Spory o jadernou energii blokují jednání o reformě evropského trhu s elektřinou

Evropský parlament dal Radě EU zelenou k zahájení jednání o reformě unijního trhu s elektřinou. Rada se však v současné době zasekla na mrtvém bodě kvůli neshodám, zejména mezi Německem a Francií. Hlavním tématem sporu je financování jaderné energie. Spory se aktivně snaží řešit předsedající Španělsko, které minulý týden rozeslalo svůj první oficiální návrh reformy reagující na předchozí jednání.

Jedním z cílů připravované reformy evropského trhu s elektřinou je větší ochrana spotřebitelů před výkyvy cen na trzích. Evropská komise chce  mimo jiné zabránit explozivnímu zdražování energií pro spotřebitele. Podle vyjednávací pozice Evropského parlamentu, přijaté tento čtvrtek ve Štrasburku, by občané měli mít právo na smlouvy s fixními i dynamickými cenami.

Základem parlamentní pozice byl původní legislativní návrh Evropské komise z března 2023, který navrhoval podporu zejména dlouhodobých smluv na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a jaderné energie. V polovině července Výbor Evropského parlamentu pro průmysl a energetiku nicméně návrh významně pozměnil s tím, že silně omezil dotace pro jaderný průmysl.

Proti této změně se původně postavila skupina 71 poslanců v čele s francouzskou delegací. Ti se domnívali, že text příliš omezuje přístup jaderných elektráren k cenovým mechanismům garantovaným vládou a riskuje ohrožení obnovy francouzského jaderného parku. Navzdory tomuto protestu nicméně nakonec plénum schválilo navrhované znění. Pro bylo 366 hlasů, proti 186 a 18 poslanců se zdrželo hlasování.

Země EU zatím nemají společné stanovisko

Podle diplomatů EU existovaly v minulosti mezi členskými zeměmi obavy, že francouzský jaderný průmysl může být reformou neúměrně zvýhodněn. Kvůli této otázce doposud existují významné názorové spory zejména mezi Německem a Francií.

Kvůli neshodám se proces projednávání zpomalil v Radě. Hlavním důvodem v současné době jsou požadavky Francie, aby se dotace na rozvoj rozdílových kontraktů, takzvaných CfD, mohly vztahovat i na stávající jaderné elektrárny.

Rozdílové kontrakty fungují tak, že se stát dohodne s výrobcem na pevné ceně za nákup a prodej elektřiny za určité období a poté doplatí rozdíl mezi skutečnou cenou a cenou v kontraktu. Proti rozšíření CfD kontraktů na jaderná aktiva se nicméně jasně postavilo Německo, Rakousko, Lucembursko a Itálie.

Rakousko a Lucembursko jsou proti kvůli svému historickému odporu k jaderné energii. V případě Německa a Itálie je dle evropských zpravodajů  hlavním důvodem zvýhodnění francouzských společností oproti zbytku kontinentu, jelikož přibližně 80 % elektřiny v zemi je produkováno právě jadernými elektrárnami. Dle argumentů německých a italských vyjednavačů by stav vedl k automatické veřejné dotaci pro domácí výrobce energie v případě krize, což by francouzské společnosti trvale chránilo před výkyvy cen.

Na evropském poli se utváří i skupina států odporující těmto stanoviskům. Například slovinský ministr životního prostředí, klimatu a energetiky Bojan Kumer uvedl, že jaderná energie je klíčová pro dekarbonizaci a energetickou tranzici.

Předsedající Španělsko zůstává proaktivní a neutrální

Na vzniklé spory se aktivně snaží reagovat Španělsko, které momentálně předsedá Radě EU. Minulý týden španělské předsednictví rozeslalo svůj první oficiální návrh. Ten má připravit půdu pro jednání o reformě trhu s elektřinou v EU.

Nový návrh se zaměřuje na ty aspekty, v nichž přetrvávají neshody, a zejména usiluje o vyřešení postojů Paříže a Berlína k CfD. V tomto směru zaslaný návrh obsahuje ústupky Francii. Návrh španělského předsednictví definuje konstrukční prvky nástrojů, které mají zajistit ekonomickou životaschopnost jaderných elektráren po celou dobu jejich životnosti. Požaduje rovněž, aby příjmy z rozdílových smluv byly rozdělovány konečným zákazníkům.

Zároveň zavádí kontrolní mechanismy, které mají fungovat proti narušování trhu. Na řešení těchto otázek naléhá zejména Německo. Kontrakty například musí být koncipovány tak, že nedojde k nedostatečné nebo nadměrné kompenzaci. Zároveň by se mělo bránit situacím, kdy dojde k narušení hospodářské soutěže a obchodu na vnitřním trhu v důsledku rozdělování příjmů společnostem.

Návrh rovněž zavádí systém odměňování spotřebitelů, zejména podniků. Ti by dostávali peníze na základě své celkové spotřeby, aniž by se změnily pobídky ke snižování spotřeby nebo narušila hospodářská soutěž mezi dodavateli. Na tento systém by dohlížela Evropská komise, která může stanovit omezení přerozdělování příjmů pro podniky.