože jde o dlouhodobou strategickou investici, jejíž návratnost je desítky let. Prohlásila, že se nenechá tlačit do rychlého rozhodnutí.

Jak vypadá Fukušima 7 let po havárii? Díky virtuální prohlídce ji můžete sami navštívit

Společnost Tokyo Electric Power Company Holdings Inc. (TEPCO) spustila online virtuální prohlídku v prostorách poškozené jaderné elektrárny Fukušima. Návštěvníkům webových stránek umožňuje s komentářem v angličtině sledovat proces vyřazování elektrárny z provozu po havárii spojené s tavením paliva v roce 2011, jedné z největších jaderných havárií v historii.

Virtuální exkurze po elektrárně Fukušima Daiči nabízí 10 tras uvnitř prostoru šestiblokové elektrárny, které jsou rozděleny na červené, žluté a zelené zóny podle stupně radioaktivní kontaminace.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu