Novým zdrojům v EU vládne vítr, klasické mizí - ročenka 2015

Rok 2015 byl v Evropě pro větrnou energetiku a OZE všeobecně úspěšným rokem. Z celkové sumy 29 GW nově instalovaného výkonu v zemích EU si OZE připsaly 22,3 GW. Lídrem zelených technologií v EU byla větrná energetika, která si za loňský rok připsala 12,8 GW nově instalovaného výkonu, z něhož téměř polovina připadá na Německo. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren zemí EU vzrostl vloni na 142 GW, ukazuje nedávno zveřejněná publikace EWEA (European Wind Energy Association).

V roce 2015 bylo největším trhem pro větrnou energetiku Německo. Nárůst instalovaného výkonu u našich západních sousedů dosáhl více než 6 GW, tedy ještě o 0,75 GW více než v roce 2014. Německo si tak s velkým přehledem zajistilo pozici nejsilnějšího evropského hráče na poli větrných elektráren.

Rozlohou i polohou srovnatelné Polsko se umístilo s velkým odstupem na druhé příčce v pořadí zemí dle nově instalovaného výkonu, který za rok 2015 v Polsku činil takřka 1,3 GW, což je přibližně pětina nově instalovaného výkonu v Německu.

Dvě další země EU se v roce 2015 pohybovaly okolo hranice 1 GW nově instalovaného výkonu ve větrných zdrojích, jedná se o Francii a Velkou Británii. Francie zaznamenala vloni nárůst o 1073 MW. Británie, čtvrtá země v pořadí, s 975 MW nového výkonu ve větrných elektrárnách zaostala za Francií téměř o 100 MW.

Ze zemí mimo EU stojí za zmínku přírůstek instalovaného výkonu v Turecku, které během roku 2015 uvedlo do provozu větrné elektrárny o výkonu 956 MW.

Větrným skokanem roku je Litva, naopak nejvíce si pohoršilo Rumunsko

Jednoznačně největší meziroční nárůst zaznamenala Litva, která v roce 2014 nainstalovala 0,5 MW, kdežto v roce 2015 bylo v Litvě nainstalováno téměř 145 MW. Významný nárůst nově instalovaného výkonu byl zaznamenán také v Nizozemsku (175 MW/2014; 586 MW/2015) a v Polsku (444 MW/2014; 1266 MW/2015). Polsko ovšem rozvoj nových větrných elektráren legislativně omezuje tím, že zavádí minimální vzdálenosti od obydlí pro nové turbíny a jejich povinné zpoplatněné audity. Proto se v následujících letech očekává zpomalení růstu polského trhu, který byl donedávna označován za jeden z nejperspektivnějších v Evropě.

K výraznému zpomalení tempa růstu došlo v loňském roce v Rumunsku, kde byla uvedena do provozu méně než desetina výkonu v porovnání s rokem 2014 (354 MW/2014; 23 MW/ 2015). Rumunsko je zajímavou zemí z pohledu větrné energetiky i pro ČR, vzhledem k tomu, že více než 20 % instalovaného výkonu rumunských větrných elektráren provozuje skupina ČEZ.

O více než 50 % zpomalila růst instalovaného výkonu Velká Británie, která v roce 2014 nainstalovala 1923 MW, kdežto o rok později už to bylo pouze 975 MW.

Německo zůstává neohroženou větrnou supervelmocí

Pokud jde o absolutní čísla, tak evropským větrným králem zůstává Německo. Jeho celkový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách činil na konci roku 2015 úctyhodných 45 GW (z toho připadá na offshore větrné elektrárny 3 GW). Celkový instalovaný výkon německých větrných elektráren je více než dvojnásobný v porovnání s instalovaným výkonem všech elektráren v ČR. Instalovaný výkon španělský větrných elektráren již zhruba celkovému instalovanému výkonu ČR odpovídá. Španělsko je tak s 23 GW druhou zemí v pořadí celkového instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, ačkoliv v loňském roce neuvedlo do provozu jediný MW. V sektoru větrné energetiky v roce 2015 i přesto zanechalo Španělsko prostřednictvím společnosti Gamesa výraznou stopu. Společnost z Pyrenejského poloostrova v loňském roce dokázala prodat 3,18 GW výkonu ve větrných elektrárnách. Třetí a čtvrtou příčku si udržují Velká Británie a Francie. Velká Británie má z celkové sumy 13,6 GW instalovaného výkonu větrných elektráren 5,1 GW offshore. Instalovaný výkon francouzských větrných elektráren dosahuje 10,4 GW.

Vítr rostl nejvíce ze všech zdrojů v EU

V roce 2015 byl celkový nově instalovaný výkon všech typů elektráren v EU 29 GW, z čehož 12,8 GW (44,2 %) připadlo na vrub větrných elektráren. Druhým nejvíce rostoucím zdrojem v EU jsou fotovoltaické elektrárny, jež se podílely na nově instalovaném výkonu 8,5 GW (29,4 %).

Největší nárůst z klasických zdrojů zaznamenaly uhelné elektrárny. V státech unie byly v loňském roce spuštěny uhelné elektrárny s celkovým výkonem 4,7 GW (16,3 %). Uhelné elektrárny se v současnosti nejvíce budují v „zeleném“ Německu a v Polsku. Jen v samotném Polsku mají být v průběhu následujících čtyřech let uvedeny do provozu uhelné elektrárny o výkon 6,5 GW.

Nejvíce se vloni odstavovaly uhelné zdroje

Saldo instalovaného výkonu unijních uhelných elektráren je ovšem záporné, vzhledem k tomu, že vloni byly odstaveny uhelné elektrárny o výkonu více než 8 GW, což je největší odstavený výkon ze všech typů elektráren.

Posledním typem zdroje, který zaznamenal roční přírůstek výkonu více než 1 GW, byly plynové elektrárny s 1,9 GW. Provoz plynových elektráren závisí ve velké míře na ceně plynu a na lokalitě, ve které se nachází. Může tak docházet k situacím, jako například v Německu, kdy se v jedné části země uvádí plynová elektrárna do provozu a v jiné se zase jen pár let staré odstavují.

Stejně jako saldo uhelných elektráren je záporné i saldo výkonů plynových zdrojů, kterých bylo odstaveno 4,2 GW. V případě elektráren na kapalná fosilní paliva bylo vyřazeno 3,3 GW a instalovaný výkon jaderných zdrojů se zmenšil o 1,7 GW.

Soumrak ropy, uhlí a jádra v číslech

Za posledních 20 let dochází k proměně evropské energetiky, což dokládá bilance instalovaného a odstaveného výkonu jednotlivých zdrojů.

Největší rozvoj za poslední dvě dekády zaznamenaly větrné elektrárny (+137,5 GW), následovány plynovými (+120,5 GW) a fotovoltaickými (+95,4 GW). Naopak nejvíce ubylo zdrojů na kapalná fosilní paliva (-39,6 GW), uhelných elektráren (-32,6 GW) a jaderných (-11,8 GW).

Zdroj úvodní fotografie: Ray Dumas