Soud zrušil povolení pro další z potenciálních míst pro úložiště jaderného odpadu
Městský soud v Praze zrušil další rozhodnutí státu o platnosti průzkumného území pro vyhledávání místa hlubinného úložiště jaderného odpadu, tentokrát v lokalitě Čertovka na pomezí Plzeňského a Ústeckého kraje. ČTK to dnes sdělili zástupci Platformy proti hlubinnému úložišti. Obce a spolky v platformě postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují.
Vláda v červenci schválila materiál, který počítá s tím, že ministerstvo průmyslu a obchodu předloží kabinetu návrh na snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři do konce ledna příštího roku. Do stejného termínu mají ministři obdržet také informaci o dalším postupu prací k výběru dvou kandidátních lokalit v roce 2022. Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiří Slovák letos v dubnu uvedl, že předpokládá, že správa předloží vládě návrh čtyř míst v listopadu nebo prosinci.
Platforma dnes uvedla, že SÚRAO hodlá pro výběr lokalit použít výsledky geologických prací, které byly získány na průzkumných územích, jejichž platnost zrušil soud.
„To citelně zpochybňuje právní korektnost celého výběru,“ uvedli dnes její zástupci.
Slovák už dříve ČTK řekl, že s daty, jež správa úložišť z lokalit získala, pracovat může.
Aktuální rozhodnutí soudu označuje platforma za pátý úspěch obcí a spolků v dané záležitosti, když jiné senáty téhož soudu zrušily už dříve platnost průzkumných území ve čtyřech dalších lokalitách. Žalobu týkající se území Čihadlo na Jindřichohradecku naopak v zimě jiný senát Městského soudu v Praze zamítl.
„V případě poslední lokality Hrádek na Jihlavsku její obyvatelé na verdikt soudu zatím čekají. Celkem žaloby proti rozhodnutí ministra životního prostředí podalo 18 obcí a šest spolků,“ dodali dnes zástupci platformy.
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 31 obcí a měst a 14 spolků.
Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka, Hrádek, Čihadlo, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku.
Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou tuzemských jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Finální místo pro úložiště má být vybráno v roce 2025.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
Mohlo by vás zajímat:
Obávám se, že těch 111 miliard je jen zbožné přání. Bude to mnohem, mnohem víc.
Kdo skutečně zná cenu a má podobné množství JE jsou Švýcaři. Mají též obrovské zkušenosti s budováním podzemních bunkrů a tunelů ve skalnatém podloží. No a cena je 22 miliard Švýcarských franků, to budou mít i jejich vlastníci na účtu při ukončení provozu. To není nějaká fikce. Zkontrolujte si to přes Google.
Takže těch 111 miliard CZKje opravdu jen zbožné přání nebo mystfikace resp nový "tunel". Počítejte s částkou 500 miliard CZK za "nuclear waste management cost ". To samozřejmě ČEZ mít na kontě nebude a daňoví poplatníci to doplatí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se