Reforma trhu s elektřinou v EU – jaký může být dopad na spotřebitele?

Dne 14. března 2023 zveřejnila Komise návrh reformy trhu s elektřinou v EU, který se týká maloobchodních i velkoobchodních trhů s elektřinou. Cílem těchto reforem je zajistit, aby se dodavatelé dokázali vyrovnat s prudkými nárůsty cen energie, byli schopni využívat levnější smlouvy na dodávky energie a zároveň byla zaručeny příznivé podmínky pro spotřebitele, kteří momentálně nečerpají výhody liberalizovaného trhu. Článek shrnuje základní body navrhované reformy, jejichž schválení by mělo dopad na zákaznické možnosti.  

Pravomoc vlád při stanovení cenových stropů by měla být podřízena dvěma podmínkám

Jedním z důležitých témat minulého roku bylo zavádění cenových stropů na energetických trzích. Návrh se proto zabývá kompromisy spojenými s ochranou spotřebitelů během prudkých nárůstů cen energie. Součástí návrhu je možnost členských států, aby během regionální nebo celoevropské krize cen elektřiny stanovily cenové stropy pod úrovní nákladů maloobchodníků s cílem ochránit domácnosti a malé a střední podniky.

Přestože stávající právní předpisy EU v oblasti energetiky stanovení stropů maloobchodních cen nezakazují, Komise se obává, že při současných pravidlech bude docházet k narušení volného trhu. Návrh proto zavádí mechanismy, které omezují způsob, jakým během cenových skoků mohou vlády cenové stropy zavést. Tyto mechanismy omezují manévrovací prostor vlád při zasahování do trhů s elektřinou a snaží se prosadit takové konstrukční postupy, které by zachovaly cenové signály na část spotřeby i v době krize.

Zaprvé by nejdříve Komise musela vyhlásit regionální nebo celoevropskou krizi cen elektřiny, což by vyžadovalo naplnění definovaných podmínek platných pro všechny státy. Zadruhé by se vlády jednotlivých států musely podílet na zajištění pokrytí nákladů maloobchodníků.

Cenové stropy by se také nevztahovaly na spotřebu elektřiny obecně, ale pouze na její určitý podíl - 80 % průměrné spotřeby domácnosti a 70 % spotřeby malého nebo středního podniku v předchozím roce. Smyslem této podmínky je, aby spotřebitelé nebyli zcela izolováni od úrovně velkoobchodních cen a byli tak stále motivováni k úsporám energie.

Pravidla pro zajištění smluv mohou vést ke zvýhodnění větších maloobchodníků

Jedním z dalších klíčových bodů návrhu je požadavek směrem k maloobchodníkům s elektřinou na zajištění proti růstu velkoobchodních cen, aby si zajistily své smlouvy na dobu určitou. Cílem těchto pravidel je snížit riziko krachu maloobchodníků a zvýšit důvěru spotřebitelů v trh.

Přiměřené zajištění je nicméně pro malé firmy nákladné a dochází k automatickému zvýhodnění velkých maloobchodníků, což může mít dvojí efekt. V první řadě může dojít k poklesu konkurenceschopnosti vybraných maloobchodníků v důsledku nedostatku kapacit na vypořádání se s novými pravidly. Takový stav pak může vést ke snížení počtu maloobchodníků na trhu a větší dominanci velkých maloobchodníků na trhu.

Situace ale zároveň může vytvořit příznivé podmínky pro expanzi této kategorie obchodníků do dalších států, čímž se zvýší míra mezinárodní konkurence. K pozitivnímu vývoji je ale potřeba aktivní role regulačních orgánů, které mohou zavádět schémata na podporu vstupu zahraničních společností na domácí trhy.

Pro regulační orgány bude rovněž další výzvou prosazení pravidla v případě poklesu velkoobchodních krátkodobých cen, protože maloobchodníci budou v pokušení nakupovat více energie na levnějším spotovém trhu a sníží své úsilí o zajištění.

Nabídka smluv by se měla rozšířit, stejně tak role regulačních orgánů při zapojení neaktivních zákazníků

Součástí návrhu je taktéž poskytnout spotřebitelům větší výběr smluv. Dle návrhu by spotřebitelé měli vždy mít nárok na smlouvu na dobu určitou s pevnou cenou až do délky jednoho roku a alespoň jednu smlouvu s proměnlivou cenou, které by mohly zahrnovat flexibilní prvek s výkyvy cen ve špičce a mimo špičku. Spotřebitelé by také měli mít právo na to, aby jejich domácnost zásoboval více než jeden prodejce.

Možnost takových kontraktů dává spotřebitelům větší příležitosti při řízení vlastní spotřeby. Například pro vlastníky elektromobilů mohou smluvní podmínky představovat příležitost, jak nabíjet své dopravní prostředky přes noc za příznivé ceny mimo špičkové hodiny.

Tyto návrhy nicméně přináší nové otázky, které mohou zvyšovat komplikovanost celého trhu a snižovat tak srozumitelnost pro běžného zákazníka, jelikož příliš mnoho možností volby je dle regulačních orgánů jedním z důvodů, proč mnoho spotřebitelů své dodavatele nemění.

Ačkoliv si návrh Komise je tohoto stavu vědom a zdůrazňuje, aby prodejci byly vůči svým zákazníkům co nejvíce transparentní, bude nejspíše do velké míry záviset na finální podobě implementace těchto mechanismů do běžné obchodní praxe.

V tomto ohledu by svou roli by v této oblasti mohly sehrát národní energetické regulační orgány, které mohou proaktivně informovat spotřebitele o nabídkách alternativních dodavatelů nebo je rovnou proaktivně do procesu zapojovat.

Jedním z případů takového jednání je situace v Itálii. Zde regulátor přesunul skupiny neaktivních zákazníků k novým prodejcům prostřednictvím aukčního procesu, v němž se prodejci ucházeli o dodávky zákazníkům za nejnižší možnou cenu. To umožnilo zákazníkům, kteří si nemohli nebo nechtěli vybrat jiného prodejce, využívat některé výhody konkurence.

Takovýto "kolektivní přechod" právní předpisy EU v oblasti energetiky umožňují. V EU se nicméně prozatím nejedná o běžně využívanou praxi.

Zavedení dodavatele poslední instance

Návrh komise rovněž požaduje, aby členské státy zavedly režim dodavatele poslední instance. Režim již v mnoha členských státech, včetně České republiky, existuje a jeho účelem je předcházet situacím, kdy dodavatelé během krize odmítají přijímat nové zákazníky. Pokud jsou tyto režimy dobře navrženy, mohou pomoci snížit a rozdělit náklady spojené s úpadkem maloobchodního prodejce a zmírnit dopady na spotřebitele, kteří zůstali na trhu.

V České republice má dodavatel poslední instance povinnost oznámit zákazníkovi termín zahájení dodávek elektřiny, výši ceny a ostatní podmínky dodávky, přičemž výpočet ceny stanovuje Energetický regulační úřad a dodávka ve speciálním režimu trvá 3 měsíce. Během této doby má zákazník možnost uzavřít smlouvu s jiným dodavatelem.