Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Rozhovor

Sebastian Blake: Díky umělé inteligenci umožňujeme Británii těžit z flexibility na straně spotřeby

Open Energi jako nezávislý agregátor optimalizuje využití zdrojů a zařízení průmyslových podniků, univerzit nebo supermarketů, aby jednak zajistil snížení nákladů na energii podniků a zároveň poskytl flexibilitu elektroenergetickému systému. S rostoucí flexibilitou na straně spotřeby roste i možnost řízení spotřeby v závislosti na potřebách energetického systému. To umožní vyšší míru integrace obnovitelných zdrojů energie díky přizpůsobení spotřeby jejich aktuální výrobě.

Společnost Open Energi vyvinula platformu Dynamic Demand 2.0, která využívá umělou inteligenci pro optimalizaci využití zdrojů flexibility v reálném čase bez negativního vlivu na činnost klientů a zároveň pro zajištění co nejefektivnějšího využití flexibility vzhledem k požadavkům energetického systému. Od roku 2011 společnost Open Energi do svého portfolia zařadila přes 3 500 zařízení ve více než 400 podnicích s celkovou flexibilitou odpovídající 1 GW. Spolupráce s předními partnery v oblasti technologií umožňuje vyvíjet inovativní řešení, která mění způsob jakým je elektrická energie dodávána a spotřebována.

Top články

1. Německým aukcím pro větrné a solární elektrárny se nedaří dále snižovat ceny, v posledním kole opět vzrostly

V Německu proběhlo na začátku října další kolo aukcí pro výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren. Po prudkém poklesu cen v loňských kolech se letos ceny zatím výrazně snižovat nedaří. Na vyšší ceně se v případě větrných elektráren podepisuje i nedostatek projektů, které o podporu soutěží. V případě fotovoltaických elektráren však cena oproti minulému kolu, navzdory velkému zájmu investorů, rovněž mírně vzrostla.

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) zveřejnil výsledky letošní čtvrté aukce pro výstavbu onshore větrných elektráren a třetí aukce pro fotovoltaické elektrárny, které proběhly na začátku tohoto měsíce. Ačkoliv aukce proběhly ve stejný den, jednalo se o separátní tendry. Německo nicméně testuje i společné aukce, kdy první kolo proběhlo letos v dubnu, další je naplánováno na začátek listopadu.

2. Průzkum: Velké automobilky vidí velký potenciál ve vodíkovém pohonu

Více než polovina šéfů světových firem, které se podílejí na výrobě aut, vidí velkou budoucnost ve vodíkových článcích, z nichž se může vyrábět elektřina pro pohon aut. Jde o hlavní trend, který vyplývá z aktuálního průzkumu, řekl dnes na brněnské konferenci o budoucím vývoji autoprůmyslu Jan Linhart z poradenské společnosti KPMG. Průzkum společnost dělá každoročně již 19 let.

Vodíkové články jsou jednou z alternativ elektromobility. Auta disponující touto technologií není potřeba dobíjet z externího zdroje a tankování vodíku trvá podobně jako u klasických paliv.

3. Bude konec výroby elektřiny znamenat pro uhlí konečnou? Další uplatnění může najít při výrobě kapalných paliv

Uhlí je v současné době pro lidstvo jedním z hlavních zdrojů energie, přičemž jeho pozice bude vzhledem k rostoucí spotřebě energie pravděpodobně velmi silná i v nadcházejících desetiletích. Uhlí je sice v posledních letech v oblasti výroby elektrické energie v některých zemích vytlačováno zejména zemním plynem, větrnými a fotovoltaickými elektrárnami nebo biomasou, v budoucnu by se nicméně mohlo více uplatit při výrobě kapalných paliv, a to především v zemích, které mají dostatek uhlí, ale nedisponují zásobami vlastní ropy.

Proces výroby kapalných paliv z uhlí (CTL) byl vyvinut v Německu již před téměř 100 lety, vzhledem k vysokému objemu těžby ropy a jejím relativně nízkým cenám však v současné není nijak významně využíván. Většímu rozšíření této technologie brání zejména vysoká cena takto produkovaných paliv ve srovnání s konvenčními ropnými palivy. S postupným poklesem využívání uhlí v sektoru elektroenergetiky a vývojem účinnějších katalyzátorů by však tato metoda nemusela zcela upadnout v zapomnění.

4. Německý offshore větrný park Arkona byl vybudován v rekordním čase

Německý offshore větrný park Arkona o výkonu 385 MW je nejrychlejší instalací na světě. 60 turbín bylo nainstalováno za méně než tři měsíce. Německo by mělo v letošní zimě dosáhnout 6GW hranice instalovaného výkonu v offshore větrných parcích.

Zpravodajský portál Platts informoval o rekordně rychlé výstavbě větrného parku Arkana v Baltském moři. Offshore větrný park Arkana je společným projektem německého E.ONu a norské společnosti Equinor v hodnotě 1,2 miliard euro.

5. Španělsko chce do roku 2030 nainstalovat 50 GW výkonu v obnovitelných zdrojích

Státní tajemník pro energetiku José Abascal oznámil ambiciózní cíle Španělska na kongresu pro obnovitelné zdroje. Španělský parlament také již schválil první legislativu týkající se přechodu k bezemisní energetice.

Minulý týden proběhl španělský národní energetický kongres, který se zabýval tématem budoucnosti obnovitelných zdrojů na pyrenejském ostrově. Státní tajemník pro energetiku José Abascal uvedl, že země má ideální předpoklady pro velký rozvoj obnovitelných zdrojů, a to z důvodů příhodných klimatických podmínek a zároveň momentální silné energetické závislosti na sousedních státech. Tento fakt spolu s nízkou propojeností pyrenejské elektrizační soustavy se zbytkem Evropy vede k tomu, že se tamější cena silové elektřiny standardně pohybuje o 20 EUR/MWh výše, než je například cena elektřiny v Německu či v ČR.

6. Francie: Fotovoltaika na střechách je lákavým cílem pro investory

Česká republika zatím nevzala rozvoj fotovoltaiky za šťastný konec, proto se zde stále setkáváme především s negativními dozvuky solárního boomu. Jiné evropské země však nyní profitují z poklesu cenu fotovoltaických panelů a to díky odlišnému přístupu k tomuto odvětví energetiky. Jedním z takový států je Francie, kde investoři vidí zajímavý potenciál také v tzv. střešních fotovoltaikách.

Společnost Engie, která je částečně vlastněná francouzským státem, oznámila vznik společného podniku s francouzským obchodním řetězcem Casino. Nově vzniklá společnost Reservoir Sun má za cíl realizovat ročně investice do střešních fotovoltaických elektráren za 100 milionů euro. Společný podnik se bude zaměřovat na instalace fotovoltaik na střechách francouzských supermarketů, hotelů nebo nemocnic o výkonu do 1 MW. Průměrně chce Reservoir Sun uvádět do provozu jednu instalaci fotovoltaické elektrárny denně.

7. Japonsko: Plány na vyřazení JE Ikata 2 byly předány státnímu regulátorovi

Japonská společnost Shikoku Electric Power Company (SEPC) předala plány na vyřazení druhého bloku své jaderné elektrárny Ikata. Svůj úmysl reaktor vyřadit společnost oznámila již v březnu tohoto roku. Energetická společnost podala svůj nástin procesu vyřazení reaktoru Úřadu pro jadernou regulaci (NRA) 10. října.

Druhý blok jaderné elektrárny Ikata s tlakovodním reaktorem o instalovaném výkonu 538 MWe byl uveden do provozu v březnu 1988. V roce 2012 byl reaktor odstaven z důvodu provedení periodické prohlídky. V březnu SEPC oznámil, že neplánuje reaktor restartovat. Důvodem pro toto rozhodnutí byla přílišná nákladnost a rozsáhlost modifikací, které by pro pokračování provozu 40 let starého reaktoru bylo zapotřebí provést. Pro pokračování provozu by reaktor musel splňovat přísnější bezpečnostní standardy.

8. Tesla o krok blíže k další Gigafactory, v Číně získala pozemky za 140 milionů dolarů

Tesla podepsala v Číně smlouvu na pozemek o rozloze 860 tisíc metrů čtverečních za zhruba 140 milionů dolarů. Tesla plánuje v Šanghaji postavit svůj závod Gigafactory za zhruba 2 miliardy dolarů s roční kapacitou půl milionu elektromobilů. Díky novému závodu by se měla světová produkce automobilky zdvojnásobit. Čínský trh s elektromobily zatím roste, nicméně pekingská vláda již brzdí podporu tohoto odvětví.

Americká automobilka Tesla podepsala v Šanghaji smlouvu na pozemek pro svoji Gigafactory, informovala minulý týden agentura Reuters. Pozemek o rozloze 860 tisíc metrů čtverečních je pro automobilku důležitým krokem na cestě k výstavbě svého prvního neamerického závodu, který ji má vyjít na 2 miliardy dolarů (zhruba 45 miliard Kč). Přestože Tesla neuvedla částku, za kterou pozemek koupila, pozemkový úřad v Šanghaji uvedl, že v aukci pozemek prodal za 140,5 milionu dolarů (zhruba 3,1 miliardy Kč).

9. O Příbramskou teplárenskou se zajímá kolem deseti uchazečů

O Příbramskou teplárenskou, která se prodává ve výběrovém řízení, se zajímá kolem deseti uchazečů. Jsou mezi nimi velké energetické společnosti, například ČEZ Teplárenská, innogy nebo E.ON. ČTK to dnes řekl výkonný ředitel Příbramské teplárenské Jaroslav Hrabec.

Zájem o koupi podle něj zatím nezávazně projevili „skoro všichni, co na energetickém trhu něco znamenají“. Podle posudku, který vypracovala Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické, by se závod mohl prodat za 262 milionů korun.

10. Emise skleníkových plynů v USA loni poklesly díky uzavírání uhelných elektráren

Emise skleníkových plynů z velkých průmyslových zdrojů se v USA v roce 2017 snížily o 2,7 %, uvedla vláda prezidenta Donalda Trumpa. Největší podíl na tom mají uzavřené uhelné elektrárny a přechod na výrobu elektrické energie spalováním zemního plynu. Pokles emisí byl strmější oproti roku 2016, kdy emise klesly o 2 %.

Andrew Wheeler, šéf vládní agentury pro ochranu životního prostředí EPA, uvedl, že federální předpisy nejsou nutné k tomu, aby docházelo ke snižování emisí skleníkových plyn. Údaje agentury EPA (Environmental Protection Agency) toto tvrzení potvrzují.

Téma

Novela horního zákona by mohla navýšit poplatky těžařů za vydobyté nerosty

Vláda byla ve středu 17.10. seznámena se souhrnnou zprávou o stavu hornictví, která má sloužit jako podklad pro přípravu novely horního zákona. Navrhované znění zákona bylo odesláno na vládu s rozporem a obsahuje změny, které mohou vést k navýšení sazeb z úhrady vydobytých nerostů. 

Jedná se tak o první zprávu o novele horního zákona od vypořádání připomínek na začátku června. K 1. 6. 2018 byly zpracovány připomínky k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu